Články
Rituál pohřbu, 2. část
Rituál pohřbu, 2. část |
Uncharted RealmsAdam Lee6. 3. 2013 |
Volný překlad flavor článku ze stránek WotC. |
| Aby ses přiblížil bohům, musíš pod zem. Tam uslyšíš jejich hlasy, a pocítíš jejich moc. Někteří ti budou šeptat posvátná slova, někteří tě obdaří věšteckými vidinami, někteří tě naplní strachem. Ale to vše je jen jejich způsob, jak dokončit tvé zrození, a udělat z tebe skutečného muže, který ví, kým je. Neměj strach. —Sabast, Gruulský šaman |
(Pokračování z minula - originál / překlad) |
| Domri Rade byl pohřbený pod zemí. Poté, co ho pomaloval magickými symboly a zahalil do zvířecí kůže, uložil Sabast Domriho do hrobu. Domri cítil narůstající váhu hlíny, a zaslechl, jak Sabast začal s ochranným zaklínáním. To mělo ochránit Domriho pod zemí. Ovšem pouze jeho tělo, jeho mysl bude nechráněná, a vydaná napospas nejen okolí, ale hlavně sama sobě. Zvuky postupně slábly, s každou další lopatou hlíny. Do těla postupně pronikal chlad. Pod drtivou vahou bylo čím dál těžší se hýbat. Nakonec se ocitl v absolutní tmě. Jeho náctiletá suverénnost ho na chvilku dokázala vzpružit - věděl, že jediné, co musí, je přečkat noc, a ráno Sabast přijde a vykope ho. |
 |
| Skarrg Guildmage | Art by Aleksi Briclot |
Jediné, co musí, je vydržet. Ale postupně ztrácel jakýkoli pojem o čase. Zdálo se to jako věčnost, a obranné hráze jeho mysli postupně slábly. Nakonec vyčerpal všechny věci, na které se dalo myslet. Pak začaly pracovat hlubší vrstvy jeho mysli. Temnější. Byly to minuty? Nebo hodiny? Možná Sabasta přepadla na jeho zpáteční cestě maaka, a teď nikdo neví, že tu jsem. Co se stane? Vyprchá ochranné kouzlo? Udusím se? Možná mezitím na kmen zaútočili Rakdosani, všechny pobili, a já zůstanu sám. Možná budu vždycky sám. Možná tady umřu. Domri věděl, že Prastaří bohové byli jen mýtus - něco, čemu věřili jen starší. Ale teď, jak se v jeho mysli objevovaly praskliny nejistoty, snažil se na ně upnout, oživit je, prosit je o to, aby jej zbavili strachu. Jeho myšlenky a pocity zběsile pobíhaly jako krysy chycené v pasti, navzájem pohlcovaly jedna druhou, až se nakonec jeho mysl úplně vyprázdnila a uzavřela, a vládu převzaly instinkty. Domri zápasil o život, jako by se topil, i když jeho tělo bylo přimáčknuté k zemi. Ztuhlé, nehybné. Zmocnila se ho panika… a pak se, najednou, něco projevilo. Začalo to jako tlak zevnitř do celého jeho těla, jako mocný zvuk, připomínající sbor trubek, který rozezněl jeho myslí. Jeho páteř se změnila na tekutý oheň, jeho hlava se naplnila světlem, a pak… se to stalo. Mocná síla ho vystřelila do Multiverza, a Domri spatřil nekonečný prázdnotu Mlžných věčností. Na tu nepochopitelnou rozlehlost jen zíral - zrakem, který už nikdy nebude jako dřív. Všechny sféry Multiverza se před ním třpytily jako fazety na vybroušeném drahokamu. Domri se probral. Zdálo se mu, že je v Gruulské parní lázni. Nadzvedl se na houbovité zemi pokryté vrstvou listí. Vonělo to tu jinak. Posadil se, promnul si oči, a spatřil svět, který dosud nespatřil žádný Gruul. Zatímco se snažil vstát, jeho mysl jen stěží dokázala zpracovat nepřítomnost budov - žádný kámen, sutiny, nic. Zamrkal a potřásl hlavou, ale obraz se nezměnil. Budovy se neobjevily. Byl uprostřed hlubokého, prastarého pralesa; všude se tyčily majestátní stromy pokryté mechem, okolo něj rostlo mohutné kapradí a bromélie. Rostliny, které nikdy předtím nespatřil, tu před ním bujely životem. V omámení dovrávoral ke světlině mezi stromy, a odtud spatřil hluboké údolí, pokryté nekonečným zeleným kobercem džungle. Neviděl žádnou budovu, zříceninu, nic. |
 |
| Forest | Art by Zoltan Boros & Gabor Szikszai |
"U Krokta." Ta slova mu unikla mimoděk, když udiveně zíral na obzor překypující nijak neomezenou přírodou. Začal cítit to úžasné nadšení, jaké by projevovali jeho Gruulští předkové. Díval se na krajinu jejich nadějí a snů - krajinu beze zdí, budov, a bez těch zatracených Azorianů a jejich načmáraných knih. Tohle byl syrový, nezkrocený život, absolutně svobodný, a uprostřed něj byl on, Domri. V odpověď na tu nádheru se v části jeho mysli vynořilo nadšení, které musel dát nějak najevo. Zařval z plných plic, "Jóóóóóóóóóóóóó!" No, možná to nebyl úplně nejlepší nápad. Zaslechl neznámé zavrčení, a ten zvuk jím otřásl až do morku kostí. Okolo něj proběhli tři elfové v divném úboru, a každý z nich vypadal překvapeněji a znepokojeněji než ten před ním. |
 |
| Sages of the Anima | Art by Kev Walker |
První elf se na něj zlostně podíval. "Hlupáku!" Druhý elf se mihl kolem. "Hlupáku!" Ta třetí, elfka, když uháněla okolo, zakřičela, "Hlupáku, utíkej!" Cítil, jak se pod ním otřásá země. Něco obrovského si razilo cestu stromy, a kmeny a kořeny sténaly a praskaly. Domri vyskočil, sklonil hlavu, a vyrazil za obdivuhodně rychlonohou elfkou, která si razila cestu mezi převislou planou révou a padlými kmeny. Stromy okolo něj padaly k zemi, a elfové se mu ztratili z očí, když vběhl do nekonečné záplavy vysokého kapradí a listí. Když běžel okolo hustého porostu révy, náhle se z ní vynořily dvě ruce, popadly ho, a vtáhly ho do temné jeskyně. Slyšel dech tří elfů. "Ani slovo." zašeptal jeden. "Hlupáku." řekl druhý. "Já nechci zpátky," tvrdil Domri svým elfím společníkům, kteří se na něj dívali se směsicí údivu a fascinace. "Tohle místo je úžasný." Elfové seděli, a pozorovali umolousaného chlapce, pokrytého hlínou, popelem, se symboly neznámého kmene namalovanými hlinkou, který blábolil něco o obrovské prázdnotě, skrz kterou sem přišel z jiného světa. Jejich vůdce, Hasal, s ním mluvil, zatímco dva mladší ho zvědavě pozorovali zpovzdálí. "Je to blázen," pošeptal Maklo Elishtě. "Má moc. Cítím to. Možná ho poslala Cylia, aby nám pomohl stopovat gargantuány." "Já myslím, že je to jen další zvěd, co se ztratil v lese, a snědl příliš bludných bobulí." Hasal poznal, že ten člověk není z žádného kmene, o kterém věděl. Většina lidí - ať už chtěla získat kůži na bubny, nebo prostě jen obchodovat - do džungle chodila vždy ve skupinách. Tak hluboko nikdo nechodil sám. I Cylianští stopaři bohů, což byli i oni, se velice snažili nerozdělit se. Tenhle člověk, mínil Hasal, nebyl normální. Hasal chlapci tiše pokládal otázky, a snažil se dobrat smyslu z jeho cizozemských řečí, ale čím více se ptal, tím více divokých podrobností o světě jménem Ravnica Domri uváděl. Domri seděl, zmateně, ale nadšeně pozoroval bujný, nekonečný prales, zatímco se elfové mezi sebou radili. Po chvilce šepotu a kradmých pohledu přes ramena nakonec Hasal prohlásil, "Naše anima si s tebou bude chtít promluvit. Řekni mi ještě o tom místě, odkud pocházíš. Říkáš, že je to svět pokrytý… budovami?" "Ano. Tam, odkud sem, všichni lidi ničej přírodu, a stavěj budovy. Můj kmen ale všechno tohle ničí, a dává přírodě zpátky." |
 |
| Stomping Ground | Art by David Palumbo |
Maklo se tvářil pochybovačně. Elishta uchváceně. Hasal se netvářil nijak. To dítě blouzní. Domri mluvil, tělo měl stále zaplavené adrenalinem, jednak ze sféroportace, a jednak z útěku před Krokt-ví čím; oči měl vykulené jako talíře, a mluvil a mluvil. "Já myslím, představte si, že každej strom, co tu je, by byl dům, a mezi nima by byly dlážděný ulice. To je Ravnica. Je to hrozný, a my Gruulové se to snažíme zničit, ale Azoriani a ostatní gildy jsou proti nám. Na všechno maj zákony a pravidla, ale my máme Rozpadlou čtvrť. To je můj domov. Mám rád všechny, co tam žijou." Jak Domri drmolil ke zmateným elfům, začal si v duchu představovat Rozpadlou čtvrť, množství rozvalin, jeskyní, a roklin zanechaných válkami, zvířaty, a jinou spouští. To vše ho zaplavilo, a pocítil v sobě rostoucí sílu, jako když ve výhni vzplane oheň. Čím víc Domri myslel na domov, tím mocnější ta síla byla, až se najednou protrhla hráz, a zaplavilo ho nesmírné množství many. Bylo to zmatené. Cítil se jako v bouři hlíny smíchané se stromy a révou. Začal se potit vypětím, které ta vidina způsobila. Jako by byl znovu pohřbený. Hluboko v zemi kořeny pronikly jeho tělem a rozložily ho, až zbyly jen kosti. Nakonec se i ty rozpadly v nicotu. Slabě zaslechl Hasala, jak volá jeho jméno, a cítil své fyzické tělo, jak se otřásá, jako by patřilo někomu jinému, ale jeho vědomí už bylo jinde. A pak, v jediném okamžiku, při němž se mu zvedl žaludek, byl vhozen do Mlžných věčností. Znovu. Půlnoční ulice Ravnicy jsou samy o sobě matoucí, natož pro Gruula, který tak hluboko ve městě nikdy nebyl. Domri se musel naslepo plížit míli za mílí ulic a uliček, dokud nespatřil známou věž, pak známou díru ve zdi okrsku, a nakonec známou stezku vedoucí do Rozpadlé čtvrti a k jeho kmenu. |
 |
| Swamp | Art by Yeong-hao Han |
Byla už pozdní noc, když dovrávoral do tábora, zašpiněný, vyčerpaný, vyhlížející jako nějaká ohyzdnost vytažená z Golgarijské škarpy. "Ááááá!" Během chvilky mu na krk mířila čtyři kopí Gruulských válečníků. "To jsem já, Domri. Dej to kopí pryč, Murgule." "Nemožný," řekl Murgul. "Máš být pořád v hrobě." "Aha, jasně." "Zůstaneš tady, dokud se Sabast nevrátí," vrčel Murgul, strkaje Domriho kopím. Nasri smetl Domrimu z vlasů chuchvalec špíny. "Myslím, že teď je Golgari." "Řeknu ti, co sem, Nasri," odpověděl Domri naštvaně. "Hladovej." Sabast dorazil s úsvitem, a poté, co uklidnil válečníky, vzal Domriho do svého stanu. To bylo poprvé v životě, co Domri viděl Sabasta zcela ohromeného. "Jak ses sem dostal?" Vyhrabal jsem hrob, ale tys v něm nebyl. Jaké kouzlo si vyčaroval? Jak si unikl zkoušce? |
 |
| Domri Rade | Art by Tyler Jacobson |
Domri nevěděl, co říct. Věděl, že Sabast je vázán Gruuskými tradicemi věřit ve staré legendy a mýty, a to, čím Domri prošel, by všechnu víru rozbilo na kousky. Pokud by zjistili, že neprošel zkouškou, ztratí v gildě veškerou úctu. A pokud řekne Sabastovi pravdu, nejspíš ho vyženou z kmene jako šílence, podvodníka, nebo obojí. Ani jedno nevypadalo dobře. A nejhorší na tom bylo, že Domrimu vždycky připadalo, že je jiný, než ostatní, a teď se to skutečně projevilo a potvrdilo a on o tom nemůže říct nic, jinak by se všem naprosto odcizil. Domri se cítil jako maaka, bylo to k zešílení. Viděl, že se na něj starý šaman zadumaně dívá, a čeká na odpověď. Domri se rozhodl, že nezáleží na tom, co řekne. Stejně se vše změnilo. "Nemůžu říct, co se stalo," řekl Domri s pohledem k zemi. "Cože?" "Nemůžu to říct, protože byste mi stejně nevěřil." Domri v sobě pocítil rostoucí hněv. "Udělejte to, co musíte. Vyžeňte mě, cokoli, nezáleží na tom. Stejně mi nikdo nikdy nevěřil." Domri se otočil k odchodu. "Nehodlám tě vyhnat," popadl ho Sabast za ruku. "Sedni si. Teď ti řeknu něco, co jsem nikomu v kmeni nikdy neřekl. My v Gruulu se neřídíme žádnými zákony, kromě jediného, zákona divočiny. Vím, že se s tebou něco stalo, a přesně to je skutečná síla Pohřbu. Nejsem tu od toho, abych soudil chaotické síly přírody jako dobré či špatné, tak jako to dělají ostatní gildy; jsem tu proto, abych byl Gruulům průvodcem těmito silami, držel je s nimi v kontaktu, a zachovával je v nich. Dokud si zachováš svého ducha, Domri, budeš Gruul, a budeš mít své místo u táborového ohně." V náhlém (a zřídkavém) návalu emocí Domri starého muže objal. Cítil se, jako by mu někdo z hrudi odvalil těžký balvan. Po celou cestu do tábora si Domri neuvědomoval narůstající a hlodající nejistotu, jak ho přijmou - a hlavně, jak bude reagovat Sabast. Teď opustil stan, a jak procházel mezi zírajícími členy jeho kmene, na tváři se mu usadil široký úsměv. Konečně, po letech, co nebyl nikým, jenom dítětem s blízkým vztahem ke zvířatům Ravnicy, se Domri cítil jako ten, co viděl a ví něco, co nikdo jiný z Gruulu neví. Ani Sabast, ani Nikya, ani Borborygmos - nikdo. Věděl o jiném světě, naprosto odděleném od tohoto, o světě, o kterém každý Gruul jen sní. Domri zatoužil podívat se znovu do divočiny - do skutečné divočiny. Jen pomyšlení na tu úžasnou džungli ho rozechvělo blahem. Tam daleko ho čekalo nádherné dobrodružství, a Domri byl připravený utkat se se vším, co přinese. |
 |
| Boundless Realms | Art by Cliff Childs |
Komentáře
Přispívat mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud chcete vložit komentář, přihlaste se ZDE.
TOP 10 nejlepších Šnekú ve hře Magic the Gathering
Áno, chyba lávky sa mi tam vloudila. Máš úplnú pravdu, ak nezaplatím, deje sa to automaticky. Ďakujem za milú spätnú väzbu a pri...
všechny komentářeStředeční výhledy 18/2024
Zkusím kvíz: 1) Zahraji Nahiri's Sacrifice, do které obětuju Fear - Chainsaw má 2 countery 2) Cílím 2 dmg do priesta a 1 do cultisty 3)...
všechny komentářeGoblin sem, Goblin tam, Goblin, kam se podívám
Ahoj, zajímavé počtení. Pár sbírek mtg karet mám také, naštěstí pro mě se jedná o již uzavřené sady typu Ice age, The Dark apod. Hodně...
všechny komentářeNejlepší sběratelské karty současnosti
Tipl bych si, že Pokémonů se prodá víc než Magicu, takže jsou populárnější. I když je u nich rozhodující sběratelský aspekt víc než herní.
všechny komentářeJak na PreModern balíček levně?
Mně se nezdá příliš "drahý" ani Pitrack...obvykle se tam teda hrají čtyři fečky a jeden až dva Ensnaring bridge, a samozřejmě záleží, jaké...
všechny komentářePondelí s Komandérem - mocní Eldrazi
Dakujem za prijemny komentar. S tym Sol Ringom som to myslel tak zartovne, pretoze kto ho nema v baliku, ten akoby ani nezil :) podla...
všechny komentáře