Páteční limited 105

Dnešní článek vychází jen týden od článku předchozího, protože se jedná o dokončení toho, co jsme minule nakousli, a sice pick orderů pro jednotlivé barvy. Link na předcházející díl je tady:

 

Tentokrát se podíváme na červenou, zelenou a soupis top common napříč všemi barvami.

 

Červená
 

 

Odpad:

 

Červená sice neoslní „brutálními“ top commonami jako některé jiné barvy, nechybí jí však dvě věci, a sice poměrně jasný směr, kterým naprostá většina karet míří, a také relativní hloubka. Zatímco bílé a částečně i modré commony jsou rozděleny mezi dvě v zásadě nepříliš dobře spolupracující skupiny a Defang si se Zealous Strikem moc nerozumí, červená žádným takovým rozštěpením osobnosti netrpí a všechny její commony mají stejný cíl – tapovat příšery (ideálně humany) do útoku tak dlouho, až na druhé straně stolu bude místo opponenta jen mastný flek. První čtyři commony se pro tento účel všechny hodí velice dobře a jejich hodnota je poměrně podobná, snad jen první Pillar of Flame je o chlup lepší, protože removal je prostě removal. Na druhém místě se Kruin Striker usídlil především proto, že stojí dvě many, což je velká výhoda, o které jsem se již zmiňoval v minulém článku. Kromě toho také velice dobře spolupracuje s Thatcher Revoltou, což je důležitější, než by se mohlo na první pohled zdát – balíky, které Revoltu dokáží zužitkovat, budou mít prostřednictvím této karty často při draftu několik picků „zdarma“ a otvírá se jim potenciál, který zůstává ostatním balíkům skrytý (pokud tedy nechcete hrát třímanový snadno blokovatelný Lava Spike, což je ovšem očividně něco, s čím velká část hráčů nemá problém). Hanweir Lancer může být lepší než Fervent Cathar v R/G, kde budou potřeba kamarádi pro jinak plonkové Lumberknoty.

 

S menším odstupem za první čtveřicí najdeme Mad Propheta. Odhlédnu-li od šílených komb typu „v pátém kole zahodím Craterhoof Behemotha a vykopu ho Defy Deathem“, ke kterým ti dobrodružnější mezi námi inklinují, bude tahle karta především vhodným způsobem, jak s červeným balíkem neztratit dech ani v lategame. Kromě toho výborně aktivuje miracly v soupeřově kole a jedná se o další kartu, spolupracující s Thatcher Revoltou – tentokrát v tom smyslu, že ji můžete zahodit, pokud si k ní nelíznete dostatek vhodných karet. Mohlo by se zdát, že taková poznámka je trochu zcestná, ovšem v praxi bude tenhle „trik“ rozhodně užitečný a Propheta při stavbě balíku vždycky počítám jako kartu, která Revoltě připíše bod k dobru.

 

S Riot Ringleaderem a Heirs of Stromkirk se dostáváme do teritoria karet více méně průměrných. Ringleader není špatný (Thatcher Revolta, atd.), červená má ale lepší 3-dropy v podobě Lancera a Cathara, takže zpravidla dám přednost Prophetovi, který se bude do červené křivky většinou hodit víc. Hodnota Heirů mírně roste, pokud je umíte nakopnout s něčím jako Tandem Lookout či Stonewright (proti non-red soupeřům docela fajn kombinace), bez dalších vnějších vlivů je to ale karta dost obyčejná.

 

Po Heirs of Stromkirk následuje na osmém místě tolikrát zmiňovaná Thatcher Revolt. Proč tak nízko, když by se mohlo zdát, že se jedná o úhelný kámen všech červených balíků? Především proto, že se o takový úhelný kámen rozhodně nejedná. Pokud máte balík, který dokáže z téhle karty udělat místo Lava Spiku něco ve stylu Searing Fleshe, pak je všechno v pořádku, ovšem dosáhnout tohoto cíle není nijak jednoduché a především to tak docela nezávisí na vás, ale hlavně na tom, co se u stolu otevře a co vám vaši sousedi pošlou. Vsadit tedy všechno na Revoltu je plán krajně nespolehlivý a rozhodně jej nelze „forcovat“. Jsem-li v červené a ideálně pokud už něco málo k Revoltě mám, pak si ji z podprůměrného boosteru vezmu, výš ji ale budu brát až tehdy, pokud mám jistotu, že v mém balíku bude zářit.

 

Za Revoltou už najdeme jen karty podprůměrné. Guise of Fire se hrát docela určitě dá, byť raději ne ve více jak jedné kopii (viz Ghoulflesh v minulém článku), tenhle typ removalu však bude lepší spíš v pomalém balíku, který se chce bránit nástupu soupeřových 2-dropů než v červené, která chce co nejvíce tlačit. Bytostí s jedničkou dozadu, které by zastavily rychlý nástup, příliš mnoho není. Thunderbolt, který těsně následujue za Guisem, je další z poměrně situačních karet, ve většině červených balíků ale nebudu mít problém hrát jednu nebo dvě kopie v maindecku. Opět se jedná o kartu, která snižuje konzistenci vašeho balíku, což aggrům moc nesvědčí, situační removal a možný „doťuk“ soupeře však za to většinou stát budou.

 

Somberwald Vigilante a Scalding Devil ve mě sice vzbuzují cokoliv, jen ne nadšení, ale i přesto se do balíku často dostanou. První zejména (nebo spíš pouze) tehdy, potřebujete-li trochu zapracovat na počtu humánů v balíku, druhý v případě, že vám prostě nic lepšího do klína nespadlo. Devil je sice ve většině her velice nevýrazný, balíky, jejichž poznávacím znamením je Defang, však dokáže někdy sám o sobě zabít, lze jej tedy slušně sideboardovat a v případě nouze hrát i v maindecku.

 

 

Zelená

 

 

Odpad:

Grounded
Natural End

 

Stejně jako některé ostatní barvy, má i zelená svůj „trademark“ common v podobě Trusted Forcemága. Byť se může tahle karta jevit nenápadně, je ve skutečnosti opravdu velmi dobrá (alespoň na poměry common) a lehce srovnatelná s příšerami kalibru Seraph of Dawn, ne-li ještě o něco lepší. Přesto se mi na draftech stále tu a tam stává, že Forcemage doputuje na pátý / šestý pick, protože v něm lidi vidí třímanovou 2/2 s podivnou abilitou. Forcemage ale rozhodně 2/2 není. Je to třímanová 4/4, která má z jedné čtvrtiny haste. A pokud je taková představa příliš krkolomná, pak o něco jednodušeji: je to zkrátka bezkonkurenční zelený zabiják.

 

Na druhém místě za Forcemágem najdeme Wandering Wolfa a ani tohle místo není příliš zpochybnitelné – 2-dropy jsou jedním z nejdůležitějších kritérií, které odlišuje dobré limited balíky od těch špatných a Wolf je jeden z vůbec nejlepších. A to i v případě, že budete hrát „fér“ a neznemožníte soupeře kombinací typu „Wolf + Stonewright“ či „Wolf + Tormentor’s Trident“. Nicméně právě i to, že vám občas Vlk k výhrám zdarma dopomůže, z něj dělá druhý nejlepší zelený common a také kvůli němu je z karet jako Ghoulflesh či Guise of Fire regulérní zabíjení.

 

Pozice Forcemága a Wandering Wolfa jsou v pick orderu poměrně jasně dané, mezi třetím a šestým místem ale najdeme karty už podstatně vyrovnanější a to, kterou vzít, se bude během draftu zpravidla měnit. Borderland Ranger ze sebe sice ve formátu tak svižném jako Avacyn Restored nevydává úplné maximum, pořád je to ale karta nanejvýš užitečná a vezmete-li jej v prvním boosteru brzo, neměl by být problém dobrat k němu nějaké Abundant Growthy a splashnout si, co bude potřeba. Trojbarvy sice v rychlých prostředích nebývají příliš bezpečnou volbou a Avacyn Restored v tomhle ohledu není výjimkou, ovšem kombinace formátu, zaměřeného na tempo, a relativně nízkého počtu playablů napříč barvami znamenají, že přidáním třetí barvy se často vyhnete balíku typu „19 karet a 4 nesmysly“. Jeden Borderland Ranger na obhájení splashe stačit nebude, ovšem Abundant Growthy chodí docela pozdě a se dvěma až třemi fixacemi bych se už splashovat nebál.

 

Timberland Guide na čtvrtém místě je opět dokladem toho, jak se věci mají s ohledem na 2-dropy. Guide je ovšem výrazně vylepšený Grizzly Bear a čtvrtou pozici si určitě zaslouží. V těsném závěsu za ním pak najdeme dvě karty, jejichž hodnota je velice podobná – Joint Assault a Nettle Swine. Nettle Swine je možná sama o sobě o trochu lepší, ale já zpravidla brzy v draftu beru výš Joint Assault. Protože AVR neoplývá zabíjením, myšky nabývají na hodnotě a zelený balík bez Assaultu mi vždycky připadá žalostně bezzubý. Assault má navíc i lepší „horní hodnotu“ v balíku s velkým počtem soulbondu, kde dokáže dělat divy. Swine je solidní pick, který rozhodně neurazí, nicméně čtyřmanový slot nebývá problém zaplnit (zejména v soulbond balíku s Lumberknoty) a na rozdíl od Assaultu vám nikdy nebude vysloveně scházet.

 

Za Nettle Swine najdeme Geist Trappery a přestože se jedná o drobný pokles v kvalitě, není to žádný velký skok – Geist Trappeři se mi do maindecku vejdou v podstatě vždycky, nejen tehdy, když potřebuju kamarády k bezprizorním Lumberknotům. Některé balíky Trappeři v podstatě porazí sami o sobě, zejména modrou-bílou, která se jich bude jen obtížně zbavovat. Vyrobit si v obraně dvě protiletadlové věže, z nichž jedna může být po smrti navíc nahrazena čerstvým obráncem ze zálohy, to je proti balíku, spoléhajícímu na letectvo, docela síla. Draft decky s opravdu nízkou křivkou a velkým důrazem na útok (zejména R/G) Trappery až tolik neocení, nicméně velká část balíků je využije.

 

V závěsu za Geist Trappery najdeme další 5-drop, tentokrát o poznání více agresivní. Bytosti na pátem slotu bych v současném formátu jen zřídka chtěl mít v balíku víc jak tři, ideálně však spíš dvě nebo jednu, podle povahy balíku. Přestože tedy Wildwood Geist není vůbec špatný, netřeba jej brát nějak vysoko, protože s nedostatkem 5-dropů byste mít problém rozhodně neměli.

 

Za Wildwood Geistem okupuje další příčku Nightshade Peddler. V červeno-zelené bude Peddler o jednu až dvě příčky výše, protože kombinace s červenou k němu má karty jako Lightning Prowess, Falkenrath Exterminator, Hanweir Lancer a kromě toho také poskytuje spolu s U/Gčkem nejlepší podmínky pro Lumberknoty. Peddler je také 2-drop, ovšem trochu se „tluče“ s agresivními kartami typu Kruin Striker, protože v útoku asi oslní málokoho. Deathtouch bohužel nefunguje tak, že by se Peddler dotkl soupeře, ten by zčernal a rozsypal se.

 

Teritorium, které v pick orderu začíná Abundant Growthem, by sneslo souhrnné označení „výplň“, i když některé karty z této kategorie můžou být za správných okolností i celkem užitečné. Příkladem může být už samotný Abundant Growth, který bych v konzistentní dvojbarvě většinou ani nehrál, ovšem nestabilní tříbarvy by se kvůli němu rozkrájely. Na rozdíl od Borderland Rangera si také nemusíte vybrat jen jednu barvu, ale můžete Growth postupně tapnout i pro víc různých barev, což ocení nahodilé čtyřbarvy (a že už jsem jich pár v Avacyn Restored hrál). V počáteční fázi draftu nicméně Growth brát nechci, protože se snažím nabrat dvoubarvu, což je zpravidla nejsnazší cesta k úspěchu.

 

Pathbreaker Wurm sice v pick orderu trůní opravdu hodně nízko, neznamená to však, že by se nedal hrát. „Tuk“ však v AVR není nedostatkovým zbožím a priority by měly během draftu být jinde. Přestože se Wurm do balíku leckdy dostane, není třeba jej brát téměř přes jakékoliv hratelné karty.

 

Flowering Lumberknot v lecčems sdílí osud Thatcher Revolty – když bude dobrý, bude výborný, ovšem to bohužel před draftem nelze zaručit. Pokud se během draftu navíc rozhodnete, že budete hrát Lumberknoty, výsledkem bude, že se zaměříte na karty se soulbondem, které by však za normálních okolností byly horší. Lumberknoti tedy ve velké většině případů vyžadují to, abyste v draftu záměrně brali „horší“ karty, což by pak měl vynahradit fakt, že máte čtvrtý slot plný 5/5 pařezů se slevou. Ne vždy se však tahle sázka vyplatí a stejně jako Thatcher Revoltu, i Lumberknoty bych bral spíše opatrně a rozhodně bych tohle téma neforcoval.

 

Poslední z hratelných zelených common je Terrifying Presence a slovo „hratelný“ v tomhle případě berte trochu s rezervou. Tahle karta je vylepšenou mlhou, tedy kartou veskrze defenzivní. Presence se dá použít i v útoku, ale tak patrně nevyužijete celý potenciál téhle karty, zejména útočíte-li více bytostmi. S non-white kartami, které mají v popisu práce spíš obranu než útok, je v AVR trochu potíž, protože často nebudou úplně zapadat do toho, co chcete ve hře dělat. Terrifying Presence se tedy dá zařadit jako 22.-23. playable a je bezesporu lepší než kterákoliv karta v kategorii „smetí“, ovšem brát ji přes cokoliv hratelného bych nechtěl.

 

Mezi „smetím“ tentokrát najdeme jen málo kousků, které by se někdy daly použít. Natural End je už asi sto třicátá vydaná varianta Disenchantu, tedy karta, která se na limited už roky aktivně sideboarduje (s výjimkou dvou Mirrodin bloků, kde patřila do základu). Diregraf Escorta je sice hodně bídná, a to většinou i proti černým balíkům, na které by měla platit nejvíce, lze ji však zařadit do maindecku v případě, že máte hodně Lumberknotů a kritický nedostatek párovačů. Je to sice známka toho, že se v draftu něco nepovedlo, ale zoufalé situace vyžadují zoualá řešení.

 

V Avacyn Restored najdeme i pětici commonových artefaktů. Žádný z nich není příliš dobrý a jen ten první – Scroll of Avacyn – si dám do maindecku bez provinilého pocitu. Bladed Bracers se hrát dají, ovšem rozhodně to není žádná velká výhra a Narstad Scrapperem počínaje už se pohybujeme na opravdu tenkém ledě. Vanguard’s Shield ani Scroll of Griselbrand bych nechtěl v balíku ani tehdy, kdybych za to dostal zaplaceno.

 

 

 

Tolik k pickorderům v zelené a červené. Jak si však stojí jednotlivé barvy v porovnání se sebou navzájem? Čelní příčky celkového pickorderu by podle mě měly vypadat takhle:

 

Moorland Inquisitor
Moonlight Geist

 

Vytvořit celkový pick order je vždycky výrazně těžší než sestavit pick ordery jen pro jednotlivé barvy, hlavně kvůli tomu, že karty napříč barvami je obtížnější srovnávat, protože je nehrajete tak často v jednom balíku. Berte proto prosím tento pick order o trochu více orientačně, i když pochopitelně stále platí, že si za ním stojím a commony v první fázi draftu beru více méně podle něj, byť některé příčky vycházejí opravdu těsně (například Gryff Vanguard vs. Seraph of Dawn nebo Borderland Ranger vs. Hanweir Lancer). Možná vás překvapí, že nejlepší černý common – Death Wind – se v pick orderu nachází až na patnáctém místě za chuťovkami jako Timberland Guide či Moonlight Geist. Není tomu tak proto, že by byl horší než tyto karty – důvodem je moje nechuť k černé obecně. Na to, abych začal brát černou, potřebuju opravdu pádný důvod, například že v boosteru kromě Death Windu není žádná ze čtrnácti common, které jsou v pick orderu výše.

 

To je ode mě pro dnešek vše. Vaše názory si jako obvykle rád přečtu v komentářích a budu se těšit na viděnou u dalšího článku, tentokrát opět za čtrnáct dní.

 

 

 

kosaak