Sférochodcův průvodce po Nové Phyrexii, část 5

Sférochodcův průvodce po Nové Phyrexii, část 5

 

Magic Creative Team

4. 5. 2011

Tato část popisuje Tichou Pec (Quiet Furnace), frakci spjatou s červenou manou.

 

„Náš záměr? Vše překovat. Nic víc.“

—Urabrask, zvaný Skrytý

Priest of Urabrask | Illustration by Kev Walker

Mana z červeného slunce stvořila Phyrexiany, kteří projevují záblesk zájmu o jiné formy života – ne přímo soucit, ale rozhodně dost soucítění k tomu, aby zaváhali. A váhání by pro Phyrexii mělo být cizí. Bytosti na různých stupních inteligence na tento vliv reagovaly různě. Ty primitivnější jen občas zažily něco jako zmatek předtím, než něco učinily, ale inteligentní Phyrexiané se dostali do hlubokého vnitřního střetu a někdy se i styděli za chování k ostatním. Ale nemyslete si, Phyrexie, i ta část ovlivněná červeným sluncem, je stále brutálním a hrůzyplným systémem. Většina obyvatel Výhně dělá to, k čemu byla stvořena: dohlížet na tavnou strusku a přetvářet Mirrodinskou krajinu na ďábelskou podobu Nové Phyrexie. Ale vliv červené many způsobil, že tato frakce stojí více či méně stranou ostatních.

Slag Fiend | Illustration by Mike Bierek

„Ten démon mě měl v pařátech, a já už cítil horko z pecí. Už jsem byl smířený se smrtí, ale v tom se stalo něco zvláštního. Zastavil se, rozevřel drápy, a pustil mě. Svalil jsem se na zem, vyčerpaný a zraněný, neschopný utéci. Chvíli si mě prohlížel, a ačkoli neměl ve tváři rysy, které by to prozradily, vypadal, jako by byl zmatený. Pak se otočil a zmizel. Asi už nikdy nepochopím proč.“

– Kardem z klanu Kopí

 

Bezpečí v zaměstnání

Čelíce váhání a nátlakům, se kterými se nedokázali vyrovnat, se většina Phyrexianů Výhně přimkla ke své práci: udržovat ohně Výhně, spalovat mrtvé a „chybné“ organismy, a přetvářet kov z dřívějších Mirranů na materiály vhodné pro Phyrexii a stavbu dalších vrstev na sféře. Toto lpění na práci jim poskytlo odhodlání k jejich rostoucímu nesouhlasu s nenávistí ostatních Phyrexianů vůči individualitám.

Pro ty nejméně vnímavé Phyrexiany se stala apatie k ostatním bytostem standardem. Pro ty nejvnímavější se jejich práce stala nástrojem, jak ostatním Phyrexianům dokázat, že jsou všichni širší součástí systému, že pracují správně, a že jsou užiteční, i když mají pochybnosti.

A pak přišli Mirrané.

Druhá invaze

Obyvatelé Výhně spolupracovali s Phyrexiany při invazi na povrch Mirrodinu; pomáhali přesně tak, jak jim bylo řečeno, ani o trochu víc. Když Mirrané zjistili, že jsou přemoženi a přečísleni, několik z nich učinilo jedinou možnou věc k záchraně: ustoupili do dutin (lacun), hlavně do Kuldothy a Taj-Naru, ale i v Lumengridu a Araneově oltáři. Jen Ish-Sah zůstal Mirranům nepřístupný.

 

Rally the Forces | Illustration by Steve Belledin

„Jejich síly jsou nám neznámé. Moriokům a nimům z necrogenových bažin rozumíme. Ale tyhle hrůzy, co se valí z kaňonů, používají zbraně, taktiku a magii, která je neznámá i našim nejzkušenějším a nejschopnějším generálům a vojákům. Naše armády jsou roztříštěné. Nezbývá nám než se ukrýt a přežít.“

– Jor Kadeen, zvaný Vítězný

V prvních dnech po příchodu Mirranů do dutin je Phyrexiané z Výhně zabíjeli a spalovali. Ale s přibývajícími dny a s rostoucím množstvím nově příchozích Mirranů začali Phyrexiané váhat. Ti nejvnímavější se obrátili na svého prétora, Urabraska, aby jim poradil. Urabrask odpověděl po několika dnech, a jeho tři slova všem vyrazila dech: „Nechte je být.“ Nikdo se neodvážil nesouhlasit s Urabraskovým rozkazem, a všichni jej mlčky splnili.

Urabrask zvaný Skrytý

Urabrask je zvaný „Skrytý“, protože se nestýká s ostatními vůdci Phyrexie, ani s Karnem. Spolupracuje, pokud je jeho přítomnost vyžadována, ale mluví co nejméně je to možné. Jeho odpovědi na otázky ohledně Výhně jsou detailní a pečlivé, ale nikdy komplikované. Urabrask se snadno rozzlobí, a jeho síla a povaha ostatní odrazuje od toho, aby ho zbytečně provokovali.

Urabrask the Hidden | Illustration by Brad Rigney

Ani Sheoldred, ani ostatní thénové, ani Vorinclex na Urabraska moc nemyslí – vlastně moc nemyslí ani na Výheň. Elesh Norn a její Pravoslaví vidí Urabraska jako proslaveného šéfa továrny, který slouží Velkému Dílu Phyrexie ohněm a dřinou. Jin-Gitaxias má podezření, že Urabrask má své vlastní plány, ale toto podezření ještě nemá pevnou formu, takže se Gitaxias zatím nepouští do nějakých větších akcí.

Sám Urabrask žádný plán nemá; předvídavost není jeho silnou stránkou. Pro teď rozkázal svým podřízeným, aby si Mirranů mezi sebou nevšímali. Ale Mirranů přichází každý den víc a víc, a Urabraskovo postavení se pomalu posouvá od zanedbávání ke zradě Phyrexie. Aby Urabrask získal čas, učinil jediné rozhodnutí srozumitelné ostatním frakcím Phyrexie: Nikdo nesmí vstoupit do Výhně, nebo bude kov znečištěn, Velké Dílo narušeno, celý systém přerušen. Prozatím celá Phyrexie respektuje jeho území a toto nařízení. 

 

„Ničení očišťuje. Výhně čistí. Slova mohou být pokřivena, ale samotný oheň nikdy.“

– Urabrask, zvaný Skrytý

 

Mirranské útočiště

Mirrané měli na povrchu na výběr: utéci do srdcí Mirrodinu a do dutin, nebo zemřít. Ti, co jako první vstoupili do dutin, byli na smrt skutečně připraveni. Byli však zděšeni z toho, co viděli pod povrchem Mirrodinu: ďábelskou krajinu, která byla mezitím vytvořena Phyrexiany. Mnoho z nich bylo zabito Phyrexiany, kteří v nich viděli hrozbu. V prvních dnech bylo zabito mnoho Mirranů, kteří vstoupili do Výhně.

 

Vulshok Refugee | Illustration by Wayne Reynolds

Ale po Urabraskově rozhodnutí se věci okamžitě změnily, a z pohledu Mirranů byla tato změna zarážející a nevysvětlitelná. Phyrexiané z Výhně chodili mezi Mirrany a nevšímali si jich. Tyčící se Virony se Mirranům nevyhýbaly, ale ani se je nesnažily ničit. Vypadalo to, jako by najednou byli Mirrané pro celou Výheň neviditelní.

Mirrané se usazovali nejprve pomalu, ale později uprchlíků přibývalo. Postupně se metodou pokusu a omylu usadili blízko dutin (ale ne příliš blízko), a v dostatečné vzdálenosti od největších výhní. Také se naučili udržovat svá tábořiště jen malá – ta, co byla pro Phyrexiany příliš velká, byla zničena.

„Slepě jsme vklopýtali do trhliny a vtáhli naše raněné hluboko dovnitř hory. Nepřemýšleli jsme o tom, kam jdeme, jan jsme chtěli uniknout hrůzné smrti a ozvěnám smrtelných výkřiků našich kamarádů. Po době, co nám připadala jako věčnost, jsme dorazili sem, na tohle obrovské prázdné místo s jezery ohně. Není to domov – domov je ztracen. Ale pro teď, jsme zachráněni.“

– Sakasha, sluneční kopiník
 

 

Úlohy Phyrexianů ve Výhni

 

Protože průmysl je hlavním smyslem existence Výhně, místní Phyrexiané byli přetvořeni z obecných forem na více specializované účely.

 

 

 

Ogre Menial | Illustration by David Rapoza

Výhňová spodina (Furnace dregs) jsou napůl roztavení humanoidi, kteří přebírají materiál od zlobřích otroků a dávají jej do výhní. Také chrání materiál před vetřelci. Jsou také schopni vybuchnout v posledním zoufalém pokusu o obranu, a vytvořit spršku roztaveného kovu.

 

Artillerize | Illustration by Johann Bodin

Ingotoví otroci (Ingot slaves) jsou rodilí Phyrexijští humanoidi, v kápích, v kůži, a většinou bez tváře, kteří vylévají kov z výhní. Liší se svou velikostí a tvarem, ale všichni téměř nemluví, a když, tak jen ve formě hrdelních skřeků, kterým rozumí jen další Ingotoví otroci. Tito otroci se v poslední době velmi zajímají o Mirranské humanoidy, obzvláště o Vulshoky, které potají při práci pozorují.

Sklízeči strusky (Slag harvesters) jsou velké, hrubé bytosti, které sbírají mrtvé, aby je přetvořili. Celý proces začnou tím, že cestou zpátky k výhni snědí většinu toho, co našli. Kůži a maso stráví, a kov jim zůstane ve střevech. Poté ji předají Výhňová spodině, která ji přiloží do výhní. Sklízeči strusky také doprovází ty největší živoucí výhně, a odstraňují úlomky, které by znečistily kov. Jsou to také schopní bojovníci, ačkoli se tak snadno nerozhněvají, jako zlobří otroci.

 

Flameborn Viron | Illustration by Svetlin Velinov

Kuldotha

Velká Výheň na povrchu Mirrodinu je teď úplně pod kontrolou Phyrexie. Je to jak přístupové místo na povrch pro Urabraskovy Phyrexiany, tak hlavní přivaděč roztaveného kovu z povrchu do celé vrstvy. Jak je pochopitelné, kvíkotopiče tu většinou chytá amok, a celá oblast je stále naplněna odpařeným olejem a kouřem.

 

 

Moltensteel Dragon | Illustration by James Ryman

Phyrexiané v Oxiddě

 

Slash Panther | Illustration by Matt Stewart

Počet Mirranů, kteří se snaží přežít ve Výhni, je malý, a množství těch, kteří jsou imunní vůči vlivu Phyrexie, je ještě menší. Ti, u kterých je phyreze ve středním nebo pozdním stádiu, určitě zemřou, ale ostatní se o ně přesto starají. Ti, co jsou v raném stádiu infekce, doufají, že se dostanou mezi Nezkazitelné dřív, než bude příliš pozdě.

 

Jor Kadeen, the Prevailer | Illustration by Austin Hsu

Nezkazitelní (The Incorruptible)

Poslední naděje Mirrodinu leží na bedrech malé skupinky těch, kteří jsou imunní vůči phyrezi. Někteří z nich jsou Auriokové a Vulshokové, další jsou leoninové a goblini, a zbytek je směs všech ostatních humanoidů na Mirrodinu: elfové, Sylvokové, Neurokové, vedalkeni, loxodonové, a dokonce několik Morioků. Tito přeživší se stali partyzány. Živoří v malých tábořištích blízko (ale ne příliš blízko) dutin, odkud mohou podnikat výpady na povrch za jídlem nebo za záchranou jiných přeživších. Jejich imunita pochází od jedné jediné ženy, na jejímž životě závisí osud celého Mirrodinu: léčitelky Meliry.

 

„Nevím, proč jsem jiná, ale pokud budu moci zachránit jeden jediný život před zkažením, ráda to udělám. Můj život patří lidu Mirrodinu.“

– Melira

Tábory odporu

Ruthless Invasion | Illustration by Svetlin Velinov

Struskový Jícen (Slagmaw). Je to největší z táborů, poblíž Velké Výhně. Je vyhledávaný, protože se nachází relativně daleko od ostatních dutin (kterými Phyrexiané pravidelně procházejí). Své jméno získal proto, že je umístěn přímo uvnitř obrovské bytosti, která bývala živoucí výhní. Protože poskytuje ochranu proti okolí, je tento tábor mnohem lépe vybavený a chráněný než ostatní.

„Dokud zůstaneme na Mirrodinu, je zde naděje, že se nám náš svět jednou vrátí. Možná, že se tito tyrané nakonec požerou navzájem. Možná je to bláhová naděje, ale teď se jí musíme držet, a připravit naše potomky na budoucnost, která je čeká.“

– Jor Kadeen, zvaný Vítězný

 

Světélko (Lowlight). Pojmenovaný přeživšími leoninskými kněžími, tento tábor je umístěn co nejblíže kdysi svaté Jeskyně Světla. Před žhnoucím vedrem je chráněný kouzly, která jej zabalují do mihotavé bubliny. Uvnitř jsou jen skromné zásoby odpadu, kůže, a geomanticky vyzvednutého kovu z povrchu. Tábor je občas obklíčen kvíkotopiči, kteří hledají věci k přikládání, a jeho obyvatelé jim nemohou zabránit v tom, aby si vzali, co chtějí, pokud nechtějí vyvolat odvetu ze strany Phyrexie. Pak podnikají tajné cesty na povrch, aby nahradili ztráty.

Poslat článek na e-mail

E-mail přijemce:	Váš e-mail:

Komentáře

Přispívat mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud chcete vložit komentář, přihlaste se ZDE.