Flash News #13/2015

1. GP Kobe (Standard)

Japonská GP jsou známá velmi vysokou návštěvností, a to platilo i v Kobe, kam si přišlo zahrát 2 572 nadšenců.

Stejně jako v Brusselu, i tady bylo jasně nejhranějším deckem Abzan Aggro, které ve druhém dni opět tvořilo více než 40% herního pole. Nárůst popularity zažily dva rogue decky – Esper Midrange s Monastery Mentorem a BW Warioři. Oba decky se nakonec probojovaly až do top8.

Na oblibě také velmi nabraly Painful Truths, které spousta hráčů hrála jakožto trumf v souboji midranžů. V top8 jsme je mohli vidět v Esper Dracích, BW Tokenech, ale i v sidu Abzan Aggra.

Nejznámější jméno v top8 byl zcela jistě Shuhei Nakamura, který zaznamenal rekordní 27. top8 na GP. Kromě maindeck Painful Truths byly na jeho verzi Esper Draků zajímavé ještě dvě další věci. Jednak to byl maindeck Ob Nixilis, jakožto další karta pro grindy matchupy, ale nejzajímavější inovace byli zcela určitě Monastery Mentoři v sidu.

Nás ale v top8 nejvíce potěšilo úplně jiné jméno, které znělo Pavel Matoušek. „Pablovi“ se v Japonsku odjakživa velmi dařilo a teď se mu konečně podařilo prolomit sérii top16 finishů. Hrál UG Rampu, se kterou jsme předtím v Bruselu mohli vidět Toma Ristovského. V top8 ale bohužel nestačil na Esper Midrange Shoty Takaoa.

Český úspěch ještě podtrhl Martin Jůza, který se skóre 12:3 skončil na pětadvacátém místě.

Vítězství ale nezískal ani jeden z výše jmenovaných hráčů/decků. V top8 totiž předvedl spanilou jízdu Takoma Morofuji s podceňovaným Atarka Redem. Na jeho verzi bylo zajímavé, že hrál maximální možný počet karet, které vyrábějí goblinní tokeny.

Druhým finálovým deckem byli BW Warioři. Oproti verzi z Bruselu byli značně vylepšení, největší plus byl v manabase, kde bylo devět feček, s čímž se také otevírá možnost free modré splashe v sidu na Negate a Disdainful Stroke. Další změna byla přidání Gideonů a změna v removalu – hned sedm exilvacích efektů, díky kterým můžeme hrát i Wasteland Stranglery.

Několik zajímavých decků bylo k vidění i v top16. Deváté místo obsadil Yuya Sugiyama se zajímavou verzí Abzan Blue. Nejvíce se mi líbí Rattleclaw Mystic na pozici hlavního dvoudropu, díky kterému je modrá splash daleko konzistetnější. Zároveň se mi líbí, že jako hlavní modrou kartu nemá Exert Influence (tahle karta je velmi situační a podle mě i dost nadhodnocená), nýbrž Stubborn Denial a dvojici dragonlordů, Ojutai a Silumgar.

Jedenácté místo patřilo Hikaru Murakami, který měl pro změnu Abzan Red. Většinou v Abzanu vidíme červenou kvůli Crackling Doomům a Kolaghan’s Commandům, ale Hikaru si jako hlavní červenou kartu vybral Butchera of the Horde. Ten je samozřejmě fajn s Hangárem, ale hlavní důvod proč ho mám rád je, že je to ideální odpověď na soupeřova Gideona.

Další červené karty v decku pak byly právě Kolaghan’s Command (pouze 1+1) a Radiant Flames, což je dost možná nejlepší důvod, proč v Abzanu splashovat červenou.

Na čtrnáctém místě skončil Kaiyin Wang s Dark Temurem. Ačkoli je v decku několik zajímavých nápadů, tak mi přijde, že k dokonalosti mu pořád něco chybí. Nejzajímavější je v decku nová Kiora, která je super s Deathmist Raptorem, delve kartami, ale i s Kolaghan’s Commandem.

Velmi podceňovaná karta  je i Sarkhan Unbroken. Draci jsou super na Abzan a karetní výhodu oceníte v grindy matchupech. Naopak jako nejlepší volba mi nepřijde Exert Influence a i playset Kolaghan’s Commandů mi přijde zbytečný, jelikož dost často na smyčku s Den Protectorem nemáte čas.

Určitě bych zařadil do mainu nějaké kántrování, které je super s playsetem Protectorů a zřejmě i nějaké Woodland Wanderery, kteří jsou super proti Atarka Redu.

Poslední zajímavý deck bylo BR Aggro z dílny Tomoharu Saita. V podstatě šlo o obvyklou verzi, která má rovnoměrně rozloženou křivku od Zurga a Hangarback Walkera až po Thunderbreak Regenta a Kolaghana. Zajímavá byla Tomoharova volba removalu. Tomoharu chytře předpokládal, že nejhranějším deckem bude Abzan Aggro a proto hrál playsety Roastu a Self-Inflicted Woundů. To se mu docela vyplatilo, jelikož se skóre 11:4 skončil na 97. místě.

2. GP Pittsburgh (Modern)

Úplně poslední GP v tomto kalendářním roce se mohlo pyšnit účastí 2 673 hráčů, což mimo jiné znamenalo, že do druhého dne postoupilo přes 300 hráčů (307).

Nejhranějším deckem ve druhém dni byl Splinter Twin, následovaný Affinitou a Jundem. Affinita a Splinter Twin také zabraly nejvíce míst v top8 – hned pět (2× UR Twin, 1× UWR a dvě Affinity).

Zbylé tři decky byly:

Grixis Control s nekonečnou graveyard rekurzí, ke které měl k dispozici 4× Jace, 4× Snapcastera, 4× Kolaghan‘s Command a dokonce i jeden Rise/Fall.

Zajímavý RG Scapeshift, který hrál všechno možné dvoumanové rampení, playset Titánů a jako hlavní inovaci Commune with Lava, která byla podle autora stejně dobrá jako Revelace v UW Controlu.

A konečně GW Hatebeaři, které nepilotoval nikdo jiný, než Craig Wescoe. Craig je asi jediný na světě, kdo dá s libovolnou verzí Koní na každém GP alespoň top16…

V topce si pak na všech Affinitách smlsnul Alex Bianchi s UWR Twinem, což je deck, se kterým uhrál zhruba před rokem a půl Shaun McLaren čtvrté místo na GP. Od té doby se deck takřka přestal hrát, nicméně to rozhodně neznamenalo, že by se od té doby nějak zhoršil.

Jako největší plus oproti ostatním verzím Twin mi přijde playset Kolonád, který je neskutečně silný v late game. Alex se také rozhodl přidat hodně grindy karet do sidu. Kromě osvědčeného Keranose to byli Nalaarovi a dokonce i Elspeth, Sun’s Champion, která sice vypadá na poměry modernu neskutečně pomalá, ale když se proti Jundu/Junku dostane na stůl, tak už prakticky nejde prohrát.

V top16 byly nejzajímavějším deckem zcela určitě UB Faerie, Anthony Huynh měl jednu chvíli dokonce 10:0, když na feature matchi naprosto zdemoloval Jund Swordem of Light and Shadow v kombinace se Snacasterem. V posledním kole ale prohrál v souboji o osmičku s Affinitou.

Na decku mi jako největší slabina přijde jednoznačně manabase. Šest zemí, které nedávají barevnou manu a navíc dvojika Creeping Tar Pit a Drowned Catacomb, která se moc nekamarádí se šesti jednomanovými discardy. Podle mě by decku prospěly nějaké Darkslick Shores (ty jsou zase špatné s Cryptic Commandem), nebo Secluded Glen.

Jelikož v coverage zveřejnili všechny decky v top32, tak se samozřejmě najde plno dalších zajímavých decků.

Charles League obsadil 12. místo s pěknou verzí Melira Company. Hrál čtyři Witnessky, což je podle mě nejlepší karta, kterou můžete sprárovat s Collected Company. Zajímavý je i jeden kus Rally the Ancestors, který umožňuje instatně překvapit soupeře combo killem.

15. místo patřilo Andrew Sullanovi, který hrál velmi zajímavou verzi Elfů. V mainu totiž hrál Lead the Stampede, což je masivní karetní výhoda, která je naprosto vynikající proti všem fair deckům. Do sidu pak chytře zařadil Chordy s různými one-ofy, jako například Spellskite, Reclamation Sage, nebo Burreton Forge-Tender. Kromě toho měl také možnost přesidovat na Melira kombo.

Pěkné 4C Zoo dopilotoval na šestnácté místo Brian Liu. Základ decku je dát ve druhém kole přes Hierarcha Geista, nebo Relikviáře a těm potom čistit cestu removalem, nebo je poslat pomocí Elspeth do vzduchu. V decku mi ale dost chybí Snapcaster, který v kombinaci s Pathem vyřeší nepříjemné blokery, jako je třeba Kitchen Finks. Dost hráčů taky může překvapit Blood Moon a Worship ze sidu.

Nejbláznivější deck v top32 byl jednoznačně mix Living Endu a Splinter Twinu v podání Marka Morrisona. Tenhle deck už jsme dříve viděli hrát pro zábavu Travise Woo nebo LSVho, ale teď se ukázalo, že s ním lze uspět i na nejvyšším competitive levelu.

Pro zajímavost byl v coverage ještě zmíněn Sliver deck Adama Bowmana. Adam se v létě se Slivry dokázal dostat do top8 na SCG Open a nyní se s updatovanou verzí dostal do druhého dne, kde se mu ale zase tolik nedařilo. Se skóre 10:4:1 skončil na 131. místě.

3. SCG Open Kansas City (Standard)

Dvojka v Kansas City zlákala 418 hráčů. Zřejmě vlivem úspěchu na GP Brusel se nejúspěšnějším deckem turnaje stalo 4C Rally, které zabralo hned tři místa v top8.

Do finále se ale probojovat nedokázalo (oba finalisté měli v sidu Infinite Obliterace) a muselo vzít zavděk třetím místem.

Ve finále se utkali Patrick Klima s Dark Jeskaiem (velmi kontrolní verze bez Mantis Riderů a Tasigurů po vzoru Todda Andersona) a Matt Carlson s Abzan Redem. Matt zvítězil hladce 2:0.

Zajímavé bylo, že kromě běžně splashovaných červených karet (Crackling Doom, Kolaghan’s Command, Radiant Flames) hrál navíc v mainu jednoho Kolaghana (the Strom‘s Fury). Ten rozhodně mohl zaskočit nejednoho soupeře. V sidu měl dále pro grindy matchupy dva Dragonmaster Outcasty.

Se zajímavou verzí Dark Temuru se do top8 dostal Josh McClain. Zatímco většina hráčů se snaží hrát verzi s dobrou lategame, která obsahuje Den Protectory a Kolaghan’s Commandy, tak Josh se rozhodl hrát agresivní verzi se Snapping Snarlidem, Savage Knucklebladem a Thunderbreak Regentem.

S velmi neobvyklým deckem pak obsadil jedenácté místo Shane Houston. Šlo o Big Red s kartami jako Outpost Siege, Sarkhan a Exquisite Firecraft. Přijde mi ale naprosto skandální, že nehrál Abboty.

4. SCG IQs Kansas City (Modern & Legacy)

Modern hrálo 178 hráčů a s konkurencí si nejlépe poradil Kryryll Shevchenko se stock verzí Jundu, když ve finále porazil Nacatl Burn Tylera Novaka.

Celá top16 byla v režii tier dcků, nejzajímavějším deckem tu byl GW Death and Taxes Justina Heiliga - verze s Blide Splicery a Restoration Angely.

Legacy hrálo pouhých 74 hráčů a nejvíce se zde dařilo Austinu Lambkinovi se Sneak and Show, když ve finále porazil Miracly Granta Parise.

Nejzajímavějším deckem v top16 byl Bant Stoneblade Matta Kroutiho. V podstatě se jedná o jakýsi mix mezi Maverickem a Esper Stonebladem. Matt se rozhodl nehrát Green Sun’s Zenith a místo toho zařadil více karet, které jsou dobré proti kombům (Spell Pierce a Meddling Mage s Forsážemi v sidu).

Po delší době byl také v top16 k vidění Maverick, konkrétně verze s černou. Je třeba dodat, že Maverick byl téměř nehratelný za éry Treasure Cruise a Dig Through Time a osobně jsem rád, že na něj ještě všichni nezanevřeli.

5. SCG Open New Jersey (Legacy)

Jednu z posledních možností, jak si letos zahrát pořádnou legačku, si nenechalo ujít 523 hráčů.

Dva nejhranější decky víkendu byly s velkým náskokem před ostatními Miracly a 4C Delver. Ve druhém dni tvořily více než třetinu herního pole.

Pro trofej si nakonec ale došel Tom Keating s Punishing Loamem. Musím říci, že na jeho zápasy se velmi pěkně koukalo, což korunoval v rozhodující hře ve finále, kdy proti stormu postupně zahrál Chalice of the Void za jedna, Thalii a Gaddocka.

Jako obvykle, na předních příčkách bylo k vidění několik zajímavých decků. Jedenáctý skončil s hodně divokou, nicméně velmi zajímavou, verzí Paintera Louis Gentile. Louis se rozhodl pro méně obvyklou UR verzi, která přináší výhodu v podobě Intuicí a Dacka Faydena a jako třešničku na dortu zařadil na splash Tezzereta, Agent of Bolas. K urychlení a zároveň ke zvýšení počtu artefaktů k Tezzovi byly v decku také artefaktové země a Mox Opal.

26. místo patřilo Thomasi Heppovi s Turbo Depthsy, což je deck, který se čas od času někde objeví, nicméně většinou vidáme verze s červenou namísto modré. Modrá ovšem nabízí přístup k pravděpodobně nejlepší kartě na legacy, Brainstormu, takže proč toho nevyužít. A také přináší možnost counterování v sidu, což se hodí proti rychlejším kombům, jako je Storm, Dredge, nebo různé all-in komba jako Belcher.

Jen o vlásek utekla top32 Elimu Kassisi (po slibném 6:0 začátku), který hrál zajímavou verzi Food Chainu. Podobně jako tomu bylo u Alurenu na GP Seattle, i tady byl základ decku v podstatě klasický BUG Goodstuff jako Brainstorm, Ponder, Deathrite Shaman a Baleful Strix.

Kromě kombo finishe byli v decku ještě one-of Tasigur a Gurmag Angler, kteří na první pohled mohou vypadat dost nahodile, nicméně v decku jsou jako alternativní cíle pro Fierce Empathy.

6. SCG IQs New Jersey (Standard & Modern)

Dvojky se zúčastnilo 154 hráčů a z vítězství se radoval Mark Evaldi s Atarka Redem (prakticky totožný build z GP Kobe). Zajímavé je, že ve finále hladce porazil Esper Draky, což není moc jednoduchý matchup, ovšem když nehrajete sweepery a jako hlavní removal máte Utter End…

Esper Draci a Atarka Red (z toho jedna Landfall verze) zabrali shodně po třech místech v top8. Zbylé dva decky byly BR Aggro (s Forerunerem of Slaughter místo Hangára a s Treasure Cruisem na splash) a Dark Temur se Shamanem of the Great Hunt.

Nejzajímavější deck v top16 byl Jund Midrange, se kterým Michael Kurant obsadil deváté místo. Deck si zakládá na megamorph dvojce Raptor + Den Protector, ke kterému tu samozřejmě máme Kolaghan’s Commandy. Osobně by mě docela lákalo zařadit do decku Nalaarovi, kteří by s playsetem Hangárů mohli být lepší než Sharkhan.

Modern přílákal 251 hráčů, což z něj dělá jeden z největších sideeventů na SCG Open okruhu za celý letošní rok!

V turnaji naprosto exceloval Bob Huang s Grishoalbrand kombem, když za celý turnaj neprohrál ani jeden match. Bob je známý deck builder a byl to právě on, kdo letos přišel s nápadem hrát v decku Shoal a Worldspine Wurma, takže je jasné, že měl deck skvěle nahraný.

Další zajímavý deck byl Scapeshift Eda Demicca na čtvrtém místě. Ed nehrál v současnosti populární 4C verzi s Bring to Light, nýbrž klasickou RUG verzi s Cryptic Commandy. Zajímavé ovšem bylo, že hrál playset Snapcasterů a Goyfů. Pro grindy matchupy byla také v sidu zajímavá techovka v podobě Surraka Dragonclaw.

7. Duel Commander Poitiers

První velký turnaj s novými kartami z Commandera 2015 se mohl pyšnit účastí 79 hráčů. Nejúspěšnějším deckem turnaje byl Tasigur, který se do top8 dostal hned ve třech kusech. Dvakrát byla v top8 Narset, Enlightened Master a po jednom Azami, Marath a Meren of Clan Nel Toth.

Top8 se rozhodla splitnout ceny, takže vám bohužel nemůžu ukázat žádný konkrétní výherní decklist. Z top8 mě ale velmi zaujaly tři decky.

První byl bytůstkový Tasigur, což byl v podstatě BG midrange s malou modrou splashí. Trochu se mi nelíbí hodně vysoká křivka (Massacre Wurm, Rune-Scarred Demon a Craterhoof Behemoth), ale na druhou stranu tu jsou i dvě moje oblíbené karty, které normálně moc nehrají, ale tady mi přijdou super – Opozice a Contaminace.

V decku mi taky chybí pár základních modrých kusů jako Brainstorm, Dig Through Time, nebo Fact or Fiction. I když je deck postavený jako bytoůstkový midrange, tyhle karty jsou prostě tak silné, že by se měli hrát všude, kde je modrá (snad s výjimkou Animara)…

Druhý pěkný deck byla Narset koncipovaná jako rampa s planeswalkery a všemožnými Time Walky. V decku byly hned tři nové karty – Thought Vessel, Mystic Confluence a jako největší libovka Mizzix Mastery. Jak jsem zmiňoval v rozboru Commanderu 2015, tak tohle je přesně ten deck, kde při overloadu máte garanci vyhrané hry.

Poslední zajímavý deck je samozřejmě Meren, což je první z nových generálů, který se prosadil na velkém turnaji. Na decku se mi líbí, že je v něm spoustu sacrifice outletů, což je super přímo s Meren. BG kombinace má také spoustu silných engine karet jako Fitko, Birthing Pod, nebo Recurring Nightmare.

V decku je navíc Necrotic Ooze kombo, které je tady dobré proto, že to není jako primární winkondice, díky čemuž může být pro soupeře o to nepříjemnější.

Z nějakého prapodivného důvodu tu chybí Sylvan Library, což je podle mě skoro na kriminál. Jinak se mi ale deck velmi líbí.

8. Bonusy (Vintage & Legacy)

Na závěr tu tentokráte mám hned dva bonusy. První je Storm, se kterým vyhrál online Vintage Challenge Eric Froehlich. Zřejmě to značí, že je správný čas ke koupi ruských foilových Dark Petition :)

Druhý deck je vítězný deck z finského mistrovství v legačce, kterého se zúčastnilo 109 hráčů. Jedná se o čtyřbarevný kontrol, ve kterém je nejnovější legacy tech, Painful Truths. Tahle karta poslední dobou raketově nabírá na oblibě a čím dál tím více hráčů jí zkouší právě i na legacy.

A to je pro tentokrát vše, u dalšího vvydání naviděnou.

Kumano

Poslat článek na e-mail

E-mail přijemce:	Váš e-mail:

Komentáře

Přispívat mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud chcete vložit komentář, přihlaste se ZDE.