Pěkný listopadový den!

Poslední dozvuky léta svádí k trávení volného času na čerstvém vzduchu (i když teď zrovna za oknem lije jako z konve), věčný kolotoč jménem Standard se však točí dál a nutí milovníky karetních her si ničit záda sezením u stolu. Co se na dvojce od minule změnilo?

Především proběhl Pro Tour a pár dalších velkých turnajů (mmj. GP Louisville, SCG Invitationals), které definovaly metagame této části sezóny. Dnešní díl Okénka začne dávkou teorie potřebné k pochopení formátu a ke konkrétním aplikacím se dostaneme až v závěru. Tak s chutí do toho!

(edit: z důvodu délky byl článek rozdělen na dva. Tato část je tedy čistě teoretická.)

 

Metagame

Standard momentálně prochází velice zajímavým vývojem. Theros je opravdu netradiční a hlubokou edicí, kde jen málo karet vyčnívá svým individuálním power levelem. Na formátu se momentálně vyskytují balíčky z těchto kategorií:

Devotion

Společným znakem velké části decků je keyword Devotion, tedy oddanost jedné barvě. Klíčovou kartou bývá Nykthos, ale není tomu tak vždy.

MonoBlue

Level 1:

Modrá byla mojí volbou pro potenciálně nejlepší balíček nového fieldu a na PT svou sílu ukázala. Není však tak univerzální jako ostatní barvy – modrých permanentů je pomálu a sideboardy soupeřů se začínají plnit kartami jako Mistcutter Hydra nebo Skylasher. Proto osobně opravdu fandím verzi s černou, podobné té, kterou jsem prezentoval v minulém článku. Far // Away dává modré šanci zbavit se těch nejvíce nepříjemných karet za minimální cenu bolesti z dual landů. Nebál bych se přitlačit i pár Temple of Deceit a do sideboardu vložit další odpovědi na problémové karty (Doom Blade, Ultimate Price). Stále držím palce verzi s counterováním, kterou na PT nemalá část hráčů zvolila, byť Francouzi maindeck rušení nehráli a současné verze od něj taky upouští.

Level 2:

Existuje také možnost jít kompletně v barvách Dimiru a hrát černé karty jako Thoughtseize místo Judge’s Familliar. Stáváte se tím univerzálnější, ale deck není tak přímočarý a výbušný jako celomodrá verze s černou jen na lehkou splash.

K vidění je také Azorius varianta, což je takový podivný mix klasického UW controlu a midrange.

Obecně bych v tuto chvíli po Monoblue nesáhl. Deck je ale rozhodně velice dobře hratelný, má svou sílu a jakmile soupeři jen trochu poleví v obezřetnosti a na Thassu a Master of Waves nebudou dostatečně připraveni, může znovu udeřit.

MonoBlack

Level 1:

Celočerná naznačila svoje možnosti už na PT, v následujících týdnech však začala dominovat a nyní se jedná o jeden z nejpopulárnějších decků na formátu. Jeho výhodou je univerzálnost, díky množství disrupce dokáže úplně rozložit balíčky založené na vzájemné interakci karet. Klíčovými kusy jsou (krom Thoughtseize a Hero’s Downfall) především Underworld Connections a Whip of Erebos. Obě vám dávají karetní výhodu a bič i poměrně obtížně zastavitelný způsob, jak soupeře zabít – recyklování Gray Merchant of Apshodel obvykle ani nezabere příliš mnoho času k tomu, aby soupeřovy životy klesly pod nulu.

Balíček ale trpí na ne úplně ideální skladbu hrozeb (žádný Planeswalker), neumí si poradit s enchantmenty, špatně se zbavuje karet jako Nightveil Specter, Fiendslayer Paladin a Reaper of the Wilds, tlak na počet Hero’s Downfall je příliš veliký, nemá extra výbušná draw a nemá ani hromadné ničení, díky čemuž nemusí ustát nápor rychlých aggro balíčků – Desecration Demon není proti swarm aggrům příliš spolehlivý obránce.

Level 2:

Přidáním zelené barvy dokážeme vyřešit několik problémů, na které čistě černá verze trpí. Abrupt Decay dá výhodu v mirroru, kdy spolehlivě zabije Underworld Connections i Spectru, Gaze of Granite může suplovat hromadné ničení, zelené bytosti za dvě many jsou mnohem kvalitnější než černé a dávají možnost proaktivních openingů apod. A pokud přidáme barvu třetí, třeba modrou…ale to už předbíhám :)

Pozn. Breeding Pool v BG verzi je pouze na lepší sesílání Nightveil Spectry, tedy podobný tech jako hraní Temple Garden v RG kvůli Reckonerovi.

MonoGreen / GR

Level 1:

Ve vakuu nejsilnějším Devotion balíčkem je s jistotou zelená, resp. Gruul, kdy červenou splashujete v podstatě jen na Domriho a Xenagose. Základní engine je akcelerace, Nykthos, peklo, většinou v tomto pořadí. Milion zelené many s chutí spořádá Polukranos, nebo zahrajete Garruka a vše, co z něj vyleze. Alternativou může také být Clan Defiance za kotlík. Zmínil bych Nyelu, která byla z počátku podceňovaným bohem. Trample je přesně to, co vašim tučným bytostem chybí, a sama je i dalším mana sinkem. Občas je k vidění dokonce i její luk, který je smrtelný zejména v kombinaci s Polukarnosem (podobně se jako tech hraje v sideboardu Wasteland Viper).

Ač může mít Gruul v podstatě neporazitelné openingy, kdy ve třetím kole letí na plac Garruk a ve čtvrtém máte na vaší straně battlefieldu 20+ power a ještě soupeři uklidíte Polukranosem stůl, trpí na několik nedostatků. Prvním je klasický problém všech ramp – může dorazit jen akcelerační, nebo jen tučná část balíčku. Potřebujete mix obojího, abyste mohli rozvinout váš herní plán. Proto mi přijde rozumné zařadit do decku i nějaké ty Kalonian Tuskery a Reverent Huntery, protě něco do mezihry. S tím, jak je populární černá, resp. Thoughtseize, se zelená dostává na okraj pomezí tier 1 balíčku. Zabíjení na elfa, zahodím Polukranose nebo Garruka a rázem se vám může stát, že topdeckujete další elfy, satyry nebo Arbor Colossuse, a ono to hrané v běžném tempu úplně nestačí. Tmelem, který drží Gruul nad vodou, jsou planeswalkeři. Dodávají karetní výhodu, dokáží měnit herní dynamiku sami o sobě, jsou hrozbami, které musí být zodpovězeny. Já osobně bych Green Devotion do ruky na turnaj v tuto chvíli nevzal, to je ale pouze má osobní antipatie k podobnému stylu balíčků.

Level 2:

Zajímavou možností, jak téma zelené Devotion oživit, je UG varianta. Ztrácíme sice Domriho a Xenagose, popř. Stormbreath Dragona a Mizzium Mortars, na druhou stranu Prophet of Kruphix a Prime Speaker Zegana jsou kousky k pohledání. Zegana supluje Garruka, běžně lízne 6+ karet, a Prophet je snad už úplný overkill. Sedm man není pro balíček vůbec žádný problém a uklízet soupeři stůl Cyclonic Riftem je taky fajn kratochvíle. Rozhodně zábavné, s konzistencí je to ale podle mého názoru díky absenci levnějších planeswalkerů ještě horší než u GR.

GU Devotion	Robert Graves
Main Deck	Sideboard
2 Arbor Colossus 4 Burning-Tree Emissary 4 Elvish Mystic 2 Prophet of Kruphix 2 Reverent Hunter 4 Sylvan Caryatid 4 Voyaging Satyr 3 Polukranos, World Eater 2 Prime Speaker Zegana 2 Nylea, God of the Hunt 4 Garruk, Caller of Beasts 3 Cyclonic Rift 9 Forest 3 Island 4 Breeding Pool 4 Temple of Mystery 4 Nykthos, Shrine to Nyx	2 Aetherling 2 Mistcutter Hydra 3 Nylea’s Disciple 1 Witchstalker 3 Gainsay 2 Bident of Thassa 2 Bramblecrush

MonoRed

Level 1:

Červená dokáže Devotion sbírat velice rychle díky kartám jako Ash Zealot, Frostburn Weird, Burning-Tree Emissary a Boros Reckoner. Nykthos nám pak umožní hrát Monstrosity bytostí Ember Swallower a Stormbreath Dragon. Fanatic of Mogis je Lava Axe na nožičkách, Hammer of Purphoros slouží jako věčný zdroj damage, obzvláště v kombinaci se svým pánem. Relativně přímočaré a efektivní. Celočervená je slušným výběrem na neznámý field, dokáže udělit opravdu velké poškození během několika málo kol ve střední fázi hry. Jako jedinou nevýhodu bych viděl v zásadě nemožnost nějak víc přehrát nebo překvapit protivníka, žádnou karetní výhodu (jedna Chandra to nevytrhne) a téměř nulovou schopnost interakce s jeho rukou, kouzly, enchantmenty. Koho to ale trápí, když to máte v pátém kole za dvacet do hlavy…

Level 2:

O nějaké další variantě MonoR Devotion nevím, zdá se, že mezi profíky v tuto chvíli až tak populární není. Rozhodně to ale není špatný balíček a může na turnaji svou hrubou silou překvapit.

MonoWhite

A proč že se nehraje White Devotion? Soldier of the Pantheon, Precnict Captain, Boros Reckoner, to je parta, která dokáže jak nastolit úvodní tlak, tak bránit a zdržet hru do lategame, navíc výtečně dodává Devotion. Na čtvrté maně můžeme hrát samotného Helioda, o stupeň výš na svou šanci čeká Archangel of Thune, a závěr hry vyřeší Elspeth nebo Angel of Serenity. Takhle na papíře to zní slušně, pravda ale je, že bílá moc nefunguje. Hraje totiž moc fér. Chybí vám narušování hry soupeře, nemáte kam lít přebytečnou manu (pár vojáků z Helioda to nevytrhne) a postrádáte jakoukoli karetní výhodu. Třeba se něčeho dočkáme v dalších edicích, zatím však Nykthos moc bílé many nepřidá.

Zajímavou alternativou ale může být Boros, RW Devotion. Assemble the Legion je jeden z nejlepších finišerů současnosti, a pokud k němu přidáte Spear of Heliod nebo Purphorose, tak vaší armádu nezastaví ani Jace nebo Illnes in the Ranks. Na čtvrté maně bych v takovém balíčku rozhodně vyzkoušel Firemane Avengera, který v současnosti není zrovna populární, na druhou stranu letců je na formátu pomálu a s Nightveil Spectrou si on hravě poradí. Jistě by se sem hodila i Aurelia, the Warleader.

 

Aggro

Milovníci agresivních srategií nemusí házet flintu do žita – jakmile začal formát upadat příliš do midrange, hráči se trumfovali, čí pětimanová karta je silnější, začali přidávat barvy, země chodily do hry taplé a Thoughtseize ubírala pravidelně čtyři životy za hru, nastal ten pravý čas začít tlačit pěkně od prvního kola. Chcete-li být agresivní, nabízí standard tyto možnosti:

Klasická fritka. Rakdos Cackler, Firedrinker Satyr, Ash Zealot, Burning-Tree Emissary, Firefist Striker, Chandra’s Phoenix – to je základ rychlé červené. Jako finišera bych zvolil Fanatic of Moggis a hrál bych taky alespoň jedno kladivo maindeck, po sidu i víc. Nic složitýho, prostě si kámo ve čtvrtym kole umřel. Fritka to na současný field má podle mého nastavené docela dobře.

WW

Další klasika v podobě bílých koní. Soldier of the Pantheon, Dryad Militant, Boros Elite, Imposing Sovereign, Precnict Captain, nějaké to kopí a Ajani, Caller of the Pride. A samozřejmě Brave the Elements, nejlepší karta v balíčku a vůbec důvod ho hrát. Můžete vyzkoušet i Boros Aggro - Top16 na GP Louisville říká, že to jde. Na PT bylo k vidění i UW aggro - Lyev Skyknight vůbec nemusí být na současném formátu bez letců špatný a Linvala jako finišer zní taky zajímavě.

MBA

Celočerné aggro nemá tak kvalitní bytosti jako předchozí barvy, zato má Thoughtseize a levné zabíjení potvor. Rakdos Cackler, Tormented Hero, Pack Rat, velice dobrý Thrill-Kill Assassin, na třetí maně persistenci dodávající Xathrid Necromancer a hru ukončující Mogis‘s Marauder. Kombinace tlaku a disrupce je vždycky dobrá, černé aggro podle mě ještě na formátu neřeklo poslední slovo.

MGA, MUA

Zelené aggro je v podstatě jen budget variantou Green Devotion a modré aggro je Blue Devotion, a tím bych toto téma uzavřel.

Selesnya Aggro

GW Aggro se ukázalo v Louisville, kde sebralo třetí místo. Balíček je to velice zajímavý, těží z tokenů a mechaniky Populate, což ospravedlňuje maindeck Rootborn Defenses, jeden z nejlepších triků a odpovědí na Wrath efekty.

Control

Když se formát trochu ustálí a hráči si myslí, že mají přečtenou metagame, nastupuje čas controlu. Ten čas je právě teď.

Esper

Esper control je velice pravděpodobně nejlepším balíčkem současnosti. Nabízí odpovědi prakticky na všechny důležité karty, které se momentálně hrají (Detention Sphere, Hero's Downfall, Thoughtseize, rušení), a především obsahuje Supreme Verdict a Sphinx’s Revelation, dvě z těch individuálně nejsilnějších karet formátu. Finišer je buď Elspeth, nebo AEtherling. Podle očekávaného fieldu můžete hrát i maindeck Blood Barony. Tenhle mix prostě funguje a je už pouze na vašem skillu, jestli sílu balíčku přetavíte ve vítězství.

Jako možné slabiny Esper Controlu vidím Voice of Resurgence, který trochu ustoupil ze scény, Underworld Connection, na které má v základu pouze rušení a Detention Sphere, a Hammer of Purphoros / Whip of Erebos, což je ten samý případ (občas je k vidění jako odpověď i Merciless Eviction). Assemble the Legion je taky dobrý, Jace ho však dokáže udržet na uzdě. Burning Earth, Ruric Thar, Rakdos’s Return a Sire of Insanity hráče controlu taky nepotěší. Balíček je ale dost variabilní a je možné ho vhodně upravit. Rozhodně je potřeba s ním počítat. Pokud ve vašem okolí začne převládat, obalte jeleny!

UW, UWR

Nemám s nimi dostatečné zkušenosti, ale oboje mi přijde jen jako horší verze Esperu. UW sice nabízí manabase, která tolik nebolí, ale občas i tam může nastat colorscrew. UWR zase láká Warleader’s Helixem, Chained to the Rocks a Assemble the Legion, mě to však nepřipadá jako výhodná výměna za Hero’s Downfall a Thoughtseize.

Naya Control

Nový balíček, který dovedl Brada Nelsona k titulu na SCG Invitationals. Ještě jsem proti němu nehrál, připadá mi ale velice univerzální a slušný. Pouze bych se bál první hry proti controlu, kdy máme v balíčku dvanáct doslova mrtvých karet (playsety Anger of Gods, Mizzium Mortars a Chained to the Rocks) – Nelson asi čekal více aggro field a docela mě překvapilo, že celý turnaj vyhrál. Fascinuje mě Sunhome Guildmage v sidu, chtěl bych ho vidět v akci.

Midrange

Ani klasická midrange nechybí, tedy ta, která se nějak nestará o Devotion. Junk sází na model akcelerace - disrupce – čuně, konkrétně Sylvan Caryatid – Thoughtseize – Obzedat / Blood Baron. Vše doplněné Underworld Connections, Desecration Demony a univerzálním ničením všeho druhu. Neurazí, nenadchne.

GR Beasts je velice podobný balíček jako Devotion, pouze sází více na tlak a konzistenci než šílené machinace s Garrukem. Některé verze oscilují mezi midrange a klasickým aggrem. Uplatní se zde Ghor-Clan Rampager, Ember Swallower a další. Alternativním finišerem je karta Flesh // Blood, která funguje jako dvoumanová sekyra.

BRW nebo BW se v současnosti moc nehraje, i když to není teoreticky úplně nemožné (Turtenwald na PT, Dobrene druhé místo na SCG v Seattlu). Absencí zelené ale přicházíte o akceleraci na druhé maně a univerzální Abrupt Decay. Podobně je na tom i Jund, kterému chybí finišer dosahující kvalit Obzedata a Blood Barona.

Combo

Combo není a nebude! Existují samozřejmě různé veselé varianty na FNM, ale nic kompetitivního. Pokud chcete dělat něco neférového, zvolte zelenou Devotion. Nykthos je kombo.

To by byl vyčerpávající rozbor současného herního pole. Doufám, že těm, kteří ho dočetli až do konce, přinesl informace podstatné k pochopení formátu a třeba i inspiraci jak ho „brejknout“.

I já se o to pokusil…pokud tedy v sobě ještě najdete sílu číst dál, s hrdostí v srdci vám představuji:

Squeek-Go!

(Z důvodu délky byl článek rozdělen na dva - o krysí invazi si můžete přečíst v následujícím článku. Stay tuned!)

Komentáře

Přispívat mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud chcete vložit komentář, přihlaste se ZDE.