Články
Houževnatost vzpomínek
Houževnatost vzpomínek
Uncharted Realms
Adam Lee
23. 1. 2013
Sarusin seděl na židli ve slabě osvětlené místnosti hluboko pod dlážděnými ulicemi Ravnicy. Podle vzduchu okamžitě poznal, že je pod zemí - pachy a zvuky byly v podzemí jiné. Neměl ani nejmenší představu, kde přesně je, což bylo zvláštní, protože Sarusin znal tunely pod Sedmým okrskem dokonale. Tedy alespoň by je měl znát; vyrostl v nich.
Teď se rozhlížel, ale nic mu tu nepřipadalo známé. Byl někde jinde, ale nemohl si vzpomenout, jak se sem dostal. Pokusil se vstát ze židle, ale tichý, tlumený hlas z temnoty ho zarazil.
"Nevstávej." Z tónu toho hlasu Sarusina zamrazilo. Byl uklidňující, ale zároveň nebezpečný.
Teď se rozhlížel, ale nic mu tu nepřipadalo známé. Byl někde jinde, ale nemohl si vzpomenout, jak se sem dostal. Pokusil se vstát ze židle, ale tichý, tlumený hlas z temnoty ho zarazil.
"Nevstávej." Z tónu toho hlasu Sarusina zamrazilo. Byl uklidňující, ale zároveň nebezpečný.
Balustrade Spy | Art by Jaime Jones
"Byl jsi vybrán pro jeden velmi důležitý úkol." Z temnoty vystoupil bledý muž. Z celého jeho zjevu čišelo nebezpečí - jeho jako kost bledá pleť kontrastovala s jeho černýma očima, černými vlasy, a černým koženým oblečením. Sarusin byl zkušený Dimirský agent, ale v tu chvíli ho přemohly instinkty a v hrůze ucouvl. Upír. "Jsem tady abych ti poskytl prostředky ke splnění toho úkolu, takže mě považuj za... učitele." Upír se Sarusinovi s rozpřáhnutýma rukama uklonil, ale pohled svých chladných očí nesklopil.
"Kde to jsem?" Sarusinovi připadalo, jako by jeho hlas nevydávala jeho ústa.
"Jsi na místě, o kterém nikdo neví. Ani já jsem o něm nevěděl, dokud jsi mi o něm neřekl." Upír sáhl do tmy, vytáhl kožené cestovní pouzdro, a položil ho na stůl, ke světlu svíčky.
Sarusinovi třeštila hlava a jeho údy byly malátné. "Jak to myslíš? Na tomhle místě jsem v životě nebyl."
Upír z pouzdra vytáhl lahvičku se zářící tekutinou. Sarusin se podíval blíž, a zjistil, že ve skutečnosti nesvítí kapalina, ale něco, co v ní plave - vypadalo to jako proužek papíru pokreslený nějakým vzorem. Upír odzátkoval lahvičku a jemnou, stříbrnou pinzetou papírek vytáhl a přidržel Sarusinovi před očima.
"Tento proužek obsahuje všechny tvoje vzpomínky na toto místo, vzpomínky na to, jak jsem ti je odebíral, jak jsme sem dorazili, a jak se setkali. Jsem tu proto, abych tě naučil umění odstraňování vzpomínek."
Upír se představil jako Mirko Vosk. Sarusin si uvědomil, že toto místo opustí bez jakýchkoli vzpomínek na upíra. Věděl, že jakákoli informace o Mirkovi by byla nesmírně cenná, a na chvilku pomyslel na to, že by si tajně napsal poznámky, ale hned tu nebezpečnou myšlenku zavrhl. Pod tenkou civilizovanou slupkou byl Mirko jen hladový had, který držel ve smyčkách svého těla bezmocnou myšku. Sarusin si náhle uvědomil, že si nervózně pohrává se střapci své tuniky, až si je zauzloval.
"Vzpomínky nejsou tak křehké, jak by sis myslel," začal Mirko. "Jsou jako nemoc. Příjemná vzpomínka, třeba na splnění nějaké touhy, se může stát posedlostí. A temná vzpomínka na prožitý strach nebo bolest může někoho dohnat až do hrobu." Mirko pozvedl proužek zářivé vzpomínky.
"Žádná vzpomínka není nevinná. I teď se tvá mysl snaží spojit cestičky, které jsem přerušil a odstranil. Pokud bych ve své práci nebyl naprosto přesný a pečlivý, byl bys schopen si za nějaký čas odstraněné vzpomínky vybavit ze zbytkových útržků a náhodných myšlenek. Brzy bys už měl matné vzpomínky na naše setkání a naši cestu sem, a má práce by byla zmařena. Při tvé budoucí práci bude mysl tvé oběti tvůj nejmocnější nepřítel, a zvědavost její nejnebezpečnější zbraň."
Sarusin už něco slyšel o sběračích myšlenek a odstraňovačích - kouzelnících, kteří se specializovali na ničení vzpomínek a obchodování se znalostmi (cizími). Zaslechl toho tím víc, čím více pronikal do hlubin Dimirské gildy. Ostatní gildy byly vždy ochotny zaplatit jakoukoli cenu za výhodu nad svými protivníky - hlavně nad Izzetskou ligou, která po informacích a znalostech prahla nejvíc.
"Jak se budu učit?"
Mental Vapors | Art by Mark Winters
Mirko opět otevřel pouzdro, a vytáhl další zářící lahvičku. "Tady jsou všechny vzpomínky, které budeš potřebovat." Mirko vytáhl zátku a vyndal dlouhý proužek zářících vzpomínek. "Tyto vzpomínky byly vyjmuty poněkud... narychlo... takže mohou být trochu zmatené."
"Počkat," přerušil ho Sarusin. "Chceš říct, že jsou..."
"Ano. Jsou to vzpomínky tvého předchůdce. Mocného odstraňovače, který se stal neopatrným. Což mi připomíná..." Mirko s nadlidskou rychlostí přiskočil k Sarusinovi, sevřel ho tak, až mu praskaly kosti, ve tváři zvířecí, vražedný pohled. "Ne aby ses stal neopatrným."
Mirko strčil třesoucího se Sarusina zpátky do židle, a jeho tvář opět překryla maska civilizovanosti. "Připraven?"
"Jak to chceš udě-"
Sarusin neměl čas dokončit otázku. Mirko strčil vzpomínky do jeho mysli jako by to byl ledový rampouch. Vzpomínky mu zaplavovaly mysl, jako když proud vody unáší smetí do kanálu. Přitom si nějak uvědomoval sám sebe, jak se svíjí a kroutí, zatímco ho upírova ledová ruka pevně tiskne k opěradlu židle.
Mind Grind | Art by Daarken
Sarusin viděl - učil se - léta tréninku, tajných úkolů, obětí, a technik, to vše v několika okamžicích. Vnímal ty záblesky, jako by to byly jeho vlastní vzpomínky, ale některé z nich přece nemohly být jeho vlastní. Jasně v nich cítil tu cizí mysl: mysl posedlou mocí a ovládáním. Mysl s takovými touhami, jaké si Sarusin nepředstavoval ani v nejdivočejších snech. Sarusin se snažil tu cizí mysl oddělit od své, ale začínal se postupně ztrácet, nevěděl, kde končí jeho vzpomínky, a začínají ty cizí. Vzpíral se tíze nových informací, záblesků obrazů, té "druhé" realitě. Bránil se vzpomínkám naplněným chamtivostí, které drápaly a kousaly stěny svého nového vězení.
Last Thoughts | Art by Peter Mohrbacher
Oběť se sesunula na židli, a Dimirský mág vytáhl z její hlavy posledních pár palců vzorovaného pásku papíru. Vytáhl vzpomínku pečlivě jako mistr zahradník, který vyryje rostlinku ze země, a neporuší jediný její kořínek.
Uzavřel lahvičku a vykročil k zrcadlu. Na kratičký okamžik v něm zahlédl odraz někoho jiného. Cizího. Jeho myšlenky nebyly v souladu s odrazem, který v zrcadle byl.
Pevně se chytil umyvadla. Ten "druhý" se snažil chopit vlády.
Pohrával si s koženým střapcem na své tunice, jako by se nějaká část jeho já snažila vzpomenout si na něco známé, a pak jeho mysl znovu zalily vzpomínky. Cítil, že hráz jeho vědomí pomalu slábne pod neustálým přívalem nové identity přetvářející jeho mysl. Mnohem mocnější identity.
Tohle nové tělo mi dobře poslouží.
Komentáře
Přispívat mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud chcete vložit komentář, přihlaste se ZDE.