22. července 2014
Novinky

Aktuální články | Kategorie | Hledat | Syndikace

1. prosince 2009
Magicové příběhy: Alara Celistvá, část 1.
Autor: Caranthir @ 15:10 :: 2549 Přečtení :: 11 Komentáře :: :: Story Classics
 
 

 

 

 

 


Ok, asi bych měl trošku objasnit styl, jakým jsem článek uvedl v upoutávce. Alara Celistvá, v originále Alara Unbroken, je prvním "blokovým" románem v novém schématu, kdy příběh celé trojice setů je zhuštěn do jediné knihy, zatímco další termíny byly obsazeny sférochodeckými romány zaměřenými nikoli na svět, ale na jednoho či více sférochodců jakožto hlavní postavy. Alara byla z hlediska pozadí unikátním settingem, proto byla tato kniha velmi očekávána, zejména potom, co byli čtenáři namlsáni skvělými Agenty lsti (Agents of Artifice) od Ari Marmella - kniha se pojetím a stylem vyrovnala nejlepším MTG románům The Thran, Brothers' War nebo Nemesis.  V Agentech se navíc znovu objevil Nicol Bolas, sice jen ve třech scénách, ale skvěle napsaných. Jak by se dalo netěšit na knihu, která se celá měla točit kolem něj a jeho mistrovského plánu, jak získat zpět moc, o kterou jej připravila Náprava, událost na konci Future Sightu, která přepsala pravidla a podstatu sférochodectví...
 

Obavy ale vzbuzovalo jméno autora. Nic proti, Doug Beyer je vynikajícím autorem pravidelných článků Savor the Flavor na www.magicthegathering.com, a jeho občasné narativní články napsané jako krátký příběh byly relativně zábavné. Nicméně téměř každému muselo být jasné, že pro napsání 300 stránkové knihy je zapotřebí úplně jiný styl.

 

Obavy se bohužel ukázaly jako oprávněné. Alara Unbroken působí přinejlepším jako přepis scénáře k televizním filmu (v horším případě argentinské telenovely), který se snaží najednou postihnout příliš mnoho událostí, nezbývá mu prakticky čas na hlubší charakteristiku, natož pak osobnostní vývoj postav. V knize není kapitola delší než 8 stran, celá připomíná spíše sbírku miničlánků ze STF (Savor the Flavor). Jedním slovem debakl způsobený ve valné míře nezkušeností autora, který si, byť pln odhodlání a zápalu pro věc, ukousl příliš velké sousto. Doug Beyer je možná dobrý magicový žurnalista, ale není to spisovatel.  

Proto je těžké příběh této knihy vůbec popsat. Působil by totiž ploše, limonádovitě a zmateně, jako kniha sama. Rozhodl jsem se zvolit jinačí přístup. V tomto článku se tak dočkáte popisu kapitol knihy obsahující mé vlastní připomínky, doprovázené komentáři jednoho z přispěvatelů na MTGS, vystupujícího pod jménem eidtelnvil, hardcore fanouška dobrých MTG příběhů -  tedy staré storyline – a jednoho z předních  přispěvatelů skvělého, bohužel již dlouho neaktualizovaného serveru www.phyrexia.com, kdysi nejobsažnějšího zdroje o Magicové storyline, který byl na internetu k nalezení. Možná (určitě) se vám budou zdát kousavé či urážlivé, ale osobně říkám, že se s názory v nich uvedených v podstatě ztotožňuji, proto je předkládám v téměř necenzurované podobě.



Kapitola 1- Grixis

Tuto kapitolu jsme si mohli přečíst již před vydáním knihy jako ochutnávku na stránkách Wizardů. Nicol Bolas se nachází ve svém doupěti na Grixisu a medituje nad tím, jak díky Nápravě začíná cítit za krkem svých 25 000 let. Stejně jako ostatní sférochodci již nyní nemůže měnit svou podobu, jeho magie a schopnosti byly omezeny, z jeho paměti, se začínají vytrácet vědomosti, neboť "nová" jiskra není schopna jeho existenci poskytnou stejné zdroje jako stará. Co je ale nejhorší  - stejně jako u ostatních již sférochodecká jiskra neznamená nesmrtelnost v podobě energetické projekce schopné na sebe přijmout libovolný tvar - jeho mysl je uzavřena ve fyzickém těle, které neodvratně stárne - a drahý Nicol tak začíná cítit artritické klouby.  Přijímá návštěvu dvou znetvořených mágů, jeden z nich mu přináší výsledky své nejnovější studie  - Grixis se začíná přibližovat k ostatním světům a chvíle Splynutí (Conflux) se blíží. Nicol mu pogratuluje k jeho excelentní dedukci a za odměnu mu vymaže paměť, čímž z něj udělá slintající, nesvéprávnou trosku. První problém - tohle by ani Marmellův, ani "taťkův" McGoughův Bolas nikdy neudělal. Nakonec se dozvíme, že den jeho pomsty se blíží.

Eid: Okej, tohle je jen ochutnávka, co jsme tu dávno diskutovali. Je špatná, fakt špatná. Ale je tu pár dobrých momentů. Bolas mluvící o lidech jako o „tom“ namísto „nich“. Jak už jsme říkali, Bolas se chystá pomstít těm, kdo mu tohle způsobili. Ale kdo to je? Teferi? Jeska? Brady Dommermuth (šéf kreativců Magicu zodpovědný za změnu konceptu sférochodců)? Snad se to dozvíme později. Popojedem.

Kapitola 2 – Naya

 

Seznamujeme se s dalším hrdinou příběhu – nayským nacatlem (leoninem) jménem Ajani, který číhá v pralese na behemota a přemýšlí o tom, jak se jej jeho kmen kvůli jeho bílému kožichu straní. Hodlá zabít behemota, aby tak dosáhl v kmeni uznání.

Eid: Ajani loví behemota a přemýšlí o tom, jak je jako albín v kmeni brán jako outsider. Taky ho vždycky vyberou do školního fotbalového týmu jako posledního. Zmiňuje svého bratra Jazala, který je vládcem kmene zvaným kha. Že by další indikátor toho, že mirrodinští leoninové pocházejí z Nayi? Jazal mimochodem stále žije. Jsem si skoro jistý, že skončíme u replaye shitózního komiksu „Jak Ajani potkal Sarkhana“. Super. Ajani útočí skokem z větve a brilantně selhává.


Kapitola 3 - Bant


 Třetí kapitola, třetí odštěpek, třetí představování – tentokrát jde o bantského kupce Gwafu Hazida, vůdce Velké karavany. Gwafa má cosi za lubem, nedozvíme se víc, než že se to týká jakýchsi svitků a hradu Giltspire, ke kterému míří. Pohyb v ději nastává tehdy, když dojíždějí k silniční kontrole tvořené osamělým bantským rytířem, který chce prověřit kryté vozy karavany.

 Eid: Gwafa se snobsky naparuje. V dýce obdivuje odraz své bradky, kterou na kartě nemá. Právě uzavřel obchod, který se nedá ani se zavřenýma očima a v absolutní tmě nazvat poctivým. Gwafa a jeden z jeho mužů spolu plánují zabít rytíře, který je přijíždí prověřit, ale co to?! Celou dobu to jen předstíral, a ve skutečnosti si rytíři stěžuje, že ho někdo chtěl napadnout. Jak fikané! Zííív. Rytíř zpacifikuje Gwafova poskoka, který se ani nepozastavuje nad tím, že ho jeho pán právě zradil. Rytíř pak řekne doslova „Pane, obávám se, že vás budu muset požádat o -…“ Zní to jako špatné drama s policajty, že? Hazid ho zapíchne a jede dál.



Kapitola 4 – Jund

 

Zase skok na jiný odštěpek, zase entrée pro další postavy – Kreshe, vojevůdce kmene Antaga (Zajímavé, že v Průvodci Alarou, taktéž od D.B.  bylo napsáno, že Kresh je válečník, který žije mimo hierarchii jen pro boj a o vedení kmene nemá zájem), a šamanku Rakku Mar. Rakka podněcuje Kreshe a jeho lidi, aby se vydali zabít draka Malactotha.

 Eid: Rakka Mar a Kresh stojí a vrčí na sebe. Plácají něco o naplnění Lovu, v tomto životě a ve všech dalších, na tomto světě i na dalších. Bolas jí očividně nakukal, ať v jundských klanech rozdmýchává bojovnost a nenávist vůči ostatním rasám na dalších světěch. Hurá, bojovnost! Kresh řekne klanu, že jdou zabít draka jménem Malactoth. Protože to je holt jejich život. Rakka poznamená, že zítra bude muset vyvolat hodně elementálů.

 
Upřímně, zatím to vypadá, že se autor chytil do vlastní pasti spočívající v pěti odštěpcích. Musíme mít jednu kapitolu pro každý odštěpek, a tuším, že se to bude opakovat celozu knihu. Problém je ten, že tak nutně dostaneme kapitoly pro odštěpky, kde se nebude zrovna dít nic zajímavého. Ne že by se zatím něco takového dělo. Samé představování a nic, co by postavy dělalo vícerozměrnými a vymanilo je ze zavedených klišé. Máme tu barbara, mafiána, a ukňouranou bílou kočku z džungle vyhnanou z kmene. Zatím je ale brzo.

Kapitola 5 – Bant

 

Zpátky na Bant. Je nám představen rytíř jménem Rafiq. Rafiq se holí a chystá se na souboj. Nic víc.

 

Eid: Okej, zase jsem se mýlil. Přeskočili jsme Esper a jdeme zase na Bant. Dobrá práce, Malý Dougie. Rafiq se holí. A přemýšlí o své „trademarkové bradce“. Tak tohle bych fakt nevymyslel. Jeho páže, chudé děvče jménem Tholka leští Rafiqovi jeho metály (zde vložte sexuální dvojsmysl) Tahle kapitola má dvě stránky. Nic se tu neděje. Asi nám představují Rafiqa, ale Dougie se nějak neobtěžuje nám o něm říct nic zajímavého. Rafiq říká, že dostal jeden z metálů (sigil) za boj za práva avenů. Juchů. Popojedem.

 

Kapitola 6 – Naya

 

Ajanimu se podaří zabít behemota, kterého lovil, je ale překvapen Tenochem, synem staré šamanky-poustevnice Chimamatl a jedním z hlavních podněcovatelů jeho vyloučení z kmene. Tenoch a jeho kumpáni Ajaniho zbijí a oberou jej o jeho úlovek.

 
Eid: Ajani, padající ze stromu, trefí behemota svou sekerou mezi oči a zabije ho. Moment. V minulé kapitole filozofuje, že je behemotova kůže příliš silná a jeho sekera nezpůsobí pořádnou újmu. Teď ho trefil mezi oči a zabil. Bože, jsme sotva na stránce 20 a já už z toho nemůžu. Ajaniho soukmenovci se vynoří z lesa a chovají se jako pubertální gang. Jejich vůdce, Tenoch, je překvapen, že se Ajanimu podařilo behemota zabít samotnému, a pak oznámí, že si jeho úspěch přivlastní. Wow, to mě zajímá. Ajani dostane nakládačku. Co to Magic pořád má s kočičími lidmi, kteří věří, že špatné barvy nosí smůlu? Kdysi Mirriny oči, teď Ajaniho kožich. Whatever. Tenoch se omezí na klasické urážky stylu nabubřelých kápů pouličních gangů z každého druhého teen dramatu -  „Aue snad by nám chuapeček nepuakal?“

 Nuda. Ajani nějak čte Tenochovi v mysli. „Tenochu, vidím ti do duše.“ Tenoch  doslova odpoví „Cos mi to sakra řekl?“. Skutečně, Dougie, míň moderní řeči a víc fantasy-řeči. Pokud teď Ajani odpoví „Moment, musím si zkontrolovat Blackberry“, házím tu knihu do krbu. Tenochovi poskoci zmlátí Ajaniho podruhé a odnesou maso behemota do tábora.

Kapitola 7 – Bant

 Gwafa Hazid doráží ke Giltspire a přes odpor místních zahájí čarodějové ukrytí ve vozech jeho karaveny magický rituál, který hrad zlikviduje. Na jeho místě zůstane stát zbytek jedné z věží v podobě mramorového obelisku.

 Eid: Gwafa se snaží dostat do věže a má smůlu. Vymyslí si historku pro knechta, co mu stojí v cestě, aby vysvětlil, co se stalo rytíři, kterého zabil. Jeho karavana mezitím zaujímá kruhové rozestavení kolem věže. Očividně se chystá seslat mocné kouzlo, co jej učiní slavným a dá mu vládu nad vlastní zemí. Gwafa pak zaútočí na rytíře, aby dal svým lidem čas na dokončení kouzla. No, na manipulativní postavu není příliš manipulativní. Jeho plány jsou na kočku a když to nevyjde, umí jenom zaútočit na chlapa, na kterého neplatily jeho „triky“. Král zlodějů to fakt není. Kouzlo zničí hrad. Zbyde jenom obelisk. Gwafovi dojde, že právě udělal něco moc, moc hloupého. Trochu začínám být z těchto třístránkových „kapitol“ unaven. Za prvé, „postavy“ a „akce“ nedostávají dost prostoru, než děj opět skočí na jiný odštěpek. Jako by se to snažilo zakrýt fakt, že „postavy“ jsou extrémně ploché a „akce“ není akce.

 
Kapitola 8 – Jund

 Kreshův klan a Rakka cestují k Malactothově úkrytu přes teritorium viashinů.

 Eid: Kreshův klan prochází skrze viashinský revír a padne do léčky. Že jde o past, poznáme z toho, že Kresh zařve „Past!“. Rakka se musí bránit a doslova říká „Ukažte jim prostě, co je bolest.“  Že by Dougie dělal wrestling? Vyvolá elementály a nařizuje jim „Zabít!“ Jeden z viashinů, kterého zabije, strhne sebou její váček s šamanskými věcičkami do asfaltové jámy, což ji vytočí. Očividně je důležitý pro to, co chce udělat, ať už je to co chce. Jeden z Kreshových lidí skočí do vroucího asfaltu a hodí jí váček nazpátek. Okej, logický problém – jak to, že chudák barbar v jámě za pár vteřin shořel, ale šamančin váček tam v klidu ležel? Kreshův klan vítězí a Rakka prohlašuje, že musí vyvolat „elementály čiré zuřivosti“. Kresha už její kecy nudí. Tohle by byla excelentní příležitost, aby Kresh ukázal, já nevím, něco jako emoce? Třeba něco jako „Jak si to k**** představuješ, že kvůli tvému z****enému nádobíčku přicházím o lidi?“ Ale toho se nedočkáme.

 Mimochodem, ty slova v uvozovkách si nevymýšlím. Pokud je něco v uvozovkách a není to očividný pokus o můj mizerný humor, pak je to přímá citace z knihy. Jo. Elementálové zuřivosti!!!

 
Kapitola 9 - Bant (Eid: Stále žádný Esper, ne že by mi to vadilo, Esper stojí za prd)

 Rafiq se chystá k boji v aréně na území Jhessu kvůli nespecifikovanému sporu. Obléká si své ceremoniální brnění a velký, těžký meč s tupým ostřím určený pro souboje.

 

 

 

Eid: Rafiq se chystá k boji. Jeden z jeho lidí říká, že si s ním po boji přeje hovořit Aarsil, zástupkyně kasty Požehnaných. Rafiq přemýšlí, že se asi dočkal vytouženého povýšení. Šťastný bastard. To já dostanu vždycky maximálně práci navíc. Požehnaná Aarsil má u sebe poradce z Řádu Nebeského Oka. Duševně se připravuji na další nesmyslnou kapitolu o boji. Aspoň bude krátká, pokud mohu vyvozovat z předchozích osmi. Aha. Tak nic. Asi později. Tohle byla očividně jen příprava scény. Sakra, tři strany.

 
Kapitola 8 – Naya

 Ajani se vrací zmlácený do vesnice svého kmene a hovoří se Zaliki, šamankou svého kmene.

 Eid: Ajani se dokulhá zpátky domů, přesvědčen, že je idiot a jeho přátelé stojí za houby. Potká Zaliki, první osobu v knize, která ho hned na pohled neponižuje…*otáčí stránku*  Zase jenom tři stránky. Tyhle bulvární články mne zabíjejí. Zaliki do něj šťourá. Vysvětluje mu, že Ajani do sebe vždy nechává kopat, aby bojem nezneuctil svého bratra. Bacha! Zavolejte tisk! Strana 43 a je tu konečně nějaký posun ve vývoji charakterů postav! Dokáže tohle váš prací prášek? Myslel jsem, že je to v těchto knihách snad zakázané. Celkem se mi líbí Zalikiny repliky. Upřímné, nijak se s tím nemaže, a opravdu vypadá jako první postava schopná dát dohromady víc než 8 vět, aby to znělo rozumně. Ajani jde na kutě.

  
Kapitola 9 – Jund

 Další (a nikoli poslední) představování – tentokrát Sarkhan Vol.

 Eid: Jupí, Sarkhan. Je celkem cool. Uctívá draky a nebojí se ničeho. Hned (asi po dvou větách od začátku kapitoly) přejde do flashback módu. Pochází ze světa, kde byli draci skoro vyhubeni, což je pro něj špatné, protože je uctívá. Když se uctívání skoro vyhynulých bytostí stalo neperspektivní kariérní volbou, dala jeho životu nový smysl služba v armádě. Když jednou bojoval s jinou armádou, kontaktoval ho duch dávno mrtvého draka, který mu poradil kouzlo. Kouzlo stvořilo draka, zabilo všechny okolo kromě něj, a on se stal sférochodcem. Hezký. Pak začal cestovat po sférách a koukal se po dracích. Někteří byli mocní a zlí a to on fakt žral. Jiní byli slabí, tak je zabil. Sarkhan jde nyní po Malactothovi, témž draku, jako Kresh a Rakka. Vidím něco v dáli. Je to…spor. A stojí za houby. Jasně, jak se dalo čekat, srazí se za rohem s Kreshem a Rakkou. Kresh ho slušně požádá, aby se jim klidil z cesty. Ne, opravdu ho slušně požádá. Dokonce řekne „prosím“. On to bude celkem fajn kluk, tenhle Kresh, když ho líp poznáte. Sarkhan jim sdělí, že nejsou připraveni na to, aby s Malactothem bojovali.  Rakka odpovídá „Zuřivost v našich srdcích je vždy připravena.“ Vážně, už je toho dost. Mluvit tady v té knize může jenom Zaliki, ostatní ať drží pusu/tlamu. Ještě snad Nicol Bolas může mluvit, ale vše, co zatím předvedl, bylo fňukání typu „když jsem byl mladý, sférochodci byli něco speciálního a dokázali si cenit hodnoty poctivé práce a sociálních jistot“. Vstupují do Malactothova doupěte, kde tento spí. Rakka si chystá rituál.

 

Kapitola 10 - Naya
Nacatlové z Ajaniho kmene naslouchají Jazalovi, kha jejich kmene a Ajaniho bratrovi, kterak u ohně vypráví legendu o Marisim.

 Eid: Zaliki vleze do Jazalovy chýše a Ajani ji následuje. Kde jsme to jenom viděli…? Jasně, další repete z komiksu. Beyer tu má víc dialogu než Brady v komiksu a to je dobře. Ajani najde na zdi malůvky, ve kterých se pozná. Jazal před ním něco schovává. Kéž by jen tak nemusel umřít dřív, než by mu mohl prozradit, o čem se točí. Ale to se nestane…



Kapitola 11 - Jund

Boj v Malactothově doupěti, účastníci: Kresh, Rakka, Sarkhan, celý kmen červenokošiláčů, Malactoth.

 Eid: Trio doráží k Malactothovi. Rakka začíná vyvolávat své elementály zuřivosti. Kresh přemýšlí, že bude třeba hodně zuřivosti, aby draka porazili, a Sarkhan by mohl mít nějakou extra zuřivost, kterou zrovna nepotřebuje. Začínám být k*****sky unavený ze slova „zuřivost“. Vem si do ruky slovník, Dougie. Hněv? Zlost? Zápal? Ne? Okej. Sarkhan se připravuje na boj tak, že se na přípravy vykašle. Kmen útočí na draka „poháněn silou své zuřivosti draku vstříc.“ ZUŘIVOST, UÁÁÁÁÁÁÁÁR! Pardon, tahle kapitola je fakt plná zuřivosti. Rakce se rozsvítí oči dočervena, jako by z nich chtěla vypálit laserem. Ale pak musíme na další kapitolu, už jsme překročili 3 stránky. Musíme dodržet pravidla. Změní se to, až se dostaneme ke skutečnému konfliktu? A je v téhle knížce vůbec nějaký?

Kapitola 12 – Bant

 Další představování – tentokrát se týká Rafiqovy pravé ruky, rhoxího rytíře Mubina.

 Eid: Rafiqův rhoxí poskok trénuje mladé rytíře. Zbytečná kapitola.

  
Kapitola 13 - Naya

V podstatě první půlka druhého dílu webkomiksu o Ajanim s troškou navíc.

 Eid: Ajani se vrací z bratrovy chýše. Hádejte, co se stane. Je tu nějaká backstory o Marisim, ale díky tomu, že tohle byla, je a bude jediná knížka odehrávající se na Alaře, je to prakticky irelevantní. Ajani mluví s bratrem. Konec kapitoly. Nebyla ani na stránku.

 


Kapitola 14 - Bant

Rafiq bojuje v aréně s třemi mladými Jhessany. Něco mu je ale podezřelé – nebojují podle rituálních pravidel, snaží se na něj útočit i zezadu, kde nemá brnění, jeden mu dokonce máchne mečem proti očím, což je zakázáno. Meč ho jen škrábne, a Rafiq poprvé v životě vidí vlastní krev.

 Eid: Rafiq bojuje. Jediné, co stojí za zmínku, je, že jeho protivník jej zraní do krve, což je striktně proti pravidlům ceremoniálního souboje. Rozhodčí mlčí. OMFG.

Kapitola 15 - Jund

Boj s Malactothem pokračuje.

 Eid: Rakka komplikuje situaci. Chce vyvolat další elementály, ale Kresh chce, aby místo toho radši zbourala celou jeskyni. Ale vždyť vy jste uvnitř jeskyně? Asi ho to nenapadlo. Sarkhan vstupuje na hřiště a proměňuje se v draka z ohně. Proměňuji se ve znuděného recenzenta.

Kapitola 16 – Naya

 

První část druhé půlky druhé části komiksu o Ajanim

Eid: Tenoch spí na stráži. Najednou uvidí postavu v kápi (ano, tuhle postavu v kápi), jak něco hodí do ohně a odejde pryč. Z ohně se začnou rojit fialové věci vedené velkou fialovou věcí. Asi Tinky Winky. Tenoch se vyděsí.



Kapitola 17 – Jund

Pokračování boje s Malactothem korunované dalším „překvapivým“ odhalením – po bantském obelisku je odhalen i jundský.

 

Eid: Wow, zase ani jedna celá stránka. Rakka začne s likvidací jeskyně, čímž odhalí obří krystalický sangritový obelisk. Drako-Sarkhan bojuje s drakem. Rakka zmizí.

 Kapitola 18 – Bant

 Pokračování Rafiqova boje. Chlapec dostává zabrat.

 Eid: A zase boj. Rafiw vyzývá své soupeře toporným dialogem k čestnému souboji. Ti si odepnou brnění, což Rafiqa zmate. Jak se jim má bránit, když jsou zranitelní? Jeho meč je sice tupý, ale jestli je udeří, zláme jim kosti. To přece nemůže, on bojuje čestně!
 

Kapitola 19 - Naya

Další stránka Ajaniho komiksu

.Eid: Juchů, DVĚ stránky. Naprosto chápu, o co se zde autor snaží, ale opravdu to neumí. Skákat ze scény do scény, kde každá zobrazuje jiný simultánně probíhající boj. Jó, to funguje na plátně, ale tady ne. Navíc kromě Jundu se stejně nic pořádného neděje. Ajani začne zabíjet zombie, ale přestane, když Tenoch vykřikne, že Jazal je v ohrožení. Zaliki se snaží Ajanimu zabránit ve vstupu do Jazalovy chýše, ale Ajani ji pošle do pryč. Jazal byl zabit sekerou, která vypadá jako dvojče Ajaniho zbraně. Ale to už dááávno víme.

Kapitola 20 – Bant

 Pokračování a rozuzlení Rafiqova boje v Jhessu.

Eid: Rafiq se rozhodne, že na čest s*** pes a pustí se do svých protivníků. Vyhraje, ale je velice zmatený z toho, co se právě stalo. Aarsil mu pak sdělí, že vše bylo součástí testu. Ilegální očarované meče, ostřejší a „samonaváděcí“ byly poskytnuty Řádem nebeského oka. Aarsil pak Rafiqovi sdělí novinky o Giltspire. Rafiq vyrazí na cestu a mezitím je seznámen s proroctvím. Pokud Rafiq selže, čekají Bant špatné časy. Ale ne horší než tahle kniha. Aspoň že tahle kapitola není jen na 1 stránku. Mubin, Rafiqův pobočník, sděluje, že poznává symboly na obelisku (ano, nějak se tam mezitím objevily, nevím jak). Ale je jich tam více, než barev many. Opodál stojící rytíř práskne, že to udělal Gwafa, a že právě on je temnou postavou v proroctví, která přinese Bantu temné časy. Wow, něco se tu dělo! Sice strašně uspěchaně a hlavní postava urazila stovky mil během chvilky, ale něco se dělo!

Kapitola 21 – Jund

 Závěr boje s Malactothem.

 Eid: Kresh si všimne, že Rakka utekla a jeho lidi slouží draku jako svačina. Hodí kopí, které Sarkhan ve vzduchu zachytí, píchne s ním draka do hrudi a ten umře. Očividně velké bytosti na Alaře trpí silnou alergií na jednu ránu primitivní zbraní. Sarkhan je vysílen a Rakčini elementálové jej nesou do bezpečí. Ano, přesně ti elementálové, které se jí nepodařilo v předchozí kapitole vyvolat. Obelisk začne žhnout a pulsovat manou. Sarkhan ví, že toho chtěla Rakka dosáhnout, ale neví, proč nepočkala, až se tak stane a nechce manu pro sebe... .


To by pro dnešek stačilo, ještě nás čeká dalších 80 "kapitol" (většinou naštěstí kratších) V komentářích se klidně vyjádřete, zda mám v tomto stylu projet celou knihu, nebo zda preferujete stručné shrnutí zbytku knihy mými slovy se všemi riziky z toho plynoucími ;-)


Pokračování příště, ať už tak či tak...

 

-Honza Adam-





Hodnocení
Komentáře
Autor: Diablo @ 1. prosince 2009 16:10
tak Eidovi komentare jsou naprosto genialni a celkem dost jsem se u nich pobavil takze: Bring it on...

Autor: Zephyr @ 1. prosince 2009 20:15
Eidove komentaru su zaujimavejšie ako kniha :D

Autor: janatis @ 1. prosince 2009 21:27
souhlasím s oběma nade mnou:)

Autor: Danken the Elder God @ 1. prosince 2009 21:36
Přiznávám, že nedokážu posoudit, který styl bych viděl raději. Přesto píšu komentář, to abych poděkoval za to, že se zde konečně objevilo něco z příběhu. Jen tak dál ;)

Autor: Zangoose @ 1. prosince 2009 23:12
"eidtelnvil" po zpátku liv'n'let die :-D Výstižný... :-D

Autor: stsung @ 1. prosince 2009 23:57
musim rict, ze magicovych knizek jsem precetla spoustu. kdyz jsem ale dostala do ruky alara unbroken tak jsem pomalu brecela. sama o sobe knizka uz ma divny nazev a zavanelo to dost necim "divnym".

kdyz jsem si precetla prvni kapitolu o Ajani zacala jsem premyslet, kdo proboha tu knizku napsal.

po nekolika dalsich kapitolach jsem se podivala, kdo to teda ten autor knizky je a zjistila, ze je to nas znami autor flavoru. a to je mozna duvod proc v knizce obcas narazime na pekne hlasky ale tezko najdeme jeden poradny odstavec literarni urovne.

ajani je strasny idiot. myslela jsem, ze aspon nejaky planeswalker bude mit treba v hlave mozek. jak rekl nejmenovany hrac magicu me v metru "ajani? to je ten idiot, co skocil do sopky?".

musim uznat, ze ajaniho prechod sferami a nasledne setkani se sarkhanem bylo celkem pekne, ale vubec nechapu, co si to ten Ajani jako myslel, ze se stane, kdyz skoci do sopky a prinejlepsim se zabije. sarkhan na rozdil od ajaniho umi odletet....

dobre, zadna postava v knize nema dostatek prostoru na vyvoj, ale delat z nekoho uplne idioty (zvlast z planeswalkeru, kteri maji byt to, co prodava magic...ehm)

a znicit takhle kouzlo nicol bolase o_O. to me opravdu nepotesili. a ten konec to si mohli odpustit uplne.




Autor: Michal-BF @ 2. prosince 2009 8:13
:) Ajani ve školním fotbalovém týmu?:)

Autor: Dracek @ 2. prosince 2009 9:07
komentře Eida stojí určitě za usměv, tak klidně continue :)

Autor: Caranthir @ 2. prosince 2009 9:53
@stsung: Naprosto vystizne zhodnoceni knihy i autora, vidim to uplne stejne. Precetl jsem si ji v podstate jenom proto, abych se presvedcil, zda je opravdu tak spatna. Je :-(
Nejhorsi je opravdu ten promrhany potencial - jak na potvoru musela Alara, ktera by klidne uzivila celou trilogii, byt zhustena do jedine knihy a jeste napsana nezkusenym autorem.

Ok, takze zbytek knizky dojedu v tomhle stylu.

Autor: stsung @ 2. prosince 2009 15:27
po pravde, i kdyz nejsem zrovna fanousek 'novych' artefaktu treba mi me zajimal rozebrany pribeh esperu do detailu. stejne tak jako grixis by mel svuj potencial.
navic udelat z toho historku...'ja nicol bolas potrebuju manu, abych nekam odcestoval a nacerpam si ji z maelstromu' ...
(bohuzel uz mam v hlave koncepci o Nicol Bolas a tady mi autori vsechno znicili....)
mohli vydat klidne tri knihy kazda o jedne skupince lidi (uz vidim jak rafiq a elspeth jsou jedna..) ktere by se treba nakonec u maelstromu setkali. takhle je to horsi nez "summary" pribehu Alara blocku.

Autor: Caranthir @ 2. prosince 2009 16:03
Tak Grixis je trosku i v Agentech, Esper bohuzel prisel silne, silne zkratka - v celem AU vystupuje jen v nekolika kapitolach a nedeje se tam nic zajimaveho. Stejne tak Tezzeret v Alara Unbroken nevystupuje, jako jediny z chodcu ze SoA, vubec. Jak rikam, tyhle svety mely potencial na daleko vic nez jednu umoulousanou knihu.
No a s Nicolem se jeste urcite potkame, neboj...

Musíte být přihlášen pro posílání komentářů. Přihlásit se můžete zde

© 2014 CMUSInformacni server pro hrace karetni hry Magic the Gathering (Magic, MTG) Podmínky používáníProhlášení o soukromí