Modern
Extendedový občasník #16
Extendedový občasník #16
Zdravím všechny extendedové příznivce. V dnešním článku se budu věnovat dvěma velkým turnajům, které se v poslední době uskutečnily. Jedná se o PT Valencia a GP Krakow. Z Valencie se podíváme na některé zajímavé statistiky a pro těch pár jedinců, co nebyli v Polsku, mám připravený krátký report, aby mohli zjistit, jak se takovému průměrnému českému turistovi v Krakowě líbilo.
Extendedový Pro Tour se koná každý rok na podzim a letos padla volba na Evropu – konkrétně na Valencii. Právě kvůli rozumné vzdálenosti se na turnaj pokoušela kvalifikovat řada hráčů z Čech a Slovenska a československá účast na turnaji se posunula do dvojciferných čísel. Spolu s kvalitním testingem to byla dobrá cesta k případnému úspěchu. Bohužel naši borci se zase až tolik nevytáhli a skončili hluboko v poli poražených. Jediná důležitá informace je, že idealy jsou opravdu dobré /alespoň to tvrdí jejich piloti/. Turnaji dominovali tradičně japonští deckbuildeři, ale tentokráte s žádnou velkou novinkou nepřišli. V top 8 se umístili víceméně očekávané balíky. Jednalo se o UW tron Makihity Mihary a Shuhei Nakamury, Affinitu Sama Steina, Rock Guilia Barry, UB balancetog Remiho Fortiera, Giftrock Tine Rusa, Idealy Andreho Muellera a
Celkem žádné velké překvapení. Obecně se počítalo s tím, že komba budou mít těžké časy, zvláště ty pracující s hrobem. I přesto se pro dredge rozhodlo 28 hráčů, což bylo nejvíce ze všech. Vyrovnanost extendedového pole ale ukazuje, že 28 hráčů se rozhodlo i pro Affinitu, Idealy a Gobliny. O dva hráče zaostává pětibarevné zoo. Je to celkem pochopitelné, affinita je universální, dostatečně rychlý balíček, který při troše štěstí může porazit cokoliv. Kataki se již příliš nehraje, takže proč nevyzkoušet osvědčenou klasiku. Základ je tradiční jako vždy, snad až na výjimku, kde se do některých verzí prosadil Tarmogoyf. Sideboard pak nabízí řešení většiny problémů, ať už se jedná o ty s hrobem /krypta/ s komby /terapie/ nebo třeba s artefakty /krosan grip/. Přestože málokdo odcházel na situ bez alespoň čtyř krypt nebo leylin, i tak se objevili odvážlivci spoléhající na špatný soupeřův den. Dredge je totiž nesmírně rychlý balík a bez krypty nebo leyliny se zastavuje jen velmi těžko. Jako klasické kombo je i poměrně jednoduchý na hraní, takže byl celkem dobrou volbou pro hráče, kteří se nechtěli zabývat složitými partiemi. Ten kdo má rád komba a nechtěl být otravován removováním hrobu, šáhl po Idealech. Tento balíček sice není tak rychlý jako dredge, má ovšem velkou výhodu v tom, že se špatně zastavuje. Takový tog s Vensery sice není úplně dobrý matchup, ale neexistuje nějaké vyložená hate karta, která by vás hned nadobro zabila. Goblini a pětibarevné zoo jsou pak zástupci beatdownové částli pole. Jsou to nejrychlejší agrobalíky, které dokáží zabít oponenta už ve třetím kole, což je také důvod, proč se udržely na špici. Balíky se sice od sebe liší, v principu ale fungují stejně.
Možná vás překvapí, že mezi nejhranějšími balíčky není žádný zástupce kontrolní části fieldu, ale ono to tak většinou na větších turnajích bývá, že kontrol si do ruky vezmou pouze ti zkušenější hráči, kteří mají rádi více možností, jak ovlivnit vývoj partie. To můžeme vidět i na tom, kolik procent různých archetypů se dostalo do druhého dne. Ponecháme-li stranou ty stoprocentní balíčky, které se ovšem pohybovaly v počtech jednoho nebo dvou kusů /Tooth Rock a UG goyf, možná se k nim dostanu v některém z dalších článků/, tak nejúspěšnější byly Gift rocky, UW trony, UG trony a různé verze counterbalancí. Krom dobrých pilotů bylo předpokladem úspěchu i relativně vyrovnané matchupy se zbytkem pole a lepší matchupy s těmi nejhranějšími balíčky. Trony byly dobře připravené na komba a odpověď se našla i na beatdowny /condemn, wrata, exalted angel, sphere of law,…/. Ještě lépe jsou na tom counterbalance, což je sice balík opravdu složitý, ale když už se ho naučíte, stojí to za to /třeba se to někdy naučí i Radhošť :)/. Poslední balíček schopný porazit úplně cokoliv je rock. Discard zpomaluje komba a trápí kontroly, proti agrům zase nepotěší perník a slon. Když ustojíte úvodní nápor, nahodíte gifty, soupeři hru pořádně znechutíte a aby se ještě chvíli trápil, tak ho pižláte witnesskou. Zatímco tyto balíčky byly ty nejúspěšnější /procentuálně okolo 40% ve druhém dni/, nejhranější balíčky se dle očekávání tolik neprosazovaly. Z 38 affinit postoupily pouze tři dredge na tom byl pouze o jednoho účastníka lépe. Stejně dopadlo i pětibarevné zoo a nejlépe si vedli borci s Idealy a Gobliny, kterých postoupilo osm, ovšem to je stále nějakých slabých 22%. Nejhranějším balíčkem druhého dne se tak stal Gift rock /9 kusů/ následovaný touto dvojicí.
Celkově se na turnaji objevilo na 40 různých druhů balíčků, což je celkem úctyhodné číslo. K vidění byly i takové kusy jako Sprout swarm opozice, elfí opozice, gobliní opozice, URG tlačák, Waky, Tooth&Naily, atd. Doufám, že se k nim také časem dostanu. Na závěr bych chtěl ukázat balíčky obou finalistů :
Andre Mueller - Ideal Ideal
4 Ancient Spring
3 Flooded Strand
1 Godless Shrine
1 Mikokoro, Center of the Sea
1 Plains
3 Sacred Foundry
3 Sulfur Vent
4 Tinder Farm
3 Windswept Heath
4 Burning Wish
2 Dovescape
3 Enduring Ideal
3 Form of the Dragon
1 Honden of Seeing Winds
4 Lotus Bloom
4 Orim's Chant
4 Pentad Prism
1 Pernicious Deed
4 Seething Song
4 Sensei's Divining Top
3 Solitary Confinement
Sideboard :
3 Boseiju, Who Shelters All
1 Cranial Extraction
1 Enduring Ideal
4 Leyline of the Void
1 Morningtide
1 Pyroclasm
3 Tormod's Crypt
1 Vindicate
Balíček těsně poraženého finalisty je klasické kombo se sekacími zeměmi. Za pomocí nich, artefaktových urychlovačů a rituálů přichází enduring ideal a pak už je situace jednoduchá. Díky Solitary confinmentu neztrácíme životy, ani nemůžeme být cílovaní, vše ostatní, co by vám mohlo vadit zruší dovescape. Na dostřílení soupeře pak užíváme form of the dragon. Abychom měli co zahazovat do confinementu, máme zde modrý honden. Kombo je pak pojištěno čtyřmi orims chanty, které jsou výborné i na ostatní kombózní balíčky. Aby se nám to všechno sešlo, jsou zde čtyři topy a burning wishe. Ty jednak hledají ideal a jednak jsou uneversální odpovědí v podstatě na jakoukoliv situaci. Zbytek sideboardu se zaměřuje na balíčky pracující s hrobem a to poměrně silně – 4 leyliny a 3 krypty. Boseiju pak slouží proti nepříjemným kontrolům. Přeci jen vytlačit šest man je fuška, takže potom už by ten ideal opravdu projít měl. Balíček je poměrně stabilní a je určitě perspektivnější, než jeho blízký příbuzný TEPS. Jedinou nevýhodou je, že se vám může stát, že si nejdůležitější karty balíčku nalížete na ruku. To je pak problém, jelikož když vám chybí jakýkoliv kousek skládačky, hned se stáváte výrazně zranitejnějším. Ale to už je holt riziko povolání kombobalíků.
Muellerův soupeř si na turnaj vybral balíček od skvělého francouzského deckbuildera Wafo-Tapy a rozhodně neprohloupil. Taky by v Čechách nebylo na škodu mít někoho takového :)
Remi Fortier – UBg Balance
1 Academy Ruins
1 Breeding Pool
4 Flooded Strand
1 Forest
1 Hallowed Fountain
4 Island
1 Plains
4 Polluted Delta
1 Seat of the Synod
1 Steam Vents
1 Swamp
1 Watery Grave
4 Dark Confidant
4 Tarmogoyf
3 Trinket Mage
2 Venser, Shaper Savant
4 Chrome Mox
2 Counterbalance
4 Counterspell
1 Engineered Explosives
3 Sensei's Divining Top
2 Stifle
4 Thirst for Knowledge
3 Threads of Disloyalty
1 Tormod's Crypt
2 Umezawa's Jitte
Sideboard :
3 Ancient Grudge
2 Engineered Explosives
3 Engineered Plague
2 Loxodon Hierarch
1 Pithing Needle
2 Putrefy
2 Tormod's Crypt
Je to v podstatě klasický balance tog s několika vylepšeními. Balíček nesplashuje pouze zelenou, ale všech pět barev, jak už si bystřejší jedinci určitě povšimli. Proč ne, když máte dostatek dualů a fetchek. Jinak není Fortierova skladba zemí nijak vyjímečná, i když určitě dá práci dospět k té správné konstalaci. Mezi bytostmi nemůže určitě chybět Bob, dále pak už ale existuje mnoho variant. Protože hrobu hrozí ve většině her removování, využívá Fortier jako hlavního zabijáka Goyfa /už se nedivím, že má 900Kč na Rytíři :)/. Trinket Mage je důležitý hledač krypty, v případě že je čas, tak je v nabídce i explozivo, seat of the Synod nebo Top. Venser je pak skvělý v mnoha situacích, ve finálové bitvě konkrétně na vrácení nepříjemných enchantmentů. Navíc je to kouzlo za čtyři many, což se může taky občas hodit. Balíček potřebuje rychle akcelerovat, proto jsou zde čtyři moxy. Z kouzel může překvapit hlavně trojice stifle, jitte a threads of disloyalty. Threads je výborný na všechny beatdowny, ale vezměme si, že i kontroly hrají potvory s cc
To je z první části vše, nyní se na chvilku obrátíme k jinému formátu a tím je dvojka. Já určitě nepatřím mezi lidi natolik povolané, abych zde mohl vypouštět nějaké moudra o formátu, ale v nedalekém Krakowě se konalo GP právě ve formátu standart a tak jsem i přes velký odpor musel zabřednout do dvojkové nudy. Nakonec to zas tak hrozné nebylo. Pilné čtrnáctidenní testování v Hotýlku bylo celkem zábavné, jen v peněžence mi udělalo větší průvan, než celý výlet do Polska dohromady. Zpočátku to vypadalo, že zvolím klasické RG, balíček universální, lehký na hraní i na shánění karet. Deck měl ale v jednom kuse problémy s manou, což jsem v Hotýlku řešil obvykle několika free mulligany, ale obával jsem se, že v Krakowě by to tak jednoduché být nemuselo. Přešel jsem tedy pozvolna na Wg kithkiny. Z balíku jsem byl nadšený, ale pouze první večer. Když vyprchala nadmíra alkoholu a THC v krvi, začal jsem zjišťovat, že ani to není to pravé ořechové. Chvíli jsem si tak pohrával s myšlenkou GP vůbec nehrát, přeci jen prohlídka města a nějaká večerní společenská akce vypadala jako dobrá náhrada. Řekl jsem si ale, že jedu do Polska na GP Krakow, takže bych si to GP měl už taky zahrát. Na scénu přišlo opět Rgčko a tentokrát jsem byl pevně rozhodnutý ho hrát, záleželo pouze na drobných úpravách. Bohužel mi chybělo spoustu karet a dlouho to vypadalo, že více než polotovar neposkládám. Nakonec se mi to podařilo, za což děkuji všem, kdo se na tom podíleli /Tonda, Robo, Bůh, Proxák, Rozinka, Rades a další/.
Ve čtvrtek ráno jsem si ještě naposledy odběhl do školy, oslnil jsem profesorku jakýmsi zmateným koktáním o subkulturách mládeže, přičemž jsem se hodně zapotil a byl jsem rád, když už jsem to měl úspěšně za sebou. Stavil jsem se na oběd a už jsem pospíchal na nádraží, kde mi jel vlak. Naše výprava totiž začínala až v Zábřehu na Moravě. Tam jsme se sešli akorát na čas, udělali společné foto a vyrazili jsme. Naše sestava byla hodně elitní a čítala Tomfu, Radese, Chrochněho, Lubase, mne, Tortilu a Kobru. Trošku mě mrzelo, když mi Tomfa oznámil, že můj kartáč bráníčků, co jsem měl objednaný, nahradil právě Tortila. Pro ty, co Tortilu neznají, tak je to velký plyšový pes, který měl při našem rozhodování vždy právo veta. Naštěstí to byl pes rozumný, líný a podporující konzumaci omamných látek ve velkém, takže s ním za celý pobyt nebyl jediný problém. Horší už to bylo s místem v autě. Piva se nám nevešla ani třetinka, takže jsme zvolili záložní variantu. Tomfa zavolal nějakému svému známému, udělali jsme si menší zajížďku a hned nám bylo jasné, že se z Krakowa stane takový druhý Amsterdam. Zbývalo nám jen doufat, že Tomfa je zkušený řidič v každém stavu. To prokázal již při cestě tam, kdy nás bezpečně provezl změtí polských semaforů, oprav silnic a nepochopitelných jednosměrek. Své postavení si pokazil až při parkování, kdy narval nějakého renaultíka, ale v tu chvíli nám to bylo celkem jedno a těšili jsme se do teplého pokoje. Pokoj byl hned v centru za 65 zlotých na noc, což nebylo nejméně, ale na to, že jsme to sehnali tak půl hodiny před odjezdem, to ještě šlo. Drobnými nedostatky byl nefungující hajzl, sprcha, poměrně složité ovládání topení a i požární hlásič na stropě, který ale Tomfu zastavil pouze první večer. Zbytek večera jsme strávili filozofickými diskuzemi, hodnocením kvality různých polských piv, a častými návštěvami balkónu, kde úřadoval hlavně poslední člen naší výpravy – kobra. Ta zajistila poměrně rychlý odchod do postele jak u Luby, tak u Radese, tak u Hanyse. My s Tomem jsme pak taky vydrželi už jenom jeden balkón a šli jsme spát hodně spokojeni.
V pátek se vstávalo poměrně brzo a v plánu byla prohlídka města. Do ulic vyrazili všichni členové výpravy, až na Tortilu, který to zatáhl hned od rána. O hodně přišel, protože prohlídka Krakowa stála za to i za hnusného počasí. Zvládli jsme toho celkem dost a odpoledne na hradě jsme se sešli i s Evženem, Měchem, Robem Rozinkou a Toníkem, kteří také vyrazili na prohlídku nejznámější krakowské památky. Bohužel jim Tomfa moc detailně představoval svojí Kobru, takže nastal vážný rozpor, co se bude dít dál. Alkáč tým se chtěl jít zaregistrovat a pak po zbytek večera testovat polské pivo, Tomfa s Hanysem chtěli jít na horkou čokoládu a pak na hotel a já s Radesem a Lubou jsme plánovali vyrazit na prohlídku židovského města. Na společném plánu jsme se neshodli, tak jsme se rozešli. Musím říct, že náš nápad nepatřil k těm nejlepším, začalo pršet a židovské čtvrť mě nijak nenadchla. Vrátili jsme se tedy na hotel, kde jsme našli vytuhlého Tomfu a o trošku lépe vypadajícího Hanyse. Tomfu jsme probudili a vyrazili jsme na situ, kde jsme se chtěli zaregistrovat. Zvláštností bylo, že vzdušnou čarou to bylo dva kilometry, kdežto díky skvělému systému jednosměrek nám to zabralo na 12km. Na místě jsme se moc nezdrželi a ještě před zpáteční cestou jsme se stavili v nákupním centru doplnit zásoby sladkostí a piv, kterých byla velká spotřeba /tedy spíš těch sladkostí, na jedno vypité pivo připadala tak čokoláda, dvě tyčinky, balení chipsů, salámu a sýra/. Spokojeni s velkým nákupem jsme se opět vrátili na hotel, kde jsme se zase odhodlali k osvědčené taktice baklon-pokoj-balkon-pokoj-/balkon-pokoj/-jít spát. Do tohoto klidně plynoucího večera zasáhl akorát Bertík, který se u nás ubytoval. Chvilku nadával, jak je nechutně střízlivý, ale brzy to napravil a pro zbytek večera nejsou svědci. Ráno se naše auto rozdělilo na tři skupiny – jedna nestihla postavit balíček a tak se na turnaj vybodla /Rades, Luba/, druhá si nestihla postavit balíček, tak se rozhodla zkusit štěstí a něco splácat na sitě /Tomfa, Hanys/ a ta třetí měla štěstí, že do balíčku už měla většinu karet a případné nedostatky se daly nahradit tak, aby se balíček stále dal hrát /Bertík, Melda/. Tomfa s Chrochnětem měli nakonec štěstí a prezentovali se na turnaji s fritkou, respektive s UW kontrolem. Tomfa ale s balíkem nebyl příliš nadšený a tak dával přednost posezení s kobrou před sitou. Co nakonec hrála naše Hotýlková testovací skupina?
Tonda – UB /3 bye/
Bůh – UB /3 bye/
Měch – RG /1 bye/
Melda – RG /0 bye/
Evžen – UW merfolci /0 bye/
Rozinka – UB madness /1 bye/
Robo – UG faerie /0 bye/
Dobi – monoU pikle /2 bye/
Bertík – Boros /0 bye/
Celkem pestré složení, nejvíce šancí se dávalo oběma Ubčkám, ale nakonec překvapili jiní. Já jsem se do turnaje pustil statečně, ale postupem času se ukázala Tomfova absence, která způsobila, že mě pomalu kartičky přestávaly bavit, i když balíček chodil nevídaně dobře. Nakonec jsem odmítl postup do druhého dne vlastní chybou a turnaj pro mne skončil. Trošku jsem záviděl těm, co si dali 2-3 drop a mohli jít pryč. Jinak se ale dvojka ukázala jako překvapivě pestrý formát za celý den jsem potkal akorát dvoje elfy, dvě Ubčka a zbytek byl velmi různorodý. Čechů a Slováků nakonec udělalo druhý den poměrně hodně, z naší výpravy se vytáhl Robo s Dobim, kteří postupovali z prvních míst a šance na peníze byly značné. Dobře našlápnuto měli i Evženovi merfolci /5-0/, ale nakonec jim došli síly. Velkým lolem byla pak Bohova 0-4. Lukášovi se prostě na takovýhle turnajích příliš nedaří. Po skončení jsem se kluky rozhodl navést do našeho nákupního centra, ale měli zavřeno a ještě to pěšky nebyla taková voňavka jako autem, zvláště za deště, takže jsem od kluků pochvalu nedostal. Tramvají jsme se dostali do centra, kde jsem se od výpravy oddělil. Kluci šli někam chlastat, později se k nim připojil i Bertík z Oldou, kteří hledali nějaké vhodné casino pro obrání turistů, ale příliš neuspěli. Na pokoj jsem dorazil v jedenáct a všechno už oddechovalo spokojeným spánkem vykouřených. To mě trošku popudilo, protože Tomfa mi před chvíli volal, ať mu nakoupím nějaké sladkosti a přitom mi okolo poledního odvezl ze sity bundu i s peněženkou. Promočený a nasraný jsem se rozhodl Tomfu vzbudit. Uspokojili jsme se několika kobrami, snědli zbytek zásob a šli spát…
Ráno nás překvapila nepřítomnost Bertíka, který o chvilku později volal, aby pro něj někdo přijel k Alkáčům před hotel. Tato akce zabrala více jak hodinu a my jsme se rozhodli, že zatím poklidíme na pokoji. Vypadalo to tam opravdu vkusně, všude hromady odpadků, prázdných plechovek a do toho občas nějaký kus šatstva. Ranní kobra ale zhatila naše plány, takže jediná činnost, kterou jsme za tu hodinku vykonávali bylo pozvedávání piva ze stolu k ústům. Tomfa s Bertíkem nám ale nakonec daly jasný signál, Rades se navíc začal bát, že nestihne prohlídku solných jeskyní a tak bylo uklizeno ještě před obědem. My s Hanysem jsme se na jeskyně vykašlali a našich 40 zlotých jsme investovali do draftu. Chrochně si pohonil prohrou hned na začátku, ale alespoň měl Garruka. To já jsem se ze svým RWG nesmyslem, s dvěma ringama a třema lash outama, ale naprosto bez schopných potvor, trápil snad hodinu proti nějakému frantíkovi, který to hrál hůře než ten největší kindoš z rytíře a nakonec jsem prohrál. Možná za to mohla moje dobromyslnost, protože skoro všechny chyby, co si uvědomil alespoň v právě probíhajícím kole, jsem mu dovolil vrátit a nakonec jsem si říkal, že kdybych třeba méně hulil, tak mám alespoň nějaký boostřík. Hlavní náplní dne ale bylo podporování našich nadějných reprezentantů. Robo to rozjel ve velkém stylu a Top 8 si zajistil jako první, Dobimu pak osmička unikla jen těsně. V osmičce pak Robo narazil na relativně lehký matchup v podobě monoU controlu, ale soupeř prokázal skill a nakonec nám Robíka porazil. I tak si ale oba kluci zajistili kyblíček peněz a výlet do Kuala Lumpuru, což je určitě těší. Nás i majitele Hotýlku pak tato výhra může těšit rovněž, jelikož se plánují velké oslavy. Robo prohrál akorát na čas, protože zrovna dorazili naši jeskyňáři a mohli jsme pomýšlet na návrat domů. Ostudu naštěstí neudělali, i když nerespektování zákazu kouření, zdržování a obtěžování ostatních členů prohlídky se jim nedá přičíst k plusu. Po cestě jsme zjistili, že žádný rozumný spoj do Prahy nestíháme a že se pojede až ve dvě v noci. Rozloučili jsme se tedy s místními, nějak protrpěli ty dvě hodinky a pospíchali jsme na vlak. Do Prahy jsem jel jenom s Chrochnětem, Tomfou a kobrou, zbytek výpravy zůstal v Šumperku. Po cestě se k nám připojil ještě nějaký Hanysův kamarád a asi pětašedesátiletý důchodce vylitý úplně na šrot. V narvaném vlaku jsme si sezení na chodbě cestu zpříjemňovali hanáckou vodéčkou, protože mojí oblíbenou karpatskou hořkou na pumpě neměli. Náš kolega nás bavil historkami ze svých mladých let a když mu bylo rozumět, tak to stálo za to. Na hlaváku jsem si pak skočil na jedno české do nonstopu/nic proti polským, má to volty i určitou kvalitu, ale české je české/, akorát jsem si to načasoval na noční bus a v šest jsem byl doma. Celkově to byla hodně luxusní akce a doufám, že se nám brzy vydaří nějaká podobného ražení. Děkuji tedy všem účastníkům a samozřejmě i čtenářům, kteří to až sem vydrželi…
Melda
Komentáře
Přispívat mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud chcete vložit komentář, přihlaste se ZDE.