Dračí Meditace 3

 

 

 

 

Ano, toť otázka. Vezměme si – i vzhledem k tomuto dílu Meditací – jako první příklad monoblack: co jsem schopen udělat s permanenty typu enchantment či artifact? Mé dosavadní empirické zkoumání ukázalo, že množství kvalitního discardu odvede tak čtvrtinu práce – to, co nestihneme zahodit, zbývá pro naše bytosti a tu je problém: která černá bytost dokáže spolehlivě ničit permanenty jiné než bytosti či země? Marnost, nic než marnost. Spousta hráčů si vychvaluje Gate to Phyrexia jako snad jedinou přijatelnou cestu, jak zneškodnit nepřátelskou hračku. Je tu také možnost zapojit artefakty disketovitého druhu – koneckonců černá má k dispozici výborný Beacon of Unrest. Je jen škoda, že neexistuje hratelný černý metalcraft – zapojit do celočerné hry víc artefaktů by tak bylo funkčnější, tedy je třeba dodat: zatím – uvidíme, zda něco takového nepřinese nová sada New Phyrexia. Nepřímé způsoby ničení artefaktů či enchantmentů jsou omezené, ale lze je najít a zařadit do hry: Curse of the Cabal hrajeme moudře a s rozmyslem. Suspend cost je více než přijatelný, není problém zahrát jej v pozdní fázi „na tvrdo“. Správně hraný Greater Harvester také není pro bránícího se soupeře zrovna legrace.

V monored nastává mnohdy situace, kdy si neumíme poradit s Circle of Protection: Red nebo Story Circle. Hrajeme-li jako commandera (nebo, chceme-li být politicky nebo genderově korektní, tak commanderku...) Jaya Ballard, Task Mage, můžeme do základu zařadit Anarchy – pokud nehrajeme proti bílé, jednoduše ji zahodíme do spellshaperovy ability. Pokud jsme blázni do random efektů, není úplně zlý Capricious Efreet – má osobní zkušenost je však špatná: z mnoha pokusů využít efreetův trigger mi nevyšel ani jeden. Je to zkrátka karta pro šťastlivce, a co je hlavní: dokáže zneškodnit i enchantment, což je na červenou kartu možnost k nezaplacení. Dále je zde potenciál v kartě Liquimetal Coating. Dokážu si velmi živě představit tento artefakt v kombinaci se Shattering Pulse. Přidejme něco metalcraftu a máme konzistentní a konkurenceschopný monored. Šílený způsob, jak se (ne)vypořádat s enchantmenty je také Confusion in the Ranks – pro hráče, kteří mají rádi věci (tedy herní rozhodnutí) pod kontrolou, však tato karta není. Podobný kousek, zato ale jednorázový, je Warp World, který však dokáže hru i prohrát, nehrajeme-li pořádné broken (nejlépe s „when it enters the battlefield“) kusy. Hlavní na tomto sorcery je to, že na jeden ráz smete všechny enchantmenty, důležité je pořádně míchat...

Pro obě (mono)barvy také platí: Spine of Ish Sah a její kombinace s kartami Goblin Welder či Infernal Tribute. Taktéž je nutno počítat s novým bezbarevným (!) planeswalkerem Karn, the Released (hypotetické jméno) schopným zbavit se libovolného permanentu. Navíc: zdá se, že expanze New Phyrexia bude první edice s více efekty manipulujícími s exiled kartami. Z nových přírůstků, které prozatím máme možnost vidět v překladech z japonštiny, je právě takovouto exiled manipulací Karnova ultimátní abilita společně se sorcery Praetor´s Grip (spekulativní název karty). Pokud je tento planeswalker přeložen správně, jeho text mj. říká: „Vezmi všechny non-aura permanent karty exiled Karnem, restartuj hru a tyto exiled karty dej do hry pod tvou kontrolu.“ Přiznávám však, že toto je pouhá spekulace – na základě dvou karet nelze vyložit nějakou obecnou tendenci v (r)evoluci herně mechanických standardů. Přestaňme tedy špekulantýrovat a vrhněme se do víru černé magie... opět začneme od casting costu 3 a bez planeswalkerů (prozatím jich není mnoho a navíc se s trochou nadsázky hodí prakticky do jakékoliv konstrukce) a bytostí – jednak kvůli prostoru, jednak kvůli tomu, že zařadit tu či onu bytost je věc VELMI komplikovaná a příliš závisí na volbě strategie. Přesto narážky na creatury a walkery budou v textu přítomny, takže... čtěme!

 

CC3:

 

Ashes to Ashes: málokterý removal se dokáže chlubit takovou účinností jako tento. Za osminu života (pravda, ne vždy...) vyřadit z provozu 2 non-artifact bytosti je luxus dostupný pro každého. Player vs player: 8/10; multiplayer: 9/10 (na jednu stranu je jaksi zřejmé, že čím více hráčů je, tím méně je skvělé zabití dvou bytostí jednou ranou, na druhou stranu karta umožňuje hru politicky „balancovat“ – Ashes to Ashes je ve hře více hráčů zábavnější a nabízí nové možnosti uplatnění)

 

Buried Alive: někteří hráči doporučují tento krásný kousek banovat, ačkoliv není důvod – mnohem vážnější adept na banán je Mind Twist. BA umožňuje hledat bytosti s nějakým tím „vykopej-si-mě-v-upkeepu-sám“ povídáním (Bloodghast), či si velmi dobře rozumí s exhumačními praktikami... Finančně dostupnější než Entomb, přitom v kontextu commander formátu vlastně výkonnější. Player vs player: 9,5/10; multiplayer: 8/10 (větší riziko Tormod´s Crypt a podobných čar přes rozpočet)

 

Corpse Dance: pamatujme, že pokud nám tančící obludka jakkoliv zesne před koncem tahu, „neexilne“ se. Z toho důvodu se dá použít na chumpblokování, stejně tak na útok s tím bonusem, že takový Bloodfire Colossus dokáže s tímto miláčkem dělat pravé peklo...

 

Cruel Tutor: těžko říci, zda má smysl o něm psát. Sice hůře dostupný, ale o dvě many dražší Vampiric Tutor je vždy výtečný kauf...

 

Doomsday: hrajeme-li nějaké combo (mé oblíbené v monoblack je Sanguine Bond & Blood Tribute – samozřejmě s upírem), je toto zajímavý způsob, jak si kombinaci „natutorovat“. Je jen na nás, zda si nezvolíme o fous riskantnější (ale potenciálně rychlejší) cestu skrze Demonic Consultation či Divining Witch...

 

Haunted Crossroads: v relativně klidnějším multiplayerovém prostředí je toto lepší volba než Phyrexian Reclamation. Chceme-li ušetřit spell slot našeho balíčku, nahradíme tento enchantment brilantním Volrath´s Strongholdem. Player vs player: 7/10; multiplayer: 8/10

 

Hecatomb: zde záleží na volbě našeho generála. S produkcí tokenů se nabízí Endrek Sahr, Master Breeder – sice křehký, avšak usnadňuje zahrání hromadného hrobu. Nebojíme-li se ohrozit fér casual atmosféru, přidáme k panu Endrekovi třeba Contamination... ale to už nepíšeme toliko o hekatombě.

 

Necropotence: jedna z nejmocnějších karet magicu si najde cestu do každého balíčku s libovolně černým commanderem. I když je riziko, že o ni přijdeme hned další kolo, za to jedno vydatné prolíznutí na konci tahu se to vyplatí. Její síla bohužel klesá s rostoucím počtem protihráčů – koneckonců tak roste šance, že bude rozčarována. Také nás mrzí, že „nekra“ nedovoluje práci s hrobem. Uvidíme, zda se v dalších edicích konečně neobjeví cosi jako „put an exiled card you own to your hand.“ Víme totiž, že exiled karty již nespadají do „outside the game“ zóny, tudíž (zatím, kromě nemotorného Pull from Eternity) není způsob, jak s nimi manipulovat (viz úvodní kapitolka), a to je škoda – tento nevyužitý potenciál čeká na svou šanci... Player vs player: 10/10; multiplayer: 8/10

 

Phyrexian Arena: pomalejší než předchůdkyně z Ice Age, avšak relativně bezpečnější a hlavně: neohrožující náš hřbitůvek plný chuťovek. Je také vhodnější do vícebarevných decků. Player vs player: 9/10; multiplayer: 7/10

 

Phyrexian Etchings: zdálky poněkud divná, zblízka (z empirického poznání) velice zábavná a potenciálně silná karta. Se spoustou černé many z Cabal Coffers alespoň částečně eliminujeme cumulative upkeep, s Vampire Hexmage regulujeme počet age counterů, s novým přírůstkem Hex Parasite (možný překlad jména) lze pumpovat a zároveň snižovat riziko. Pamatujme také, že podobně jako Phyrexian Arena neodstraňuje ze hry karty odešlé do hřbitova. Player vs player: 8/10; multiplayer: 6/10

 

Phyrexian Tribute: můžete se smát, plácat se do čela, nadávat, ale nic nezmůžete: tento prapodivný shatter může být ve správném balíčku smrtící. Již zmiňovaný Liquimetal Coating s ní dokáže divy a pokud umíte zužitkovat či negovat nevýhodu obětování dvou bytostí (nabízí se dialog s níže rozebíraným Grave Pact nebo tvorba tokenů), dá se s úspěchem hrát.

 

Reckless Spite: ve srovnání s populárním Ashes to Ashes jeho hraní přináší pouze instantní rychlost. Dohadem zůstává, jestli je pro nás výhodnější nonartifact činonblack... každým coulem ale kvalitní karta ke zvážení.

 

Relentless Rats: zde udělám výjimku a zmíním bytost. Pokud to ještě nevíte, tak: pro tuto kartu (vedle basic zemí) platí, že v commander decku může být v jednom, dvou, třech, čtyřech a více sesterských hejnech.

 

Sudden Death: poměrně laciné zabíjení bez limitů barvy, síly nebo casting costu. Split second je pro nás dárek, zejména když se na stole nachází bytost s aktivační abilitou... v těchto případech nezapomínejme hrát SD v našem kole, kdy máme prioritu.

 

Victimize: nový wording neobsahující slůvka „as an additional cost to play...“ kartu poněkud oslabuje, leč dopad na hru je pořád drtivý. Připravte si čuníky, na slabochy nehleďte!

 

Wall of Blood: Oops! Další výjimka. Kombo s Near-Death Experience, jinak nic, leda efektivní blocker v kontrolně laděných balíčcích se spoustou získávání životů.

 

Yawgmoth´s Will: tento kousek má v podstatě dva mody – když není dost many, dokáže v nouzi znovuzahrát tutor či zabíjení; pokud však máme hodně prostředků a plný hřbitov, s přehledem vytváříme gigantickou karetní výhodu a následně vyhráváme... co dodat jiného, než: hrát. Jediná nevýhoda je, že efektivní hraní YW vyžaduje zkušenějšího hráče.

 

CC4

 

Barter in Blood: brutální oboustranný edict. Pokud máte jak využívat obětovaných potvor, či hrajete minimum bytostí, je právě toto karta pro vás. Kvalita této karty se zvyšuje počtem hráčů, neboť se dosahuje až šílené účinnosti. Například správně zahraný Blade of the Bloodchief může znamenat mnoho +1/+1 žetonů pro vašeho upíra... Player vs player: 7,5/10; multiplayer: 9/10

 

Damnation: ve zbraních hromadného ničení pokračujeme dále. Černá wratha si najdou cestu do všech kontrolněji laděných balíčků. Pro podobné karty je důležité správné načasování, zkušenost s jednotlivými archetypy je tudíž vítána. Player vs player: 8,5/10; multiplayer: 9,5/10

 

Diabolic Tutor: tutorujeme-li, měli bychom přesně vědět, co hledáme. Dlouhým hledáním zdržujeme soupeře a tím i sebe. Každá situace vyžaduje řešení a každý balíček by měl být schopen tato řešení najít a realizovat. Klasický černý tutor tento úkol plní dokonale. Dvojnásobná cena nežli u klasického Demonic Tutoru nás neodrazuje: s gustem hrajeme oba.

 

Dread Return: pro někoho ve srovnání s Exhume, Reanimate či Animate Dead příliš drahé oživování, avšak je třeba nepřehlédnout velmi zle zneužitelný flashback. Do něj sekáme Shambling Swarm nebo podobnou libou havěť... Výtečná je také koexistence s Grave Pact, jehož znaky si popíšeme v následujícím hesle.

 

Grave Pact: skutečně nebezpečná karta vytvářející nefér poměr vašich a cizích stavů bytostí, ovšem hrajeme-li tento enchantment chytře a s důrazem na sacrifice outlety. Příklady kamarádů „paktu“: Phyrexian Plaguelord, Innocent Blood, Fleshbag Marauder, Carrion Feeder aj.; ideální commander jest Lyzolda, the Blood Witch. Player vs player: 8/10; multiplayer: 9,5/10

 

Greed: kupodivu „poctivá“ karta. 40 životů dává téhle kartě sílu se prosadit. Doplněk stravy, slabší sestřička Necropotence, nabízí nám však volnost: máme volbu mezi líznutím či nelíznutím. Nekra nás při nesprávném hraní dokáže dostat do locku. S trochou laškování tedy berme Greed jako nekru pro děti.

 

Ill-Gotten Gains: nedívejme se na fakt, že toto sorcery pomáhá také soupeři (pokud nám toto vadí, zařadíme také Leyline of the Void), především je to pro nás velmi silný Regrowth, tedy na černé poměry vcelku vzácný jev. Nevlastníme-li úžasňácký Yawgmoth´s Will, je toto užitečná varianta. V reanimačních konstrukcích používáme na zahození drahých bytostí a znovunavrácení exhumačního nářadí. Bohužel ve hře více hráčů hratelnost IGG drasticky upadá. Player vs player: 8,5/10; multiplayer: 6,5/10

 

Mutilate: ve výsledku (vzhledem k horší splashovatelnosti) slabší než Damnation, prakticky však (v monoblack) stejně výkonná. Výhoda spočívá v tom, že se umí dotknout indestructible bytostí, jejichž nárůst s příchodem posledních edic bedlivě pozorujeme...

 

Nether Void: klasika pro majetné a náročné hráče. Sice silná a obávaná karta, avšak s myšlenkou commander formátu příliš nesouvisí – její abilita příliš „kazí“ interaktivní hru. Vyhrává pak ten, kdo má manaflood nebo zásobárnu Mana Vaultů a Sol Ringů...

 

No Mercy: alias nárazník. Výrazně snižuje riziko prohrát na commander damage, dokáže zabíjet potvorné živly se shroudem (viz Morphling), zpomaluje hru v náš prospěch, zároveň nás nestojí příliš many ani dalšího úsilí. Ve hře více hráčů vzniká nový rozměr, tj. domlouvání a vysoká politika – hra je tedy díky NM sociálně zajímavější. Player vs player: 8/10; multiplayer: 9/10

 

Persecute: tento výrazný diskardační prvek spadá do kategorie „zahraj jedno kouzlo – vyhraj hru“. Samozřejmě záleží na tom, proti kolika barvám hrajeme. Patří sem také strašidelný Mind Twist (ten by měl být ve hře dvou hráčů zakázán), o dost slabší Mind Shatter nebo Mind Sludge. Hrajeme-li deathmatch, síla těchto efektů se poněkud vytrácí – i když vyřadit ze hry jednoho ze dvou či více hráčů je pokaždé lákavé... Player vs player: 9/10 (proti monocolored); multiplayer: 6,5/10

 

Pestilence: controly hrající bytosti většího vzrůstu si jistě dopřejí tuto chuťovku. S dostatečným palivem (life gain) a vhodným tělem (zde se nabízí v New Phyrexia objevivší se upgrade Phyrexian Negatora) je klasický mor permanentní plošné zabíjení schopné uhlodat i soupeře (i nás)... Při větším počtu hráčů se zvyšuje šance, že nějaká ta bytost na stole zůstane, tudíž naše nákaza vydrží neléčená déle. Player vs player: 7/10; multiplayer: 8,5/10

 

Slaughter: o manu dražší Dark Banishing s volbou buybacku. 4 životy nejsou v commanderu tolik znát, takže dvakrát nebo třikrát zaplacené pro nás vytváří karetní výhodu...

 

Snuff Out: zde platíme 4 životy v případě nebezpečí – ve výsledku překvapíme soupeře, a to se počítá, pánové! Už někoho vidím, jak zvesela hraje auru na nějakou tu potvůrku vida, že je jeho oponent zatapován...

 

Syphon Mind: zdánlivě nevýrazný discard, avšak jakmile se zvýší počet hráčů, máme tu čest poznat skvělou kartu. Už ve hře tří si za čtyři many lízneme 2 karty a zahodíme každému oponentovi jednu. To je, myslím, více než dobrý kauf... Player vs player: 6,5/10; multiplayer: 8 – 9,5/10 (čím více, tím lépe)

 

Temporal Extortion: tady se názory různí. Pokaždé ale platí, že je řeč o problematické a značně situační kartě. Někdy to je kolo navíc (a čtyři many jsou za Time Walk více než přijatelné), někdy zas dojde k masivnímu úbytku životní energie – a to nemusí vždy něco vyřešit. V multiplayeru samozřejmě kvalita klesá: kolo navíc ztrácí na exkluzivitě a životy může zaplatit kdokoliv, takže se věc dosti komplikuje... Player vs player: 7 – 8/10 (záleží na situaci); multiplayer: 5 – 6/10

 

CC5

 

Beacon of Unrest: má oblíbená. Sahá do jakéhokoliv hřbitova, umí vykopat i artefakt (na černou barvu fenomén věru vzácný) a dá se zahrát i několikrát za hru. Dokonalá karta pro casual hraní vůbec.

 

Contagion: klasické „kočičky“ neztratily na půvabu. Dodnes patří k tomu lepšímu removalu, co černá nabízí. S možností se kočkovat prakticky zadarmo je tento instant ozdobou každého black-heavy balíčku.

 

Hatred: styl „všechno, nebo nic“ nemusí sedět každému hráči. Pravda, se zásobárnou 40 životů se hraje o víc než v rozsahu obligátních 20. Vždy bude záležet, proti komu hrajeme a na jakou bytost soustředíme naši nenávist. Hrajeme-li hromadně, čekejme politikaření, smlouvání a jiné sociální tahanice. Player vs player: 6 – 9/10 (záleží na okolnostech); multiplayer: 6 – 8/10 (záleží na tom, jestli máme pevné nervy...)

 

Living Death: zkrátka nefér karta. Mnohdy daleko ničivější než Damnation – kromě sweep efektu funguje i jako finisher. Záleží jen na nás, jak pilně (a čím) plníme hrob. Pokud jsou na všech stranách rakve plné, dopad LD na hru je sice menší, ale na zábavě to mnoho nemění – prostě absolutní mayhem... Player vs player: 9,5/10; multiplayer: 7 – 8/10 (záleží na načasování)

 

Necrologia: tato nenápadná kartička je schopná lecčeho. V reanimátoru chutná (a pokud nejsme pod tlakem, není problém zaplatit třeba 20 životů...), v jiných případech pomáhá (dolíznout jednorázově 6 nebo 7 karet není k zahození). Nezapomínat na různá kombíčka, například s kartou Niv-Mizzet, the Firemind... Nevýhoda nekrologie je ve hře více hráčů: vytvoříte-li si velkou karetní výhodu, půjdou po vás. Player vs player: 9/10; multiplayer: 7/10

 

Promise of Power: platí podobné, co u předchozí karty. S tím rozdílem, že se toho nedá příliš „kombit“. Rozhodně se jedná o flexibilní kartu s potenciálem jak dosáhnout karetní výhody, tak i démonicky vyhrát.

 

Sanguine Bond: je až zarážející, s čím vším si toto očarování rozumí. Získávání životů je v černé habaděj, přidáme-li bílou, máme z SB smrtící zbraň. Hloupé kombo s Blood Tribute jsem už zmínil, takže dál není co dodat.

 

Subversion: a hle, my o vlku, jsme u účinného continual life gain permanentu. Po investici pěti man už neplatíme nic, jen inkasujeme – čím více oponentů, tím lépe. Player vs player: 6/10; multiplayer: 7 – 9/10

 

Yawgmoth´s Agenda: její kvality jsou nesporné, avšak chce to s ní hodně praxe. Aby se opravdu vyplatilo ji zahrát, je třeba mít opravdu, tedy OPRAVDU plný hřbitov. Důležité je v něm mít celou řádku instantů, abychom nebyli tolik limitovaní lajnou „play no more than one spell each turn“. Hodí se také hrát (a již je mít připravené v hrobě) nějaké ty fetch landy, Wastelandy a podobné krajiny: YA se chová podobně jako Crucible of Worlds – tedy až na to, že veškeré karty už neodcházejí zpátky do hřbitova, alébrž rovnou do exilu...

 

CC6

 

Betrayal of Flesh: Instantní Zombify s možností 1) zabít místo toho bytost nebo 2) udělat oboje za stejné množství many. Nepochybně karta, která překvapí váš i vašeho soupeře.

 

Blood Tribute: čím více životů, tím větší zábava. Chce to jen hrát upíří deck, aby byl potenciál maximální. Máme-li na výběr více cílů, diplomaticky volíme hráče s více životy... Player vs player: 8 – 10/10 (záleží na tom, jestli kombíme, nebo nikoliv); multiplayer: 8,5 – 10/10

 

Corrupt: elegantní způsob, jak vysávat životy odkudkoliv. Flexibilnější Consume Spirit a jeho spřízněné duše přicházejí samosebou v úvahu taktéž. Nehrajeme-li monoblack, máme k užitku Exsanguinate či ve své kategorii specifický Suffer the Past.

 

Enslave: je otázka, jestli chceme v černé hrát to, co se ne vždy vejde do (mono)modré. Já osobně se aurám tohoto typu vyhýbám, tato je však stylová: název, ilustrace, funkce, takže: nikdy neříkej nikdy.

 

Hex: cílovat šest bytostí za šest many je v pořádku, zejména pro agresivněji laděné balíčky neboli: jednostranná wratha. V multiplayeru naprostá bomba: cíle se najdou vždy a těžko se stává, že bychom si zabíjeli vlastní armádu. Player vs player: 8/10 (v optimálním decku); multiplayer: 9,5/10

 

Nightmare Incursion: šest a více exilovaných karet z knihovny je pro manipulativně orientované controly dostatečným motivem ke hraní této extrakce. Jsou-li oponenti dva, nemá příliš smysl hrát ji, protože vyplácat jedno kolo na zahrání může znamenat opravdu hodně. I když extraktování tolika karet je příslovečné terno, je to spíše výhoda s dlouhodobějším projevem. Player vs player: 8,5/10; multiplayer: 6/10

 

Null Profusion: color shift Recycle je v určitých konstelacích karta takřka silnější nežli Necropotence. V commanderu je výhodou, že generála můžeme zahrát bez ohledu na to, jestli máme něco na ruce, či nikoliv, takže se nemusíme až tolik bát discardu. Ten je totiž cestou do pekel. Způsob, jak si NP pojistit (aby nás nezablokovala soupeřovým discardem), jsou různé artefakty, emblematicky Sensei´s Divining Top nebo Crucible of Worlds.

 

Twilight´s Call: slabší varianta Living Death. Možnost urychlení seslání ji staví do role překvapivé broken karty. Jde jen o to, kdo (a co) má ve hřbitovech. V mele účinnost klesá, ale může stoupat zábavnost. Máme-li ve svém hrobě např. Malfegora, získáme nad ostatními nemalou výhodu... Player vs player: 8,5/10; multiplayer: 6 – 8/10

 

CC7

 

Kde nic, tu nic...

 

CC8

 

Decree of Pain: jak již bylo napsáno, všechny dekrety jsou silné a tento patří k tomu nejlepšímu, co decree rodina nabízí. Cyklování často bohatě stačí, ale pokud je dost many, jedná se o broken kus. Player vs player: 8,5/10; multiplayer: 9,5/10

 

CC9

 

Plague Wind: v porovnání s předešlým sorcery dost těžkopádné, málo přístupné a neflexibilní. Avšak zejména pokud hrajeme agresivnější balíček, můžeme toto použít jako rozhodující kartu souboje dvou (a více) tlačáků – tedy pokud nebude deváté kolo pozdě... Player vs player: 6 – 7/10 (záleží na sitaci a typu balíku); multiplayer: 9/10

 

CC10

 

Curse of the Cabal: díky suspendu se jedná o zábavnou a relativně silnou kartu (ačkoliv dosti pomalou, nebo spíše plíživou). V balíčku se spoustou ničení zemí a Braids, Cabal Minion (pozor: tato legenda je oficiálně zakázána/nedoporučena jako commander) může být ještě výkonnější. Logicky méně výrazný v mele. Player vs player: 8,5/10 (v optimálním balíčku); multiplayer: 5/10

 

Závěrem:

 

Udělali jsme tečku za černými chuťovkami a těším se na další spolupráci. Příští díl věnujeme červené barvě, takže hromy a blesky s sebou! A na čtenou!