Planeswalker’s Guides & Art Books - 3. díl

Planeswalker’s Guides & Art Books - 3. díl

Zdravím čtenáře CMUSu

Dnes se podíváme na další část Zendikaru a to na Ondu.

Ondu je kontinent v jihozápadním kvadrantu Zendikaru, vybíhající do Silundského moře. Vykazuje známky vlivu starověkých civilizací, ale dominuje zde příroda, která má přednost před malými osadami lidí, korů, goblinů a merfolků.

Verticality:

Geografie Ondu působí téměř vertikálně. Nejisté příkopy Makindi, mrakodrapy Turntimberu, hlubiny krypty Agadeem a Schodiště duší – to vše přispívá k zvláštnímu pocitu, že cestování v Ondu probíhá spíše kolmo k horizontu než podél něj.

Islands of Ondu:

Region Ondu se skládá z jedné centrální pevniny a tří hlavních ostrovů u jejího pobřeží: velkého, nejjižnějšího ostrova Agadeem, menšího a mírného Beyeenu a malého, mořem omývaného Jwaru.

Turntimber, the Serpentine Forest:

V Turntimberu, rozlehlém lese mírného pásma na pevnině Ondu, žijí pouze divoká a statečná stvoření. Slavné turntimberské stromy, připomínající vývrtku, se kroutí do ohromujících výšek, vykreslují líné kruhy na obloze a inspirovaly les k jeho jménu. Po desetiletí a staletí se ohýbají a kroutí kolem neviditelných hrotů many, jako popínavá liána kolem tyče. Mana stromy živí, posiluje a tlačí je do stále větších výšek. Hroty many však neposkytují žádnou fyzickou oporu, takže jejich přetížené kořenové struktury neustále vržou, když se kmeny kymácejí. Toto vrzání inspirovalo příběhy o tajemném jazyce známém pouze stromům, který lidští šamani a druidové nazývají uksil. Je známo, že se do Turntimberu vydávají v naději, že tento posvátný jazyk prolomí, protože věří, že v něm se skrývá klíč k hluboké moudrosti a tradicím Turntimberu.

Wildlife:

Turntimber nabízí zvěřinec nebezpečných tvorů. Vrcholem potravního řetězce je zde baloth – svalnatý, všežravý lovec s drápy, které mu umožňují šplhat po spirálovitě stoupajících kmenech. Teritoriální balothové jsou známí tím, že při hledání kořisti skáčou z jednoho stromu na druhý s překvapivou hbitostí, a jejich čelisti dokáží prořezat i kost.

Dominantní faunou Turntimberu je však had, který zde plní roli predátora na všech úrovních. Od drobných stromových hadů po mohutné kobry, od neškodných po smrtelně jedovaté, od obyčejných po manou naplněné – hadi se svíjejí a loví po celém lese. Někteří elfové věří, že tvar hada je symbolem samotné many, ovinuté kolem linií stejně jako stromy, a sledují jejich pohyb, aby odhalili vzorce v toku many.

Greypelt:

Greypelt je malá osada druidů, lovců a průkopníků na okraji Turntimberu. Její název pochází ze stanů vyrobených z vlněné šedé kůže turntimberských prasat bradavičnatých, ačkoli v táboře se používá mnoho různých materiálů. Průzkumníci se z Greypeltu vydávají do Turntimberu, aby hledali uzly many, které lze sklízet ze starobylých, vrzajících stromů. Vyvinuli způsob, jak dočasně „zkrotit“ a ukládat malá, stabilní množství prvotní many. Tyto balíčky jsou velmi cenné a přitahují zájem mocných expedičních jednotek.

The Makindi Trenches:

Pevninu Ondu protíná bludiště kaňonů s vysokými stěnami, známých jako Makindské příkopy. Tyto kaňony tvoří strmé srázy hluboké stovky stop – některé končí v divokých řekách, jiné v holé skále. Větry poháněné manou se kaňony valí v nepravidelných intervalech, což nutí horolezce a stavitele pečlivě připevňovat své nástroje ke stěnám útesů.

Inhabited cliffs:

Stěny kaňonů podporují překvapivě bohatý ekosystém. Na strmých površích Makindských příkopů hnízdí ptáci, plazi a dokonce i humanoidi, jako jsou skřeti a korové. Příkopoví obři šplhají po stěnách a hledají křupavá zvířata k jídlu, zatímco obrovští pavouci si v převisech staví padací dveře, aby mohli lovit létající tvory i horolezce.

Raging rivers:

Cestovatelé obvykle putují podél okrajů útesů po vozových stezkách, ale mnohem rychlejší a zároveň nebezpečnější způsob dopravy představuje cesta po řece. Rychle tekoucí divoké vody protékají mnoha rameny příkopů a nabízejí dramatickou, avšak riskantní alternativu k pozemnímu přesunu.

Teetaring Peaks:

V kaňonech a na plošinách Makindi se nacházejí slavné balvany, rozmístěné v nepravděpodobných, nejistých a gravitaci vzdorujících polohách. Říká se jim jednoduše „Balvany“, přestože nikdy nebyly pozorovány v pohybu. Historické změny ve vrtkavé gravitaci Zendikaru mohly způsobit jejich přesun do současných pozic, ale někteří věří, že jde o úmyslné pasti, nastražené k nalákání a následnému rozdrcení zvědavých kolemjdoucích. Někteří mágové studují jejich rozmístění a domnívají se, že Balvany tvoří vzorec či mapu, která by mohla mít pro region hlubší význam.

Prison of Omnath:

Ze všech legendárních míst Ondu není žádné obklopeno větší kontroverzí než Vězení Omnath. Omnath byl údajně božským projevem zuřivé many Zendikaru bytostí, která se v různých inkarnacích objevuje v mnoha mýtech o stvoření této sféry. Někteří ho nazývají „blikajícím srdcem“, původem prvotní many, která pulzuje celým Zendikarem. Navzdory nejistotě ohledně skutečné existence Omnatha bylo jedno konkrétní místo na vysoké mese Ondu přezdíváno Vězení Omnath.

Binding Circle:

Kdo se vydá na vrchol tyčící se onduanské mesy, musí nejprve projít hustým lesem, který ji korunuje, a vstoupit do kalného bahna v srdci háje, kde se stíny pohybují a kroutí. Tam nalezne svazující kruh, obklopující vstup do Omnathova vězení. Tento kruh složité uspořádání podivných kulovitých bažinných porostů, kamenných hedronů a zvířecích kostí vyvolává v každém, kdo se k němu přiblíží, zlověstný pocit. Tento efekt odrazuje živé bytosti od přiblížení se ke středu kruhu, kde se nachází obrovská jáma vedoucí hluboko do země. Jen málokdo se odváží přiblížit k jejímu otevření. Ti, kteří se o to pokusili, zemřeli následkem ničivých vln síly, které z kruhu vycházejí.

Soul Stair:

Podle některých vede jáma uprostřed kruhu do Schodiště duší nekonečně dlouhého točitého schodiště, které údajně sestupuje hluboko do útrob světa. Toto schodiště spojuje relativně racionální, povrchový svět s kypící, surrealistickou prázdnotou dole místem, kde je Omnath, bytost složená ze surové many, navždy uvězněn.

Ritual of Lights:

Náboženští poutníci z celého Zendikaru cestují k Vězení Omnath dvakrát ročně, aby vykonali Rituál světel – obřad určený k ochraně světa před jeho propuštěním. Podle jejich víry je Omnath zlovolná, chaotická a prvotní síla, jejíž osvobození by znamenalo zničení většiny forem života. Poutníci obklopují místo sedmdesáti sedmi svíčkami a zpívají modlitby a písně, věříce, že rituál posiluje magické „zdi“, které tvoří vězení.

Jwar, Isle of Secrets:

Nedaleko jižního pobřeží onduanské pevniny se nachází ostrov Džvár. Objevitelé jej z velké části zavrhli kvůli vířícím proudům Silundského moře a teritoriálním mořským hadům, kteří ostrov neustále obklopují. Archeomanti však tvrdí, že se zde skrývá magie mimořádné hodnoty a síly. Občas lze spatřit paprsek čistě modrého světla, jak vystřeluje přímo z ostrova nebo na něj shora což vyvolává podivné zvěsti o jeho skutečném významu.

Faduun:

Po celém ostrově Jwar se tyčí obrovské, mimozemsky působící žulové hlavy známé jako Faduun. Mnohé z nich jsou napůl pohřbené v zemi, nakloněné v podivných úhlech, jako by padaly nebo se snažily vstát. Faduun vyzařují silnou, prastarou magii, jejíž účel a původ zůstávají zahaleny tajemstvím. Někteří tvrdí, že je slyšeli mluvit hlubokým, zapuzujícím tónem jazykem, který moderní učenci nedokážou rozluštit.

Strnad of Jwar:

Za chladných nocí vystřeluje ze středu ostrova Jwar k nebi pruh namodralého světla. Tento jev, známý jako Strnad, vychází z hluboké jámy naplněné mořskou vodou, jejíž původ je stejně záhadný jako jeho účinky. Světlo přitahuje létající tvory od ptáků až po draky kteří nad ním krouží, jako by byli voláni neviditelnou silou.

Některé kmeny korů věří, že Strnad je duchovní nit spojující Zendikar s posmrtným životem. Naproti tomu merfolkové jej považují za nečistou magii někteří dokonce zakazují svým lidem se na něj dívat, obávajíce se kletby. Sférochodci uznávají Strnad jako mocný projev éterické energie, ale jeho skutečná funkce zůstává neodhalená.

The vanishing dead:

Někteří náboženští poutníci podnikají nebezpečné cesty na ostrov Džvár, aby tam pohřbili své mrtvé. Věří, že půda ostrova má zvláštní moc: těla pohřbená do země, pokud jsou zalévána jako rostliny a je o ně pečováno s úctou, postupně zcela zmizí beze stopy, i s kostmi.

Nikdo neví, co tento jev způsobuje ani kam těla směřují. Někteří věří, že jde o oběť přírodě, která pomáhá uklidnit divoké síly Zendikaru. Jiní se obávají, že ostrov si mrtvé bere pro vlastní, neznámé účely.

Beyeen, the Crown of Thalib:

Ostrov Beyeen se ve skutečnosti skládá z několika menších sopečných pevninských mas, propojených mosty z přilnavé, živé vegetace. Ze středu ostrova se tyčí prstenec rozeklaných sopečných vrcholů, jejichž silueta připomíná panovníkovu korunu. Korové nazývají toto malé pohoří Koruna Taliba podle svého boha Země, jehož síla prý v horách stále dýchá.

V pohoří Koruna se nachází řada sopek, z nichž největší a nejaktivnější je Valakut, Roztavený vrchol. Jeho erupce jsou považovány za projevy Talibovy vůle někdy jako trest, jindy jako požehnání.

Piston Mountains:

Na jiných, menších útesech ostrova Beyeen lze pozorovat stopy dávných, dramatických sil. Mocná geomancie kdysi vytlačovala vrcholy hor z jejich základů, což způsobovalo, že se periodicky vznášely ve vzduchu nad skalnatými stolovými horami pod nimi než se opět usadily. Tento cyklus byl později narušen prudkými manovými výboji ze sopečného řetězce, které proměnily tyto „pístové“ hory v nevyzpytatelné kolosy.

Nyní se vrcholy vymršťují vzhůru s ohlušujícím třeskem a nepředvídatelně se tříští zpět dolů, drtí vše, co se jim postaví do cesty. Vydat se pod tyto pohyblivé masivy hledat relikvie, nebo načerpat prvotní manu je považováno za čin nejvyšší odvahy. Mnozí se o to pokusili. Mnozí zemřeli.

Ostrov Beyeen je domovem mocných lithwurmů, obřích červů s tvrdými kamennými zuby, kteří se živí horskými kozami, damany, obry, kondory i skřety. Jsou to nelítostní predátoři, kteří se pohybují pod zemí i po povrchu a jejich přítomnost je cítit v každém otřesu půdy.

V kontrastu s tím tvoří nížiny v údolích Beyeenu mírný deštný prales plný života a barev. Žijí zde černosrsté opice, kropenatí jaguáři, tapíři a chocholatí ptáci s pestrým peřím. Tento ekosystém je bohatý, ale nebezpečný, a stejně jako zbytek ostrova je prostoupen magií.

Zulaport:

Na pobřeží ostrova Beyeen se nachází město Zulaport, kde žije dočasná komunita mágů, průzkumníků a řemeslníků různých ras a původů. Město je známé svou živou atmosférou, neustálým pohybem a obchodem, který sem proudí ze všech koutů Zendikaru.

Pod povrchem však kolují zvěsti, že ekonomiku Zulaportu ve skutečnosti ovládá mocný upír jménem Indorel. Ten využívá rozsáhlou síť skřetů, lidí a obrů, aby si zajistil podíl na veškerém obchodu v okolí Beyeenu. Jeho vliv je nenápadný, ale všudypřítomný, a málokdo se mu odváží postavit.

The Boilbasin:

Poblíž západního pobřeží ostrova Beyeen se rozkládá skupina obrovských přílivových bazénů, které sestupují jako schodiště po horském svahu směrem k moři. V těchto bazénech se mísí mořská voda s geotermálně ohřívanými horkými prameny. Výsledkem jsou nádrže plné vroucí vody a stoupající páry, které vytvářejí tajemnou a zároveň majestátní scenérii.

Říká se, že Boilbasin je oblíbeným místem draků, kteří sem přilétají, aby si v horké vodě čistili šupiny. Místní obyvatelé věří, že voda v bazénech získává díky dračí přítomnosti zvláštní magické vlastnosti, a někteří odvážlivci se ji snaží sbírat pro rituály nebo alchymii.

Hedron Fields of Agadeem:

Bahnitá savana ostrova Agadeem ukrývá skutečný hřbitov starověkých kamenných hedronů. Některé jsou velké jako lidská pěst, jiné dosahují velikosti malých budov. Leží rozeseté po krajině, částečně zabořené v zemi, jako by je sama země chtěla pohltit. Přesto zůstávají aktivní a jejich vliv na okolí je stále patrný.

To ostře kontrastuje s Tazeemem, kde hedronová pole působí mnohem živěji. Tam kameny stále levitují nad zemí a zdá se, že jsou propojené s Roilem – chaotickou silou, která formuje Zendikar. V Agadeemu hedrony už dávno spadly, ale jejich magie se nevzdala. Tichá, neviditelná, stále působí na krajinu i na ty, kdo se jí odváží přiblížit.

Strange laws:

Ačkoli se zdá, že jednotlivé hedrony nemají žádné aktivní magické schopnosti, účinek stovek nebo tisíců z nich může mít znatelný dopad na okolní prostředí. V hedronových polích Agadeemu se zákony přírody podivně deformují. Dochází k bizarním a nepředvídatelným thaumaturgickým i gravitačním jevům, které narušují běžné vnímání prostoru a času.

V podivném zkreslení Roilu se ze země vynořují obrovské disky půdy, otáčejí se na místě a znovu se usazují v nečekaných úhlech. Vlhké větry se shromažďují do zauzlovaných vírů a vytvářejí koule elementárního vzduchu, které obklopují skupiny plovoucích hedronů. Tyto koule často zachytí létající tvory, kteří se k nim přiblíží příliš blízko.

Vědci spekulují, že síla hedronových polí, pokud by byla správně pochopena a využita, by mohla umožnit téměř nepředstavitelné kouzelnické výkony. Zatím však zůstává jejich chování příliš nevyzpytatelné a nebezpečné pro rozsáhlé experimenty.

Kabira:

Poblíž hedronových polí Agadeem vznikla komunita lidí a dalších ras. Někteří zde táboří, aby ruiny studovali, jiní je drancují a další je uctívají jako posvátné relikvie. Vliv blízkých hedronů je patrný i v architektuře osady. Město Kabira napodobuje tvary a symboly kamenných hedronů, které se objevují na budovách, náměstích i svatyních.

Merfolkský klerik a učenec jménem Viniva zde provozuje Kabirskou konzervatoř, malou akademii zaměřenou na výzkum hedronových ruin. Konzervatoř sponzoruje expedice, sbírá poznatky a předává je majáku u Mořské brány, kde se shromažďují učenci z celého Zendikaru.

Některé z nedávných výzkumů se zaměřují na to, jak určité druhy magie zejména léčení, ochrana a iluze reagují v blízkosti hedronových polí. Výsledky naznačují, že tyto formy magie se zde zesilují nebo mění. Jiní badatelé se zabývají samotnou architekturou Kabiry, která napodobuje hedrony. Tvrdí, že nejde jen o estetický trend, ale že taková stavba může představovat hluboký bezpečnostní problém. Pokud se hedronová magie aktivuje, může se celá osada stát nestabilní.

Three Masks:

Mnoho badatelů hlásilo, že byli svědky fenoménu Tří masek obrovských, vznášejících se, monstrózních tváří, které se obvykle jeví jako trio. Zda se jedná o psychickou poruchu, fata morgánu, transcendentální duchovní zážitek, nebo jen sérii vyprávění, je předmětem debaty. Popisy masek se liší, ale někteří učenci z řad merfolků a korů se zamýšlejí nad tím, zda by se nemohlo jednat o projevy či vize tří bohů jejich příslušných pantheonů.

Crypt of Agadeem:

V kaňonech na ostrově Agadeem se nachází Agadeemská krypta přírodní jeskyně, přeměněná na silně zablokované pohřebiště. Ústí jeskyně tvoří obrovský přírodní oblouk, lemovaný nesčetnými malými, vyrytými hedrony. Vstupní komora, zvaná Krypta Maw, je jeskyně o velikosti katedrály. Je domovem tisíců netopýrů a někteří věří, že v ní straší zlí duchové.

The Cryptlock:

Na zadní stěně krypty stojí mohutná kamenná socha, která slouží jako mystický zámek a brání cestovatelům v prozkoumávání zbytku krypty. Archeologové dospěli k závěru, že zámek se otevírá jen vzácně během hodiny smrti, těsně před úsvitem a pouze tehdy, když jsou pronášena neznámá zaříkávání.

Někteří šílení lidští, skřetí a upíří mágové, kteří si říkají „čarodějnické nádoby“, tvrdí, že cestovali kilometry a kilometry tunelů krypty, lemovaných policemi za zámkem. Tvrdí, že mluvili ztraceným „jazykem duchů“ s tisíci mrtvých těl, která se tam podle nich nacházejí. Tvrdí, že jejich spojení jim poskytlo znalosti o nadcházejících událostech, ale zároveň varují, že tunely jsou zamořeny smrtícími pastmi a dalším zlem.

A to je z části Ondu vše. Doufám, že se vám tahle série líbí. Příště se podíváme na další část Zendikaru a to na Tazeem.

Poslat článek na e-mail

E-mail přijemce:	Váš e-mail:

Komentáře

Přispívat mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud chcete vložit komentář, přihlaste se ZDE.