Report z kvalifikací na Barcelonu - Frankfurt, Vídeň, Praha

Kvalifikační sezóna na červencové PT Barcelona, která právě končí (a kterou z mého pohledu zachycuje tenhle report) byla první po změně ze systému PPTQ + RPTQ na velké open kvalifikace. Předchozí model měl řadu příznivců i kritiků, od nového se čekal hlavně návrat "velkých" open turnajů, snad i jako náhrada za zrušené turnaje WMCQ a posléze i MR. Přiznám se, že i kvůli úspoře víkendů, které je třeba hraní dát, pokud se člověk chce zkusit kvalifikovat, jsem si říkal, že by tahle změna systému mohla být fajn, navíc velké turnaje, kam se sjede spousta starých známých, mají prostě něco do sebe. Na druhou stranu je ale těžké mít nějaké realistické ambice vyhrát turnaj o 150 - 200 lidech. To, že takový turnaj je spíš loterie si myslím stále, i s vědomím toho, jak jsem dopadl minulý víkend :)

 

Po oznámení lokací a datumů jsem se impulzivně rozhodl, že si zkusím zahrát i pár kvalifikací v dojezdové vzdálenosti, především i díky posádce Martin Hrycej - Pepa Živec - Tomáš Müller, se kterou jsme plánovali vyrazit. Volba tak padla na Frankfurt 11.-12. května (kvalda v sobotu i v neděli), Vídeň 26. května a poté dejvickou menzu v Praze 1. června. Na všechny tři turnaje jsem se zaregistroval a těšil se na Magicem nabité tři týdny, jaké už jsem hodně dlouho neabsolvoval.

 

V tuhle chvíli by asi bylo dobré říct, jaký je vlastně v současnosti můj vztah k Magicu. To, že hraju jen papírové karty (žádné MTGO, žádná Arena...), má za následek, že na prakticky libovolný constructed event je moje příprava vždy v podstatě jen teoretická. Více či méně pravidelně ještě zvládám limited / Modern FNMka v Najádě, která beru jako možnost vyčistit si hlavu po pracovním týdnu, ale například Standard jsem hrál naposledy asi minulý rok v srpnu na MR. I s tím Modernem nebo Legacy je to už spíš tak, že si radši zahraju nějaký ten "pet deck" než se snažit zjišťovat, který balík má zrovna na formátu nejvyšší win percentage. K mému vlastnímu překvapení mě coby odvěkého "spika" tenhle přístup baví, nicméně pořád ještě nejsem ve fázi, kdy bych si vzal nějaký tier 4,5 pet deck na kvalifikaci, kterou bude hrát 150 lidí. Před první naplánovanou kvaldou ve Frankfurtu jsem se tedy snažil zjistit, jaké balíky jsou v kurzu, respektive jsem doufal, že najdu nějakou hratelnou verzi U/x controlu. Štěstí mi přálo, Esper kontrol vypadal docela nadějně, takže jsem začal shánět karty a urgovat Martina, který chtěl hrát Esper taky, ať mi sepíše sideboard guidu. Urgence se následně opakovaly v podstatě každý den a skončily tím, že jsem si v sobotu ráno psal sideboard guidu sám na koleni :D To je tak, když se spoléháte, že někdo udělá práci za vás :) Tomáš se rozhodl vzít na sobotní kvaldu bílé koně s modrou splashí a Pepa svého trusty U/R Phoenixe, se kterým před časem vyhrál RPTQ.

 

Logisticky jsme měli vše zvládnuté celkem slušně - bydleli jsme přes airbnb cca 10 minut jízdy autem ve vedlejší vesnici (PTQčko se nekonalo přímo ve Frankfurtu, ale v městečku, patřícímu k širší aglomeraci) a kromě hustého deště nám život zkomplikoval jen německý pár důchodců, kteří se rozhodli, že nás vytrestají za to, kde parkujeme. Už ráno jsme z okna zahlédli, že někdo zastavil na parkplatzu kolmo přímo před naši Fabii tak, abychom v žádném případě nemohli vyjet. Následně jsme měli šanci pozorovat manévry, kdy dotyčné auto odjelo, jen aby jej v blokádě vystřídalo jiné. Věc se posléze vysvětlila tím, že parkujeme na soukromém (prázdném) parkovišti, které patří k jakémusi podniku. V duchu jsme prokleli týpka, který nám v pátek večer sdělil, že na místě můžeme bez obav parkovat, a i díky Tomášově němčině jsme celou anabázi po zhruba deseti minutách ukončili smírně a dostali od místního páru povolení odjet.

 

Na sobotní PTQčko se sešlo nějakých 190 lidí, což bylo zhruba 30 pod maximální kapacitou. Naší posádce se příliš nedařilo, Martin zakotvil poměrně brzo, Pepa s Tomášem se nakonec za výsledek 5-3 dočkali alespoň pár boosterů, já naopak match o ceny prohrál a skončil na 4-4. Balík mi nicméně přišel i tak poměrně solidní. Tomáš ještě v sobotu večer switchnul na fritku s tím, že ho bílí koně prostě nějak nepřesvědčili.

 

V neděli byla účast jen něco přes 160 lidí a turnaj pro mě začal dost zajímavě. Přišel jsem ke stolu, kde už měl rozložené věci soupeř, který mi nicméně sdělil, že ztratil balík a půjde zjistit, jestli ho někde v prostorách sajty někdo nenašel. Skoro patnáct minut běhal po sajtě (u našeho stolu mezitím stál rozhodčí), balík však nenašel a přišel mi oznámit, že jsem vyhrál a že pro něho turnaj končí. Když ale skládal věci do batohu, zjistil, že balík byl celou dobu pod jeho židlí, kam mu nejspíš vypadl z batohu. Rozhodčí nám tak nastavil patnáct minut času a mohli jsme začít hrát (soupeř dostal tuším warning - za roztržitost?). Při hře jsem si pak říkal, že soupeř měl docela kliku, protože Sultai s foilovými Hydroid Krasis, který mi ukázal, bych fakt ztratit nechtěl. Zvítězil jsem 2-0 a naštěstí jsme ani nevyužili nastavený čas, jen jsem pak musel soupeře ještě hledat na sajtě, protože když podepsal result slip a odešel, zapomněl si vedle stolu krabičku s nějakými dalšími kartami...

 

Během dalších kol jsem porazil Esper kontrol, Wu koně, Esper Midrange, a Monogreen se splashí na modrou, remízou pak skončil match proti Bant flashi. Balík fungoval, jak měl jen mě začalo znervózňovat, kolik se na okolních stolech začalo rojit malých Teferi, což byla karta, kterou jsem s playsetem Absorbů v mainu opravdu nechtěl potkávat. Zaujal mě taky U/W planeswalker deck, který byl undefeated a hrál i "plečky" v podobě Kasmín, Dovinů a Mobilized Districtů, spolu s Mox Ambery a Fblphpy. Před posledními dvěma koly jsem měl 5-0-1 a potřeboval tak vyhrát jedno z následujících dvou. V sedmém kole mě vyprovodil poměrně svižně Bant Flash (i díky malému Teferi), v posledním kole jsem pak porazil bývalého gold pro Marca Tobiasche s Esper kontrolem, a to přesto, že hrál playset malých Teferi. Pokud se vám zdá, že se tu opakuje jistý vzorec, můžu vám prozradit, že jste něčemu na stopě.

 

Po skončení základní části se rozdaly ceny, mých 6-1-1 bylo v kategorii "18+ points", tedy spolu s hráči až někam ke dvacátému místu. Dostal jsem krásných 16 boosterů, což je při vstupném 40 Eur a 160+ lidech docela vtipná cena za top 8, a šel bojovat o letenku. Kluci už byli trochu nervózní, přeci jen se připozdívalo a před námi byla ještě čtyřapůlhodinová cesta domů. Povzbuzen komentářem, že "jestli prohraju ve finále, tak mě uškrtí", jsem se pustil do "svižného" mirroru Esper kontrolů proti Raulovi Porojanovi. V první hře se mi povedlo sám sebe dolízat (emblém Teferiho přišel příliš pozdě a soupeř měl Dovin's Veto, když jsem si chtěl Teferiho opakovaně vracet na knihovnu), druhé dvě jsem ho lehce přimíchl a postoupil do top 4. Tam na mě čekal borec s U/W planeswalkery, který právě vyhrál v topce na to, že soupeř s fritkou dostal příliš mnoho warningů za nelegální playe proti Narsetě a Teferimu. Matchup se ukázal pro mě jako naprosto otřesný, nepomohlo ani to, že jsem za stavu 0-1 mulliganoval na 5, nicméně aspoň jsem byl rád, že mě tohle potkalo už v semifinále a ne až o match dál. Vyrazili jsme tedy na cestu směr východ a někdy po druhé hodině ráno pak šťastně dorazili do Prahy.

 

Už v autě po cestě jsme probírali jednu docela zásadní věc: totiž že Teferi, Time Raveler je naprosto broken a stejně tak i Narset, Parter of Veils. Ještě v Německu jsme si každý koupili z českých e-shopů playset malých Teferi a řešili, co hrát dál. Do PTQ ve Vídni zbývaly dva týdny, během kterých na onlinu přibývaly různé "superfriends" balíky - Esper, Jeskai, nebo i 4C s Command the Dreadhorde. Bylo jasné, že tohle opravdu není metagame, do které byste chtěli jít vyzbrojeni Absorby a Chemister's Insighty, nicméně na to, kterým směrem se evoluce pootočí, jsem číhal až skoro do poslední možné chvíle. Nakonec jsem se rozhodl pro Esper Superfriends, konkrétně verzi Arne Huschenbetha, především i proto, že na svém Twitteru zveřejnil spolu s decklistem i sideboard guidu, takže jsem ji tentokrát nepotřeboval tahat z Martina Hryceje.

 

Do Vídně jsme zamířili v sobotu dopoledne, den pak strávili sightseeingem a sledováním hokeje proti Kanadě ve sportbaru. Pro mě osobně byla highlightem asi debata Martina s Tomášem o tom, jestli v hokeji hraje nějakou roli štěstí nebo jestli zmařené šance znamenají jen horší skill v zakončení. Debata se vyhrotila do té míry, že Martin Tomášovi pohrozil, že jestli se před ním ještě někdy zmíní o čemkoliv, co souvisí se sportem, tak už na něj do konce života nepromluví (tipnul bych si, že podobný konec má docela velké procento Martinových rozhovorů :D ) a kolektivně posíleni pár Weißbiery jsme mohli vydat hledat ulici s podezdřelým jménem "cuddle-strasse" (či nějak tak), kde jsme tentokrát bydleli.

 

Popis turnaje tentokrát zkrátím na minimum. První kolo mě osmahnul místní pekař, v druhém jsem porazil Chorvata s Grixis kontrolem, ve třetím mě zabil soupeř s Jeskai Superfriends. Když jsem se s ním po hře bavil, říkal mi, že chtěl být připravený hlavně na Command the Dreadhorde balíky a v sajdu tak měl připravené Narset's Reversaly - což je proti Commandu dost sick tech. Za stavu 1-2 jsem se rozhodl dropnout a jít si prohlédnout Vídeň, nicméně z balíku jsem rozhodně špatný pocit neměl, spíš naopak. Někdy i přes špatné výsledky testingu víte, že v balíku chyba není, a tohle byl přesně ten případ.

 

Do pražské kvalifikace jsem se tedy rozhodl nic neměnit, výsledný decklist vypadal následovně:

Maindeck:

 

Sideboard:

 

Oproti verzi Arne Huschenbetha jsem udělal jen pár změn. Vyndal jsem jednoho Dovina a jednoho Karna, tedy karty, které mi přišly, že nic moc nedělají, místo nich jsem zařadil 2x Mortify, protože mi přišlo, že přirozená odpověď na planeswalker balíky je fritka a proti té chci mít dostatek odpovědí na Experimental Frenzy. Dále jsem cutnul čtvrtá Wrata (nedělají nic moc proti planeswalkerům ani příliš rychlému pečení) a dal do mainu jeden Duress - v prostředí, které jsem čekal, se mi zdál poměrně dost dobrý.

 

Kvalifikace v pražské menze se nakonec zúčastnilo 137 lidí, což je zhruba o sto méně, než kolik se jich předregistrovalo. "Nezávazná" předregistrace zkrátka lidi nenutí dorazit. Prostorám menzy však těch 137 hráčů slušelo tak akorát, mimojiné i proto, že slovo "klimatizace" v podání menzy znamená možnost lehce pootevřít okénka. Venku bylo v sobotu nějakých 26°C a klima bylo ještě snesitelné, kdyby bylo o pár stupňů víc, asi už by to dost hraničilo.

 

1. kolo - Uw koně

Soupeř v obou hrách tlačí, hru pokaždé zuby nehty stabilizuju na několika málo životech a díky planeswalkerům a Wratům postupně otáčím. Během hry pak zjišťuju, že jsem si nevzal žádné tokeny na wizardy z Kasmíny, soupeř mi daruje dva své přebytečné soldiery, které pak používám po celý zbytek turnaje. Díky!

1-0

 

2. kolo - B/G midrange s Command the Dreadhorde

První hra se přelévá ze strany na stranu, vraždím Carnage Tyrranty, načež soupeř už v hodně pozdní fázi hry sešle Command the Dreadhorde na dvaceti životech. Vybere si celou explore package + mého malého Teferiho, díky které se dostane na 30+ životů, nicméně já na pěti životech odpálím ve svém kole emblém velkého Teferiho a soupeřovu stranu boardu i díky kombu "malý teferi bouncne Oath, líznu, exilnu bytost, zahraju Oath..." zvládnu odpravit. Mám pocit, že Carnage Tyrrant, který také ležel v hrobě a který je vůči emblému imunní, by mě zabil, i proto, že už jsem ve hře zahrál všechny tři Kaya's Wrathy. Druhou hru svižně prohrávám a třetí už nestíháme, i když kdyby soupeř trochu víc tlačil, asi by to ještě dokázal.

1-0-1

 

3. kolo - U/R Phoenix

Balík chodí exkluzivně, po sajdu zvládám soupeři exilovat fénixe přes Cry of Carnarium a po skončení matche mám ještě dost času skočit na Dejvickou na farmářské trhy pro burgřík.

2-0-1

 

4. kolo - Gruul Aggro

Tenhle matchup není vůbec dobrý, první hru taky dost rychle prohrávám, nicméně v druhé a třetí se soupeř trochu trápí s manou a mě vychází některé playe líp, než bych čekal, například když dám soupeři Teferim Rekindling Phoenixe třetího z vrchu s tím, že až ho znovu zahraje, schovám ho Ixalan's Bindingem. Soupeř nicméně hraje Phoenixe "z vrchu" nějak podezdřele brzo - o kolo dřív - takže Binding schová jak jeho, tak vypne jeho sourozence, který ještě čekal na vrchu knihovny. Nakonec se ukázalo, že za ním byl schovaný ještě třetí Phoenix a Teferiho -3 abilita tak původního Phoenixe vložila do knihovny mezi dva další a vytvořila tak elegantní Phoenix sandwich...

3-0-1

 

5. kolo - U/R Drakes

První hra se trochu zdramatizuje, když po discardu nabíhám Wraty do Spell Piercu, který tam ještě kolo před tím nebyl, když si můžu dát "na jistotu" untaplým duálem za dva a mít tak potřebných šest man. Nakonec mám ale dostatek zabíjení a discardu na to, abych hru ustál, i díky tomu, jak malý Teferi soupeři ničí card draw a třeba i proliz na Crackling Drakovi. Po sajdu hru trochu zdramatizuje Niv-Mizzet, musím si malým Teferim bouncnout Ixalan's Binding, který do té doby schovával Ral Zareka, abych se Mizzeta zbavil, nicméně nakonec hru nějak dotlačím do vítězného konce.

4-0-1

 

6. kolo - Marek "Vargas" Vardžík, Jeskai Walkers

První a třetí hru, které prohrávám, se ukáže, jak klíčový je proti Esperu keyword "protection from discard". V obou hrách Vardžimu vyčistím ruku, ale nestačím na karty, které přijdou z vrchu. V první hře je to duo planeswalkerů, ve třetí hře Spell Pierce na mého planeswalkera. Ve rozhodující hře mě nakonec upižlají tři tokeny ze Saheeli, když si nejsem schopný líznout pátou zemi na trojici velkých Teferi, kteří jsou locknutí na ruce. Matchup proti Jeskai je nicméně dost zajímavý černá na discard je znát, ale druhé straně dominuje Sarkhan, který dokáže souboj planeswalkerů slušně rozčísnout. Dost dobré bylo i Vardžiho kombo Ral, Storm Conduit + Karn's Temporal Sundering, díky kterému si dáte dva Time Walky a pravděpodobně už neprohrajete.

4-1-1

 

7. kolo U/R Phoenix

V tomhle matchupu se znovu projevilo, jak brutální jsou Teferi, Time Raveler a Narset, Parter of Veils. Narset soupeři ničí všechen proliz, Teferi vypne červené Finále (což soupeř zjistil až poté, co ho zahrál), navíc má dost loyality, aby se ho soupeř opravdu obtížně zbavoval. Ve třetí hře soupeř do už silně loyálního Teferiho nasypal dva Shocky a Lightning Strike, tak moc ho chtěl zabít.

5-1-1

 

8. kolo - Kumano, Esper Superfriends

Poslední kolo jak se říká "o všechny kuličky" - 5-2-1 nebude stačit ani na box za top16, 6-1-1 by mělo všem zajistit top 8. V první hře discardem ulovím Kumanův Elderspell a na vyrovnaný board zahraju ten svůj, ve druhé hře mě Kumano naprosto zničí a ve třetí se dokážu prokousat přes soupeřovy tři velké Teferi a nakonec vytvořit dostatečnou převahu, která stačí na výhru...

6-1-1

 

Po osmém kole nakonec vypadají final standingy následovně:

 

 

Při podrobnějším pohledu je jasné, že mě čeká rematch proti Vardžimu. Celá top8 ještě splituje ceny, které nakonec vychází na 1350 pointů na hráče, tedy víc než tři a půl displaye na osobu. Vezmu-li v úvahu, že vstupné bylo o deset Eur nižší než ve Frankfurtu... vychází mi z toho, že v Německu měli patrně extrémně drahý pronájem sajty nebo nezvykle velké bonusy pro... organizátora? Těžko říct.

 

Zápas v topce ukázal, jak zásadní může být v tomhle matchupu discard. Vargas šel navíc v první hře na pět karet, takže po nějakém tom Duressu a Thought Erasure mu nezbylo mnoho zdrojů, se kterými by mohl pracovat. Zázraky z vršku se tentokrát nekonaly a mohli jsme jít na druhou. Ta měla víceméně podobný průběh, jen s tím rozdílem, že soupeř měl na začátku plný vějíř, který prořídl ne kvůli mulliganu, ale až kvůli černému zahazování.

 

V semifinále na mě čekal Honza Jestříbek s Bant Manipulation rampou. Už v průběhu topky začaly u různých stolů (včetně toho mého) přibývat warningy za akce typu "zahrání spellu v soupeřově kole pod Teferim" nebo "snahu líznout extra kartu, když je na druhé straně Narset". Mě se povedlo proti Honzovi vzít si z Narset-impulzu pět karet místo čtyř a když jsem se sám "udal", ještě jsme chvíli museli zjišťovat, jestli pátá karta není náhodou země, kterou jsem měl už ve hře, či případně vrchní karta z hrobu. Nakonec jsme došli k závěru, že jsem měl po deseti kolech hraní prostě už jen místo mozku želé, head judge David mě odměnil zaslouženým warningem za blbost a soupeř dostal na výběr, jestli mi chce z pěti karet z Narsety zamíchat do balíku Ugina nebo Teferiho... Matchup proti Bant Rampě se navíc ukázal jako dost mizerný. V první hře Honza floodil jako delta Nilu a zvládl jsem ho zabít, nicméně ve druhé už mi ukázal, že Nissa je sleeper karta formátu a Mass Manipulace proti Esper superfriendům taky není vůbec od věci. Třetí hra se vyvíjela dobře, soupeři jsem prověřil ruku discardem a v dalším kole zahrál Yawgmoth's Vile Offering, sebral soupeři Nissu z hrobu, zabil jeho Teferiho a cítil se sebejistě. A to přesně do chvíle, než v následujícím kole přišla Mass Manipulace za deset man a hru naprosto otočila. V dalším kole Honza ukázal Manipulaci ještě jednu a bylo hotovo. Protože se před hrou Honza zmínil, že Modern vůbec nehraje (testuje výhradně na Areně) a vidina cestování ho ani trochu neláká, zeptal jsem se ještě mezi řeči, jestli do Barcelony vůbec chce jet - od otázky jsem si rozhodně nic moc nesliboval, Honza mě nicméně odzbrojil tím, že vlastně o tenhle Pro Tour ani moc nestojí a že vzdává...

 

Mezi tím se už dohrálo druhé semifinále, kde Jakub Jandík porazil bývalého platinum pro Marca Cammilluzziho, takže se mohlo bez čekání rovnou začít. V první hře jsem si dal patrně nejlepší křivku za celý den: Duress - Thought Erasure - Narset - Kasmina - Teferi - Liliana. Vtipné je na tom to, že kdyby Jakub někde od druhého kola dál topdecknul Elderspell, celá tahle krasojízda by skončila ohromným kolapsem, nicméně Starší Kouzlo soupeř nenašel a mohli jsme jít na druhou. Během sideboardování jsem řešil, kolik mám v balíku nechat zabíjení. V semifinále jsem u Jakuba letmo zahlédl Hero of Precinct One, ale neměl jsem ponětí, kolik jich hraje a jestli je případně doplňují nějaké další bytosti. Nakonec se ukázalo, že hraje také Thief of Sanity a dokonce i Vonu, Butcher of Magan, což druhou hru dost výrazně zkomplikovalo. Proti dvěma Hrdinům jsem nemohl prakticky nic zahrát kvůli soupeřově Dovin's Vetu na ruce, nicméně alespoň se mi povedlo procpat do hry Lyru Dawnbringer. Ta si i jednou kousla a stáhla soupeře na devět životů, než z druhé strany přišel Command the Dreadhorde, vytáhl z mého hrobu Ugina a Lyru zastřelil. Soupeř se tím ale potapoval a hlavně stáhl na tři životy, já měl ve hře Oath of Kaya a pět zemí, na ruce Teferiho, Time Ravelera, který byl připraven Oath bouncout. Šestá země se však bohužel neukázala, soupeř ve svém zahrál Sorina, přidal si kopec životů a hru zvládl otočit.

 

Třetí hra vyvíjela dobře přesně do chvíle, než soupeř zahrál Vonu, Butcher of Magan. Ta mi popravila dva planeswalkery (útok + tap) a soupeř přitlačil Thief of Sanity. Vše ale vyřešila kombinace Oath of Kaya a další kolo po Dovin's Vetu na Sorina můj Ugin the Ineffable. Soupeř byl v hellbentu, Ugin začal chrlit tokeny a to nakonec stačilo na výhru.

 

Z vyhrané kvalifikace mám pochopitelně obrovskou radost. Na Pro Tour se podívám po pěti letech a zkusím vzít trochu svědomitě i přípravu (tahle věta ve skutečnosti znamená nenápadnou otázku, zda někdo nemáte na MTGO na půjčení karty do modernového U/W controlu).

 

Nový systém "velkých" kvalifikací má určitě svá pro i proti - menší herny přišly o lákavé PPTQ turnaje, ale alespoň máme možnost hrát jednou za čas nějaký větší a prestižnější turnaj, když už Wizardi neplánují podporovat Nationals. Očekávaná časová úspora se u mě zatím příliš nekonala, což ovšem bylo způsobeno hlavně impulzivním rozhodnutím hrát kvalifikace v Německu a v Rakousku. Je docela fajn vyrazit na jednodenní velký turnaj do blízkého okolí, byť cesta ke kvalifikaci je tudy o poznání těžší nebo spíš více v rukou náhody než z RPTQ, na kterém bylo míň lidí a čtyři sloty.

 

Co se týče současného Standard formátu, vypadá poměrně zdravě, jen si nejsem jistý, nakolik mu svědčí přehršel planeswalkerů, jejichž static ability si musíte neustále hlídat, abyste se neporoučeli kvůli třem nasbíraným warningům. Je nicméně pravděpodobné, že se ještě dočkáme nějaké té evoluce - takhle od boku mám pocit, že dalším krokem by mohly být karty, které jsou dobré proti planeswalkerům, ale něco dělají i samy o sobě - především Immortal Sun a Nissa, Who Shakes the World.

 

Pokud jste report dočetli až sem, máte mé díky a obdiv. Hodně štěstí na budoucích turnajích a třeba někde na viděnou,

 

 

Adam Koska

Poslat článek na e-mail

E-mail přijemce:	Váš e-mail:

Komentáře

Přispívat mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud chcete vložit komentář, přihlaste se ZDE.