Report z PPTQ Dominaria v Berouně

Přečtěte si vítězný report od Tomáše Müllera, který vyhrál berounský PPTQ turnaj ve formátu Ixalan Limited konaný 22. října. Kromě samotného reportu zde najdete info ke konstrukci v základní části a z TOP8 draftu.

Report z PPTQ Dominaria v Berouně - Ixalan Limited, 22. října 2017

Solidní účast přičítám dobré pověsti Berounských turnajů. Zaprvé je Tomáš “Jožyn” Joska zárukou dobře uspořádaného turnaje, zadruhé sajta v Berouně je super. Nachází se sice zcela mimo město a nově příchozí hráč má při příchodu dojem, že se ocitl v opuštěném vojenském areálu (kdybych věděl, že budu psát report, přidal bych foto), ale koho takový pohled neodradí, ten bude překvapen podkrovím restaurace Berounský Medvěd, které je v podstatě ideální na hraní Magicu - jsou zde kvalitní stoly a lavice, dostatek místa, wi-fi, plátno a promítačka. Jídlo a pití stačí objednat v restauraci o patro níž a není problém vzít si ho nahoru. Kdybych měl sajtě něco vytknout, tak asi jen bustu Stalina, která z nějakého zvrhlého důvodu shlíží na hráče z trámu, a nestejně vysoké shody do patra, na nichž během turnaje zakopli tři různí lidé s nádobím v ruce.

Na cestu jsem vyrazil jen s Markem “Vargasem” Vardžikem, protože Josef Živec velmi nekolegiálně vyhrál hned první PPTQ této sezóny a zbytek naší party si nenašel čas. (Až na Honzu Švacha, který čas měl, ale je prostě… jiný.)

Ve vlaku jsme pak potkali Lukáše Čichovského, kterému den předtím celkem těsně utekla kvalifikace ze standardového PPTQ v Kladně. V mém případě to zrovna těsné nebylo, protože jsem v prvním kole prohrál Temur mirror právě s Lukášem a ve čtvrtém kole mě přejel Monored. Byl jsem tedy rozhodnutý vykompenzovat v Berouně svou standardovou neschopnost na limited, který mi sedí mnohem více.

Pool

Měl jsem dilema mezi RB tlakem a solidním BW, které mělo méně fillerů, ale jen dvě dobré winconditions (Deacon a Deathless Ancient), a hlavně nemělo ani jednoho Skymarch Bloodlettera, což je podle mě pro BW klíčová karta. Zároveň to byl trochu moc divoký mix upírů, pirátů a dinosaurů, čímž byly dost poznamenané synergie.

Nakonec jsem se rozhodl pro RB piráty / dinosaury. Tento deck měl lepší karty i synergie, ale chyběly mu dva playably, konkrétně triky. I proto jsem se rozhodl hrát 17 zemí, což poslední dobou přestává být standardní počet. Moje křivka však byla nadprůměrně vysoko a navíc už nebyl žádný nonland, který bych chtěl hrát v mainu. 23. kartou se pak stal Rummaging Goblin, z čehož jsem byl dost smutný, ale raději přidám do decku lootera, který může alespoň zabránit floodu, než abych hrál nějakou tříbarvu bez fixace. Deck choice byl podle mě dost těsný a rozhodně uvítám vaše názory v komentářích.

Swiss

Nebudu popisovat každé kolo základní části, protože to nebylo nic úchvatného. V prvních třech kolech jsem potkal tříbarvy, přičemž dvakrát měl soupeř problémy s barvami, což k tříbarvě v Ixalanu prostě patří. Zároveň můj deck toto celkem účinně trestal, zejména Fathom Fleet Captain byl hrozně nefér a dostavil se dost často na opening hand.

Za zmínku stojí moment z prvního kola proti BW se splashí na červenou. Soupeř měl pomalejší deck plný removalu, v první hře jsem ho přejel a ve druhé to vypadalo, že nemůžu prohrát. Passnul jsem kolo na 10 životech se dvěma taplými bytostmi a čerstvě seslaným Deathless Ancientem. Soupeř měl tuším 7 životů a jedinou potvoru - Imperial Aerosaura. Pokud by se nezbavil Ancienta, musel by příští kolo chumpovat. Ve svém na 6 manách zahrál Sword-Point Diplomacy a otočil Contract Killing, Territorial Hammerskulla a Unknown Shores (měl v tu chvíli Swamp, Plains, Mountain, land drop a asi 2 karty na ruce). Přemýšlel jsem, co nejhoršího se může stát. Hammerskull mi vůbec nevadil a land taky ne. V první hře jsem viděl 2x Legion’s Judgement. Pokud by tím zabil Ancienta, mohl stabilizovat a pak by mi Contract Killing vadil. Zároveň mi 7 životů připadalo dostatečné (nedokázal jsem přijít na nic, co by stálo méně než pět a v tom kole mě zabilo). Za Killing jsem tedy zaplatil 3, jenže soupeř položil Unknown Shores, zahrál přes svou lehkou červenou splash (v pomalém decku plném zabíjení s nedostatkem potvor) Hijack na Ancienta a šli jsme na třetí. Chvíli mi trvalo, než jsem tuto sekvenci vstřebal. Možná, že správně bylo dát soupeři i Contract Killing, ale rozhodně nebylo správně hrát kolem Hijacku.

Další dvě kola pak šla podle plánu a následovaly dvě remízy do top 8. V posledním kole jsem plichtil s Lubošem “Plackou” Platzerem. Mohli jsme teoreticky hrát o standingy, ale neměli jsme jistý lock a naše pomocné nebyly nic moc (moje OMW% bylo asi 49…), tak jsme si jen tak zahráli best of 5. Placka měl solidní UG se splashí na bílý removal a na Regisaura Alpha. Ovšem to nejlepší přišlo v rozhodující páté hře, která vypadala na těsný race, než mi Placka ukázal River’s Rebuke. Spolu s nonlandy jsem si nad rámec Rebuku smotal raději i landy a šel “na párek”.

S fungováním decku jsem byl spokojen. Druhá nejlepší potvora po kapitánovi byl překvapivě Kitesail Freebooter. I na limitedu prostě soupeř bude mít nějaký ten noncreature spell. Průměrný deck jich má zhruba 8, což je tak akorát na to, aby člověk našel jeden removal, který sebere, a soupeř pak nemá jak se zbavit Freebootera ani jiné vaší potvory. Pokud má soupeř removalu víc, tak mu vezmete ten nejefektivnější, a on pak musí hrát Contract Killing na Freebootera, aby dostal zpět blesk. Mezitím dostal ve vzduchu za 3, vy jste měli každé kolo raid, a navíc teď můžete s klidem zahrát své prase, protože soupeř má místo Contract Killingu na ruce jen blesk na malou potvoru. A to ani nemluvím o tom, když tomuhle mrňousovi dáte do ruky Cutlass…

Pokud jde o zbývající dvě rares, tak Ferocidon je prostě skvělý 3-drop, k němu nemám co dodat. Burning Sun’s Avatar je pak ale podle mého názoru přeceňovaný. Nechápejte mě špatně - ta karta je opravdu silná, ale spousta lidí ji má za jednu z nejlepších v sadě, která když resolvne, tak hra skončila. Tohle bylo tuším potřetí, co jsem měl šanci s ním hrát, a zase tak neporazitelný mi nepřijde. Picknul bych přes něj pár prémiových uncommonů.

Dvakrát nadšený jsem nebyl ze Sleek Schoonera. Časy Renegade Freightera jsou nenávratně pryč a tahle loďka většinou tradne za 3-drop. V bloku je schopná tradnout nahoru, ale Vehicly a blokování prostě nejsou kamarádi. Můj deck měl naštěstí tři potvory, které do loďky rády naskočily, ale její místo je podle mě leda tak v upírech. Tam nicméně crew 1 září, protože se vám na boardu vždycky povaluje nějaký ten token, a zároveň máte nedostatek větších těl.

Draft

Konečně byl čas draftovat! Nevím, jak to máte vy, ale já jdu vždycky do sealed decku s tím, že hlavně musím uhrát top 8, a pak konečně zahodím ten náhodný pool a vyberu si vlastní.

První booster a hned poměrně zajímavé rozhodování. Kandidáti byli Dreamcaller Siren a Glorifier of Dusk - dvě solidní létající potvory, přičemž Siréna má vyšší strop, ale vyžaduje více synergií. Nakonec jsem vzal Sirénu, protože modří piráti jsou podle mě hodně silní a má proto smysl si tímto směrem zaspekulovat hned v prvním picku. Zároveň to není tak, že by byla jinde nehratelná - dokud člověk tlačí, je to pořád solidní letec s flashem. Důležité taky je, že kdybych picknul Glorifiera a poslal Sirénu, ve druhém boosteru bych modrou ani piráty už neviděl. Takhle jsem vzal rare a neposlal jsem tedy žádný signál doleva.

Druhý pick přinesl nezajímavé commony a Krotitelku bouří. Tahle jednomanová “Siren Pirate Wizard” je na limitedu taky mnohem lepší, než by člověk řekl, z podobných důvodů jako Freebooter. Navíc to bylo perfektní navázání na můj first pick. Na třetí pick jsem našel Storm Fleet Spye, takže jsem dlouho nepřemýšlel a začal snít o tom, jak budu po prvním boosteru mono blue Pirates. Ve čtvrtém boosteru jsem ale nenašel žádnou modrou kartu, zato na mě vyskočil Imperial Aerosaur, jedno z top 3 uncommon v sadě. Bylo jasné, že bílá je absolutně volná, protože i kdyby přes něj někdo vzal Ixalan’s Binding, což je podle mě těsné, tak čtvrtý pick už je prostě příliš pozdě. Pak následovaly další dva boostery bez modré, ale se solidní bílou, kterou jsem tedy začal sbírat.

Po prvním boosteru jsem tak byl jasně v bílé a měl hodně dobré modré karty do UW flyers. Taková kombinace není v Ixalanu podporovaná, stejně jako BG, ale když vám soupeři tyto barvy nechají, máte tak individuálně silné karty, že absence synergií se dá oželet. Narozdíl od BG pak UW flyers nebyla snad v žádném formátu špatná kombinace.

Pack 2 pick 1 přinesl déjà vu - znovu to bylo mezi Dreamcaller Siren a Glorifier of Dusk! Tentokrát však byla moje situace o dost jiná. Byl jsem na 100% v bílé a modrá zprava úplně vyschla, takže jsem vzal Glorifiera. Následně mě Placka poslal do Boros dinosaurů, když mi v dalších dvou picích poslal Charging Monstrosaura, a.k.a. Reality Smashera, a Sky Terrora. Zbytek boosteru jsem pickoval standardní Boros karty: 2x Pterodon Knight, nějaké combat tricky, a 2x Sun-Crowned Hunters, z nichž jedni dokonce wheelnuli. Ta karta je na 6 manách hodně drahá pro aggro, ale konkrétně v Borosu je to excelentní finisher. Soupeř většinou dost teče na životy a nedokáže rozchodit velké tělo, které ho navíc Boltne, když se ho zbavuje.

Po druhém boosteru jsem byl celkem spokojený, protože Boros je podle mě v Ixalanu hodně silný a já měl spíše lepší karty do tohoto decku. Problém však byl, že jsem za celý druhý booster viděl jediný 3-drop, a to Headstrong Brute, kterého jsem i přes absenci pirátů rád vzal, protože je to pořád 3/3 za 3 a křivka je strašně důležitá.

Do třetího boosteru jsem tedy šel s tím, že musím vzít každý 2-drop a 3-drop, který uvidím. Přestože mi barvy zprava nikdo moc nebral (hráč po pravici byl tuším UB), podařilo se mi picknout všehovšudy dva slušné 2-dropy a ani jeden 3-drop. Skončil jsem tedy se křivkou mnohem vyšší, než jsem si představoval, a musel jsem hrát neskutečně ponižující trojmanovky ve formě Queen’s Commission a one-off Legion Conquistadora. Commission nakonec nebyla úplně marná, protože jsem byl schopen útočit ve vzduchu a chumpovat na zemi, ale karta je to objektivně špatná. Proč proboha Conquistador? Vzal jsem si k srdci rady od českých pros, že člověk nesmí hrát 2/3 vanilly za 3, tak jsem začal hrát 2/2… Ale vážně, křivka je tady tak důležitá, že jsem ochoten sklidit posměch za takovou plívu, než abych umřel se 6- a 7-dropem na ruce.

Opět jsem skončil se 17 landy, a to ze stejných důvodů jako v základní části. Tentokrát jsem neměl košického lootera, přesto jsem si byl 17 landy mnohem jistější, protože těžištěm decku byly karty za 4 a 5 man. Bylo naprosto zásadní, abych vždy položil čtvrtou zemi ve čtvrtém kole a abych měl většinou i pátou zemi do pátého.

Čtvrtfinále vs. Lukáš Müller (UG Merfolk)

Hned z kraje topky bylo jasné, že pomyslný double Müllerů se nekoná. Nedá se nic dělat, slot na RPTQ je stejně jen jeden. Lukáš vyhrál základní část, zatímco já zbaběle plichtil, takže jsem byl na draw.

První hra byla skutečně podivná. Já šel do pěti a Lukáš nechal sedm, ale první čtyři kola nic nezahrál. Byl jsem z toho dost zmatený, ale prostě jsem tlačil, jak to šlo, což při mulliganu na pět znamenalo dvě malé potvory. Když Lukáš passnul s pěti landy na stole, byl jsem skálopevně přesvědčen, že musí mít Wind Stridera, nebo hůř, Snapping Sailbacka. Vzhledem k tomu, že jsem kromě těch dvou příšer už měl jenom země, tak jsem nezaútočil, protože bych přišel o jedinou cestu, jak vyhrát. Přišlo mi lepší zůstat doma a donutit Lukáše, aby něco zahrál. Ten však položil šestou zemi a opět passnul. Já ve svém našel Pterodon Knighta, což byl další důvod, proč neposílat minidinosaura do útoku. Raději jsem zahrál 3/3 letce a passnul. Lukáš ve svém pouze položil blokera, já našel na vršku Imperial Aerosaura a šli jsme na další. Po zápase mi Lukáš prozradil, že na ruce měl celou hru tři Storm Sculptory - ouch.

Druhá hra byla vyrovnaná, měnili jsme 1 za 1, ale pak přišel čas Jungle Delvera. V lategame umí opravdu narůst, a navíc se naučil létat prostřednictvím One With the Wind. Jako jediná potvora na Lukášově straně stolu to za pomoci back-to-back bounců na moje drahé dinosaury zvládl.

Ve třetí jsem konečně začínal ze sedmi karet - to se to hned hraje. Lukáš byl celou hru v defensivě, což lze doložit třeba tak, že musel hrát Run Aground na mého Aerosaura, což opravdu není příjemná situace. Nakonec vyrobil pomocí One With the Wind 4/5 létajícího blokera, ale naštěstí pro mě neměl Dive Down na mojí Pious Interdiction a Aerosaur si doletěl pro vítězství.

Semifinále vs. Jan “Hanys” Grygar (UR Pirates)

Tentokrát jsem začínal já, ale bohužel opět z pěti. Jít na pět je strašná věc, pokud nehrajete 4 Hazorety, ale podle mě to hráči nedělají tak často, jak by měli. Pokud se podívám na svou šestikaretní ruku a nevidím cestu, jak vyhrát, raději to naštvaně pošlu zpět a doufám v “nut draw”. A přesně to se stalo. Vysypal jsem hand po křivce, zatímco Hanys měl dost pomalý start. Čtvrté kolo jsem passnul už jen s pátou zemí na ruce a modlil se v něco dobrého z vršku. Třeba Monstrosaura. A hele! Připadal jsem si jako Mel Gibson ve filmu Maverick, když tak usilovně myslí na jednu kartu v balíčku, až ji skutečně otočí. V kombinaci s Thrash of Raptors to byl útok za 10 a Hanys byl na pěti. Ve svém dorovnal vlastním Monstrosaurem, který ale musel zůstat doma. Já si zkušeně líznul Glorifier of Dusk, vytradil Monstrosaury a sjel Hanyse na 3, přidal další 5-drop a bylo hotovo.

Na draw už to nebylo tak slavné. Hanys od začátku tlačil a moje křivka byla prostě moc pomalá. Mimochodem, hru opět rozhodl One With the Wind - jedna z nejlepších common sady. Sice jsem okřídlenou bytost nakonec svěsil, ale zbylo mi jen pár životů a Hanys měl na stole dva equipmenty, takže i sebemenší potvora byla obrovskou hrozbou. Rozhodl jsem se nechat se sjet, místo abych tradil, protože to nikam nevedlo, ale Hanys mě díky tomu už byl schopen dopéct Storm Fleet Pyromancerem.

Opět jsem ve třetí hře začínal a navíc bez mulliganu. Vytočil jsem pěknou křivku zakončenou Glorifierem v pátém. Karty jako Deadeye Quartermaster a Chart a Course jsou fajn, ale ne, když se na vás řítí stádo dinosaurů. Navíc jsem měl nějaký ten removal a flyery, takže jsem si hru celkem v klidu pohlídal.

Finále vs. Luboš “Placka” Platzer (Boros)

Přiznám se, že tohle jsem opravdu nečekal - Placka, který seděl vlevo ode mě a ve druhém boosteru mě poslal do Borosu, měl stejné barvy?! Nakonec se ukázalo, že když mi poslal Monstrosaura a Sky Terrora, pickoval 2x Firecannon Blast, což je asi nejlepší commona sady, ale stejně to nemůže konkurovat Reality Smasherovi. Nicméně mezi Blastem a Sky Terrorem je to podle mě těsné a záleží, jestli víc potřebujete 2-drop nebo removal. Co byste picknuli vy, za předpokladu, že už jste v Borosu a potřebujete jak 2-dropy, tak removal?

Placka se rozhodl pro removal a za celý draft se mu podařilo ulovit čtyři kopie, takže moje potvory se na stole moc neohřály. Na druhou stranu jeho potvory byly často fillery. V obou hrách začal Fire Shrine Keeperem a viděl jsem i Looming Altisaura.

Začal jsem na draw, takže jsem nestihl Placku přejet a tradovali jsme 1 za 1. Pak se plně projevila převaha mých potvor. Placka měl sice na stole Trove of Temptation, ale moji Sun-Crowned Hunters se nebáli útočit do jeho žádné, respektive minimální, obrany.

Ve druhé jsem na draw keepnul toto: 3x Mountain, červený 2-drop, Monstrosaur a 2 bílé spelly. Vypadá to celkem riskantně, ale hrál jsem devět plání a pokud je v horních čtyřech kartách alespoň jedna, tak jsem v pohodě. Nebudu předstírat, že jsem si to v tu chvíli spočítal, ale šance na pláň v top 4 byla 74%. Každopádně jsem na ni čekal asi do šestého kola, navíc Monstrosaur dostal Firecannon Blastem. Jediný důvod, proč jsem ještě žil, bylo, že Placka “tlačil” Fire Shrine Keeperem a 1/3 letadlem. Když konečně seslal Sun-Crowned Hunters, našel jsem tu pláň na Pious Interdiction. Nicméně pořád jsem byl pod velkým tlakem a jen na pár životech, navíc s pěti bílými kartami na ruce a jedinou plání. Jenže Placka kromě Bellowing Aegisaura nic neměl. Nějak se mi podařilo tradnout s Aegisaurem, následně nechat v bloku Pterodon Knighta, který zastavil teď už 2/4 upíra, a zároveň útočit Sky Terrorem, který se mimochodem Trove of Temptation vyloženě vysmívá. Postupně jsem zahrál vše, co jsem sušil na ruce, zatímco Placka lízal jen země, takže to stačilo.

Poslední hra tedy nebyla zrovna úchvatná, ale celkové vítězství i tak potěšilo. Zatím jsem byl jen na jednom RPTQ, ale jestli jsem si odtamtud něco odnesl, tak přesvědčení, že rozhodně chci na další. Kdo nebyl, tomu vřele doporučuji, aby začal objíždět PPTQs.

Pro nepostoupivší do top 8 bylo připraveno hned několik možných side eventů, což je na PPTQ nevídaná záležitost. Value asi taky nebyla špatná, protože většina hráčů zůstala na side-draft, o zábavu bylo tedy postaráno až do večera. Pokud pořád váháte, zda příště do Berouna dorazit, tady máte další důvod.

Závěrem bych chtěl využít této příležitosti k poděkování všem zúčastněným a hlavně Jožynovi za super turnaj.

Tomáš Müller

Poslat článek na e-mail

E-mail přijemce:	Váš e-mail:

Komentáře

Přispívat mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud chcete vložit komentář, přihlaste se ZDE.