Napište nám své vzpomínky, historky, balíčky z let 1998 a 1999.

História CS Magicu - Slovensko

Písal sa rok 1997 keď som sa po prvý krát stretol s hrou Magic the Gathering. Bol to samozrejme kamarát (týmto ťa zdravím Pupul, ak to čítaš), ktorý magic priniesol. Ja som bol relatívne mladý – 14 rokov, no kamarát už poznal nejaké tie veci okolo Sci-Fi & Fantasy kníh, počítačových hier a pod. a chcel na hru nalákať môjho o 4 roky staršieho brata, svojho spolužiaka. Brat sa nechytil, zato ja áno a to veľmi. Pamätám sa ako ma to vtiahlo, nemohol som na pár dní rozprávať o ničom inom ako o Magicu. A takto to začalo u mňa.
Nevýhodou hrania u nás bolo, že v okolí sme nepoznali nikoho, kto by hru hral. Až postupne sme zisťovali, že nejakí vysokoškoláci u nás v meste majú karty a hru hrávajú. Takže poradiť či pomôcť v začiatkoch veľmi nemal kto. Bolo teda celkom smiešne ako sme hrali. Mali sme starter 5 edície, ten sme rodelili na dve polovičky – 2 a 3 farby a takto sme hrali. Spomínam si, ako mi v balíku chýbali foresty, ale nakoľko sme ich nemal, musel som používať Urza´s Power Plant, aj keď som nemal ostatné urza landy. Takisto výklad pravidiel bol všelijaký a celkovo na to rád spomínam. Mimochodom, myslel som si, že basic land je relatívne drahá karta a zle sa zháňa 
Po letných prázdninách som sa ja dostal na strednú školu a kamarát Pupul na vysokú. Tak začali prúdiť aj nové karty, ale boli t stále len začiatky akéhosi hrania. Pupul chodil do školy do Košíc, kde už vtedy fungoval Klub Domino (aspoň myslím že sa tak volal, na Popradskej ulivi) a začali sa kupovať nové karty. Môj prvý boo: Armageddon – to je čo za blbosť som si povedal, ničiť všetky landy, tak som ho vynemil susedovi z ulice (mimochodom jediný hráč v okolí 50km od môjho bydliska, ktorý navštevoval školu v Bratislave a skoro nikdy nebol doma) za Disenchant a White Knighta. Začal som sa profilovať na bielu, Pupul na modrú a tak sme bojovali v neskutočných bitkách u mňa v izbe na koberci. Medzičasom všli aj edície Tempestu a tak naši najväčší bíjci boli Soltari Crusader, Knight of Dawn a na strane druhej Killer Whale.
Neskôr sme sa dozvedeli o predkonštruovaných balíkoch - ja som si kúpil White Heat a Call of the Kor (dodnes ešte mám jednu krabičku) a jediný zdroj informácii o hre bol časopis Legenda. Uff, mal som ich ešte v malej podobe A5 niekoľko (škoda že som ich zahodil, už by to bola asi rarita). Každé číslo som prečítal niekoľko krát, reporty z turnajov, top 10 kariet s českými vymyslenými flavor textami (dozvedel som sa napríklad, čo je na karte Nevinirral´s Disk = áno, je to hovno), kvíz, kombá...bol to vskutku výborný časák.
Jedinou akciou, na ktorú si pamätám bol turnaj na jeseň roku 1998v Ružomberku. Ja som síce nehral, ale bol som tam. Zišlo sa podľa môjho terajšieho odhadu cca. 25-30 ľudí, čo bola na ten čas mega akcia. Hrala sa dvojka, a balíky boli, no ako to napísať, rôznorodé. Zďaleka neboli tak profesionálne, ako je tomu v dnešnej dobe. Ľudia prosto hrali to, čo mali v doskách a nezaťažovali sa tým, aké decky sa hrajú, aký bude metagame a pod. Samozrejme boli tam aj borci s nadupanými deckmi, na 99% boli z Bratislavy, podľa môjho názoru vtedy jediného miesta na Slovensku, kde sa hralo v značnej miere a kde bol relatívny dostatok kariet. Ak ma pamäť neklame, boli tam nejaké červené fritky, modré kontroli, Living Death balíky a kombo balíky. Nie som si už celkom istý, ale turnaj vyhral Modré kombo, ktoré zabíjako doťahanín celej library pomocou Stroke of Genius. Vo finále porazil tento balík zeleno – čierny reanimator (Recurring Nightmare + Surrvial) alebo Living Death (alebo oboje, skutočne si nespomínam ako sa to vtedy hralo). Bola to akcia, kde sa zišli ľudia z celej krajiny, veď vo vlaku z východu boli celé dve kupé plné hráčov a zbesilo sa menili karty. Čo je zaujímavé, vtedy sa oveľa viac menilo ako predávalo a kupovalo, ale to bolo asi holt dobou.
Toľko z mojich spomienok na tieto roky a Magic the Gathering na Slovensku, bolo to fajn, každý turnaj bol zážitok a myslím, že ľudia mali o to väčšiu radosť z každej organizovanej akcie.
lukino

Mno, osobně hraju od Urza's Destiny, takže zážitků by bylo haba děj . Napíšu jen pár perliček..
1) Číslo 1 pro nás byla herna Warlord v Praze... Šílenej vzduch, šíleně málo místa a šííleně hodně lidí.. Byl jsem u toho, kdy někdo otevřel foil Masticoru a střelil ji hned na místě za 1500..
2) K Warlordu se váže i téma svačení a obzvláště Franty Techna, který dokázal osvačit kohokoliv kdykoliv.. Na nějakém ceníku nezáleželo, vždy se to povedlo ;-).
3) Jedním z prvních turnajových zážitků bylo, když jsem jako totální klučík se Zelenou Mašinou opatřenou Dráty půjčenými od kamaráda porazil turnajového borce s Blue Controlem.. Na tom by nebylo nic zvláštního, až na to, že jsem nevěděl jak dráty fungujou a tak jsem si tapoval stejně permanentů jako soupeř :-).
4) Nelze nezmínit Legendu.. zkrátka Legendary časopis s LEgendary autory (Bad..).. Škoda že ho již neni :-(.
MKD

Pročítám Legendu 1/98 a menší ukázka cen karet

Nejlevnější Revised duál Underground Sea 320,- a nejdražší Taiga 370,-... (Jednou když jsme měnili, tak přišel kluk, že potřebuje peníze a prodával duály za 200,-, tak mu říkám ne, že je nepotřebuji a chci si koupit Giant Growth a River Boa do mašiny :-DD)

"Craped" rare Lions Eye Diamond 15,- a Phyrexian Dreadnought 12,-... :-)

Grindstone 90,-
Wasteland 80,-
Ancient Tomb 15,-
Force of Will 160,- ( v jedné Legendě asi o dvě čísla zpět 50,- :-))
Swords to Plowshares 30,-

a naopak
Sengir Vampire 100,-
Shivan Dragon 150,-
Serra Angel 110,-
Mahamoti Djinn 180,-
Veteran Bodyguard 150,-
Balduvian Horde 300,-

:-)

Pokud mate take nejake obrazky, nebojte se je take pridat (pripadne je zaslat na lobo zavinac cmus.cz). Diky moc, Lubos.

dedap: take Tridewind rider byl myslim nad 400 asi ...ted presne nevim, kolik stal, ale hlavne za 650kc top Cursed scroll.. hodne lidi neverilo, ze muze byt nova karta tak draha.:-)
Co si pamatuju z Warlordu - v obchode meli Gaeas cradle za 950 :-) a ad dualy - hrany tropikac za 150kc... ten sem si chtel koupit, ale bohuzel Techno dal 190,- :-). Myslim ze i o cenach a hlavne o obchodovani z dob bez internetu by se dal napsat samostatny clanek.

Moje zaciatky s MTG siahaju niekde okolo roku 1997-1998 v Piestanoch, kedy moj rodinny pribuzny vlastil krabicu plnu kariet, prevazne z Bety/Arabian Nigths/Revised etc, co mi vtedy absolutne nic nevravelo, spominam si len na obrazky Library of Alexandria, Sin Hole, Shivan Dragon (najvacsia pecka), velke mnozstvo dualov. Hravali sme s tym pexeso alebo len tak vykladali z ruky na verim boha...

Moj prvy deck bol all-common 60 kartovy zeleny za 60SK(2€) v tom roku velke peniaze pre mna ako 11 rocneho Boli to prevazne karty zo 5th Ed.,Mirage Block, Tempest block etc. MTG sme hrali hura systemom, aky sme si sami vymysleli a ako nam to najlepsie vyhovovalo, co obnasalo nespocetne mnozstvo hadok... Najhodnotnejsie karty boli samozrejme priserky typu Crawling Wurm, Leviathan, Co sa tyka turnajov, Arenu vtedy hrali iba "profici", nam postacilo take lezerne hranie medzi panelakmi. Obaly na karty (3SK/kus za jeden Black Shield) bola neskutocna suma, tomu teda zodpoveda aj stav kariet HEAVY PLAYED (a to ze sme hravali od usvitu do sumraku) Z tohto obdobia si matne pamatam decky typu Recurring/Surival, nejake biele kone a cierne Necry so Sengir Vampirmi a Nevinyrals ...

Ked prisiel Tempest a Urza block, ktory povazujem za zrejme najlepsi block ever, velke peniaze sa sypali do MTG! Sibackove 500korunove vysluzky isli do Pre-constructed decks a boostrov (Cena Pre-constructed cca 450SK (15€) a boostru 150SK (5€)... Ti zbehlejsi osklbali menej skusenych o silne a drahe karty a toto remeslo sa dedilo dalej Velmi silne a zhanane karty boli Palinchron (200SK), Morphling, Stroke of G., Time Spiral, Thran Quarry, Cursed Scroll (600SK!), Tradewind Rider (500SK), Reflecting Pool (450SK) alebo Spike Weaver (250SK). Samozrejme najoblubenejsie karty boli tie zakazane (Tolarian Academy, Memory Jar, Time Spiral, Recurring Nightmare). Nemozem nespomenut legendarny mesacnik Legenda s ich Top10 rebrickom kariet (5/98, Top3 - Cursed Scroll, Armageddon, Cataclysm), dalej Komba Smrti (Recurring/Survival), Magic kvíz a to pre nas najpodstatnejsie = Cennik kariet!

Suma sumarum, boli to skvele roky, aj ked som nebol ziadny Pro-player, karty som hraval niekolko hodin denne a boli to velmi prijemne chvile stravene s MTG a kamaratmi. Prikladam len narychlo spravenu fotku mne nostalgicky pripominajucu tie casy:

Temné stránky „počátků“ magicu v Čechách

Veškeré podobnosti s žijícími či zemřelými postavami a minulými událostmi jsou čistě náhodné, níže uvedené poznatky jsou fantasie vzešlé z mé hlavy, nikoho neodsuzuji a hlavně se nechci s nikým hádat Budou-li někoho tyhle vzpomínky urážet, klidně mi to smažte

Takže něco o mě a mých počátcích a koncích - mými prvními kartami byly 2 boostry 4té edice a základní balíček Mirage. Mým prvním DCI turnajem byl o pár let později prelease Urza´s Saga v menze ČVUT v Praze. (poznámka – v té době moc prelease v čechách neprobíhalo, já věděl o jedné akce v Praze a tam byly stovky lidí, tehdejší turnaje byly v porovnání s dnešními turnaji v herničkách pro 40 lidí monstrózní celorepublikové akce). Poté jsem začal jezdit na turnaje pravidelně, několik let jsem víkend co víkend navštěvoval ,co se dalo kde se dalo (menza, Najáda, Kralupy). S Magicem jsem nadlouho skončil někdy s příchodem šesté edice na dvojku a pokusím se povyprávět proč.

Mým oblíbeným typem turnaje byl sealed deck. Člověk nemusel mát v balíčku 4 masticory a cursed scrolly, abych si solidně zahrál a myslel jsem si, že mají všichni stejné šance. Bohužel to byl jenom dojem. Hned na tom prvním prerelease mi bylo divný, že po sepsání toho, co se rozbalilo, si skupinka lidí kolem judgů sedla k soupisům a začala je pilně studovat, na dalších sealech to bylo podobné. Asi se nudili a chtěli si počíst, proč ne. Výsledkem bylo, že jistí lidé měli vždycky několikery wrata a worship. Tak pořád to mohla být náhoda, říkal jsem si, dokud se mi jedno z těch prerelease nepovedlo vyhrát. Jak? Z osmi kol základu jsem 2 soupeře podplatil, v osmičce jsem potkal kluka, co hrál bez obalů a na kartách neměl ani škrábanec, jeho strategie tudíž byla nejspíš podobné té mojí, balíčku neměl vůbec nic, dostal šílenej klepec. Ve čtyřce přišly kámošovi judge jenom jedny wrata ze tří a ve finále jsme si o první místo hodili kostkou, protože se nám už nechtělo hrát, já hodil víc. Tolik k rovným šancím na tehdejších sealech
Co třeba dvojka? Jedna historka za všechny – hraju si takhle proti klukovi, on měl mrtě tokenů na stole, já hodim wrata a on, že si teda lízne těch 17 karet. Měl na stole fekundaci, judge mě po zavolání poučil, že tokeni jdou mimo hru přes hrob. Fajn, lekce z pravidel se vždycky hodí.Tak jsem si řek, že ta fekundace je celkem fajn karta a mohl bych jí hrát taky. Na další dvojce se situace obrátila, já měl tokeny a fekundaci, soupeř wrata. Já ale moc neznal judge, což znamenalo zásadní obrat ) Ten samý judge asi zapomněl na turnaj minulý týden, tentokrát tokeni přes hrob nešli

S magicem jsem skončil na dlouhou dobu, moje poslední preview bylo jedna ze sad blocku, v kterém vyšel prvně fading. Nedávno jsme zas na jedno preview zajel, na Alaru, jen tak z hecu, dát si pár piv a podívat se, co se změnilo. Musím přiznat, že hodně. Zmíněné historky jsou už pouze pohádkami z minulosti. A proč? Myslím si, že je to tím, že dneska máme všichni internet s možností kontaktu na wizardy a máme komu práskat

Podzim 1997....osudove setkani.

Ten rok vychazely  v ABC upoutavky na Portal, takze kdyz kolegove dotahli do skoly karty s napisem Magic the Gathering, byl jsem castecne v obraze. A pak to zacalo...zacatecnicky set Portalu, par boostru...a moje prvni opravdove karty, starter Tempestu. Byl v nem Wasteland.

Byla to tenkrat zlata doba, ve Valasskem Mezirici sel tenkrat Magic the Gathering sehnat temer doslova v KAZDEM novinovem stanku, v kazde trafice, a ve vsech knihkupectvich. V jedne z kamennych trafik mi tenkrat tata koupil i album s Grevenem.

Hrali jsme s kamarady kazdy patek u nekoho z nas doma...doted vzpominam, ze to bylo o vyskladavani bytosti, pak nekdo zahral Overrun, jiny mel v ruce Respite a jelo se odznovu. Moji "nejlepsi" bytosti byl tenkrat Whiptail Wurm z Portalu. :-)) Pak jsem si postavil nejake UWcko z toho, co jsem mel, a prohlasoval, ze cernou nikdy hrat nebudu :-) Objevil jsem Legendu a zacal ji pravidelne cist. K vanocum jsem dostal sest boosteru - Mirage, Visions, 2x Tempest, Patou edici a Homelands :-). Pamatuji si jenom Booby Trap v boosteru Tempestu.

Pak prisel Stronghold...koupil jsem si UR precon The Sparkler, ktery definoval moje oblibene barvy na celou MTG karieru... zjistili jsme, ze jsou nejake ceniky, apod. Jeden z kolegu z grupy mel kamarada, ktery "chodil na opravdove turnaje" - jednou se u nas stavil, vyklepl vsechny se svym balikem s Necrou a zase odesel. Kamarad si pak sehnal draze Kjeldoran Outpost a delal z multiher (1 na 1 jsme prakticky nehrali) peklo diky Outpostu, Winter Orbu a Mole Worms. Pak jsme zjistili, ze v DDM otevreli Magicovy klub....

Otec tenkrat delal nejaky pozdni postgradual v Brne, takze jsem mi vetsinou vrazil seznam karet a on mi obcas ze Dna pytle neco dotahl. Nekde sehnal i knizky - pruvodce Patou edici, knizku se spoustou balicku a obe prvni obrazkove encyklopedie. Z knizky o deccich se mi zalibil jeden a ten jsem postupne postavil...tribal Griffins :-) Do multiher vyborny. Za karty do nej jsem vymenil par "nepodstatnych" kusu jako Wasteland nebo Dream Halls...

Na jare jsme pak spolecne sli na turnaj - poradal se tenkrat v sokolovne ve Val. Mez. Cekala nas zkusenost, jakou si asi prosel kazdy, kdo zacinal v uzavrene playgroup.  Hral jsem UR postavene kolem toho strongholdoveho preconu, a samozrejme dostal straslivy narez - jednou od decku zneuzivajiciho Nether Shadowy, jednou od bilych konu se Soltari Priesty, pak si jeste pamatuji prvni zkusenost proti kombu. Stahnul jsem oponenta nizko, pak polozil City of Solitude, pet minut kouzlil jednu vec za druhou, a pak mi oznamil, ze vyhral. Alespon jsem se zaregistroval do Areny, dostal DCI cislo (ten stary papirek mam doposud) a opravdu VELKOU kartu Mountain.

Drobet nas to pohltilo, ve skole jsem obcas nedaval pozor,, jak jsem premyslel nad patkem... Kdyz vysel Exodus, nebyly penize. Po prazdninach jeden z party odesel na vysokou a nas cekala maturita, takze muj koupeny starter Urza's Sagy byl na velmi dlouho moje posledni Magicova investice. Toho Morphlinga, co jsem v nem dostal, mam take doted.

Magic ve Val.Mezu fungoval solidne udajne az do doby kolem Invasion, ale to uz jsem byl na vysoke. A Magic sel mimo mne...az do Erasmus-pobytu v roce 2003 v Bologni a osudovy stret s otevrenym Magicovym obchudkem...ale to uz je jina pohadka.

 

Tenhle ščlánek jsem v jisté podobě zveřejnil před lety. Nyní jsem ho ještě rozšířil a snad se bude hodit.

Historie a současnost západní periférie

Badův článek uveřejněný nedávno na CMUS ve mně vyvolal vzpomínky na moje úplné začátky. A jsou natolik odlišné od tehdejšího centra dění a od současnosti, že vám je nabízím. Pravda, nebyly to začátky roku 1995, ale i tak je to už hodně dávno a navíc se ukazuje, že mnohé se změnilo a to bohužel občas i k horšímu.

Ale od začátku a to nejprve mého. Někdy ke konci roku 1996 u mně v knihkupectví POHODA (dnes již dávno zaniklém) objevil kamarád Jirka, dali jsme řeč a on že mi přišel něco nabídnout. Měl krámek s hudebninami v Sokolově a někdo se u něj stavil, jestli by prý nechtěl prodávat karetní hru Magic. A přinesl a věnoval mu asi osm, deset kartiček jako ukázku. (Mezi nimi Baron Sengir, kterého mám dodnes). Nic pro Jirku, ale vzpomněl na mne, coby hravce a na můj obchod, ke kterému kartičky šli rozhodně lépe, než k hudebninám. Ilustrace mě uchvátily a když mi řekl, že mi pošle i pár kluků co to hrají, abych věděl o co jde, tak jsem neváhal ani minutu. Bylo jasné že jsem propadl sběratelské vášni. Anglicky jsem neuměl, takže o hraní nemohla být ani řeč. Jenže to se mělo brzy změnit. Sotva se objevila na pultu první várka boostrů čtvrté edice, Fallen Empires a Ice Ace, začali se v místnosti za prodejnou scházet hráči a za chvíli už jsem hrál s nimi. To byl začátek roku 1997 a začátek můj. V dubnu téhož roku už jsem hrál na MR a uhrál 3-4. Byl to můj první oficiální turnaj. Potkal jsem poprvé živoucí legendy Lukáše Ladru, Davida Korejtka, Bada a Jakuba Šlemra. Mimo jíné, od posledně jmenovaných jsem si nechal podepsat dva commony ze čtvrté edice. Ještě ten rok se z nich stali superhvězdy světového nebe. Následovala nová sada Tempest a bez přeregistrace, o které jsme nevěděli, jsme se s Pobim vydali do Brna. Vezla nás Pobiho maminka a podařilo se nám urvat snad poslední volné sloty. Karty jsem dostal samé nezáživné 1/1 (mogg Fanatic) a podobné smetí Podařilo se mi postavit „super“ GW s velice pomalou křivkou, takže v dsobě, kdy já vykládal provní kousky jsem byl téměř uklován houfem goblinů. Pobi nedohjrál, protože když zavřeli obchody, Pobiho mamka se začala nudit a jeli domů. Já si uhrál svých W D 5L a jel domu vlakem. Přes celou republiku je to štreka. Horší výsledek jsem zahrál jsen na preview Urza´s Sága, kdy 1-7 je opravdu síla.
Když už takhle vzpomínám, nemůžu vynechat skvělý Bohemia Con 1997 a myslím i 1998 v Ústí nad Labem. Snad se najde někdo další a připojí nějaké vzpomínky na tuhle akci.

Co se hrálo v těch letech na západě? Hvězdy Serra Angel a Erhnam Djinn byly ozdobou těžkopádných potvorgedonových balíčků které sváděly vytrvalý boj s fritkou a LD. Postupně jsme objevovali síly Blue control. Směs karet v balíčku byla chráněna výrobním tajemstvím majitele a byla opravdu pestrá.
V jisté době jsem si sestavené balíčky zapisoval do počítače a pokud byly odehrané s výtvorem nějaké turnaje, tak i úspěšnost. Bohužel, z doby mého ranného hraní se nic v této podobě nezachovalo, snad jen níže uvedený balíček postavený někdy po uvedení edice Weaderlight

Terrainbarrier deck turnaj Cheb - 5.místo


Blue
4x Phantasmal Terrain
4x Manta Ray
4x Man-o`-War
4x Counter Spell
3x Sage Owl
3x Impuls
3x Soul Barrier
2x Kukemssa Serpent
2x Hydroblast
1x Sea Sprite
1x Breezekeeper
1x Ghost Ship
1x Political Trickery
2x Arcane Denial
1x Deflekce
1x Vodalian Knight
1x Narvhal
2x Control Magic
1x Suqa`ta Firewalker
4x Mind Bend
2x Phantom Warior
Artifact
2x Null Rod
Land
24x Island


Předpokládám, že to byl jeden z mých prvních kontrolních balíčků.Ve většině případů platí co karta to „shitka“, ale celkem to fungovalo. Karet bylo málo a tak jich tam byla hromada jen jednou. Hraní probíhalo v pohodě, bez pruzení, i když možná dostávala v některých případech pravidla na frak, ovšem jen v případě všeobecné neznalosti a zcela neúmyslně.


A jak se u nás hrálo? Bydlím v Kynšperku, který má asi pět tisíc obyvatel a měl v té době pět hráčů. V nedalekém Sokolově byla solidní základna asi tak deseti, dvanácti hráčů a tam jsme absolvovali svůj první turnaj (non DCI). Díky němu získali další kontakty. Někteří kluků začali jezdit na pravidelné hraní ke mně do Kynšperka. Vydrželo nám to skoro dva roky, ale bohužel místní kluci toho nechali a já s Pobim (ano, i on už tenkrát hrál a byl to jeden ze Sokolováků) jsme museli hledat jinde. Já se uchytil v Chebu, kde se ve staré škole pod záštitou Radka Vachalce scházelo tak patnáct lidí. A Mariánské Lázně, kde byl nadšenec, který pořádal turnaje nabízely možnost porovnat balíčky a síly. I tam bylo asi šest, osm hráčů. Pobi si dal pauzu. Moje potřeba hraní a sbírání se stávala závislostí, takže jsem hledal další možnosti. Vyrazili jsme na turnaj do Karlových Varů. Místní základna měla neuvěřitelných třicet hráčů, možná i víc a velice dobře vedený klub U Ševce (nebo se jmenoval Hraboš a herna byla U Ševce, již nevím). Začal jsem dojíždět na pravidelné hraní do Varů a do Chebu. V Chebu se mezitím základ hráčů rozprsknul, Mariánky zanikly odcestováním organizátora, Sokolov se na mnoho let odmlčel. Karlovy Vary zůstaly dodnes, ale je to jen odlesk dávno zašlé slávy. Nevychovanost, nesoudnost a nespokojenost části tehdejších pubescentů s požadavky šéfa herny a způsob provozu daly podnět tomu, že až na seniory (Bylo nás pět ) všichni odešli do „lepších“ podmínek. „Poděkovat“ jsme za to mohli poměrně talentované dvojici - bratrům Hanzlíkům a Raptorovi. Po několika málo měsících se zbytky kdysi početné komunity pokorně vrátily do již zredukovaného klubu a Vlasta (majitel klubu) je kromě Hanzlíků vzal na milost. Byli mezi nimi Škodík (jediný opravdu Karlovarský PT hráč ), Zdeněk Mach (dnešní organizátor) a Raptor. Z klubu se základnou jakou dnes snad žádný klub nemá zbylo torzo. Část seniorů odpadla po zavedení rotací někdy kolem příchodu Apocalypce a zároveň byl uzavřen klub U Ševce. Hraní se přestěhovalo do DDM, kde funguje dodnes.
V letech 1997-1999 bylo v okolí mého bydliště (do dvaceti kilometrů) snad sedmdesát hráčů a tři dost solidní základny. A to podotýkám, že propagace nebyla v podstatě žádná, internet neexistoval. Nabízí se tedy otázka proč takového zájmu nedokázal propagátor hry využít a vytěžit z toho maximum.
A současnost? Nepříliš povzbudivá. Dneska snad existuje v Chebu klubík o několika hráčích vedených Honzou Havlem, který je ale dost uzavřenou komunitou a jeho hráči v podstatě (až na výjimky) nikam nejezdí. Sokolov se občas probere ze spánku a pokusí se uspořádat turnaj. Jestli se tam hraje pravidelně to vůbec nevím. Snad ano. Určitě mají svoje stránky. A Karlovy Vary mají klub s jehož základnou je jako na houpačce. A teď momentálně jsme dole a máme zhruba osm pravidelných hráčů a tak pět šest příležitostných. Na preview turnaje sem ale ze Sokolova či Chebu jezdí tak tři hráči. Občas uspořádám turnajový víkend v Kynšperku, ale ani tato v podstatě pohodová vzdálenost nevytáhne Chebské a Sokolovské hráče z jejich ulit (zase až na výjimky).
Základním problémem periférie není jen přirozená ztráta zájmu o hru, ale mnoho aktivních hráčů odchází po ukončení školy dále studovat do větších měst. Tak se díky novým podmínkám ke hře již nevrátí, nebo zvýší počty hráčů v místních hernách. Periférie se tak stávala a stává podhoubím, které by nemělo zaniknout a o které by mělo být pečováno. Jenže to by se o kluby a jejich potřeby musel někdo opravdu starat a zajímat. Jenže na to se zřejmě tenkrát nehrálo a řekněme si na rovinu, ani dnes to není žádná sláva.
A jak se měnilo? Také divoce. Každý se snažil, aby co nejlépe vyhodnotil ceny karet, ale většinou to bylo nanic. Jediným vodítkem byly ceníky v Legendě. První Cursed Scroll jsem zaručeně výhodně měnil za Winter Orb. Samozřejmě jsem prodělal. Cena Svitku závratně šplhala. Za druhý jsem dostal Vampiric Tutor. A cena Svitku opět splhala do závratných výšin. Třetí Svitek jsem měnil za Vampiric Tutor, Force of Will, Wasteland a něco k tomu. Zase jsem prodělal. Tedy v místě a čase. Z dlouhodobého hlediska čas ukázal, že jsem tak špatně neměnil.

Toliko něco málo z bohaté a divoké historie Západu .

Luboš „Placka“ Platzer

Tak já taky něco málo přihodím. Na booster to nebude, ale snad to pomůže. Rok 98 aneb jak jsem ještě Magic nehrál Kdysi dávno měla tv Nova časopis jménem Anno. V každém čísle se objevovala dětská příloha Pes Novák. Tuším že to osudové číslo ve kterém byl poměrně obsáhlý článek propírající souboj dvou čarodějů o zemi Dominaria(nebo tam psali Dominia?) bylo 2/98 - takže náš rok. V té době byla už moje láska k fantastice nastartovaná seriálem Hercules dost rozvinutá na to abych byl unešem těmi několika obrázky karet z Portalu, které se v článku nacházely. Mě tím odpadly starosti s vymýšlením přání na narozeniny a Vánoce. Rodičům naopak přibyly, protože o kartách Magic žádný prodejce hraček nebo čehokoliv jiného v okolí Příbrami nikdy neslyšel. Tím byla moje Magicová kariéra hned v začátku utnuta na dlouhé 2 roky. Zlom nastal při náhodné procházce kolem Staromáku, kdy jsem v jedné uličce uviděl celou výlohu plnou Magicu(jménem obchodu si nejsem jistý, ale u Staromáku to byl asi ten Warlord ne?), to se ale událo až v roce 2000, takže pokračovat budu až se v našem mapování posuneme trochu dál...

Se zpožděním a tedy mi mimo soutěž bych rád přidal i já několik vzpomínek. Podobně jako někteří ostatní musím potvrdit, že je samozřejmě obtížné řadit vzpomínky úplně přesně do konkrétních období - turnajů.
V období 1998-1999 fakticky skončila moje "krátká profesionální kariéra", kdy jsem objel všechny PT v roce. Od těchto let jsem se pak snažil alespoň o jeden PT. Jedním z důvodů byla i vojna. Měl jsem sice postupně ve vojenské knížce 4x schválenou dovolenou Brusel, Chicago, Řím, Los Angeles ... takže každá vojenská hlídka mě pochopitelně měla za špióna, protože zařazení jsem měl navíc ve "zvláštní jednotce ministerstva obrany". Na ministerstvu jsem se staral samozřejmě o počítače, ale kromě smazání mobilizačních plánů při odvirování (které měl příslušný odbor k dispozici jenom na jednom PC, kde hrál hry) jsem ničím významným k míru nepřispěl.
Ale zpátky ke kartám ... nápověda říká edice Stronghold, Exodus. Nemohu ale nezmínit předchozí velkou edici Tempest a její pro mě nezapomenutelné preview v Brně. Pro dokreslení mojí "vysoké úrovně" je potřeba zmínit, že jsem sice do sealdecku zařadil Cursed Scroll (analogie s Umezawa Jitte je asi na místě), ale kartu jsem nepochopil a první 3 kola jsem soupeři poslední kartu při střelbě neukazoval, ale diskardoval ... Až po třetím kole, když jsem si kartu pochvaloval Davidu Korejtkovi mě upozornil, že je to ještě "o něco" silnější, protože kartu nediskarduji jako do Stormbindu, ale pouze ukazuji ... O tom, že i tyhle moje výkony v té době na soupeře "stačili" svědčí asi čtvrtfinále, kde jsem se potkal s Michalem Srbou, který po první prohrané hře, kdy dostal naloženo od Cursed Scrollu sáhnul do sideboardu s tím, že to asi nebude tak špatná karta jak se domníval a na druhou hru si ji zařadil také .... výraz jednooký králem pro tuto dobu vyloženě seděl na kdekoho.
S edicemi Urza's Saga, Urza's Legacy, Urza's Destiny je pro mě spojené příjemné období limited, kdy jsme chodili hrát poměrně často týmové drafty ... ale co se týká constructed, tak mám pocit, že právě toto období se nazývalo "Combo winter" a mnoho hráčů opouštělo scénu, protože prohry ve 1.,2. či max 3.. kole nebyly vyjímkou. Pozdější léčba zakázaním několika karet pomohla, ale následující období ... "...in your upkeep, my Port tap your Rishadan Port... " nebylo na nervy také nic příjemného.
Smutným turnajem byl PT Řím (Academy, High Tide) kam jsme přijeli s relativně zdravě postaveným Survival+Reccuring Nightmare kombo balíčkem, který stabilně zabíjel cca v 5. kole ... škoda jen, že to bylo o 4 kola později než majitelé Tolarian Academy. Ne že bychom o síle Tolarian Academy nevěděli, ale tohle bylo trošku příliš. Já osobně jsem měl neuvěřitelné štěstí, protože jsem v první den a vlastně i druhý den, všechny tyto balíčky míjel a potkával jenom lvíčky, koně, blesky, které bojovaly s Academiemi pomocí hromady zášlehů  v SB, nebo mirory, které měly na Academie plný různobarevný SB, ale na miror to tak uplně voňavý neměly. Když jsem 5 kol před koncem PT nakoukl v průběžném pořadí do TOP8 tak už jsem věděl, že mojí jedinou nadějí je dostat za soupeře posledního neAcademistu na špici Olle Radeho ... to štěstí jsem samozřejmě neměl a celkem statisticky spravedlivě jsem kotvou 0:4 skončil těsně v penězích.
Podařilo se mi v roce 1999 vyhrát MR s balíčkem Survival+Tradewind+Armageddon. Finále s Hrochem bylo zřejmě jedno z těch emotivnějších a rozhodně vydařených. Verdantka od Hrocha reanimovaná ve druhém kole, můj mlžník, který se vracel nejprve přes Stronghold zemi a pak přes Tradewinda ... to jsou opravdu pěkné vzpomínky.... ještě teď se klepu co by se mnou diváci udělali, kdyby byl Hroch mistrem republiky.
Následné MS v Tokiu kam bohužel z ČR odcestoval pouze Jakub Šlemr a já, protože ostatní neměli na letenky a posuvy míst tehdy zřejmě příliš nefungovaly, patřilo ke krásným zážitkům. Davy fanoušků, kde Jakub jako mistr světa z roku 1997 musel pravidelně podepisovat různé karty ... v té době i myslím první foilové. Úspěch Jakuba, kde skončil s přehledem v TOP8. Mistrem světa tehdy neznámý Kai Budde... atd.
Každopádně to byl poslední profesionální turnaj jakž takž za svobodna. Na PT Londýn 1999 jsem už jel jako divák se svoji pozdější ženou Veronikou. Byly mi přehodnoceny priority a z magicového pohledu se pak pro mě v dalších obdobích jednalo pouze o rekreační záležitost ...