Osud lidí na Innistradu bude brzy rozhodnut. Bojiště bylo vybráno, sázky uzavřeny, a obě bojovnice se k sobě blíží. Až bude po všem, do světa bude vypuštěn nejenom jeden anděl.

Na nádvoří thrabenské katedrály stojí obrovský obelisk z měsíčního stříbra, Pekelná hrobka, ve které je, spolu s hordou démonů, uvězněna Avacyn. Minule jsme se dozvěděli, že se blíží střetnutí dvou odhodlaných žen s odlišnými cíli.

Jednou z nich je Thalia, Strážkyně Thrabenu, která přísahala, že udrží Hrobku neporušenou. Druhá je Liliana,  nekromantka a sférochodkyně, která se musí stůj co stůj dostat k jistému démonovi a zabít ho. Dnes nadešel čas střetu.
 

 

 

Liliana se při svém pátrání nakonec dostala do Thrabenu. Nohy jí bolí a runy vyryté na její kůži svědí. Při svém pátrání po Griselbrandovi už pročesala celý Innistrad, spojovala vodítko za vodítkem, bojovala se všemi možnými druhy bytostí, od otravných démonů až k podrážděným místním obyvatelům. Dokonce musela bojovat i s Garrukem. Jeho touha po pomstě je pochopitelná, když mu jeho prokletí způsobila Liliana sama, prostřednictvím Řetízkového závoje, nicméně jí překáží v její cestě za Griselbrandem. Naposledy se jí podařilo mu uniknout, a zanechala ho napospas hordám svých zombií. To by ho na nějakou dobu mohlo zadržet. Teď se Liliana nachází na pro ni nezvyklém místě, mezi kněžími, svatými symboly, a sochami andělů (panebože) - přímo ve svatém městě Thrabenu. Ale je tu alespoň něco pro zasmání - muž, kterého hledá, je Volpaig, biskup, vysoký hodnostář církve, a shodou okolností také hlava Skirsdagova kultu.

Lilianu nepřekvapuje, že vůdce skirsdagů je biskup. Na všech sférách hledají lidé moc všemi možnými způsoby - to Liliana dobře zná. Její setkání s Volpaigem se odehrává přesně podle očekávání. Liliana chce znát místo "pobytu" Griselbranda, Volpaig odmítá. Liliana tedy využije prostředků k dosažení okamžitého a bolestivého poškození těla, nicméně Volpaig stále odmítá, a chrání svého pána za každou cenu, i pod hrozbou smrti. Liliana tedy připraví smrtící kouzlo, a v okamžiku smrti si Volpaig vzpomene na jedinou další osobu, která zná ono tajemství: na lunarcha Mikaea, zemřelého při posledním útoku na Thraben.

Nakonec se vše odehraje podle Lilianiných plánů. Trocha dalšího "přemlouvání" ji zavede na místo Mikaeova posledního odpočinku, do katakomb pod katedrálou. Zde vdechne "život" do jeho hnijícího těla, a oživený a poslušný lunarcha jí tak může prozradit dlouho hledané tajemství: Griselbrand je uvězněný v Pekelné hrobce.

Takže, pomyslí si Liliana, stačí zničit jednu hrobku. Jdeme na to.
 

Liliana tedy použije svou moc ke stvoření malé armády nemrtvých. Než se thrabenští vzpamatují a pokusí se jí zastavit, dostane se až na nádvoří katedrály přímo ke Hrobce, ničíc a zabíjejíc katary i kněží. Opět použila moc Závoje, neboť věděla, že její magie potřebuje posílit, aby se dostala přes obranu katedrály až ke Hrobce. Ale teď se zjevil skutečný problém, stříbřitě se lesknoucí v měsíčním světle: Jak může nekromant zničit svatý symbol z měsíčního stříbra? Liliana má jeden nápad, ale potřebuje ke spolupráci i církev Avacyny.
 

Art by Steve Argyle

Jako na zavolanou se se svým oddílem katarů objeví Thalia. Ve chvíli, kdy Liliana se svou hordou nemrtvých prorazí zeď vnitřního nádvoří, Thalia a její kataři obklopí Hrobku, připraveni chránit ji vlastními životy. Kataři a nemrtví se střetnou za řinčení sekajících mečů živých a trhajících drápů nemrtvých.

Přesně to Liliana potřebuje. Mocnou vlnou temné magie paralyzuje všechny katary, držíc je kouzlem bolesti. Ghúlové stále útočí, trhajíce bezmocným katarům maso přímo z kostí. Pak Liliana vyřkne své ultimátum, které Thalii postaví před bolestivou volbu.

"Buď bude zničena tato skála," řekne Liliana, "nebo tví spolubojovníci. Vyber si."

Thalia cítí sílu donucovacího kouzla. Jako Strážce Thrabenu slíbila, že nedopustí poškození Hrobky, a naplní tak odkaz svých předchůdců. Ví, že je to její úkol, jen ona sama je zodpovědná. Ale ví také, že tahle čarodějnice by neskončila jen u jejích katarů. Thalia váhá, mumlajíc na černokněžku kletby, zvažujíc svůj slib oproti životům svých katarů a těch na Innistradu, kteří by pak stáli Lilianě v cestě.
 

Art by Michael C. Hayes

Kataři se snaží zůstat potichu, dusíce svou bolest, zatímco je ghúlové trhají na kusy. Ale nakonec stačí jen jeden přidušený bolestivý výkřik, a Thalia se rozhodne.

Ať sloužila Hrobka k čemukoli, lidi na Innistradu neochránila. Hradby Thrabenu byly dobyty nemrtvými, upíří rodiny si klidně loví ve vesnicích, a vlkodlačí smečky řádí po celé zemi. Hrobka je možná svatý předmět, ale pokud by Thalii její přísaha donutila přihlížet utrpení lidí na Innistradu, nic pro ni neznamená.

Thalia sklesle ukáže na obelisk, Liliana kývne.

Na okamžik vše ztichne.
 

Na povrchu Hrobky se objeví trhlina, a paprsky světla z ní ozáří noční tmu. Pak mohutný výbuch pohltí a zničí ghúly, a srazí katary, Thalii, i Lilianu k zemi. Z rozbité Hrobky se vyřine spirála světla, a ozáří noční oblohu denním jasem. Stříbrný monolit byl rozštěpen, a temné, éterické stuhy z něho míří všemi směry; démoni, po věky uvěznění, jsou konečně volní a mizí ve stínech.

Pak všechny oči spočinou na zářivé bytosti zjevivší se v troskách Hrobky.

Je to Avacyn, anděl naděje: čistá, nezraněná, a věčná.
 

Avacyn, Angel of Hope | Art by Jason Chan
 

 

Avacynin návrat během hodin obnoví všechnu svatou magii na sféře v nebývalé síle. Její přítomnost obnoví požehnání kněží a magických ochran ve svatyních na cestách. Houfy andělů se vrací, zbaveni zoufalství, ničíce a zahánějíce stvůry temnot ze všech provincií. A kouzelníci, jejichž magie byla oslabená, nyní mohou opět čarovat s plnou silou.
 

Art by Mike Bierek

Na povrch Innistradu se vynořují bytosti dříve neviděné. Některé z nich byly ukryté pod zemí, aby přečkaly dobu temnoty, některé, zcela nové, byly stvořeny k božskému účelu samotnou Avacyn. Zlo z Innistradu nebylo zcela vyhnáno, temnota sama je a vždy bude součástí Innistradu, ale ti, co se spoléhají na ochranu Avacyn, mají nyní k dispozici zcela nové zbraně.
 

Silverblade Paladin | Art by Jason Chan

Thaliina armáda katarů je obnovena v plné víře a v plné síle. A v krátké době se s ní Thalia pustí do boje s upíry a zombie, doufajíc v znovuzískání všech provincií.

A Liliana se může setkat s jistým démonem.
 

První věc, na kterou Griselbrand v okamžiku vypuštění z Hrobky pomyslel, byla moc. Pochopitelně. Je to pro démona, a obzvlášť pro Griselbranda, hořkosladká chvíle. Vše, o co usiloval, vše, po čem toužil, se splnilo, a v tu samou chvíli bylo zmařeno. Démoni, které Avacyn uvěznila ve stříbrném vězení, byli osvobozeni. Skirsdagův kult má nyní mnoho temných pánů k uctívání, a Griselbrand sám se může vrátit k pokoušení smrtelníků a získávání jejich duší.

Ale Avacyn, uvěznitelka sama, se vrátila, obnovená a nezraněná. Griselbrandova lest selhala. Andělé jsou zpět, a jejich moc je obnovena. Jediné, co může teď Griselbrand udělat, je zmizet ve Spáleném jícnu, zatímco smrtelníci slaví. Získá tak čas, aby obnovil svou moc na sféře, bude opět lákat smrtelníky sliby moci. Jednoho dne bude opět dost silný na to, aby zosnoval pomstu. Lidé opět poznají Griselbranda v plné síle, a hořce zapláčou.
 

 

Griselbrand | Art by Igor Kieryluk

Ale tento plán nebude mít dlouhého trvání.
 

Liliana neputovala tak daleko a tak dlouho, aby jí její kořist unikla. Snad ji démon v tom záblesku světla na nádvoří katedrály nespatřil, nebo ji snad po tolika letech nepoznal. Ale ona poznala jeho - démona, který získal její duši.

Liliana byla s "prací" v Thrabenu hotova, a vydala se za Griselbrandem do Spáleného jícnu. Útok na katedrálu ji vysílil, ale věděla, že teď je nejdůležitější čas. Vypadá to, že andělé a svatí kněží teď zasmrděli celý Innistrad. A Garruk ji nakonec zase dostane na stopu. Takže čas nastal teď.

"Výměna názorů" je krátká. Démon je překvapený, a rychle si uvědomí, jak vážné to bude setkání. Začne suverénně - ale Liliana ho rychle uzemní zničením jeho poskoků. Nepřišla si hrát ani tlachat. Pokusí se smlouvat, slibuje jí více moci - jeho lži jsou rychle prohlédnuty a odmítnuty, a je vznesen požadavek na uvolnění duše z předmětu smlouvy. Nakonec se Griselbrand rozhodne, že je nejvyšší čas se toho mrňavého namyšlence zbavit jednou pro-
 

Art by Nils Hamm

-a Liliana znovu nechá moc Závoje posílit její smrtící kouzlo. V záštiplném víru z ní vytryskne hluboká nenávist, o které neměla ani tušení. Ačkoli je uspokojující vidět Griselbranda umírat, tento pocit ji zneklidní, a na kratičký čas si pomyslí, jestli bude moci ovládat to, v co se její magie pozvolna mění. Ale teď zničila Griselbranda nadobro, a její dílo je dokonáno.

Místo, kde Griselbrand stál, je prázdné. Sirný vzduch Spáleného jícnu je neobvykle klidný. Nižších démoni se klidí pryč, tvoříce kruh v bezpečné vzdálenosti od Liliany, která se chystá odejít.
 

Art by Todd Lockwood

Ve čtyřech provinciích lidé v tiché radosti vzdávají díky Avacyn. Jak Měsíc zapadá, vesničané odemykají dveře, a jejich požehnaná stříbrná kopí a andělská magie jsou znovu plné síly. Andělské letky odpovídají na prosby potřebných a zahánějí bytosti temnot. V jejich čele letí Avacyn, rozprostírajíc své ochranné perutě nad celou sférou.