Report z CMUS Six tour

Dne 7.3. se, jak již mnoho z vás ví, konal první turnaj letošní série CMUS Six Tour, jednalo se o Double-draft Shards-Shards-Conflux. Na ceny bylo připraveno nádherných 6 displayů, a tak jsem se já a mí dva kamarádi Honza a Vojta rozhodli urazit solidní cestu z Náchoda až do Prahy a ukázat těm pražákům, jak že se to tady hraje :-) . Vstávali jsme v průměru kolem 4:45, autobus nám jel v 5:50 a nikdo to neměl zrovna kousek (já dokonce musím jet ještě jiným autobusem z nedalekého města). Na místo konání jsme dorazili úspěšně v 8:45 a hned jsme si dali probouzecí hru z mého funny 5cc Highlanderu (balík hraji bez obalů, nejdražší karta je asi za 20kč). Registrace začala lehce se zpožděním a my už se těšili na první draft (můj druhý, honzův a vojtův vůbec první v životě). Všichni jsme byli rozhodnuti sestavit balíček, dle prvního boosteru. Já rozbalil Rafiqa, takže jsem rozhodování neměl obtížné a sestavil převážně Exalted balík se třemi artefaktovými potvorami.

 

1.kolo
Nedočkavě vyhledávám na seznamu jméno mého protihráče a kde mám hrát, ale u mého jména je jen suché ***BYE*** no, mám z toho smíšené pocity, jsem rád, že mám automaticky výhru (v turnaji), ale na stranu druhou jsem zklamán, že nemohu vyzkoušet svůj balíček. Několik desítek minut se seznamuji s prostředím, případně koukám jak hrají kamarádi. Zhruba po 30 minutách Honza dohrál a já ho překecám, aby jsme si zahráli testovací hru. První vyhrává on, další dvě já, no, to tedy bude zajímavé, říkám si.

2.kolo – Marek Fremr
Konečně mám šanci vyzkoušet můj nadraftovaný Bant. Usedám ke stolu a čekám na protihráče, ten po chvíli přichází a my můžeme hrát. Vyhrávám hod kostkou a jdeme na věc. Ruka nic moc, ale zkusím nechat. Marek se dostává brzo do tlaku a to se nemělo stát, protože můj balíček je postaven hlavně na Exaltedu a ten je v obraně ale úplně k ničemu. K tomu nutno dodat, mé jediné ničení Resounding Silence přišlo dost pozdě a já ani neměl 8 man na cycling, removnul jsem jednu útočící potvoru, ale soupeř mě 2 kola na to již udolal.

No, takhle jsem si to tedy nepředstavoval :-). Jdeme na další a já si začnu.

Ruka mi přišla už o poznání akčnější, začnu Squirem následovaný Duelistem, soupeř stále nic a tak ho solidně koušu (někam k 10) pak přidávám ještě Rafiqa, ale to už po zemi útočit nemůžu. Chvíli je hra stabilizovaná, já však přidávám i nějaké ty lítače, kterými posléze útočím. Bohužel Branching Bolt silně kazí mé plány:-(. Bez Rafiqa a jednoho lítače je to o poznání těžší, soupeře i přesto nakonec přejedu sprostou početní převahou. Jdeme na rozhodující a já cítím možnost vítězství. Soupeř si začne, ale nepřišlo mu to opět ideálně. Dostanu se tak rychle do, u Bantu tak rozhodujícího, tlaku a docházím si pro své první regulérní vítězství.

3.kolo – Jan Mechura
Zdravím soupeře a natěšen minulým vítězstvím hodím kostkou, ta mě lehce zchladí a soupeř si začne. První hra je z opponentovy strany dosti nemastná a Rafiq jen ukončí jeho trápení. Za to druhá už je velmi o něčem jiném. Brzy se na stůl z mé strany dostane Squire a Rhox War Monk, který se vymění v útoku za Jund Battlemága a Hising Iguanara. Ironií osudu mi kolo na to dorazí Rafiq, i tak jej vykládám, soupeř se snaží stabilizovat, ale Rafiqovi se brání těžko. Dostanu ho až na nějakých 6 životů, kdy zahraje Apocalypse Hydru s 10 žetony! Ou, útočit nemohu, protože již předtím mě ochudil o pár malých exalťáků a jeho Rockslide Elemental už měl solidní proporce 6/6. Překvapivě další kolo jde rafiq dolů a soupeř přitlačí postupnou hrozbou v podobě Bloodhall Oozeho. No, ještě že mám na stole toho Metallurgeona, který drží opponenta v obraně. Po pár kolech vytáhne i dva Unearthy a útočí Rockslidem, těmi Unearthy a váhá nad Hydrou, ta nakonec zůstává doma, bohužel – hraji totiž Resounding Silence přes Cycling a Removuji Elementala a jednoho Uneartha, po kterém zůstane malý 2/2 černý zombík (Bloodhall roste znatelně rychleji). Hra se opět na pár kol stabilizuje, co vyložím, oddělá Hydra, které ovšem docházejí žetony – už má jenom 3. Když v knihovně zbývá 10 karet přijde mi Sharding Sphinx, vykládám ji. Další kolo útočím, ve chvíli Exaltedů na stacku soupeř hraje Magma Spray, váhám zda-li jej nechám vyresolvovat nebo ne. Věděl jsem o možnosti regenerace od Metallurgeona. Skočil jsem ovšem na špek a Spray nechal vyresolvovat, Hydřiny 3 žetony stačily na zabití Sphinxi i přes regeneraci. Ovšem dvě kola na to už přišel další lítač, na kterého již Honza nenašel odpověď a já získal další vítězství.

4.kolo – Petr Kadavý
S vidinou velkého úspěchu jdu na závěrečnou hru s nynějším balíčkem. Soupeř si ještě „naříká“ že dostal někoho s 3:0 a ne jako on s 2:1, holt smůla. Nutno říct, že bych si před závěrečnou hrou taky stěžoval, protože šance jsou přeci jenom hned o něco nižší. Z této hry si bohužel prakticky nic nepamatuji, jen velkou radost z vítězství. Čeká mě tedy draft s těmi nejlepšími, uvidíme jak to zvládnu.

S ostatními se bavíme, jestli nám jedna výhra bude stačit, shodujeme se, že by měla a každý již otevíráme boostery. U těch Confluxských se objevilo několik poškozených karet, někdo z jiné skupiny měl hodně poškozeného Boláka i tak říkal, že si ho klidně nechá, bohužel rozhodčí k tomuto nápadu nebyl nakloněn:-).

Za zmínku ještě stojí, že jsem na druhý pick dostal Hellkitu, po skončení kol s kartami z tohoto draftu jsem se zeptal hráče, který mi dráčka poslal, co vzal místo ní. Prý Naya Battlemága a výběr mi zdůvodnil tím, že v topce se hraje o hodně boosterů a Battlemág je do hry lepší jak těžce vyložitelná Hellkita, nezbývalo mi než s jeho zdůvodněním souhlasit, ale i tak jsem byl za ni rád.

 

5.kolo – Ondřej Rosenkranz
Soupeř hraje nepříjemný Unearth balík s vracením a tak mě pomalu, ale jistě přečísluje. V situaci, která ještě nebyla ztracená, ale už to chtělo něco na pomoc, mi přišla Hellkita a dvěma útoky zabila soupeře. No, to bylo o fous:-). Dlouho jsem uvažoval o sidu Valeron Outlandera, nakonec jsme ho tam dal a tento tah se ukázal jako klíčový. Přišel na úvodní ruku a já jej ve druhém kole vyložil, s podporou exaltedů stabilně ukousával soupeře, který ač měl na stole převahu s tím nemohl nic dělat. Nakonec jsem byl nucen nechat Outlandra v obraně, ovšem časem došlo pár lítačů a ti mi již dokráčeli pro rozhodující vítězství.

Na odvoz jsme počítali s autobusem v 19:30, bohužel bylo jasné, že když budu hrát pavouka, tak tento bus nestiháme. Stály před námi tedy dvě možnosti, první, že já tu zůstanu, přespím u strejdy a kamarádi pojedou domů nebo druhá, zůstaneme tu a přespíme všichni. Zavolal jsem rodičům s těmito možnostmi. Přál jsem si, aby tu kamarádi zůstali, přeci jenom je to určitá morální podpora. Po několika telefonátech je nakonec přespání zajištěno pro nás všechny a já se můžu v klidu soustředit na následující kola.

 

6.kolo – Tomáš Vaněk
Se soupeřem se bavíme, zda-li nám stačí remíza na topku, po nějakých propočtech se dozvídám, že stačí a tak jí rád přijímám. Dáme si hru jen tak a já zjišťuji, že by proti mne stál velmi prokombený Esper. Sice pohraji, ale vcelku těsně a alespoň jsem se pobavil.

 

7.kolo – Jakub Tóth
Bez nějakých průtahů dáváme okamžitě remízu. A já se jdu kouknout jak hrají kamarádi. Honza poslední hru vyhrává a Vojta prohrává, oba však mají celkové skóre 3:4, jen Vojta je zhruba o 10 míst před Honzou, protože ten měl BYE.

 

Zasedám k, dnes již třetímu, draftu a přeji si, abych otevřel co možná nejlepší karty. Štěstí mé přání vcelku vyslyšelo a v prvním boosteru otevírám Sarkhana, pochopitelně jej first pickuji. Sestavil jsem čistou Nayu, která byla převážně bílá a doufal jsem, že to bude hezky chodit.

 

Čtvrtfinále – Martin Melichar
Usedám proti soupeři s pohodovým úsměvem, který mě zasypává řečmi, že jeho balík je sbírka nehratelných karet. Při míchání zjistil, že má v balíku více než 40 karet, jenže při prohlížení balíčku si nemohl vzpomenout, která že to karta tam nemá co dělat. S rozhodčím tedy začali probírat decklist. Moc jsem tomu nerozuměl, protože chvílemi to vypadalo jako by spíše prodiskutovávali, co za karty a proč ve svém balíčku hraje. Zhruba po 15 minutách je konečně se svým balíkem spokojen a jdeme hrát. Po chvilce hraní zjišťuji, že balíček skutečně neobsahuje, narozdíl od toho mého, žádné vyložené bomby, ale spoléhá na sprosté přečíslení. Já i přes svoje dva skywardy mu dokážu ubrat jen na 8 životů, naopak on sám mě začíná tlačit lítačema. Na ruce suším obelisk a čekám na osmou manu, abych rovnou využil jeho schopnosti, nechci jej vykládat hned, protože by soupeř přestal myslet na obranu a zaútočil by vším, čímž by mi značně ubral a ani přidávání by stačit nemuselo. Místo toho jej držím v záloze díky skywardům, do kterých ale musím pumpovat drahocennou manu. Osmá mana ani po zhruba 4 kolech nepřichází a já potupně umírám na přečíslení. Několik pozorovatelů mi po zápase vytýkalo, že prý jsem měl obelisk vyložit hned. Teď zpětně bych to možná udělal, ale v té situaci jsem si říkal, že je lepší útočit, protože šance, že mi přijde mana (v balíku bylo ještě tak 23 karet a z nich 11 zemí), je veliká. Tento risk mi ale bohužel nevyšel.

 Druhé kolo si začínám a přišla mi slušná ruka, ve třetím kole dolízávám Sarkhana a mám dilema zda ho vyložit přes Animu, nebo teď dát Court Archery, útočit Animou za 2 a další kolo Sarkhana, zvolil jsem druhou možnost, což se ukázalo opět jako chyba (no po těch 16 hodinách už jsem byl trochu unavenější, což ovšem není výmluva). I tak Sarkhan znamená pro soupeře velkou hrozbu, má armáda jej je schopná uhlídat. Když už soupeř útočí na Sarkhana s 6 žetony, vytahuji Angelsong, tím jsem protihráče docela dostal, ne nadarmo jsem zvolil tuto kartu nejpodceňovanější z formátu. Martin zkusí zahrát Kaleidostone a lízne. K mému zármutku a ovacím publika mu došel Resounding Thunder :-(. Sarkhana mi tím v podstatě odepíše a najednou se projeví jeho opětovná přesila na stole. Hra už je tak jenom otázkou času a i když je soupeř na 5 životech, mně Resounding Thunder (jediná karta balíku, která by mi okamžitě vyhrála hru) nepřijde, a proto prohrávám. Smutný, ale zároveň šťastný podávám soupeři ruku a přeji mu, aby turnaj vyhrál, protože jeho balík si to skutečně zasloužil. Jdu si vyzvednout ceny a volám rodičům, jak že to bude s tím přespáním u strejdy.

 

Nakonec jsem skončil 7. z asi 98 hráčů, což pro mne znamená i 9,5 bodu do hodnocení celé série a solidní posun v DCI hodnocení. Kamarádům jsem ze vděčnosti daroval jeden booster, po otevření v něm byl Knight of the Reliquary... Později jsem zjistil, že to byl vlastně nejcennější booster. Rozhodli se jej vyměnit za dva jiné boostery, ve kterých ovšem nechytili vůbec nic, no, riskovat se občas nevyplácí:-). Ve zbytku svých 12 boosterech jsem rozbalil obstojné karty. A shledal jsem, že se mi tento výlet určitě vyplatil. Teď už nás čekala jen cesta  metrem na Černý Most, kde na nás již měl  strejda čekat. Na první pohled jsem ho nepoznal (vidíme se tak dvakrát za rok a měl čepici), takže jsem vyzkoušel fintu „Tady na nás někde bude čekat  strejda“ (řečeno mírně hlasitěji zafungovalo na 100%) a šli jsme k němu domů. Cestou nám ještě kladl na srdce, aby jsme si dobře pamatovali kudy procházíme. Pak nám již jenom vysvětlil, co si můžeme vzít ke snídani, přitáhnul něco na spaní (vcelku luxusní, v takový komfort jsem ani nedoufal) a my už jenom mohli prodiskutovat uplynulý den a jít spát. Budík jsme nařídili na půl osmou. Ráno jsme v klidu vstali a, po pár komplikacích ohledně výluk vlaků a podobně, i úspěšně dostali domů.

Myslím si, že se mi turnaj určitě vyplatil, bohužel se ovšem opět ukázalo, že s dobrými kartami jednoduše neumím hrát. Ještě bych se chtěl omluvit všem lidem, které v článku zmiňuji, pokud došlo k nějakým nesrovnalostem, hlavně v popisu průběhu souboje (poznámky jsem si dělal jen velmi stručné a mnoho jsem si musel vybavit z hlavy).


Jakub Zakouřil

Poslat článek na e-mail

E-mail přijemce:	Váš e-mail:

Komentáře

Přispívat mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud chcete vložit komentář, přihlaste se ZDE.