Ahoj všichni!
 
Dnes budu mluvit o tématu, které mezi hráči vyvolává diskuzi, přesněji řečeno by mělo vyvolávat, protože každý zúčastněný si obvykle stojí na svém a nestará se o ty, co mají jiný názor
 
Tímto tématem je hraní Magicu ve více hráčích. Teď už jen najít okruh, na kter7 máte vyhraněný, ale neodůvodněný názor.
 
Při svém hledání jsem zjistil, že spousta hráčů ani přesně neví, co to ta hra více hráčů je a proto nejsou schopni v ní dosáhnout dobrých výsledků.
 
Hra více hráčů je opravdu, ale opravdu, velmi, zábavná varianta a neexistuje žádný dobrý důvod, proč být zásadně proti ní. V některých věcech se liší, některé v ní fungují lépe a jiné zase hůře než ve hře dvou hráčů, ale je důležité pochopit několik základních věcí, které spoustě lidí unikají.
 

1. Pokud není důvod, aby se hra v něčem lišila, pak by se v tom lišit neměla.

 
Tohle je asi to nejdůležitější pravidlo hry více hráčů, a hraní pro zábavu obecně. Věřte mi, že ti kdo se ho nedrží, si obvykle hru zničí přemírou úprav.
 
Jaký je například rozdíl mezi vaším cílem ve hře více hráčů a v normálním souboji jeden na jednoho? Na tuhle otázku je jen jedna správná odpověď. Ten kdo tohle nechápe, nechápu hru samotnou - možná to zní až moc tvrdě, ale pro každou jednu hru, kterou hrajete proti jinému hráči či hráčům, platí jedna základní věc.
 
Existuje pouze jeden cíl a tím je: Vyhrát tuhle hru (ať už vy nebo váš tým). Pro porušení tohohle pravidla není žádná omluva. "Je to jen hra" není ani v nejmenším oprávněná reakce, neboť základním prvkem hry je předstírání, že to hra není! Samozřejmě, že se chcete bavit. Pokud hrajete hru, v níž soutěžíte s ostatními lidmi, pak to znamená, že chcete s ostatními soupeřit. A nesoutěžíte o to, kdo se nejvíc baví, či o jinou malichernost. Pokud s někým soutěžíte, pak jde o to dosáhnout cíle rychleji, což znamená dosáhnout ho. Nemá smysl hrát proti někomu, kdo se jen "baví". Zašlapat do země někoho, kdo se snaží sestavit nějaké zábavné kombo nebo v horším případě, hraje způsobem, který mu přijde zábavný, není zábava ani pro jednoho z hráčů (pokud tedy nejste typ, kterého právě zašlapání někoho do země baví ze všeho nejvíc).
 
Všichni občas tohle pravidlo špatně pochopí. Ti, co hrají ve více lidech, si myslí, že právě hra ve více lidech ospravedlňuje hraní divných či šílených her. Ti, co hrají ve dvou, si ho odmítají přiznat. Máte například na stole 2/2 medvěda, jeden z hráčů nemá žádnou obranu a vás nic neohrožuje, tedy nic, proti čemu by vám 2/2 medvěd mohl pomoci. Ve hře dvou hráčů byste samozřejmě zaútočili, abyste získali výhodu. Ve hře více hráčů to ale tak samozřejmé není. To je důvod, proč někteří hráči odmítají hru ve více hráčích. Ale ve skutečnosti se jen jedná o názornou ukázku toho, jak náročné je rozhodování ve hře více hráčů. A to je něco, čeho by se žádný hráč hrající na turnajové úrovní neměl bát, že?
 

2. Diplomacie

 
(Pokud neuvedu jinak, popisuji variantu všichni proti všem)
 
Proč útočení s medvědem není tak samozřejmé jako v duelu má celou řadu důvodů. Můžete říkat, že nechcete, aby se daný hráč stal vaším nepřítelem, ale to je obvykle špatný důvod. Nikdo by obyčejný útok neměl považovat za bezprostřední hrozbu a v žádném případě by se neměl urazit. Můžete ale například chtít, aby měl tento soupeř víc životů, aby jinému hráči trvalo déle ho zabít (a vám navíc ani v nejmenším nejde o jeho celkový stav životů). Můžete chtít ukázat, že nemáte v této chvíli ofenzivní choutky nebo že se bojíte riskovat ztrátu karty. Oním medvědem totiž může být například Fauna Shaman, kterého z důvodu zatapování nemůžete zrovna teď použít. Soupeř nemusí mít potřebu ho hned zabít, což by útok mohl změnit a soupeř by tak na něj seslal Lightning Bolt. Právě tohle je nejčastější případ v situaci, kdy je na stole několik stejně cenných cílů. Ale i když žádné další cíle na stole nejsou, může si váš soupeř chtít svůj Lightning Bolt schovat na později a pokud nezaútočíte, pak váš Fauna Shaman přežije. To může, ale nemusí, být špatný tah (i když obvykle to špatný tah je), ale rozhodně to není tak přímočaré, jako v souboji jeden na jednoho.
 
Diplomacie však vyžaduje značnou analýzu bojiště a stavu hry. Každou svou kartu musíte použít v ten pravý okamžik, obzvláště jedná-li se o reaktivní kartu. Ve variantě všichni proti všem mají naprosto jiné postavení, neboť se jedná o karetní nevýhodu. Pořád se jedná o karty s dobrým poměrem cena/výkon, ale ve hře více hráčů je tento poměr mnohem křehčí. Zahrát správně rušení při hře dvou hráčů vyžaduje jistou zručnost. Dnes je potřeba mnohem více zručnosti než dřív, kdy jste nemuseli rušit vše, aby vám neuteklo tempo hry. Dnes už bohužel často musíte (i když samozřejmě záleží na konkrétním soupeři). Ve hře více hráčů se jedná o ještě mnohem těžší rozhodnutí. A proč?
 

3. Karetní výhoda

 
Diplomacie je hlavním aspektem hry více hráčů. Jen jedna věc je důležitější, a to je vaše touha vyhrát. Každý další prvek hry je jen částí diplomacie.
 
Karetní výhoda je při hře více hráčů ještě více abstraktní než v duelu. Váš soupeř vám zničil dvě příšery sesláním Day of Judgment, nebo si s využitím Divination lízl dvě karty? No, pak tím získal pro sebe karetní výhodu. Zrušili jste kouzlo? Pak jste vyměnili jednou kartu za jinou. Ve hře všichni proti všem je ale takové ocenění náročnější. Proč? Protože velké množství karet můžete bez obav ignorovat. Jedná se o karty, které jeden z vašich soupeřů použije proti jinému soupeři. Takové karty vám dokonce poskytují výhodu. Pokud váš soupeř zabije příšeru, která vás také obtěžuje, pak vám poskytl karetní výhodu. To, co je na hodnocení karty těžké, je její vliv na stav na stole, který se někdy přeceňuje a jindy podceňuje. Chystáte se ve hře všichni proti všem, kterou hrají čtyři hráči, zrušit Jace's Ingenuity? To vám nedoporučuji. Dost často v těch třech kartách nebude žádná, která by vás ohrozila a kterou byste museli zrušit. Ale ignorovat vše, co se vás netýká, si také nemůžete dovolit. Chystáte se zrušit Primeval Titána (který nejspíš najde nějakou manlandu či něco podobného)? Já bych to rozhodně udělal i v případě, že jsem si jist, že jeho útok nebude směřovat na mě. Jeho přítomnost na bojišti by mohla soupeři v budoucnu usnadnit přístup ke kartám, které by vás už ohrozili. A tomu je třeba se vyhnout. Téměř vždy je lepší zabránit někomu, aby se stal natolik silným, že by se ostatní museli postavit proti němu, než se pak v případě, že se tak stane, proti němu skutečně spojit.
 

4. Spojenectví

 
A teď pár postřehů týkajících se spojenectví. To je totiž dalším z naprosto nepochopených aspektů, a to nejen v Magicu, a vždy mě zabolí, když se kvůli němu někdo naštve. Takový postoj je podle mě hloupost. "Všichni proti všem" totiž také znamená "vše je dovoleno, vyhrát může jen jeden". Takže každý se může s kýmkoliv spojit kdykoliv chce a na jak dlouho chce, pokud si obě strany myslí, že jim to pomůže. Samozřejmě takové spojenectví, pokud se pro něj rozhodnete, nikoho k ničemu nezavazuje, ale pamatujte, že je dobré, když vám mohou lidé věřit. Pokud má například někdo tapovače, můžete mu říct, že na něj nezaútočíte, a když vám vaši příšeru netapne, můžete na něj bez problémů zaútočit. Z dlouhodobého hlediska se však nejedná o dobrý plán. Pokud se proti vám lidé spojí, pak to znamená, že v danou chvíli jste příliš silný. Pokud na takový mnohonásobný tlak nejste připraveni, měli byste se mu v první řadě snažit vyhnout. A když už k němu dojde, snažte se zajistit, že se tato koalice rozpadne ve chvíli, kdy jste pořádně oslaben. Není to nic lehkého, ale chytré naznačení, že se kontrole vymyká někdo jiný může velmi pomoci.
 

5. Lineární versus exponenciální konstrukce balíčku

 
Tím se dostáváme k dalšímu prvku hry. Karty, které se zaměřují na jednotlivé hráče či karty jsou obvykle horší, než karty které podporují váš herní plán. Na constructed se lineárně agresivní balíček může vyplatit, protože tlačí na soupeře tak dlouho, dokud nepodlehne. Ve hře více hráčů jsou čistě agresivní balíčky odsouzeny k záhubě, protože se zde mnohem více vyskytuje hromadné ničení. Ale stejně tak lineární strategie bez příšer jsou odsouzeny k neúspěchu. Vykládání jedné hrozby za druhou není při hře více hráčů cesta k úspěchu, protože je nemůžete úspěšně spojit. Když se o to pokusíte, zjistíte, že najednou proti vám stojí několik soupeřů. Je lepší se pomalu a nenápadně budovat svou pozici až do chvíle, kdy budete schopni smést všechny soupeře najednou. Tohle je důvod, proč mají kontroly takový problém s rušením jedno či více urychlujících kouzel. Všechny tyhle Cultivate a Kodama's Reach nemůžete zrušit, ale je potřeba se postarat o jakoukoliv opakovatelnou karetní výhodu (jako Tower of Fortune, Mind's Eye nebo i Candles of Leng). V takovém případě vás totiž daný hráč neohrožuje až do chvíle, kdy s vámi vytře podlahu.
 
 
Tohle také znamená, že byste se měli vyhnout kartám, které naráz zboří herní plány všech soupeřů. Jsou to například Armageddon, Stasis, nebo obecně jakýkoliv kombodeck. I když by se mohlo zdát, že se jedná o ideální karty do balíčku, obvykle povedou k tomu, že budete hráčem, na kterého se hned od začátku všichni vrhnou, aby se ho zbavili. Tento jejich postup je správný, protože odstraněním hráče hrajícího Armageddon zvýší všichni ostatní své šance na výhru. Proto doporučuji mít pro pozdní fázi hry plán, který je silný, ale který nevede k nekonečnému či nevyhnutelnému stavu, nebo který prostě jen zničí všem manové zdroje (i když já sám občas hrával ve svém celočerveném highlanderu Obliterate - nejednalo se ale o součást plánu na výhru).
 

6. Skutečné týmy

 
Hra více hráčů v týmech není zas tak moc odlišná od duelu (rozhodně ne v případě hry dvou týmů). Hromadné ničení a kouzla s více cíli jsou samozřejmě silnější, ale hra funguje stejně, jen s odlišně postavenými balíčky. Tímto tématem se už ale nechci moc zabírat. Dodám jen, že není problém vymyslet nekonečné množství variant hry více hráčů v týmech, které všechny budou po určitou dobu zábavné. Takové hraní ale vyžaduje dobrou skupinu hráčů, neboť jak už jsem zmínil, pro každý takový formát hry více hráčů je obvykle potřeba postavit jiný balíček.
 
Ale ať se na to díváme z jakéhokoliv úhlu, hra více hráčů je o dvou základních věcech, které moc, moc hráčů dělá špatně. Takže, zaprvé musíte chtít hru vyhrát! To je potřeba neustále připomínat. Druhou z nich je diplomacie. Správný odhad hodnoty karet a síly hráčů v danou chvíli, neodhalit svou sílu předčasně a další body jsou nesmírně důležité. Diplomacie také souvisí s otázkou: Víte co je při rozhodování ta nejtěžší věc? Zhodnocení toho, co udělá hráč, kterému nejde o výhru! Dost často jsem se setkal se situací, kdy se jeden z hráčů dostal pod hromadný tlak jen proto, že neměl herní plán. Pokud nevíte, co má hráč v plánu, pak se o něj musíte postarat. Pokud nemáte každý svůj krok promyšlený, lidé kolem začnou vaše kroky interpretovat jinak než je zamýšlíte a zničí vás či vaše věci, i když pro ně nejsou hrozbou. Je to jen další důvod, abyste se "snažili o to, aby vám lidé důvěřovali".
 
Všichni máme samozřejmě stejný cíl a to zabít všechny ostatní...ale to nám nebraní v tom, abychom byli přátelé, ne? ;)
 
Nashle příště!
 
Lino

Originál "Oranized Chaos" přeložil Miroslav "Jacomo" Řezanina. Překlad byl uveřejněn na základě spolupráce se serverem Blackborder.com.

Poslat článek na e-mail

E-mail přijemce:	Váš e-mail:

Komentáře

Přispívat mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud chcete vložit komentář, přihlaste se ZDE.