Formát "Auction of decks" - rozbor a report

Adam Koska pro vás připravil článek o zajímavém "formátu", kde si s kamarády můžete zahrát své oblíbené balíčky z různých dob Magicu.

Užijte si srandu se starými Magicovými balíčky

Hraní Magicu může mít mnoho podob. Já osobně jsem MtG začal hrát před nějakými osmnácti lety a za tu dobu jsem vyzkoušel ledacos, od casual highlanderů po Pro Tour feature match (přesně jeden, abych byl exaktní :)). Osmnáct let je číslo významné i z dalších důvodů - za tu dobu stihlo vzniknout a odrotovat nepřeberně formátů, metagame, balíků, archetypů. Mnohé z nich byly opravdu unikátní a zajímavé, až tak, že by se k nim člověk někdy rád i vrátil. Neustálý proces vývoje, který postupuje mílovými kroky kupředu, však starým balíkům neumožňuje znovu zazářit. Na formátech typu vintage či legacy by nestačily konkurenci, na žádném z dalších formátů se hrát nesmí. Nebo že by?

Dalším procesem, spojeným s osmnácti lety hraní Magicu, je nevyhnutelná generační obměna. Magic si sice dokáže udržet oddanost hráčů i v produktivním věku, kdy člověk netrpí nedostatkem času jen během zkouškového, ale prakticky neustále, nicméně na to, aby hrál stále "competitive" Magic, aspiruje po třicítce už jen málokdo. S částí "starých" kamarádů z okruhu Magicu se vídám i mimo karty, s další podstatnou částí nikoliv, což je mi samozřejmě líto. Kdyby tak jen existoval způsob, jak si zahrát balíky z let dávno minulých a namotivovat k tomu, aby si našli čas, i některé další kamarády a Magicové souputníky z (nejen) téhle doby...

Někteří z vás už nejspíš tuší, kam tenhle úvod směřuje, než se však dostanu k výsledné podobě toho, kam tenhle myšlenkový proces dospěl, dovolte mi ještě úvod trochu protáhnout. Před zhruba půl rokem jsem celkem náhodně brouzdal archivem coveragí na wizardích stránkách a také databází balíků na mtgtop8.com a dostal jsem se až dost hluboko do historie, někam kolem roku 1999 - 2001. Přepadla mě vlna nostalgie, když jsem narazil na některé balíky, které se hrály, když mi bylo čtrnáct, a po krátké konzultaci s několika e-shopy jsem zjistil, že karty do nich - s čestnými výjimkami typu Rishadan Port či Gaea's Cradle - vlastně ani nejsou moc drahé. Důvod je celkem prostý: nehrajou se na Modernu, takže poptávka po nich není příliš velká, a na legačce najdeme jen úplnou špíčku card-poolového ledovce. Rozhodl jsem se tedy některé balíky si postavit, jmenovitě Counter-rebely a Fires of Yavimaya, tedy dva balíky, které mi k srdci v mých začátcích přirostly snad vůbec nejvíc. Poté se samozřejmě nabízela otázka - jak a kde tyhle si tyhle balíky zahrát?

Nabídnu tři životy, když mi necháte Psychatoga...

Auction of decks je formát, který se několikrát hrál na "Invitationals" turnaji, což byla série, na kterou Wizardi v letech 1998 - 2007 zvali hráče, tuším podle pořadí na konci sezóny. Součástí tohoto několikadenního turnaje byly i formáty typu Solomon Draft, Duplicate Limited či Rochester drafty různých starých sad a vítěz Invitationals měl vždy právo vytvořit si svou vlastní kartu, do jejíž ilustrace byl dokonce zakomponován (mimo jiné třeba Avalanche Riders, Meddling Mage, Solemn Simulacrum, Dark Confidant, Snapcaster Mage či Ranger of Eos). V letech 2001, 2002 a 2005 byl součástí Invitationals právě i formát Auction of Decks, někdy též nazývaný "Auction of people". O co jde: řekněme, že se sejde osm hráčů, mají k dispozici osm předem známých balíků (na Invitationals to bylo X+1, v osmi lidech by tedy balíků bylo devět, ale to je celkem jedno). Balíky se následně draží za pomocí nabídek na startovní hand size a počáteční životy. Jednotliví hráči, kteří mají o právě dražený balík zájem, dávají postupně nižší a nižší nabídky, přičemž hand size je vždy důležitější než life total, nabídku 7 karet, 15 životů tedy například lze přebít nabídkou 6 karet, 20 životů. Další v pořadí může úspěšně bidnout třeba 6 karet, 18 životů, atd. Když v dané dražbě zůstane poslední hráč a všichni ostatní "passnou", balík je jeho a všechny následující hry bude začínat s příslušným počtem životů a karet.

Na turnaji Invitationals se dražily různé tématické či ztřeštěné balíky, které často vycházely z návrhu čtenářů (mohli jste před Invitationals zaslat svůj nápad a pokud se Wizardům líbil, zařadili jej posléze do aukce). Jen namátkou lze jmenovat například "Rats tribal", Battle of Wits aggro či balík, který si sám ubližuje a poté si prohodí životy se soupeřem.

Moje představa byla taková, že bych do aukce dal různé balíky z různých dob Magicu, takže by nevadil rozdílný power level a aukce by zároveň hrám dala nový, neokoukaný rozměr. Předběžně jsem myšlenku probral s některými svými kamarády a známými, u kterých jsem měl pocit, že by je to mohlo zajímat, založil jsem Facebookovou skupinu a začal dávat dohromady balíky. Postupně jsem s pomocí ostatních dal dokupy čtrnáct aukčních balíků a v současné době za sebou máme už dva úspěšné "turnaje", přičemž do budoucna plánuju gauntlet ještě rozšířit a k aukci se pravidelně tak jednou za měsíc-dva vracet. Dosavadní zkušenosti jsou zatím pozitivní a formát se ukázal jako překvapivě zábavný a životaschopný. Tím spíš, že v poolu jsou archetypy a karty, které s životy (svými nebo soupeřovými) nějakým způsobem pracují. U takové Monogreen mašiny, která hraje 4x Wild Dogs, si musíte sakra dobře rozmyslet, jak hluboko budete životy bidovat, abyste Dogy vůbec mohli hrát. Naopak pokud je v dražbě k mání balík postavený kolem komba Erratic Explosion a Draco (kdysi dávno se hrál na Extendu), je bid ze sedmnácti životů na šestnáct poměrně nebezpečný. Do další aukce si pohrávám s myšlenkou přidat do poolu balík zvaný "Owling Mine", postavený kolem karty Ebony Owl Netsuke. Vzhledem k tomu, že balíky začínáme dražit na osmi kartách a ne sedmi, může být tenhle archetyp kdekoliv od "naprosto super" po "totální průšvih". Dražení od osmi (nebo i devíti) karet na ruce můžu jedině doporučit, protože pokud začínáte na sedmi a většina balíků se vydraží na šesti či pěti, bude nutně následovat větší množství "non-games", kdy někomu z hráčů nepřijdou země. Mulliganovat z pěti rovnou na čtyři je opravdu bída, zatímco mulliganovat z devíti na osm je luxus, který si nikde jinde neužijete.

Tak šel čas

Formát Auction of decks tak, jak ho hrajeme my, je jen jedním z příkladů toho, jak lze "casual" přístup k Magicu pojmout, a důvodem, proč o něm psát, je, že může inspirovat další zájemce, kteří by rádi hráli různé "domácí" formáty. Při pohledu na zastoupené balíky se člověk neubrání dojmu, že evoluce Magicových balíků během posledních dvaceti pěti let je opravdu fascinující proces. Balíky, které jsou v naší aukci zatím zastoupeny, jsou:

• U/W Counter-Rebels
• R/G Fires of Yavimaya
• Black five
• U/B Psychatog
• Fritka
• Goblins
• Blue Skyes
• Merfolk Opposition
• Necropotence
• Esper Solar Flare
• U/R Draco Explosion
• 5C Survival
• White Weenie
• Monogreen Stompy

Pár obrázků pro ilustraci:

V posledních několika letech raketově nabírá na popularitě formát Cube, resp. různé jeho varianty. Osobně mám cube celkem rád, ovšem připadá mi, že často sklouzne do podobných kolejí - několik klasických archetypů jako Reanimace, Storm, Rampa... kontrol a aggro... u Vintage cubů zpravidla platí "Power 9 > planeswalker > všechno ostatní". Auction of decks je sice náročnější na pool, který musíte mít, to se však dá řešit kvalitně udělanými proxy (na první turnaj jsem proxoval osm Rishadan Portů) a mám za to, že možností obměňovat jednotlivé rostery po osmi balících vzniká opravdu jedinečná variabilita. Jak moc jsou v tom kterém rosteru důležité životy (více aggra / více kontrolů)? Který balík má na příslušnou metagame nejlepší sideboard? Invenci co se týče zastoupených balíků se meze nekladou. Je sice pravda, že balíky z doby před dvaceti lety byly poněkud méně interaktivní, větší důraz než na combat byl kladen na spelly, které často dominovaly celé hře, nicméně na každém "turnaji" hrajete s příslušným balíkem jen tři kola, což je doba, za kterou se vám i jednoduchý archetyp nestihne omrzet. A do dalšího turnaje můžete pár karet obměnit tak, aby balík fungoval trochu jinak.

Vzestup a pád bílých koní

Vzhledem k tomu, jak variabilní tenhle formát je (každý turnaj můžete udělat úplně jiný), nemá moc smysl psát nějaké strategické úvahy, týkající se jednotlivých balíků. Pro lepší představu toho, co vás čeká, když si vlastní Auction of decks gauntlet postavíte, nicméně zkusím alespoň "report" z poslední akce, tedy druhého turnaje, který jsme skouleli v neděli 15. dubna. Nové balíky jsem nosil v hlavě prakticky už od aukce první - chtěl jsem si například vyzkoušet balík s Necropotencí a podívat se, co s ním udělá aukce, kde se přihazují životy. V neděli v šest odpoledne se všichni zájemci sešli v pražské pizzerii Amfora a po krátké debatě jsme dospěli k tomu, že balíky se budou dražit od osmi karet a dvaceti pěti životů dolů. Dohodli jsme se, že pořadí, ve kterém půjdou balíky do dražby, určíme předem - od nejsilnějšího balíku po nejslabší, který nakonec zůstane poslednímu zájemci za defaultních 8 /25. Během debaty se stihlo objednat první pití, jídlo - zapečené noky se špenátem, které v porcelánové mističce výhrůžně bublaly a připomínaly tak libovolnou magicovou kartu, která má ve jméně "Ooze" - a také počkat na poslední opozdilce. A pak už se mohlo začít dražit.

Jako první šli na řadu Bílí koně - verze, kterou zapůjčil do dražby kamarád - a do které jsem mu nechtěl příliš zasahovat - měla kromě standardních bytostí "Matka, dva playsety protekčních stínů, svářeč" také playset Strip Mine, tři Armageddony, bílý Mox, Lotus a tři Balance v sideboardu. Dražit se tak začalo poměrně z ostra, postupně ale několik lidí passlo a když koně skončily u Mikiho za 6 / 25 bez odporu zbylých dražících, shodli jsme se, že máme prvního favorita - původní odhad byl o něco nižší, ale na šesti kartách se už nikomu moc přihazovat nechtělo. Druhá v pořadí se dražila monoblack Necra, která se dlouho držela na sedmi startovních kartách, jen životy postupně ubývaly. Eliáš nakonec prolomil na sedmi kartách hranici 17 životů (v poolu byla k mání i Draco-Exploze) bidem 7/16 a k jeho překvapení ho s těmito startovními staty už všichni nechali na pokoji. Dle Eliášových vlastních slov byl bid 7/16 spíš jen pokusem o vyprovokování ostatních dražitelů a vzhledem k tomu, jak moc balík spoléhal na svůj namesake enchantment, by býval možná byl výhodnější bid 6/25, nicméně do toho už se nikomu nechtělo a Necra tak měla svého majitele.

Postupně si cestu ke svým balíkům našli další hráči - modré kontroly Solar Flare (Čvachťák) a Draco Explosion (Lenny) se dostaly na šest karet (6/19, 6/22), pětibarevný Survival Nightmare (Lego) i monored Goblini (já) se udrželi na sedmi (oba shodně 7/19). Ve hře tak zůstaly poslední dva balíky - U/B Psychatog, kterému citelně chybělo v maindecku zabíjení (použitá verze hrála jen Repulsy a Recoily), což například proti bytostem typu Mother of Runes či Goblin Piledriver věstilo nepříjemnosti, a monogreen Stompy, kterému se sice všichni posmívali, podle mě se však jednalo o černého koně tohohle rosteru: přeci jen tři Gaea's Cradly a tři Cursed Scrolly spolu s šestnácti 1-dropy a playsetem Rancorů dokážou vyvinout hodně solidní tlak. Pavel nakonec vydražil Psychatoga na obstojných 8/20 (byť spokojený příliš nebyl) a Ivošovi zůstal mono-green za defaultních 8/25. Ivoš si, pokud vím, nestěžoval - v rosteru tentokrát chyběla fritka a mono-green nebyl až tak daleko jeho představě o tom, jak by měl Magic vypadat.

V prvním kole dokázali zvítězit Mikiho Bílí koně proti Pavlovu Psychatogovi, když v obou hrách položili první kolo Land Taxu, vytahali dost zemí z balíku a následně protlačili Armageddon (v jedné hře pomocí Enlightened Tutoru na Black Lotus, aby mohl Miki přetlačit soupeřův Counterspell rovnou dvěma pokusy o Armageddon v jednom kole). Moji Goblini uracovali po velmi vyrovnané bitvě 2-1 Ivošův Monogreen, Lennyho Draco Exploze rozstřelila Eliášovu Necropotenci (v jedné hře dokonce hned ve třetím kole, po sekvenci "Brainstorm, Draco druhý z vrchu, draw, Exploze ve třetím) a Legolasův pětibarevný Survival dlouho válčil s Čvachťákovou Solar Flarou - dokonce tak dlouho, že ve chvíli, kdy všechny tři ostatní stoly dohrály, Lego s Čvachtem se stále přetahovali o první hru. Kolektivně jsme se nakonec shodli, že oběma brzdám nastavíme ještě dvacet minut, aby stihli aspoň tu jednu hru dohrát. a Lego to nakonec těsně v limitu dokázal.

Druhé kolo přineslo vítězství Survivalu proti Draco Explozi, která měla problém vyřešit kombo Oath of Ghouls + Orcish Settleři zvaní "špekáčci". Když začal navíc Lego Lennymu kontrolovat ruku pomocí Thrull Surgeona, bylo jasné, že Exploze tentokrát nezvítězí - Legolas se tak stal prvním hráčem se skóre 2-0 a mohl se těšit na finále. Goblini se utkali s Bílými koníky a v první hře dokázali vyhrát i přes čtyři bytosti s protekcí na červenou na druhé straně stolu (Soltari Priest + 3x Paladin en-Vec). Tag-team Goblin Sharpshooter, Siege-Gang Commander a Skirk Prospector dokázal dát kolo před smrtí nějakých patnáct damage do hlavy a šlo se na další. V té Miki několikrát kontroloval hru pomocí nasajdované Balance, což bylo dost nepříjemné, vzhledem k tomu, že měl lepší bytosti a hlavně defaultně menší hand-size. Pokusy jeho protekční bytosti přečíslit se nepovedly a šlo se na třetí. V té si dali moji Goblini naprostou ideálku, opět podpořenou včasným (a díky Goblin Warchiefovi zlevněným) Siege-Gang Commanderem, který hru rozhodl. Na ostatních stolech Mono-green díky Svitkům ustřílel Psychatoga a Solar Flare porazila Necropotenci, které se v jedné hře kdesi v midgame povedlo dát Demonic Consultation na Swamp, odemlít si šest Bažin a skončit se dvěma kartami v knihovně...

Třetí kolo přineslo souboj pětibarevného Survivalu a Goblinů, obou se shodným bidem 7/19, což vyhovovalo spíše agresivním Goblinům. Legolas se v obou hrách trochu trápil s manou (manabase byly v dřevních dobách Magicu opravdu příšerné...), Ptáčci z Ráje obvykle na stole moc dlouho nepobyli, než si pro ně došel Shock či Gempalm Incinerator, a Warchief s nahastovanými Pilníky obě hry ukončil dřív, než Lego stihl poklidit stůl Shard Phoenixem. O 2-1 se poprali Mikiho Bílí koně s Ivošovým mono-green Stompy. Přes všechny Balance a Armageddony se nakonec Ivošovi povedlo ujmout se nezvyklé role kontrolu v tomto matchupu a zredukovat Mikiho board (a poté i životy) pomocí Cursed Scrollů. Z bitvy Solar Flare vs. Draco Explosion nakonec lépe vyšly Exploze, které díky Intuicím, Cunning Wishům, lepšímu rušení a playsetu Accumulated Knowledge převzaly kontrolu a Čvachťákovu Solar Flare do hry už nepustily. Solar Flaře uškodilo i to, že mu v maindecku "smrděly" Wrata a Condemny, zatímco Lennyho Fire//Ice se dokázaly alespoň procyklovat. Na posledním stole Pájův Psychatog dokázal vyválčit vítězství proti Michalově Nekře - ta sice v early-game uměla pročisti soupeřovu ruku Duressy a Unmasky, jenže poté vždy následovalo poměrně "hluché" pokládání zemí do chvíle, kdy něco začaly dělat Corrupty a Drain Lify. Psychatog ale takový čas navíc neodpouští - Fakta z vršku naplní ruku a Counterspelly se poté postarají o zbytek hrozeb.

Celkové vítězství v tomto rosteru tedy mohli slavit Goblini, kteří na prvním turnaji pod Hanysovým vedením uhráli 2-1, rozhodně je tedy do příště není radno podceňovat. U některých balíků se ukázaly konstrukční nedostatky, dané především dobou jejich vzniku, nicméně to zkrátka k tomuto formátu patří. Byl to tuším Pavel, který formátu vytkl nevyrovnanost jednotlivých balíků a nadhodil, že bychom mohli klidně do rosteru přidat balík ve složení 20x Black Lotus, 38x Ancestral Recall, 2x Time Twister - schválně za jaké staty by se vydražil (můj osobní tip je tak 0 karet, 5 životů). Nejspíš to ani Pavel sám neví, nicméně nasadil mi tak trochu pro příště brouka do hlavy :)

Jak už jsem psal výše, tento formát rozhodně není žádná "ustálená" záležitost - právě naopak, už z podstaty vlastně vybízí k obměnám a inovacím. Dražit se dá prakticky cokoliv, pravidla dražení navíc zajímavým způsobem ovlivňují i deck konstrukci. Pokud jste příznivci starších formátů a nevadí vám investovat trochu peněz (ve srovnání třeba s Modernem či Legačkou jde o drobné) a času (především pokud budete více karet proxovat), můžu jej jedině doporučit.

"Nostalgických" formátů je samozřejmě celá řada, dost mě například zaujal "Premodern", o kterém nedávno psal Joel Larsson na ChannelFireballu (https://www.channelfireball.com/articles/pre-modern-a-constructed-format/), i když ten už vyžaduje alespoň menší komunitu a časovou investici. Osobně bych ho ale určitě někdy rád zkusil (opět platí, že balíky na tento formát jsou celkem levné a navíc oku lahodící), pokud byste měli zájem uspořádat někdy v Praze premodernový "turnaj", dejte mi vědět a můžeme něco zkusit zorganizovat. Nostalgickým formátům třikrát hip-hip hurá! :)

Adam Koska

Poslat článek na e-mail

Komentáře

Přispívat mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud chcete vložit komentář, přihlaste se ZDE.