Příběhy
Story Classics - Vzpomínky na Weatherlight IV.
Vzpomínky na Weatherlight, část 4-1: Sestupná spirála, část první.
Psal se rok 1999. Na pultech bylo poslední (již navždy) vydání Duelistu – hráčský průvodce Mercadian Masques. Magicová komunita se stále těžko vzpamatovávala z lehkomyslnosti Wizardů, která způsobila „brokeness“ Urza bloku, a jsouce zatlačováni ze všech stran fanatickými příznivci elektrických hlodavců, hráči tajili dech, zda se Word podaří hru resuscitovat. Nemám k dispozici přesnou citaci, ani si nejsem jist, zda to někdy řekl, ale kdybyste se Marka Rosewatera někdy zeptali, kdy měl Magic nejvíce na kahánku, jeho odpověď by byla přelom Urza-Masques.) Jinými slovy, příběhu Weatherlightu bylo věnováno daleko méně pozornosti, než tomu bylo v předchozím, rathském cyklu o celý rok nazpátek.
Netřeba říkat, že mnoho hráčů mělo problémy si vzpomenou, co že se to sakra stalo na konci Exodu. Paměť jim mohla trochu oživit antologie Rath and Storm, ale pouze těm, kdo ji četli. Jak jsem podotkl předtím, příběh sad Weatherlight, Tempest, Stronghold a Exodus byl zhuštěn do jedné jediné knihy, zatímco Urza bloku byly věnovány čtyři – další zavádějící ukazatel důrazu na dějovou linii. Nadšenci do příběhů byli tak zvyklí na Urzu – a tak málo se zajímalo o Gerrarda – že pouze fanoušci Ertaie nervózně poposedávali na kraji sedadel, aby se dozvěděli, jak to s ním dopadlo. A že si měli ještě hodnou chvíli počkat.
Podpora Word byla, co se příběhu v pozadí týká, v době Masek sotva o něco málo větší než vidíme nyní – snad ještě méně. Magicthegathering.com věnoval příběhu sem-tam jednu Arcanu, a Word zatím nezajistili Magicu plnou webovou podporu. Bez Duelistu jsme byli odkázáni na samotné karty (které navíc obsahovaly mnohem, mnohem méně klíčových dějových momentů – natolik, že jste již v žádném případě neposkládali dohromady celý příběh), a na knihy – ty se alespoň staly dostupnějšími díky tzv. Fat Packům – znamenalo to, že jste je nemuseli lovit v knihkupectvích. I tak byl snadný přístup k příběhu, na který jsme si zvykli během Rathského cyklu, nenávratně pryč. Museli jste jít a přečíst si knihy, žádná snadná cesta ven neexistovala. Ani pro čtenáře, ani, jak se později ukázalo, pro Gerrarda a zbylou posádku Weatherlightu. Poté, co přišli o Ertaie a prolétli portálem na Rathu, loď se stala neovladatelnou a opět provedla to, co s oblibou nazývám Gerrardovým manévrem.
Počet havárií Weatherlightu: 2
Abychom byli féroví, není asi snadné uřídit dřevěnou loď řítící se rychlostí několik stovek mil za hodinu pár stovek stop, a ještě k tomu v plamenech. Dopad nebyl smrtící jedině díky Sisayiným opravdu hustým pilotním schopnostem (originál: 133t piloting ski11z) – ačkoli pár bezejmenných červenokošiláčů (členů posádky) bylo zraněno. Jakmile se Weatherlight definitivně zastavila, Gerrard – a čtenáři – měli konečně šanci popřemýšlet o situaci.
Ačkoli nabuzený adrenalinem do extrému a s plnou hlavou starostí, na jakém světě se to zrovna nachází, jediná věc, o kterou se Gerrard nestará, je právě ta, o kterou by se starat měl – Mirri. Kočičí válečnice byla jeho nejlepší přítelkyní, před sotva půl hodinou obětovala svůj život pro něj, a on na ni téměř nepomyslí. U kohokoli jiného by to bylo divné, u Gerrarda, hloubavého a ustrašeného, je to sakra matoucí. Navíc…kde byli Soltari? Součástí jejich dohody s Ertaiem –a Urzou – bylo to, že z Rathu portálem uniknou jinam. Kam tedy prošli, rovnou do nebytí? Nebylo o nich více zmínky ani na kartách, ani v knihách….a to by si jeden pomyslel, že ztratit stopu celého národa je o mnoho složitější.
Problémem bylo, že mnoho hráčů na Soltari skutečně zapomnělo, a bolest z Mirriny smrti již byla také dávno pryč. Jak WotC, tak autor knihy k Maskám, Francis Lebaron, si troufli vynechat důležité detaily – a odpor fanoušků byl minimální. Buďto to nezaznamenali, nebo jim to bylo jedno. Což není to samé, jako kdyby to nezaznamenali, ale odpor byl tak malý, že to mohlo WotC považovat za měřítko obecného zájmu/nezájmu o příběh.
Gerrard věděl, že musí Weatherlight nechat opravit. Doslechne se o blízkém kupeckém městě. Zatímco hovoří s místním hochem jménem Atalla, přiřítí se obrovská přívalová vlna, zmocní se lodi a odnese ji pryč – pouze s Orim a několika raněnými na palubě
Počet zajetí Weatherlightu: 1
Atalla chce Gerrarda a jeho přátele doprovodit do Mercadia City, ale Gerrard má jiné plány. Loď neubránil, ale chce ji přesto získat zpět. Nicméně, ještě než skončí s pohřbíváním mrtvých, přiřítí se armáda Mercadianů, aby prošetřila onu havárii. Ačkoli Mercadiané stojí v boji opravdu za starou belu, jejich zvířata jsou poměrně silná, a je jich přece jenom příliš mnoho. Gerrard se vzdává a posádka je zajata.
Orim na tom také není nejlépe. Řízený příval vody lodí pohazuje sem a tam, a tak dělá, co může, aby je uchránila. Když se konečně dostane na místo, kde neměla v žádném případě úmysl skončit, zjišťuje, že je před ní kulturní a jazyková bariéra, kterou musí překonat. Cho-Arrimové, s bílou barvou spojená komunita hipíků, která využívá vodní magie a přebývá v lese, se k ní i jejím kolegům chová slušně, ale jejich léčebné metody jsou pro ni často zdrojem děsu. Ti z posádky, jenž nepřežili….i k nim se je zachováno s pietou. Orim se dozví, že Cho-Arrimové viděli ohnivý přílet Weatherlightu a pochopili je jako naplnění proroctví – návrat jejich boha Ramose, který na Mercadii přišel stejnou cestou, aby se vzápětí rozpadl a dal tak vznik zlu na Mercadii. Weatherlight je pro ně náboženským symbolem, Sjednotitelem, ne nepodobným Korvecdalovi, za nějž považovala Gerrarda Vědma z národa Vec. Navíc je Orim svědkem rituálního tance, který vypráví tento příběh o stvoření, a v první chvíli si myslí, že jde o dominarijský mýtus Války bratrů, ač jsou jména a fakta pomíchána. Orim si mezi Cho-Arrimy najde přátele a pomalu si začíná zvykat na jejich každodenní život, učíce se od nich a zároveň na oplátku učíce je. Nemluvě o tom, že se velice spřátelí s jejich vůdcem Cho-Mannem, se kterým absolvuje romantickou schůzku při měsíčku u Choovy Fontány (prý tam bere všechny své známosti).
Zatímco se Orim pomalu stává Cho-Arrimkou, Gerrard a zbytek posádky jsou odvedeni do Mercadia City, které se nachází na vrcholu vzhůru nohama obrácené hory (Z čehož můžeme odvodit, že geologie na Mercadii funguje rozhodně zajímavě). Jako vězňové jsou z předměstí výtahem převezeni do hlavní části města. Zde mají příležitost k útěku. Vytrhnou se své eskortě (v humorné scéně zahrnující obra tancujícího s Karnem, fialové melouny a Cateranského žoldáka), a s pomocí Atally, mercadianské úslužnosti prokazované Squeemu a faktu, že kompletně všichni Mercadiané jsou totální retardi (více o tomto později). Gerrardova reputace jej s pomocí zmíněné hlouposti učiní během pár dní legendou – čehož on a Takara hodlají náležitě využít.
Tito dva se vydávají do Věže Magistrátu, aby uzavřeli dohodu s vládcem města. Tady zjistí, že vládce Mercadie je, stejně jako všichni ostatní lidé ve městě, naprostý retard – a také prapůvod toho, že jsou místní tak zoufale hloupí – jsou vedeni gobliny. A ano, goblini ovládající město zpoza scény, to dává ještě méně smyslu než volba Gungana do Galaktického senátu. A kdyby to byli jen tak nějací goblini, ale tito mluví výlučně v otázkách se šíleným slovosledem, ze kterého by dostal vyrážku i Yoda. Osobně mám pocit, že to je cena za to, že vůbec mluví – a také to vysvětluje, proč si zde Squeeho lidé tak předcházejí. Takara drapne Kyrena, jenž se je snaží dát znovu zavřít, a nějak jej přesvědči, aby s nim zacházel uctivě. Uzavřou dohodu – Gerrard vycvičí mercadianské mizerné vojáky, za odměnu mu pak bude prokazována úcta a svěřeno velení nad vojskem, s nímž se vydá získat Weatherlight zpět do svých rukou. Výcvik trvá šest tádnů, během kterých Takara vydatně podporuje Gerrarda v jeho hněvu (zatímco o Hanně není ani zmínky – přinejmenším podivné s ohledem na fakt, že se tito dva předtím usmířili.)
Zhruba po měsíci se Gerrardovi podaří Mercadianům předat vše z své bezedné studnice bojových zkušeností, čímž stvoří pozoruhodně schopné bojové síly. Pak je vede proti Cho-Arrimům do Rushwoodu, společně s armádou cateranských žoldáků vedených mocipánem Xcricem. Nelítostně zaútočí na Cho-Arrimy a poměrně snadno pobijí spoustu rebelů – než se Orim podaří útok zastavit – ale nikoli předtím, než jsou zabiti její ostatní přátelé včetně Cho-Manna. Nazve Gerrada slepým, sobeckým pitomcem, který není schopen poznat, že právě Mercadiané jsou slepí, sobečtí idioti a jejich „nepřátelé“, které právě pobil, patřili v této rovnici na stranu „slušných lidí“ (na což Sisay již dříve upozorňovala, ale Gerrard dopřával sluchu spíše Takaře a jejímu podněcování nenávisti.)
Citace:
Mercadian Masques, stránka 124 Gerrard: „Orim, já nechápu…“ Orim „Jistěže ne! Jak bys také mohl? Nikdy ses ani v nejmenším nesnažil nic pochopit!“ |
Jo, tak tohle můžu. To u mne vyvolává nostalgický úsměv. Gerrard odvolává své vojáky, ale Caterané pokračují v masakru. Gerrard přikáže svým vojákům Caterany zastavit a dává se do hovoru s Orim – právě na tak dlouhou dobu, než se přeživší Caterané zmocní velení nad Gerrardovými vojáky, zaberou Weatherlight pro sebe a Gerrarda opět zatknou.
Počet zajetí Weatherlightu: 2 (aniž by ji Gerrard stihl získat aspoň na chvíli zpět)
Posádka je přivezena zpět do Mercadia City, Gerrard má být za velezradu v boji (rozuměj: útok proti Cateranům) – tak, že mu na hlavu shodí z vrcholu obrácené hory hromadu smetí a výkalů, zatímco kolegové mají vyváznout pouze s doživotím – ale Squee a Atalla přicházejí na pomoc, využívajíc goblinových pravomocí proti mercadijské hlouposti. A pokus si myslíte, že přeháním, přečtěte si toto:
Citace:
Mercadian Masques, stránky 139-140 Obr se podrbal na břiše. „Řekli nám, že máme tuhle kupu s**ček přinést na tady tuhle ulici a shodit jí dolů, jakmile uvidíme znamení.“ „Tady-Tuhle ulici? Tohle ale není Tady-Tahle ulice,“ potřásl Atalla hlavou. „Tady tato ulice je Tamhle-Tamta ulice. Shazování odpadu přes okraj není v Tamhle-Tamté, tedy v této ulici povoleno.“ Totálně zmatený obr zatřepal hlavou. „Tady tahle ulice není Tady-Tahle ulice?“ „Ne,“ ujistil jej Atalla. „Tady tahle ulice je Tamhle-Tamta ulice.“ Ukázal na vedlejší cestu. „Tamhle tamta ulice je Tady-Tahle ulice.“ |
Tenhle gambit nejenom zachrání život Gerrardovi, ale způsobí, že voňavý popravčí nástroj přistane na hlavě (a zbytku těla) jeho katovi…a tihle lidé prý vládnou Mercadii vládnou železnou rukou…kruci jak? Díky svému útěku se posádka stává ještě slavnější, což dá Orim a Sisay příležitost k vyjednání nové dohody – Gerrard a Tahngarth zůstávají ve vězení, ale ženy se vydávají na cestu do podmořského města Saprazzo, aby získaly cosi zvaného „Matrice“, co má podle jejich informací pomoci k opravě Weatherlightu, a pak vykonat pro Mercadiany určité poslání (nikoli proti Cho-Arrimům), aby získaly zpět svobodu pro zajatce a Weatherlight konečně zpět do vlastních rukou. Tato tajemná matrice byla pro Cho-Arrimy „Myslí sjednotitele“, a Hanna s úžasem zjišťuje, že její popis viděla v Thranské knize, jakožto jedné ze součástí Legacy (jak se část Legacy dostala na Mercadii nebo konkrétně do Saprazza…kdo to měl sakra vědět?). Do Saprazza cestují přes pirátskou kolonii Rishada, ve městě merfolků se pak setkávají se saprazzanskou vezírkou, která se k nim chová velice přátelsky a uvede na pravou míru mercadijské lži. Stejně jako Cho-Arrimové, i Saprazzané mají vlastní mýtus o Amosovi, v němž se mimo jiné mluví o velkém králi mezi artificéry, který si přál dotknout se hvězd, a který přivedl její lidi na tento svět. Vezírka není zrovna potěšena tím, že by měla skupince předat Silovou matrici, je to koneckonců nejsvatější objekt v jejich kultuře – ale je ochotna o tom přemýšlet. Tu samou noc se Orim podaří vyslechnout rozhovor mezi jedním z Mercadianů, jenž se sem vydal, aby ukradl Silovou matrici pro svého „pána“, ale je přitom přistižena – a následně obviněna nejen z krádeže Matrice, ale i za vraždu stráží (což ještě více nasvědčuje tomu, že opravdovou hrdinkou této knihy je Orim.)
Zatímco jsou ostatní dámy pryč, Takara dohlíží na to, že je s Gerrardem a jeho přáteli dobře zacházeno, a proniká zároveň stále hlouběji do jeho psýchy. Jedné noci, utopené ve spoustě vína, jej opět přesvědčuje o moci skryté v nenávisti, a o tom, že mizérie, ve které se nachází, vyplývá z jediného – že „zradil“ Vuela…což vyústí v lehkou rozepři mezi Gerrardem a Tahngarthem, to když se snaží Gerrarda přesvědčit o očividných mezerách v Takařině pomstychtivé argumentaci. Respektive když mu Squee, jehož ego dostalo podstatnou injekci, řekne, že se začíná chovat „fakt e-e“. Skupina přestává Takaře definitivně věřit. Karn přichází se zajímavou informací – neznámo jak a proč, ale Mercadiané jsou, neptejte se mne jak, přímými potomky prastarých Thranů, rasy prastará již v dobách Války bratrů. Zajímavé.
Mimo Gerrardovu celu se Takara se svým oslepeným otcem dožaduje slyšení u Vládce s tím, že prý chce Starkeovi konečně poskytnout, „co si zaslouží“, načež jej začne mlátit. Starke, zraněný, zlomený a zmatený, protestuje, načež Takara pokračuje v mučivém výčtu jeho zrad a podrazů. Její hlas se pomaličku mění…prohlubuje. Se smrtelnou hrůzou Starke tento nový hlas poznává – Volrath. „Takara“ byl celou dobu ve skutečnosti právě on – a pokud byla skutečná Takara tou dobou ještě naživu, musela tedy stále hnít v Pevnosti. Chvíli si nad zhrouceným, vyčerpaným Starkem verbálně honí ego, načež mu konečně poskytne to, co si podle něj Starke zaslouží. S jedním dluhem splaceným a z krku chce pokračovat v plánu sestávajícím ze zabrání Weatherlightu pro sebe a pomstít se Gerrardovi. Nicméně, když se snaží opravit a vylepšit Weatherlight, komplikuje mu to fakt, že pro to využívá Mercadiany – a jak už jsme mohli pochopit, tihle hoši nejsou žádní myslitelé. Informují jej, k tomu, aby bylo možno připojit Silovou matrici k motorům, postrádají pět podivně tvarovaných předmětů.
K uvězněné Orim se merfolkové kupodivu chovají dobře, dokonce se jí dostane i slyšení u vezírky. Její osamělost je díky uvěznění stále horší a horší – dokud se neobjeví Cho-Manno. Jak se ukáže, byl jen skoro mrtvý (jak by jí řekl každý judge: měla si přečíst jeho kartu). Poté, co se zotavil, jeho ramosianští spojenci – Mercadiané, kteří se vzepřeli Kyrenům – mu pověděli o Orimině cestě do Saprazza, a Cho-Manno s nimi začal vyjednávat o velkém plánu - sjednocení „Ramosových dětí“. Orim je to ale v tuto chvíli jedno – to, že vidí Cho-Manna živého a zdravého, je pro ni nejšťastnějším momentem v životě (Obecenstvo: „Óóóóóóh.“) Po chvilkovém spojení myslí je Orim ve vezírčiných očích očištěna, načež se s vládkyní Saprazza rozhodnou využít mercadianského agenta ke svým účelům.
Mercadiané, přesvědčení o tom, že Saprazzané jsou na jejich straně, jsou snadno přemoženi. Orim a ostatní se rychle vrací do města a osvobozují Gerrarda a ostatní z jejich cely. Gerrard se omlouvá Cho-Mannovi za svůj podíl na masakru Cho-Arrimů, a vůdce rebelů ví, že nemá na výběr – že musí přijmout frajírkovu pomoc. Skupinka se rozhodne, že rozdělí své síly – jedna polovina se bude snažit získat zpět Weatherlight, druhá se pak vydá hledat Ramosovy kosti – pět tajemných artefaktů, které mají (nějak) posílit motory lodi, budou-li spojeny se Silovou matricí. Gerrard, Sisay, Tahngarth, „Takara“ a pár červenokošiláčů (pro ty, kdo zde tento termín vidí již podruhé a říkají si, co sakra znamená, vzpomeňte si na původní Star Trek. Pokud se v epizodě vyskytl dosud neznámý člen posádky Enterprise, měl zpravidla červenou tuniku – a taktéž zpravidla se nedožil konce epizody – H.A.) z Weatherlightu se vydávají do ghouly zamořeného Deepwoodu, kde se kdysi zřítil Ramos. Orim a Cho-Manno se budou snažit přimět Ramosiany ke vzpouře, zatímco Karn, Hanna a Squee se budou snažit přijít na to, kam byla ukryta Weatherlight.
Gerrard a jeho tým si trošku zabojují, a dostanou se až k Ramosově valu, aby zde odhalili tajemství Ramose samého. Zdá se, že před pár tisíci lety, někdy v době výbuchu sylexu, který ukončil Válku bratrů, enormní hluché místo v zápletce zrodilo mechanodraka, který nějakým způsobem na Dominarii přišel k lodi plné uprchlíků z Terisiare a kolonii merfolků, planeshiftoval na Mercadii a zde havaroval. K dovršení všeho smutku to není ještě kompletní příběh - Ramos o sobě prohlašuje, že je mechanodrakem, kterého sám Urza zajal v Phyrexii – přičemž my víme, že před výbuchem sylexu Urza Phyrexii nikdy nenavštívil a mechanodraky ve své armádě vůbec neměl. A ještě houšť – sám Urza jej údajně naprogramoval, aby chránil raněné a nevinné – což už je v totálním rozporu s Urzovým charakterem v postrevisionistických knihách. Jediný prvek, který na Urzu stoprocentně sedí, je fakt, že Ramos při svém pádu dopadl na město, které zcela zničil a zabil tak mnohem více lidí, než ochránil. Veškeré Ramosovo vysvětlování zní stejně jako jeho variace v jednotlivých mercadijských kulturách značně myticky, a ačkoli se nám dalších informací nedostalo, Gerrard prostě konstatoval „To není mýtus.“ Když byli na toto téma dotazováni WotC, minimálně jeden z autorů odpověděl jednoduše, že Ramos lhal, ale kde ležela pravda, to se říci nedalo. Nicméně, Gerrard obdržel Ramosovo požehnání a byly mu svěřeny Kosti – ve skutečnosti pět silokamů (powerstones), znovu nabitých zdejšími dryádami. „Takara“ záhy mizí i s artefakty, Gerrarda a ostatní zanechávaje na místě.
Zpátky v Mercadii narazil Squee při pronásledování chutného hmyzu nejen na Weatherlight, ale i na celou armádu létajících lodí, některých ještě větších, než byl rathský Predator, v masivním podzemním hangáru. Společně s kyrenskými a mercadianskými dělníky zde staví lodě a opravují Weatherlight nikdo jiný než Phyrexiané.
Squee-3PO: Phyrexiané? Tady? Božínku, jsme v nebezpečí. Musím to říci ostatním. Ale ne, oni mne zastřelili!
Oukej, ne úplně, ale tak nějak (děcka, jedna moudrá rada – koukat se dokola dva celé dny na původní trilogii Star Wars dělá s lidskou myslí strašné věci).
Squee je zajat dříve, než může varovat Hannu nebo Karna, ale Volrath se objeví právě včas (teleportace je užitečná), aby jim dal rozkaz nezabíjet jej. Jako Takara se pak setkává s Hannou a Karnem, aby jim řekl(a), že Gerrard a ostatní byli zabiti a ona jediná unikla s Ramosovými kostmi. Popisuje jejich smrti velice barvitě a živě, vše vyvrcholí tím, že si Gerrard údajně strachy potřísnil zevnitř kalhoty a zemřel strachem. To už naštve i Karna natolik, že „Takaru“ udeří, pročež ta je příjemně potěšena reakcí pacifistického golema. Volrath se konečně demaskuje a Karn zapomíná na svoji přísahu nebojovat. Zpět se drží jen proto, že evincar se pojistil tím, že si vzal Hannu jako rukojmí. Volrath odvádí Hannu a Karna k Weatherlightu, a prostřednictvím hrozby zabití Squeeho je vydírá, aby pomohli s opravami. Pouze Orim, Cho-Manno a Atalla zůstávají na svobodě ve městě, a s přáteli v zajetí chce Orim revoltu co nejvíce urychlit.
Gerrard, Sisay, Tahngarth a zbytek posádky Weatherlightu se proplíží zpátky do města a dostanou se na stopu vedoucí k hangáru. Ozlomvaz se řítí stále hloub, Gerrard je k Weatherlight zvláštním způsobem přitahován. Hanna mezitím loď opravila do stavu jen krůček od úplného opravení (nějak se jí podařilo zakomponovat do motoru i Juju bublinu), a zbytek času tráví zdržováním a fingováním práce. Volrath ji ale prokoukne a chystá se k odletu.
Počet kusů haraburdí připojených k motoru Weatherlight: on to ještě někdo počítá?
Využívajíc ještě více mercadianské neschopnosti proniká Gerrard se zbytkem své posádky do hangáru. Počet Phyrexianů a zbraňových systémů, jenž jim stojí v cestě, je úchvatný – ale není to na škodu, neboť lodě jsou dokovány tak těsně u sebe, že vyhodí-li do vzduchu jednu, způsobí to řetězovou reakci. Napomáhá tomu i fakt, že jediné ozbrojené stráže, které jim stojí v cestě, jsou goblini – nakonec, proč by měla být phyrexianská invazní flotila hlídána Phyrexiany? To by přece nedávalo smysl.
Jako kdyby měl být hlavní hrdina, Gerrard sám se dostane konečně k přímému souboji s Volrathem. Měňavec je sám se sebou spokojen, zničil či vzal Gerrardovi vše, na čem mu kdy záleželo, a brzy mu vezme i jeho mizerný život. Jeho flotila byla zničena, ale to vem čert – proti hlavním invazním silám Phyrexie to nebylo nic (ve skutečnosti pochybuji, zda o tom Phyrexia vůbec věděla – Volrath spíše chtěl nějakou malou armádu i pro sebe). Gerrard jej samozřejmě přemůže - takřka jej rozetne vedví. Weatherlight je osvobozena díky Tahngarthově zuřivosti, se kterou zlikviduje stráže kolem Gerrarda a Sisay. Posádka je znovu kompletní, a Weatherlight má nová sexy phyrexianská paprsková děla, která ihned vyzkouší. Tahle dramatická tečka signalizuje Volrathovi, že už je bezpečné přestat hrát mrtvého. Gerrard se nikdy nenaučil základní pravidlo úspěšné kampaně v jakémkoli fantasy prostředí – nepříteli vždy utni hlavu. Volrath uniká směrem ke své ukryté vlajkové lodi a nenávidí Gerrarda dvakát více než kdy předtím.
Venku již zuří revoluce. Cho-Manno osobně vede nejsilnější skupinu rebelů do Věže Magistrátu, ačkoli tím, kdo zabije vládce, je Orim – rychle a bez váhání. *povzdech* Kéž by jen tak ona byla hlavní hrdinkou pořád. Když revolucionáři zvítězí, ona a Cho-Manno společně sešlou pár kouzel na dav, aby mu zabránili jít si po krku navzájem – ti lidé jsou stále Mercadiané, a tedy banda blbců. Ani Cho-Mannova řeč je sjednotit nedokáže, ale něco jiného ano – Weatherlight, vítězně unikající z nitra hory. Všichni lidé, odchovaní různými mýty o Ramosovi, zírají v němém úžasu. Ale jako v mýtu o Ramosovi a jeho zlém bratru Orhopovi vyráží z nitra hory druhá loď. Její jméno je Recreant, a na jejím můstku stojí Volrath sám. Loď je obrovská, ale pohyblivá a neuvěřitelně rychlá. Ani vylepšená Weatherlight nemá šanci uniknout. Takže ji nechají, ať se přiblíží co nejvíce, a zároveň přesměrují veškerou energii (včetně motorů) do Squeeho záďového děla. Recreant je výbojem rozťat v půli a zničen – ale nikoli dříve, než stačí Volrath aktivovat osobní portál a utéci zpět na Rath.
Posádka Weatherlightu nemá tušení, že Volrath přežil – ten zlý pán je, pokud oni ví, mrtev jak dodo, a Squee si může udělat zářez na pažbu. Objevuje se Ramos oso-, ne, Ramos živ-, taky ne, no prostě Ramos sám, uklidní město a abychom to zkrátili (pokud se dá 3500 slov považovat za zkrácení), všechno je najednou v pořádku. Goblini jsou posláni do hor, prales znova zasazen, Atalla je neuvěřitelně bohatý, Ewokové používají helmy stormtrooperů jako bubny, je to prostě pohodička. Orim se v slzách loučí s Cho-Mannem – oba ví, že samitská léčitelka musí zůstat na Weatherlightu, alespoň než loď nedokončí své poslání. A až jí nebude třeba, pak se za ním vrátí. Weatherlight se vydává na cestu domů, její posádka opět pohromadě (tedy kromě těch, co zemřeli. A Ertaie, na kterého tak nějak zapomněli. A skutečnou Takaru, když už jsme u toho). Loď a posádka byli silnější než kdykoli předtím, ale mělo to stačit pro boj proti nadcházející invazi?
Tak to jsme se hned tak dozvědět neměli. WotC se rozhodli namísto pokračování jedné dějové linie věnovat tento blok rekapitulaci třech oddělených linií. Tehdy to vypadalo jako super nápad, ale při zpětném pohledu je znát, že to způsobilo určité problémy. Za prvé: od posádky Weatherlightu bylo tak nějak očekáváno, že bude hrát hlavní roli, nicméně v průběhu minulého, Urzova roku, jsme o ní neslyšeli ani slovo. Celý rok byla „současná“ historie Dominarie pozastavena, a my jsme se namísto toho dozvěděli kompletní historii předcházející – všechny otázky minulosti byly zodpovězeny. Zatímco jakožto vypravěčský manévr to bylo úctyhodné, mělo to neočekávaný vedlejší účinek – Gerrard už nebyl vnímán jako hlavní postava. Zpětně je jasné proč – ačkoli byl po čtyři sety ve světlech ramp, další tři nejnovější, velice silné sety se odehrávaly v době, kdy ještě nebyl na světě. Kdybychom použli analogii se Star Wars, představte si, že by Lucas chtěl natočit další tři filmy tedˇ (Yawgmoth nás ochraňuj!), poté, co byly prequely zaměřeny výrazně na Anakina. A navíc si představte, že by z nějakého důvodu původní trilogie vůbec nešla sehnat. Přinejmenším by to znamenalo pořádnou ztrátu soustředění. Po roce, kdy se vůbec posádka Weatherlightu v knihách nevyskytovala, jí byl teď věnován pouhý jeden set? Tento trestuhodný nedostatek zaměření se na příběh tak velice komplikoval novým hráčům se v příběhu zorientovat – a nejenom jim, ale i veteránům. Perfektním dokreslením oné nesoustředěnosti najdeme na zadní stránce přebalu Nemesis, kde je jmenovitě zmíněn Urza, ale nikdo z posádky Weatherlight. Tak kde je to soustředění na příběh? Je zde ještě nějaké, nebo jen nevyhnutelný pád do náruče chaosu?
Co bylo ještě horší, i sami vypravěči ztráceli přehled o tom, co vlastně vyprávějí – což bylo dobře vidět z četných nedotažených míst v Mercadian Masques. Zdálo se, že se už o to nikdo z Word ani pořádně nestará – nejlepším příkladem je Lin Sivvi – či, jak se můžete dočíst v knihách, Liin Sivi. (To není jediný případ – Jolraelino jméno je špatně uváděno jako Jolreal v Pro…Proph…ve „knize“, ve které vystupovala).
(Jeden ze znatelných prvků zmatku v kontinuitě je struktura pojmenování, či spíše její absence, ale to je částečně vysvětleno v knize samé. Zatímco mnoho poskoků a a zrádců pracujících v Pevnosti mělo u jména označení il, představené v rathském cyklu, jména hrdinů je postrádala. Zatímco Sivvi nebyla nikdy pojmenována jako Sivvi en-Vec, prefix „Lin“ je vysvětlen jako čestný titul s významem „útočící zmije“, díky její zručnosti s toten-vecem. Já budu používat jméno otištěné na kartě, protože vám je pravděpodobně známější a hlavně je vyslovitelné (dvojité i? Pomoc?)
Nehledě na předešlé skutečnosti se příběh zdál být velice silný. Nemesis je pravděpodobně jedna z nejlepších knih od The Brothers’ War, a stále jí zůstává, zejména díky výborně prokresleným postavám a více než mírně temnému nádechu (něco jsem ve svém shrnutí vynechal, takže vřele doporučuji si knihu sehnat, abyste si přečetli celý příběh) Ačkoli trpěla stejně jako Masky určitými nesrovnalostmi v kontinuitě, kvalita příběhu nechala na tyto mušky úplně zapomenout. Příběh pokračuje ve chvíli, kdy Weatherlight jako kometa unikla z Rathu, na konci Exodu. Eladamriho dcera Avila je ve spánku zavražděna, ale nejen proto, aby donutili elfího vládce trpět. Její tělo je přeneseno do samotné Phyrexie, a…upraveno. Nové stvoření, Belbe, má speciální úkol – vrátit se do rathské Pevnosti a dohlédnout na boj o moc, který se tam v současnosti strhnul. Volrath opustil své místo, aby pronásledoval Gerrarda, a zanechal tak po sobě mocenské vakuum v té naprosto nejnevhodnější chvíli. Umělý svět je blízko svému dokončení, a jak se tomu děje, dochází stále častěji k překryvům s Dominarií. Den, kdy se Dominaria a Rath překryjí jednou a provždy se blíží, a tento den budou všechny phyrexianské síly přeneseny na Dominarii. Tyhle síly ale budou potřebovat vůdce. Belbe se má postarat o to, aby se nějaký našel.
Zdá se ale, že Phyrexiané si už svého koně vybrali - nebo alespoň jejich část. Crovax, prokletý, plný nenávisti se probouzí někde v Phyrexii. Sám Temný pán má zájem na jeho osudu, zdá se. Ukážou mu jeho pravou upíří podstatu, ukážou mu, jak může vysávat životní sílu, a učiní mu nabídku – poddej se Yawgmothovi, a budeš vládcem. K tomu, aby nabídku přijal, stačí jedno – okusit chuť života jiné bytosti, vyrvané jí z prsou. Stejně jako Volrath je Crovax náležitě „upraven“, ale ne stejným způsobem. Namísto Volrathovy schopnosti měnit podobu je Crovaxovi dána hrubá, syrová síla a moc, a co je daleko nejhorší – je zbaven toho, co definuje smrtelníky – svědomí. Osvobozen od viny a povinnosti, Crovax je nyní pravý Phyrexian – nezastavitelný, neusmrtitelný predátor.
Nicméně, jestli si myslíte, že mu rovnou byl udělen titul evincara, tak jste na omylu. Takhle to u Phyrexianů nefunguje. Musí si pozici vybojovat proti ostatním uchazečům. Jeho nepravděpodobní protivníci nemají výhodu phyrexianské podpory, což činí jeho vítěztví pouze otázkou času, ale Phyrexiané chtějí stále vidět, jak si svou pozici vybojuje a tím se sám stane silnějším.
Napsal: Daniel Rezendes a.k.a. VestDan
Přeložil: Jan Adam a.k.a. Caranthir
Komentáře
Přispívat mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud chcete vložit komentář, přihlaste se ZDE.
Rychlý rozbor Aetherdrift - 1. část
Tak zas komu sa bude chcieť vyhadzovať ničenie na 1-manovy artefakt, ktorý "nič nerobí" :)
všechny komentářePřehled formátů karetní hry Magic the Gathering - II.
Dakujem za príjemnú spätnú väzbu :). Tých formátov a modelov Škodoviek je ešte hodně, tak určite ešte niečo vymyslím.
všechny komentářeDouglas Shuler - jeden z ilustrátorů MtG
Tento článek je důkazem toho, že redaktoři CMUSu pro vás pracují dlouhodobě, neúnavně, kontinuálně a po dobu mnoha a mnoha měsíců se pro...
všechny komentářeStředeční výhledy 2/2025
Opět po čase si zkusím kvíz. A mate mě, že mi zbývá jedna mana, tedy hádám že bude i další řešení. 1) Liliana a discard Griselbrand...
všechny komentářeProč stojí rok starý MtG box více než 45,000Kč?
https://www.tcgplayer.com/product/517451?Printing= - Foil&page=1&irclickid=R44X2kT7cxyKWcR2XExLGQxxUks2 -...
všechny komentářeStředeční výhledy 1/2025
Obecně souhlasím. Zde konkrétně bych řekl, že tyto Výhledy byly dány tím, kdy se vrátím z "vánoční pauzy", takže prostě vyšly, kdy...
všechny komentáře