Rozhovor s Milanem Majerčíkem

Dnes jsme v rozhovoru pro CMUS vyzpovídali Milana Majerčíka, jednoho z nejaktivnějších českých rozhodčích, který se pod nickem "Flamberg" na pravidlové osvětě podílí mimo jiné například i tady na našem serveru.

Ahoj Milane, předpokládám, že velká část čtenářů tě zná osobně z některého z českých turnajů, ale i tak - mohl by ses prosím krátce představit?

Ahoj Adame. Nepřipadám si jako celebrita. Osobně si myslím, že mě spíš většina nezná, takže úvodní představení rozhodně nebude na škodu.

Je mi 35 let. Jsem ženatý. Doma mám jednoho teenagera a tři psy neurčité rasy. Pracuji v IT. Mezi žrouty mého volného času patří, kromě Magicu, hraní na baskytaru v několika hudebních tělesech (pro ukázku: http://bordoband.cz/) a hraní různých dalších moderních společenských her a počítačových her. Deskovky, karetní hry, RPG... Já si vlastně celý život hraju.

K Magicu jsem se dostal v dřevních dobách okolo sady Fallen Empires a 4th Edition. Pak jsem měl dlouhou pauzu s občasnými menšími návraty a naplno se k této zábavě vrátil s Magic 2010.

V MtG komunitě působíš jako rozhodčí - jak dlouho už se vlastně rozhodcování věnuješ a co tě k téhle činnosti přivedlo?

Náhodou mám zrovna teď v březnu výročí – pět let od certifikace. Na podzim 2012 jsme s kamarády dali dohromady malý MtG klub u nás v Roudnici nad Labem. Já už jsem se o pravidlové otázky zajímal předtím; například jsem odpovídal na dotazy na Magic-Guru.cz. A jelikož jsem chtěl našim hráčům poskytovat co nejlepší servis, došlo i na L1 certifikaci. Tou mě úspěšně provedl Jára Karban, aktuálně náš jediný L3 rozhodčí.

Jaká je struktura Judge programu? Rozhodčí jsou rozděleni na levely, podle čeho dělení probíhá a jak tento model funguje v praxi?

Všechno v Judge Programu funguje na bázi neustálého iterativního vývoje. V průběhu času se tedy mění i struktura samotného programu. Aktuálně máme tři základní úrovně: Level 1 — Regular REL In-Store Judge, Level 2 — Competitive REL Judge a Level 3 — Premier Judge. Každý level předpokládá od rozhodčího především jinou úroveň zapojení a nasazení.

L1 je typicky rozhodčí, který pečuje pouze o komunitu ve své lokální herně a stará se především o lokální turnaje typu Prerelease či Store Championship. L2 rozhodčí jsou schopni, kromě běžných turnajů, zvládnout i náročnější Competitive turnaje typu PPTQ, kdy „o něco jde“ a je tedy poměrně důležité udržet konzistenci a kvalitu napříč. Hráč by měl dostat stejný servis nezávisle na tom, zda si jde zahrát PPTQ v Seattlu nebo v Praze. No a L3 rozhodčí jsou především experti na monstr turnaje typu Grand Prix. Tam se hraje o peníze a slávu a každé diskutabilní rozhodnutí rozhodčích je okamžitě do detailu rozebráno na redditu.

Na každou úroveň jsou pochopitelně jiné požadavky. Být L3 rozhodčí téměř znamená objíždět Grand Prix podobně jako GP grindeři. Když se k tomu přidá čas a energie věnovaná zlepšování komunity a celého Judge Programu, je to v podstatě takový (špatně placený) vedlejšák.

Kromě levelů pak jsou v Programu dostupné určité specifické role. Například máme speciální certifikaci pro to, aby rozhodčí mohl působit jako hlavní rozhodčí na Grand Prix. Máme také výběrová řízení na specifické komunitní role jako je „Program Coordinator“ či „Regional Coordinator“.

Jak vypadá česká rozhodcovská obec? Podle pruhovaných trikotů, které dříve rozhodčí nosili, se jim někdy říká "zebry" - mohu-li si dovolit jednu paralelu hodnou kanálu National Geographic: jak početné u nás zebry jsou, aktivní či neaktivní? Mají zebry v ČR i svá geografická "teritoria"? :)

V České republice aktuálně působí celkem 34 certifikovaných rozhodčích. Kromě již zmíněné jediné „trojky“ – Járy Karbana – máme 10 L2 rozhodčích. O Slovensko se starají 3 L2 a 7 L1 rozhodčích.

Největší koncentrace rozhodčích je logicky okolo největších komunit u nás. „Zebří rezervace“ tedy najdeme hlavně v Praze, Brně a Ostravě. Snažíme o to, aby pokud možno každý Advanced WPN obchod měl k dispozici certifikovaného rozhodčího; ideálně L2, aby mohl snadno pořádat PPTQ. Ne vždy se to ale daří. Například Jižní Čechy jsou v tomto pohledu pustina. Tak tam na PPTQ jezdím alespoň já. Protože je tam pohoda a v Českých Budějovicích by chtěl žít každý!

Pokud jde obecně o aktivitu rozhodčích, jak jsem už zmínil, většina má svou komunitu, které se věnuje, a není tedy velký tlak na to se angažovat regionálně nebo celorepublikově. S ostatními rozhodčími se často vidíme jen jednou za rok na rozhodcovské konferenci. Což je možná škoda, ale asi by bylo nerealistické očekávat víc.

Zmiňuješ levely 1-3: pletu se, když mám za to, že kromě nich jsou ještě levely 4 a 5, kterých je na světě jen pár?

L4 a L5 byly zrušeny (v roce 2016) a nahrazeny několika certifikacemi.

Aha, vidíš, tak tahle informace mě minula. Funguje i nějaká užší spolupráce se zahraničními rozhodčími? Prostor pro setkávání se určitě naskýtá při pískání GPček, která bývají velmi mezinárodní jak co se týče účastníků, tak rozhodčích, funguje ale kontakt i mimo GPčka?

Jak říkáš. V rámci GP se obvykle sejdou rozhodčí z různých koutů zeměkoule. Mimo GP fungují již zmíněné konference. V rámci našeho regionu „Europe – Central“ máme každý rok několik menších a větších setkání. Letos v květnu navíc proběhne v Praze i velká mezinárodní konference L2 a L3 rozhodčích.

Nejsnáze se kontakt s mezinárodní komunitou a nejnovějšími trendy v soudcování udržuje online – na mezinárodním rozhodcovském fóru. Osobně to považuji za velmi důležité. Rozhodčí se musí neustále vzdělávat, aby byl schopný hráčům a turnajovým organizátorům poskytovat ten nejlepší možný servis. Navíc je třeba udržovat již zmíněnou konzistenci napříč turnaji. Není nic horšího než, když na jednu situaci dostanete na jednom turnaji jeden ruling a na dalším úplně jiný.

Jak jsi na tom s účastí na turnajích typu GP ty? Máš GPčka jako svou prioritu? Lákalo by tě případně pískat i na Pro Touru?

Grand Prix mojí prioritou nejsou a to primárně z rodinných důvodů. Život není nafukovací a tak prostě musím čas nějak spravedlivě rozdělit mezi rodinu, hudbu a Magic. Za rok tak stihnu maximálně jedno až dvě GP. Tuto kratochvíli přenechávám svobodným a bezdětným kolegům a kolegyním. Rozhodčích jsou spousty a nehrozí, že by se jich na GP přihlásilo málo. Dnes už například na evropském GP v podstatě nepotkáte L1 rozhodčího.

Navíc mám osobně pocit, že rozhodcování na Grand Prix se příliš zveličuje a přitom se z něj stává pouze ten „vedlejšák“, kde se od vás očekává profesionální výkon za minimální mzdu. A u té mzdy se ještě organizátor navíc tváří, že se o mzdu nejedná a vlastně vás vůbec nezaměstnává.

Osobně mě na Grand Prix nejvíce baví soudcovat sideeventy místo hlavního turnaje. Takové typy turnajů můžu soudcovat i bez Grand Prix.

A Pro Tour je úplně jiná kategorie. Tam soudcují jen vybraní L3 rozhodčí.

Dá se považovat rozhodcování za svého druhu "part-time job"? Jinými slovy - je realistické věnovat se rozhodcování z větší části kvůli odměně? Jak je to vlastně v současnosti s judge foily a jinými benefity?

Veliká část rozhodčích jsou majitelé nebo zaměstnanci heren, takže částečně se vlastně o part-time job jedná. A rozhodčí, kteří nejsou spojeni s konkrétní hernou, obvykle za svou práci pro turnajového organizátora něco dostávají. V různé formě – boostery, peníze, kredit – ale dostávají. Přeci jen, certifikovaný rozhodčí by turnaji měl dodávat jistou přidanou hodnotu. Pokud ne, dělá svou práci špatně. Zřejmě by tedy rozhodčí měl být za svou snahu a čas nějak odměněn.

Obvykle to je ale tak, že naše výdělky v roli rozhodčích spadají z pohledu daní do škatulky „příležitostný příjem“. Existují rozhodčí, kteří si nejspíše soudcováním na turnajích dokážou rozumně vylepšit rodinný rozpočet. Obecně to ale není úplně snadné. A když by to člověk přepočítal na hodinovou mzdu, žádný zázrak by to asi nebyl.

Pokud jde o judge foily, tedy součást programu, jež je normálnímu hráči asi nejviditelnější, není jejich distribuce nijak automatická. Část se rozdává za účast na konferencích jako kompenzace a odměna za to, že se rozhodčí věnují sebevzdělávání. Další velká část pak pochází z našeho „peer recognition programu“ s oficiálním názvem Exemplar Program. Snahou je členy rozhodcovské komunity motivovat k sebezlepšování. A co je lepší motivací, než dostat veřejnou pochvalu a k tomu navíc třeba nějaký pěkný kousek do svého EDH balíčku?

O žádném dalším hmotném benefitu nevím.

Rozhodcování samozřejmě není jen o dohlížení na feature matche na kameře - co všechno dalšího ještě tahle činnost přímo na turnajích (velkých či malých) obnáší? Je něco, co tě na rozhodcování baví víc nebo čemu se naopak vyhýbáš?

Rozhodcování turnajů je zajímavé především v tom, že se jedná o komplexní činnost. Uplatníte při ní své „hard skills“ – od znalosti pravidel hry a turnajových pravidel až po IT a základy plánování a logistiky – i „soft skills“. Je to práce s lidmi. Kromě toho, že fungujete jako customer service, musíte obecně zvládat komunikaci s lidmi a veřejné vystupování. K tomu je třeba přibalit základy investigativních technik a, pokud máte na turnaji tým rozhodčích, i základy leadershipu.

Přímo na turnaji je rozhodčí hlavně od toho, aby udržoval „integritu“, aby se nám turnaj nezvrhnul v soutěž, kdo předvede nejsofistikovanější podvod. Rozhodčí tedy kontrolují hráčům balíčky a sledují probíhající hry. Dále je tam rozhodčí k tomu, aby hráčům pomáhal se situacemi, kdy si sami nevědí rady a potřebují nezávislou radu a řešení. Tady bych rád apeloval na hráče, aby se nás nebáli. My tam skutečně nejdeme s tím, že chceme každého „zaříznout“ a diskvalifikovat. My se snažíme pomoci, jak nejlépe umíme. Občas ovšem součástí řešení situace je nějaký nepříjemný postih. Ten nám ale v podstatě předepisují turnajová pravidla a kvůli zmíněné konzistenci napříč bychom se měli snažit tento „jednotný metr“ dodržovat. V pravidlech je postih uveden z nějakého rozumného důvodu, obvykle přiměřeně tomu, jak je konkrétní situace zneužitelná.

K tomu všemu se pak nabalí „nudné“ činnosti jako je vyvěšování pairingů, stříhání result slipů (papírků kam hráči zapisují výsledek) a uklízení nepořádku po hráčích.

Při soudcování se ničemu nevyhýbám, baví mě úplně všechno. Nejvíce právě možnost komunikace s lidmi. Je to prostě komunita.

Když už jsme nakousli i tu komunitu a menší turnaje - často býváš k vidění například na různých lokálních PPTQčkách (Kolín, České Budějovice...), jak se ti pískání takových menších akcí líbí?

Jak už jsem zmínil, jsem na tom časově dost bledě. Nevím, co dřív. Ale aspoň jednou dvakrát v každé PPTQ sezóně si jedu nějaké odsoudcovat. A osobně to právě považuju za to nejdůležitější.

Práce s lokální komunitou je základ organizovaného hraní. Většina hráčů a rozhodčích za nejzajímavější asi považuje premier eventy jako je Grand Prix. Mně osobně tam ale chybí ten osobní rozměr. Když jsem jako rozhodčí na Grand Prix, tak naprostou většinu hráčů, které tam potkám, vidím poprvé a naposled. Není čas na vytvoření nějaké osobnější vazby. Bez této emocionální investice to pro mě ale ztrácí smysl.

Existuje nějaký "předpis", co všechno by měla práce s komunitou obnášet, nebo je na každém rozhodčím, kterým směrem své aktivity napne? Jaký máš přístup ty?

Práce s komunitou je součástí, není ale nějak formalizovaná, kromě toho, že ji zmiňuje náš Magic Judge Code. Obvykle to přirozeně vychází z toho, proč se někdo stal rozhodčím. Často to bývá hráč, který se vyzná v pravidlech a baví ho, když se na něj ostatní obracejí s dotazy. Na tomto přirozeně vybudovaném respektu pak může postavit svou pozici a ovlivňovat chod ve své komunitě. Co dál následně pro svou komunitu udělá a vytvoří, je už jen na něm.

Jak je asi zřejmé, já si práci s komunitou vyloženě užívám. Obecně mám pocit, že Judge Program má mezery v Public Relations. Vymýšlím tak bláznivé akce jako byl třeba Judge Booth na loňských Nationals nebo řídím Judge projekt, který vyrábí naše Judge tokeny.

Součástí naší práce je samozřejmě také základní práce s nováčky. Permanentně někde po kapsách nosím Welcome decky, kdybych náhodou na nějakého narazil. Obvykle se mi to stává na dovolené :-) Nebo je nováčkům posílám alespoň poštou.

Patří do tohoto okruhu třeba i pravidlové koutky, které jsme si od tebe mohli tady na cmusu v minulosti přečíst? Plánuješ v nich pokračovat?

Přesně tak. V době Internetu je tohle jeden ze základních způsobů, jak jako rozhodčí můžeme působit na širší komunitu. Snažíme se o základní pravidlovou osvětu. Tady bych rád vyzdvihnul práci zejména Davida Záleského a Tomáše Josky, kteří napsali několik velmi přínosných článků na témata spojená s turnaji. Pak tu máme rozhodčí jako jsou Karel Jílek, Arnošt Žídek a Richard Bednařík. Ti se snaží hráčům hlavně pomáhat s pravidly hry. Videa z ostravského Black Lotusu jsou super.

Já osobně určitě zůstanu u svých pravidlových okének, která jsou určena hlavně méně zkušeným hráčům, aby pochopili, jak fungují nové schopnosti a podobně.

V poslední době se MtG komunita stala svědky hned několika poměrně kontroverzních banů ne za porušování pravidel, ale za postoje k určitým citlivým záležitostem. Asi dva nejvýraznější případy byly ban Jeremyho Hamblyho, známého z komunity díky svým videím pod značkou "UnSleeved media" a pak taky ban, který dostal Travis Woo (nejprve za to, že na streamu v rámci seriálu hodnocení sta nejvlivnějších knih dvacátého století rozebíral Mein Kampf, poté znovu za to, že založil satirickou facebookovou skupinu, ve které poté - už bez jeho přímé účasti - bujela "kyber-šikana). V případě Jeremyho Hamblyho jsi dokonce byl do jisté míry osobně zainteresován, je to tak? Mohl bys prosím obě kauzy trochu vysvětlit? Jaký na ně máš osobní názor?

Ano, Jeremy Hambly ze mě udělal celebritu :-D

Ne, není to tak žhavé. Jde o to, že v jednom svém videu Jeremy použil screenshoty z našeho rozhodcovského fóra a tak se i můj příspěvek do diskuze dostal na kameru. Jeremy se sice snažil lehce obrázek anonymizovat, ale v Judge Programu je Milan jen jeden ;-)

Každý má právo si na záležitost ohledně banů udělat názor sám. Jeremyho videa jsem viděl, a můj osobní dojem je, že si ban zasloužil. Jen mi přijde nepřiměřený doživotní zákaz, když porovnám s jinými kauzami. Je to ale rozhodnutí WotC a ti si mohou s DCI členstvím dělat, co uznají za vhodné. Jen pak musejí počítat s tím, že se to může obrátit proti nim. Jako se například tady stalo v reakci, kdy pan Hambly poukázal na problémy, které by WotC nejraději zametli pod koberec.

Osobně jsem zastáncem transparentnosti v maximální možné míře. A přestože chápu, že WotC je soukromá společnost, musí počítat s tím, že, když si budou zahrávat s důvěrou části svých zákazníků, může se to obrátit proti nim. Měli by si na to udělat „market research“ ;-)

Co jsi říkal na ban hráče, který v rámci satirické FB skupiny fotil na GPčkách odhalené "butt-cracks" hráčů, kterým ne zcela držely kolem pasu kalhoty? Je to stejná úroveň prohřešku?

Především bych rád upozornil, že nejsem WotC ani Player Investigation Committee, takže můžu pouze vyjádřit svůj názor a očekávám, že se v něm budu rozcházet s jinými členy komunity.

Ano, tohle je, podle mě porovnatelný případ. A tady to skončilo banem na rok a půl.
Osobně jsem háklivý na takové projevy šikanování a toxického chování. Můj pohled je ten, že na turnaj si jdu zahrát svou oblíbenou hru mezi lidi se stejným zájmem. Neočekávám, že mě tam někdo bude fotit v choulostivých situacích a veřejně ztrapňovat. Z mládí mám se šikanou osobní zkušenost a rozhodně proti ní budu bojovat kdykoliv a kdekoliv. Zároveň si ale myslím, že, kromě extrémních případů, si každý zaslouží druhou šanci. Takže používání lifetime banů mi jde proti srsti.

Pán, který fotil „butt cracks“, chtěl upozornit na jistý problém, a zvolil formu, která je nepřípustná. Musel tak nést následky. Podobně, pan humbly Hambly ventiluje veřejně své názory formou, která má rozhodně daleko k diplomacii, takže s takovým rizikem musel počítat. Mám dojem, že s rozmachem Internetu a s falešným pocitem, že Síť patří všem a je anonymní, spousta lidí zapomněla, že mají sice právo vyjadřovat svůj názor, s tímto právem je ale spojena i povinnost nést důsledky těchto činů.

Když přejdeme od hráčů, jejichž vliv v komunitě může být chápán jako toxický, přímo k těm, kteří podvádějí na turnajích: jak se s takovými podvodníky ze strany rozhodčích zachází? Je třeba nějaká evidence "podezdřelých" hráčů, potenciálních podvodníků? Jsou potom dlouhodobé sledováni? V tomhle ohledu by se daly zmínit i deck-checky - provádějí se náhodně nebo cíleně?

Jak se zachází s podvodníky? Upalují se na hranici :-D

Ne. Přestože mi někteří kolegové v legraci přezdívají „inkvizitor“, není to tak. Doufám.

Všechny oficiální hráčské postihy, nejen diskvalifikace za podvádění, jsou zaznamenávány do DCI databáze. Vzhledem k senzitivitě těchto informací, k této databázi běžní rozhodčí přístup nemají. V ní uložené informace se používají spíše zpětně, aby u dříve potrestaných hráčů mohla Player Investigation Committee zjistit, jaká je historie konkrétního hříšníka, což může mít následně dopad například na délku suspendace.

Nejsem členem Player Investigation Committe, takže detaily neznám. A i kdybych je znal, tak bych je nezveřejnil (aby hříšníci neměli se znalostí těchto detailů snazší práci).

Poté, co si usvědčení podvodníci odpykají svůj několikaletý trest, můžou opět hrát na turnajích. A my jako rozhodčí k nim přistupujeme jako ke každému jinému hráči. Možná si na takového hráče dáme trochu větší pozor, ale rozhodně ho nijak nebudeme perzekvovat. Svůj trest si už vybral. Určitě mu nebudeme dávat Game Lossy jak na běžícím pásu jen proto, že byl v minulosti diskvalifikovaný. Na druhou stranu, pokud víme, že byl někdo diskvalifikovaný v minulosti, bude to extra informace v případném vyšetřování další podobné situace. Je to stále stejná logika: pokud jste podváděli, musíte počítat s konsekvencemi, tedy že vám lidi v budoucnu nebudou věřit. Mrk, mrk, Márcio Carvalho.

A v odpovědi na otázku k deckcheckům, můžu hráče uklidnit, že standardně se provádějí náhodně. Prostě vás vylosoval počítač. Občas se samozřejmě stane, že deckcheck zacílíme. A to v případě, že je kontrola balíčku právě součástí vyšetřování a my si potřebujeme vyvrátit nebo potvrdit naši vyšetřovací verzi.

Už jsi někdy nějaký vědomý podvod prošetřoval? Byl jsi někdy nucen někoho diskvalifikovat?

Vyšetřoval jsem různé věci, ale zatím jsem ještě nikdy nedospěl k závěru, že se jednalo o úmyslný podvod. Diskvalifikovat jsem ale už musel a to za agresivní chování (násilí - hození flašky).

V Magicu jsou někdy situace, ve kterých rozhodčím jen samotná znalost pravidel nepomůže, například pokud dojde na tvrzení proti tvrzení. Osobně jsem byl před lety na GPčku svědkem situace, kdy si u vedlejšího stolu dva hráči hodili kostkou (oba stejnou) a poté se neshodli, kdo hodil víc (házeli najednou, kostky dopadly hned vedle sebe). Jak bys takovou situaci jako rozhodčí řešil ty tak, aby neposkytovala lepší podmínky případnému podvodníkovi?

Obvyklý postup při vyšetřování je vyslechnout postupně všechny zainteresované strany a případné svědky ideálně tak, aby neslyšeli výpovědi ostatních, a pomocí získaných informací se dobrat k nejpravděpodobnější variantě, co se ve skutečnosti nejspíše stalo. Obvykle se většina vyšetřovacích verzí dá vyloučit důkladným prošetřením.

Konkrétně v tebou popisované situaci by se zřejmě mělo podařit s pomocí výpovědí zjistit, jakým způsobem hod probíhal. A pokud skutečně hráči hodili současně (tedy obě kostky byly v pohybu ještě než se některá zastavila), nebylo by možné získat výhodu tím, že by druhý hráč viděl, co hodil první, a podle toho se rozhodl, jestli hodí kostku do soupeřovy, aby eliminoval soupeřův vysoký hod. Zřejmě bych prostě hráče nechal hodit znovu a podruhé by si dali určitě větší pozor, aby bylo poznat, která kostka je čí, nebo by hráči zvolili jinou náhodnou metodu.

Stávají se podobné věci často? Jak moc musí rozhodčí spoléhat na znalost pravidel a jak moc na svou intuici či pocit toho, co je správně?

Situace, kdy se hráči neshodnou na tom, co se ve hře přesně stalo, jsou poměrně běžné. Každý má svou vizi, jak si myslí, že situace proběhla. A stává se, že hráči mají poměrně výrazně odlišné verze a jsou o své pravdě přesvědčeni. Každý prostě situaci vidí ze svého subjektivního pohledu. Na rozhodčím je pak najít svou variantu, která se podle něj nejvíce blíží tomu, co se skutečně stalo.

Použití intuice a vlastní zkušenosti se prostě nelze vyhnout. V pravidlech nenajdeme řešení na všechno.

Jakou nejkurióznější situaci jsi za svou rozhodcovskou kariéru musel řešit?

Nejpodivnější pro mě byla jedna situace, která se ani neudála přímo na turnaji. Šlo o autora jednoho reportu tady na CMUSu, kdy tento autor do svého článku barvitě popsal ukázkový případ uplácení, kterého se dopustil. Přišlo mi to jako nějaká absurdní fraška.

Mimo jiné to byl jeden z dalších momentů, který nás motivuje pokračovat v pravidlové osvětě. Není přece možné, aby uplácení a jiné zakázané ovlivňování výsledků bylo v hernách standardem, nad kterým se nikdo nepozastaví. Nebo se pletu? Rád si přečtu názory v komentářích.

Byl bys pro zabanování Opalescence na všech formátech?

Zajímavá otázka. Možná by to přispělo ke snížení množství případů náhlého šílenství mezi rozhodčími. A už jsme viděli banování z různých důvodů, viz Eggs. Myslím ale, že na turnajích se zas tak moc Opalescence nehraje, takže to snad zatím není třeba.

Setkal jsem se s názorem některých pros, že bychom měli na soupeře volat rozhodčího za každý missnutý trigger, který je pro něj nevýhodný (soupeř zaútočí Goblin Guidou, já zapomenu revealnout, on mi to nepřipomene) - důvod pro to je ten, že pokud to neděláme, budou to někteří zkoušet pořád. Není to ale příliš? Nebude to kazit atmosféru turnajů?

Z pohledu rozhodčího na tomto přístupu nevidím nic špatného. Přivoláním rozhodčího umožníte férový přístup. Rozhodčí nemohou být všude a tedy musíme částečně spoléhat i na pomoc od hráčů. Když se ale o nějaké nelegální herní situaci dozvíme až s odstupem, bývá těžší nebo nemožné situaci nějak rozumně spravit.

Také je dobré myslet na to, že některé herní prohřešky, jako například zmíněný zapomenutý nevýhodný trigger, s sebou nesou i oficiální napomenutí nebo-li Warning. A když hráč v průběhu turnaje nasbírá napomenutí příliš, může dostat Game Loss, tedy prohrát aktuálně probíhající hru. Pro vás jako protihráče to tedy znamená šanci na „free win“.

Z pohledu hráče chápu obavu o atmosféru. Nicméně, pokud se bavíme o Competitive turnajích, kam hráči primárně jdou něco vyhrát, je třeba udržet jistou úroveň hry. Pokud jsem hráč, který v každé hře zahraje ilegální play, asi bych se nad sebou měl zamyslet. Ideálně tyto chyby omezit, například tréningem, nebo holt hrát jen turnaje, kde se výhry a pravidla tolik neřeší.

Probrali jsme Milana Majerčíka - rozhodčího, jak je na tom Milan coby hráč? Zbývá ti při všem tom pískání ještě čas a chuť si někdy zahrát?

Magic samozřejmě hraju rád. Jen není tolik času, jak už jsem zmínil. Beru to ale za nutnost. Pokud mám být schopen nějak rozumně fungovat na turnaji jako rozhodčí a poskytovat hráčům servis, nesmím ztratit kontakt. Jakmile rozhodčí není schopen vcítit se do hráčovy situace, nemůže svou práci dělat dobře. Pokud můžu, vyrazím na nějaké to PPTQ a podobně. Také se snažím alespoň sledovat coverage turnajů, abych se udržel v obraze.

To nic ale nemění na tom, že patřím do kategorie „kdo to neumí hrát, ten dělá rozhodčího“ :-D

Samozřejmě to není obecná pravda, protože řada rozhodčích hraje nebo hrávala opravdu velmi dobře i na nejvyšší úrovni. Ze mě ale pro player rozhodně nikdy nebude.

Nejraději hraju Limited. Na Constructed formáty se mi nechce shánět balíčky. Navíc karty, které mi po Limited zůstanou, můžu předat dál nováčkům.

Co nějaké casual formáty - měl jsem například pocit, že "Commander" se částečně zrodil v prostředí rozhodčích. Hraješ někdy tenhle formát? Nebo třeba Cube?

Z casual formátů mám nejraději 2HG ve všech formách. Na rozhodčími oblíbený Commander zatím nemám dostavěný balíček (a ani nevím, jestli někdy budu mít čas ho dodělat). V tomto ohledu jsem zvědavý na nový oficiální formát Brawl.

Oznámení o formátu "Brawl" jsem nedávno zahlédl také (link) a musím říct, že jsem na něj dost zvědavý. Poslední otázka rozhovoru - je něco, co bys chtěl říct závěrem? :)

Závěrem bych chtěl poděkovat za tuto možnost trošku hráčům poodhalit, jak to mezi rozhodčími funguje. Doufám, že pochopí, že jsme taky jenom lidi :-)

Také bych chtěl čtenáře požádat, aby se nebáli nám rozhodčím dávat zpětnou vazbu. Co se nám povedlo, co jsme mohli udělat lépe. Sdělujte nám vaše poznatky osobně nebo můžete využívat oficiální feedback formulář.

Využít můžete také českou facebookovou skupinu na dotazy ohledně pravidel.

Díky!

Díky moc za tvůj čas!

za cmus.cz Adam Koska

Poslat článek na e-mail

E-mail přijemce:	Váš e-mail:

Komentáře

Přispívat mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud chcete vložit komentář, přihlaste se ZDE.