Ostatní
Night before
Zdravím Vás u prvního bližšího pohledu na Dragon’s maze limited, konkrétně na Sealed deck, který jistě nemalou část čtenářů zítra čeká. Neočekávejte zevrubnou analýzu, jejímž výsledkem bude jasný výstup, kterou gildu hrát, čeho se vyvyarovat a kterých karet se ani nedotknout, ale spíše pár doporučení, čemu věnovat zvýšenou pozornost a na co se při stavbě sealedu zaměřit.
První, ne zrovna tajnou věcí je, že v drtivé většině případů skončíte s trojbarvou, někdy dokonce ještě s nějakou tou splashí navíc. Nemusíte však zoufat, díky gildovním boosterům si dvě z barev můžete zvolit předem a garantuji vám, že o fixaci rozhodně nouze nebude: Každý z boosterů, jež otevřete, totiž obsahuje přesně jednu Gatu (či, v případě těch štastnějších, dokonce dual land nebo Maze’s end). K tomu připočtěte průměrné 2 cluestony (kameny, dávající jednu ze dvou barev, které můžete obětovat a prolíznout, když už nejsou třeba) v nové edici na booster a obavy o colorscrew se jistě rozplynou. A když si tohle spojíme s faktem, že k tomu má většina bytostí v setu větší obranu než útok, zjistíme, že se zítra prvních pár kol nebude kam hrnout a můžeme si v klídku fixovat své četné raritky. O těch ale až za chvíli.
Commony:
Ruku na srdce, o těch to na release poslední dobou zase tolik nebývá, stavět jsme zvyklí spíš kolem silnějších karet, jež nám definují barvy, potažmo gildovních prom a jiných radovánek, jimiž jsme od příchodu RtR hýčkáni. Bez céček se ale obejít nedá, a přestože v této sadě nenabízejí tolik synergie (nejsou přeplácány gildovními schopnostmi), za bližší prozkoumání určitě stat budou.
Maze je edice poměrně malá a fixace na nejběžnějším slotu zabírá tolik místa, že na každou barvu zbylo jen 8 karet, plus jedna z každé gildy. Mimo klasických výplní i tyto:
Steeple Roc, Maze Glider – tyto dvě jsem chtěl původně zmínit zvlášť, nicméně si nejsou až tak nepodobné. Ve vzduchu jim jen tak něco konkurovat nemůže a glider s sebou občas zvedne i pár pestrobarevných kamarádů. Kromě many navíc v costu a této očividné výhody skýtá ještě jedno významné plus, v celé edici na něj dosáhnou jen dva unconditional spot removaly, navíc ani jeden není common - Putrefy a Turn//Burn.
Ubul Sar Gatekeepers – jak jsem již zmínil, průměrný sealed by měl obsahovat necelých šest Guildgate, proto by měl být celý cyklus gatekeeperů (snad s výjimkou červeného) velmi užitečný. A když se rozhlédnete, jak moc pěkných cílů má 2 a méně dozadu, možná nebudete vědět, kam s vaším černým „brankářem“ dřív skočit.
V červené se přímo nabízí Punish the Enemy, o kterém se ale není zas tak moc co rozepisovat, protože se prostě moc neptá. Do oka mi však naštěstí padla ještě jedna karta: Weapon Surge. Levný, šikovný a hlavně JEDINÝ commonový trik v celé edici, který má navíc overload. Na surge bych si v přístích měsících rozhodně dával pozor. A v souvislosti s „triky“ můžu zmínit i svého zeleného kandidáta, kterého bych vám radil spíše obcházet. Phytoburst má totiž jednu menší vadu, jako sorcery vašeho soupeře asi dvakrát nezaskočí.
Co se multicolorů týká, na každou gildu zbyl jeden čestný zástupce, většinou vynikající až solidní, i když některé se mi zdají lehce ošizeny. Deputy je power levelem trochu níž, ale o to univerzálnější má schopnost. Morgue Burstem už si nejsem tak jistý, kdo si ale pamatuje Vengeful Rebirth ví, že by nebylo dobré dělat předčasné závěry. Odnesl to proto jen Drown in Filth, u kterého vám poskočí srdce pokaždé, když se vám podaří zabít aspoň x/1 bytost.
Na uncommonový slot nevyšla dokonce žádná jednobarevná karta (splitky řadím do příslušných kombinací), s manovou náročností se na nás naštěstí těší i větší kvalita. Stejně jako u céček, někde bylo naděleno více, někde méně. Nejvíc podle mě ostrouhaly Rakdos s Orzhovem. RB se tradičně žene dopředu, hlava nehlava, edice needice. Nejsem si jistý, jestli je to v Maze ten správný plán, naštěstí alespoň Carnage Gladiator je dostatečně brutální i sám o sobě. Z bílo-černých karet jsem ještě o trochu rozpačitější, všechny se tváří silně, missnout Sin Collectorem ale podle mě nebude nijak výjimečná věc, Debt to the Deathless spolkne opravdu hodně many a zbylé dvě karty si zase hodně rozumí s větším množstvím bytostí, což pro BW není zas tak obvyklé.
Oproti tomu se opravdu hodně napakoval Dimir se Selesnyí, kde je jednoduše jeden uncommon lepší než druhý, splitky nevyjímaje (jinak se mi zdají celkem vyvážené a ne moc přehnané). Ani u zbylých barev bych se za většinu karet, krom Gobliního Pilota, nestyděl, příliš bych si nevsadil ještě na Restore the Peace (který se mi zdá jako horší AEtherize), a Breed for the Hunt, jež by se zase dal srovnávat s Lost Thoughts.
A konečně to, v co zítra každý doufá, nějaké to sympatické rare. V monocolorech je to vyřešené celkem jednoduše, červená, modrá a bílá mají po jednom smetí a jedné brutalitě (což by nemělo být zas tak těžké rozeznat), o něco vyrovnanější je to u zelené, kde ani jedna z karet nebude insane, ale obě vypadají šikovně a černé zombie-duo Blood Scrivener + Pontiff of Blight (zatím má nejoblíbenější karta edice) tomu všemu s přehledem vévodí.
Co se splitek týká, Catch // Release bych asi jen tak nezařadil, naštěstí se oba špatné efekty sešly na jedné kartě, takže zbytek bych bez problémů hrál, i když neumím seslat druhou půlku (nebo kvůli ní přidal nějakou tu offcolor Gatu navíc).
Že by bylo v setu nějak moc tokenů se říct nedá, každopádně Emmara Tandris má při nejhorším i fajn čísla. Voice of Resurgence taky nebude zdaleka tak divoká jako na constructed, proto jediným pádnějším argumentem pro Selesnyi 5/5 instantní červ.
Rare Gruulu by se hravě dala popsat jako „tři hloupá prasátka.“ Nepochybuju, že mě za tohle za dobu draftování s Dragon’s Maze nejedno vytrestá, nicméně RG si drží svůj standard, což mě zase drží daleko od RG.
Azorius mě, nutno říct, malinko zklamal. Lavinia je samozřejmě vynikající, občas vám udělá celý jeden free combat bez následného protiútoku, proti nečervenému to z ní ale asi nejlepší kartu z decku neudělá. O Cancelu a 2/4 za 4 many skoro bez abilit je podle mě darmo mluvit.
Čest modré trochu spravuje Simic, ne tak úplně „košickým Mana Drainem ,“ Vorel ale bude mnohem nebezpečnější, než jen 1/4 zeď a kdo rád vzpomíná na jednu z nejlepších karet Gatecrashe Stolen Identity, už tentokrát díky Mimicovi nebude muset řešit, na co by měl Cipherovat.
Boros dál pokračuje v trénování svých jednotek, jak se od něj očekává, že čtyřmanová indestructible bytost vévodí většině her asi nikoho nepřekvapí, mnohem více se ale těším, až budu „ukazovat“ Boros Battleshaperem.
Izzetská legenda se mi kvůli manacostu zase tolik nezamlouvá, což pořád neznamená, že bych si ji nerad vyzkoušel a spolu s Uncovered Clues se nestane jednou z mých signature karet. Dragonshift se možná tváří honosně, ale na první pohled mi přijde jako chudší příbuzný Teleportalu.
Co převratného napsat o neuvěřitelné raritní výbavě Orzhovu opravdu netuším, raději odscrolluju dál, abych přestal slintat.
A rakdos si spokojeně tlačí dál, tentokrát co nedožene hrubá síla Exavy, dělají trochu zákeřnější Master of Cruelties a Sire of Insanity. Určitě je vám jasné, jak bude soupeř koukat, když šesté kolo položíte na stůl zdaleka největší bytost a oba si odložíte ruku. Stejně jako u Orzhovu, rarity jak z cukrárny.
Dimir se stejně jako v Gatecrashi tak soustředí na sbírání a šifrování informací, že si zase zapomněl pořídit dobré karty. Trochu to zachraňuje Mirko, od kterého však potřebujete dva až tři úspěšné útoky, abyste se doplahočili k vítězství.
A nakonec Golgari, které se vytasilo s Deadbridge Chantem, který je sice silný a koncepční, bohužel ale i zatraceně pomalý, nehledě na to, že v Ravnica bloku je ničení enchantmentů maindeck materiál. O síle hromadného zabíjení a dopadu nesmrtelných, nekonečně velkých bytostí na limited prostředí se snad příliš rozepisovat nemusím :)
Ať se daří na prerelease!
KK
První, ne zrovna tajnou věcí je, že v drtivé většině případů skončíte s trojbarvou, někdy dokonce ještě s nějakou tou splashí navíc. Nemusíte však zoufat, díky gildovním boosterům si dvě z barev můžete zvolit předem a garantuji vám, že o fixaci rozhodně nouze nebude: Každý z boosterů, jež otevřete, totiž obsahuje přesně jednu Gatu (či, v případě těch štastnějších, dokonce dual land nebo Maze’s end). K tomu připočtěte průměrné 2 cluestony (kameny, dávající jednu ze dvou barev, které můžete obětovat a prolíznout, když už nejsou třeba) v nové edici na booster a obavy o colorscrew se jistě rozplynou. A když si tohle spojíme s faktem, že k tomu má většina bytostí v setu větší obranu než útok, zjistíme, že se zítra prvních pár kol nebude kam hrnout a můžeme si v klídku fixovat své četné raritky. O těch ale až za chvíli.
Commony:
Ruku na srdce, o těch to na release poslední dobou zase tolik nebývá, stavět jsme zvyklí spíš kolem silnějších karet, jež nám definují barvy, potažmo gildovních prom a jiných radovánek, jimiž jsme od příchodu RtR hýčkáni. Bez céček se ale obejít nedá, a přestože v této sadě nenabízejí tolik synergie (nejsou přeplácány gildovními schopnostmi), za bližší prozkoumání určitě stat budou.
Maze je edice poměrně malá a fixace na nejběžnějším slotu zabírá tolik místa, že na každou barvu zbylo jen 8 karet, plus jedna z každé gildy. Mimo klasických výplní i tyto:
Steeple Roc, Maze Glider – tyto dvě jsem chtěl původně zmínit zvlášť, nicméně si nejsou až tak nepodobné. Ve vzduchu jim jen tak něco konkurovat nemůže a glider s sebou občas zvedne i pár pestrobarevných kamarádů. Kromě many navíc v costu a této očividné výhody skýtá ještě jedno významné plus, v celé edici na něj dosáhnou jen dva unconditional spot removaly, navíc ani jeden není common - Putrefy a Turn//Burn.
Ubul Sar Gatekeepers – jak jsem již zmínil, průměrný sealed by měl obsahovat necelých šest Guildgate, proto by měl být celý cyklus gatekeeperů (snad s výjimkou červeného) velmi užitečný. A když se rozhlédnete, jak moc pěkných cílů má 2 a méně dozadu, možná nebudete vědět, kam s vaším černým „brankářem“ dřív skočit.
V červené se přímo nabízí Punish the Enemy, o kterém se ale není zas tak moc co rozepisovat, protože se prostě moc neptá. Do oka mi však naštěstí padla ještě jedna karta: Weapon Surge. Levný, šikovný a hlavně JEDINÝ commonový trik v celé edici, který má navíc overload. Na surge bych si v přístích měsících rozhodně dával pozor. A v souvislosti s „triky“ můžu zmínit i svého zeleného kandidáta, kterého bych vám radil spíše obcházet. Phytoburst má totiž jednu menší vadu, jako sorcery vašeho soupeře asi dvakrát nezaskočí.
Co se multicolorů týká, na každou gildu zbyl jeden čestný zástupce, většinou vynikající až solidní, i když některé se mi zdají lehce ošizeny. Deputy je power levelem trochu níž, ale o to univerzálnější má schopnost. Morgue Burstem už si nejsem tak jistý, kdo si ale pamatuje Vengeful Rebirth ví, že by nebylo dobré dělat předčasné závěry. Odnesl to proto jen Drown in Filth, u kterého vám poskočí srdce pokaždé, když se vám podaří zabít aspoň x/1 bytost.
Na uncommonový slot nevyšla dokonce žádná jednobarevná karta (splitky řadím do příslušných kombinací), s manovou náročností se na nás naštěstí těší i větší kvalita. Stejně jako u céček, někde bylo naděleno více, někde méně. Nejvíc podle mě ostrouhaly Rakdos s Orzhovem. RB se tradičně žene dopředu, hlava nehlava, edice needice. Nejsem si jistý, jestli je to v Maze ten správný plán, naštěstí alespoň Carnage Gladiator je dostatečně brutální i sám o sobě. Z bílo-černých karet jsem ještě o trochu rozpačitější, všechny se tváří silně, missnout Sin Collectorem ale podle mě nebude nijak výjimečná věc, Debt to the Deathless spolkne opravdu hodně many a zbylé dvě karty si zase hodně rozumí s větším množstvím bytostí, což pro BW není zas tak obvyklé.
Oproti tomu se opravdu hodně napakoval Dimir se Selesnyí, kde je jednoduše jeden uncommon lepší než druhý, splitky nevyjímaje (jinak se mi zdají celkem vyvážené a ne moc přehnané). Ani u zbylých barev bych se za většinu karet, krom Gobliního Pilota, nestyděl, příliš bych si nevsadil ještě na Restore the Peace (který se mi zdá jako horší AEtherize), a Breed for the Hunt, jež by se zase dal srovnávat s Lost Thoughts.
A konečně to, v co zítra každý doufá, nějaké to sympatické rare. V monocolorech je to vyřešené celkem jednoduše, červená, modrá a bílá mají po jednom smetí a jedné brutalitě (což by nemělo být zas tak těžké rozeznat), o něco vyrovnanější je to u zelené, kde ani jedna z karet nebude insane, ale obě vypadají šikovně a černé zombie-duo Blood Scrivener + Pontiff of Blight (zatím má nejoblíbenější karta edice) tomu všemu s přehledem vévodí.
Co se splitek týká, Catch // Release bych asi jen tak nezařadil, naštěstí se oba špatné efekty sešly na jedné kartě, takže zbytek bych bez problémů hrál, i když neumím seslat druhou půlku (nebo kvůli ní přidal nějakou tu offcolor Gatu navíc).
Že by bylo v setu nějak moc tokenů se říct nedá, každopádně Emmara Tandris má při nejhorším i fajn čísla. Voice of Resurgence taky nebude zdaleka tak divoká jako na constructed, proto jediným pádnějším argumentem pro Selesnyi 5/5 instantní červ.
Rare Gruulu by se hravě dala popsat jako „tři hloupá prasátka.“ Nepochybuju, že mě za tohle za dobu draftování s Dragon’s Maze nejedno vytrestá, nicméně RG si drží svůj standard, což mě zase drží daleko od RG.
Azorius mě, nutno říct, malinko zklamal. Lavinia je samozřejmě vynikající, občas vám udělá celý jeden free combat bez následného protiútoku, proti nečervenému to z ní ale asi nejlepší kartu z decku neudělá. O Cancelu a 2/4 za 4 many skoro bez abilit je podle mě darmo mluvit.
Čest modré trochu spravuje Simic, ne tak úplně „košickým Mana Drainem ,“ Vorel ale bude mnohem nebezpečnější, než jen 1/4 zeď a kdo rád vzpomíná na jednu z nejlepších karet Gatecrashe Stolen Identity, už tentokrát díky Mimicovi nebude muset řešit, na co by měl Cipherovat.
Boros dál pokračuje v trénování svých jednotek, jak se od něj očekává, že čtyřmanová indestructible bytost vévodí většině her asi nikoho nepřekvapí, mnohem více se ale těším, až budu „ukazovat“ Boros Battleshaperem.
Izzetská legenda se mi kvůli manacostu zase tolik nezamlouvá, což pořád neznamená, že bych si ji nerad vyzkoušel a spolu s Uncovered Clues se nestane jednou z mých signature karet. Dragonshift se možná tváří honosně, ale na první pohled mi přijde jako chudší příbuzný Teleportalu.
Co převratného napsat o neuvěřitelné raritní výbavě Orzhovu opravdu netuším, raději odscrolluju dál, abych přestal slintat.
A rakdos si spokojeně tlačí dál, tentokrát co nedožene hrubá síla Exavy, dělají trochu zákeřnější Master of Cruelties a Sire of Insanity. Určitě je vám jasné, jak bude soupeř koukat, když šesté kolo položíte na stůl zdaleka největší bytost a oba si odložíte ruku. Stejně jako u Orzhovu, rarity jak z cukrárny.
Dimir se stejně jako v Gatecrashi tak soustředí na sbírání a šifrování informací, že si zase zapomněl pořídit dobré karty. Trochu to zachraňuje Mirko, od kterého však potřebujete dva až tři úspěšné útoky, abyste se doplahočili k vítězství.
A nakonec Golgari, které se vytasilo s Deadbridge Chantem, který je sice silný a koncepční, bohužel ale i zatraceně pomalý, nehledě na to, že v Ravnica bloku je ničení enchantmentů maindeck materiál. O síle hromadného zabíjení a dopadu nesmrtelných, nekonečně velkých bytostí na limited prostředí se snad příliš rozepisovat nemusím :)
Ať se daří na prerelease!
KK
Komentáře
Přispívat mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud chcete vložit komentář, přihlaste se ZDE.
