Klíč k testování

Klíče k testování

Občas se mě ptají, jaký způsob testování je ten nejlepší. Tahle otázka patří k těm nejtěžším. Existuje opravdu dokonalá metoda? Cesta, která vás krok za krokem dovede k úspěchu?

Ne tak docela.

Ve skutečnosti záleží na spoustě drobností, mimo jiné i na osobnosti hráče. Proto je prostě nemožné najít neomylnou metodu. Mohu vás ale seznámit se svými zkušenostmi a ukázat vám, jak většinou postupuji. Jasně, není to perfektní způsob, ale občas se určitě vyplatí!

Předpokládejme tedy, že se chceme připravit na důležitý turnaj a potřebujeme získat dobrý přehled o formátu a najít balíček, který budeme hrát. Před námi je množství úkolů, které je třeba zvládnout a díky kterým to zpočátku bude těžké. Výsledek však bude stát za vynaložené úsilí!

Tento článek je zaměřen spíše na constructed než limited, protože podle mého názoru si každý z nich žádá odlišný přístup. Některé věci jsou však použitelné v obou případech.

Pojďme si tedy ukázat některé z klíčových kroků správného testování. Popsány jsou v náhodném pořadí.

1) Dostatečné hraní

Omlouvám se, ale musím začít něčím tak samozřejmým. Spousta lidí si však neuvědomuje, že nezáleží ani tak moc na tom JAK hrají, ale JAK MOC hrají. Nezáleží na tom, že se netestuje se zkušenými soupeři, nezáleží na tom, že váš soupeř nehraje perfektně. I jen samotné hraní je to, co vám pomáhá získat představu o formátu, fungování vašeho balíčku nebo jak hrát proti různým typům balíčků. Samozřejmě netvrdím, že testování s lepšími hráči není lepší, ale často se setkávám s lidmi, kteří se až moc starají o kvalitu hry, obzvláště když zkouší nový balíček. Ve skutečnosti ale z dlouhodobého hlediska záleží na tom, jak moc hrajete.

Proto vřele doporučuji dávat přednost online hraní, pokud máte tu možnost, před skutečným hraním. Oba způsoby hry mají své opodstatnění, každý z nich má jiné výhody a nevýhody. Pokud jde ale o náš cíl, pak je bezpochyby lepší hrát online. Budete totiž hrát třikrát více než byste si zahráli jiným způsobem.

Zpočátku se také nezaměřujte na chyby, prostě hrajte. Pokud někdo udělá chybu, nezabývejte se jí a pokračujte ve hře. Příští hru to bude lepší. Nepřerušujte hru jejím analyzováním, neboť v tuto chvíli je důležité pochopit jak věci fungují a osvojit si balíček. Tohle vše taky znamená, že nezáleží na vítězství. Proto doporučuji se soupeřem, pokud se dobře znáte, probrat, které ruky hrát a které ne, jak by danou situaci zahrál on či dokonce hrát s odkrytými kartami.

2) Pilování, zkoumání statistik

Tohle vám může připadat zvláštní, ale jednou z věcí, která se mi osvědčila při hledání odpovědi na otázku, zda je můj balíček dostatečně konzistentní, je pokusné líznutí si několika ruk. No vlastně MOC ruk. Tuto metodu lze využít při testování kombo balíků nebo správnosti rozložení many. A jak nejrychleji konzistenci potvrdíme? Vyzkoušením mnoha ruk a sledováním statistiky. Lze to zvládnout i při hře se živým soupeřem, ale speciální testování je rychlejší. Nejúčinější je tento postu při testování komb, ale lze zkoušet i křivku, rychlý začátek nebo procento líznutí si určité karty. Lze tak vyladit počet karet v balíku a učinit první krok na cestě porozumění potřebám balíčku, na cestě ke konzistenci a maximální rychlosti. Možná si myslíte, že by se do balíčku hodila nějaká karta. Pak ji tam dejte! Nemějte strach. V této fázi vám líznutí si této karty odhalí, zda karta naplňuje vaše očekávání.

3) Průzkum, brainstorming a mentální příprava

Četl jsem už stovky článků o testování, ale téměř nikdy nenarazil na toto zajímavé téma: mentální testování. Jelikož tohle téma považuji za jedno z nejdůležitějších, ne-li nejdůležitější, částí testování, nechápu jeho absenci v těchto článcích.

Mluvím o postupu, který byste měli dodržovat před a po každém hraní. Přemýšlení o samotném testování je totiž důležitější než samotné testování! U konstruovaných formátů to například znamená přemýšlení o tom, jaký typ balíků se vám líbí a proč (líbí se vám samozřejmě proto, že je lepší než ostatní, ale z jakého důvod?). Poté balík analyzujete a přemýšlíte o konkrétních kartách. Bude ta karta v daném formátu dobrá? Vylepší dostatečně balík? Zrychlí ho nebo naopak zpomalí? Je spousta věcí, o kterých musíte přemýšlet ještě před tím, než začnete hrát…

Můj obvyklí postup je: Přemýšlím o dvou až třech balíčcích, které mám nejradši. Poté přemýšlím, který balík či dva bych z nějakého důvodu nehrál (nepřijde mi dostatečně dobrý, nikdy jsem „takový“ balíček nehrál, protože mi nevyhovuje, atd.). Pokud je několik balíčků, které se mi líbí, pak je postup jednoduchý: postupně je všechny vyzkouším, začnu s tím nejméně oblíbeným a postupuji k oblíbenějším. Výhodou tohoto postupu je to, že občas nejde o to najít „ten absolutně nejlepší balík“, ale „ten nejméně špatný“. Rád bych dodal, na základě svých těžce získaných zkušeností, že chystáte-li se vyzkoušet nový balíček, o kterém víte, že je dobrý, a který je otestovaný (např. Dosáhl Top 8 na Pro Tour nebo vyhrál GP, nebo dokonce některý z vašich přátel přísahal, že ho dostatečně otestoval), pak vás prosím: nedělejte před první hrou žádné změny! Určitě existuje dobrý důvod, proč je balíček postaven tak jak je. Proto nemáte důvod si myslet, že jste lepší návrhář, který může okamžitě dělat změny. Ty můžete dělat, až lépe poznáte formát.

Ale vraťme se zpět ke hledání balíčku, který budeme hrát. Někdy to nebude problém: Vyzkoušíte pár strategií a ihned je zamítnete; mě někdy stačí 4 až 5 her k tomu, abych si uvědomil, že balíček je k ničemu. Občas ho ani nemusím zkoušet; stačí pohled na decklist k vyřazení balíčku. Někdy to je ale těžší. Pokud postupujete správně, pak se obvykle budete rozhodovat mezi maximálně 2 až 3 balíčky. Pak už jen záleží na vašich osobních preferencích, neboť většinou neexistují horší nebo lepší balíčky, ale ty které lépe odpovídají metagame a vašemu hernímu stylu.

Předpokládejme tedy, že už jste si vybrali balíček a víte, co budete hrát. To se ale stává málokdy, alespoň mě ano. Obvykle se mi totiž kromě vybraného balíčku líbí i nějaký další (pokud ten vybraný není totálně broken a nikdo ho neočekává). V takovém případě byste se měli pokusit zjistit, zda nelze takový balíček vylepšit tak, aby byl silnějším nebo si udělat seznam výhod všech kandidátů. V takové chvíli je sideboard tím, co hraje hlavní roli. Objev správné karty může balíček udělat lepším, než se na první pohled zdá…

Důležité je nezačít se pohybovat v kruhu. Už jsem viděl případy, kdy lidé testovali tak intenzivně, že pokřivili svůj pohled na formát. Buďte opatrní, protože PŘETESTOVÁNÍ je pravděpodobně horší než úplné vynechání testování. Opravdu jsem to několikrát zažil|. K přetestování obvykle dojde pokud se během přípravy na turnaj upnete k nějaké myšlence, například určitému balíčku, a hrajete pouze s ním a ničím jiným. Pak začnete nejen měnit samotný balíček, ale i balíčky proti kterým hrajete, jen abyste si ověřili jak by mohli soupeři reagovat na vaši konstrukci. Tento postup sám o sobě není špatný, ale může vést k mylné představě, pokud se pouze soustředíte na zdokonalení svého balíčku. Přitom by často bylo jednodušší vybrat si jiný balíček.

4) Hledání karet a informací

Další krok je můj nejoblíbenější: Výběr konkrétních karet. Je to jako nákup nového auta. Chcete aby mělo určitou barvu, aby bylo rychlé, s nízkou spotřebou a co možná nejlevnější. Vlastně je to úplně stejné…, jen místo jednoho kusu, potřebujete čtyři!

Jednou z mých oblíbených metod je použití Gathereru (někdy také používám Editor balíčků v Magic Online) k prohledávání formátu, který testuji. Pak záleží na tom, co skutečně potřebujete. Pokud chcete najít odpověď na určitou kartu či problém, který balíček má (a k tomu musíte nejdříve DOOPRAVDY pochopit, jaké ty problémy a slabosti jsou), můžete hledat konkrétní slovo na kartě nebo určitou schopnost, o které si myslíte, že je ta pravá (jako když hledáte na Googlu). Občas, pokud je podkladových dat hodně, můžete tímto hledáním strávit hodiny a hodiny, což může být nepříjemné, pokud vás to zrovna nebaví. Ale věřte mi, existuje spousta a spousta karet, které nikoho ani nenapadli a které jen čekají na své objevení a touží zásadně změnit formát. Zní to až moc optimisticky, ale je to pravděpodobnější než si myslíte.

Já se této činnosti věnuji, pokud mám dojem, že balíček je dobrý, ale chybí mu určitá drobnost, nebo jen potřebuji najít vhodnou kartu do sideboardu, která by řešila problém s určitým archetypem. Samozřejmě to funguje lépe, pokud opravdu víte, co hledáte. Doporučuji ale občas zkontrolovat i spoilery starších sad, protože tam lze najít karty, o kterých už ostatní nepřemýšlejí.

Jo, stavitel balíčků ten těžký chleba má…Ale jedná se o jednu z nejdůležitějších částí testování. Pokud máte dobrý balíček, pak jste v půli cesty.

5) Vzájemné působení, spolupráce, dotazování

Pokud vám dojdou nápady, je někdy dobré se podívat, co si o formátu myslí ostatní. Proto doporučuji ptát se lidí, o kterých si myslíte, že vědí o čem mluví a co dělají, protože získávat informace od někoho, kdo příliš nehraje, může být spíše zavádějící (pozn. překladatele: To mohu z osobní zkušenosti potvrdit). Díky dostatku zkušeností byste už měli být schopni posoudit, komu můžete věřit.

Nechci tím říct, že byste měli začít otravovat každého, o kom si myslíte, že by mohl něco vědět. Buďte maximálně vstřícní, nezajímejte se pouze o to, co vám druzí říkají, ale podělte se s nimi o svůj názor a tak jim oplaťte pomoc, kterou vám poskytují. Zpětná vazba je to, o co vám jde.

Kdokoliv může přijít s dobrou myšlenkou! Nebojte se proto zeptat lidí, a to nejen těch z vaší testovací skupiny, co si myslí o vašem balíčku nebo určitém decklistu. Mohou totiž objevit něco, čeho jste si vůbec nevšimli. Neznamená to, že byste měli ukazovat svůj decklist každému na potkání, obzvláště někomu mimo váš tým. Občas ale můžete něco poodhalit, abyste získali zajímavé nápady.

6) Zkoumání sítě

Občas je dobré před samotným zkoumáním formátu zkontrolovat síť, kde můžete získat představu o tom, jak bude pravděpodobně formát vypadat. A nejde jen o čtení článků, ale i porovnávání názorů komunity na jednotlivé balíčky nebo karty. To vše vám může pomoci zjistit, co vás čeká. Možná sledované stránky nejsou nejlepší na světě a možná mají diskutující méně zkušeností než vy, ale i tak můžete objevit něco užitečného. Zajímavé nápady na vás mohou čekat kdekoliv! A nemusí pocházet od nejlepších hráčů na světe. Často se jedná o lidi, kteří hodně myslí, hodně hrají a hodně diskutují. A proto je tu velká šance, že někdo z komunity bude mít zajímavý nápad!

Já například, když chci opravdu zkusit nějaký balíček a vážně uvažuji o jeho hraní, zkontroluji fóra a webové stránky, abych zjistil co si lidé o tomto balíčku myslí a jaké karty by do něj přidali. Lze si tak usnadnit práci, neboť mnoho vašich nápadů už někdo vyzkoušel a vám stačí jen zkontrolovat výsledek a ušetřit si tak čas.

Touto cestou rovněž přijdete na to, co si ostatní lidé myslí. A pokud víte co budou lidé nejvíce hrát, lépe odhadnete, jak bude vypadat metagame. Pokrýt všechny možné oblasti je samozřejmě složité (v závislosti na typu turnaje, o který nám jde), ale není lepší cesty jak zjistit oblíbenost balíčků než čtením nebo posloucháním.

Hurá do testování

V podstatě vše záleží na tom, kolik energie vynaložíte. Všechny tyhle kroky ale nemusí zaručit kvalitní výsledek. A i když je těžké říct, že jste všechny kroky udělali správně, určitě je to správná cesta.

A jak testujete vy? Nějaké speciální metody, o které byste se chtěli podělit? Pochlubte se v komentářích!

Bonus

Vím, že každý testuje jinak. Existuje teorie, že lze rozeznat tři druhy testerů (z nichž každý má jiné testovací dovednosti). Říkejme jim: Dělníci, myslitelé a cvoci. Lze pozorovat i jejich prolínání a tak lze narazit na dělníka, který je zároveň i myslitel. Podívejme se na ně detailněji:

Dělníci

Tento druh hraje opravdu hodně. Musí vyzkoušet každý balíček a to vždy při hře. Testují poctivě a tvrdě.

Myslitelé

Zabývají se teoretickými statistikami, kvalitu zkoumají ze širší perspektivy. Přemýšlejí o formátu, balíčcích i kartách. Snaží se pochopit, jak věci fungují. Jde jim o reálné výsledky, nikoliv o pouhý „pocit“.

Cvoci

Zkouší kde co, mají bláznivé nápady! Hledají zajímavé kombinace a často objevují věci, které by ostatní ani nenapadli.

V každé testovací skupině by podle mě měl být aspoň jeden zástupce každé skupiny! A to i v kombinované podobě. Pouze dělník s myslitelem nebo cvokem mohou dosáhnout zajímavých výsledků, kombinace cvoka a myslitele však moc klapat nebude!

A jaký druh testera jste vy? Možná v sobě kombinujete typy dva? Nebo snad všechny tři?

Originál "The key to playtesting" přeložil Miroslav "Jacomo" Řezanina. Překlad byl uveřejněn na základě spolupráce se serverem Blackborder.com

Poslat článek na e-mail

E-mail přijemce:	Váš e-mail:

Komentáře

Přispívat mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud chcete vložit komentář, přihlaste se ZDE.