Za doby nepřítomnosti Avacyn andělé trpěli. Bez své velitelky byly letky neorganizované a neefektivní v boji. Mnoho z nich zmizelo před zrakem lidí, ztraceni bez síly, která je stvořila. I na Kůru, svatém místě v podstřeší thrabenské katedrály, si nepřítomnost Avacyn vybrala daň. Někdejší obydlí Avacyn a jejích andělů, vysoko na věži katedrály, se zvenčí jeví jako dlouhé podkroví, zastrčené pod převisem věžní střechy. Ale zevnitř je to prostor mnohem větší, než se zvenčí zdá. Kromě andělů sem nikdo nesmí vstoupit, takže nikdo nevidí, jak neuvěřitelně toto místo zpustlo. Než Avacyn zmizela, byla to elegantní síň, udržovaná ve stavu dokonalé čistoty a neposkvrněnosti, ale bez archandělky teď je téměř doslova rozpadlá, s hromadami sutin na kamenné podlaze, a s děravou střechou, kterou sem prší.
 

Art by David Palumbo

Gisela, velitelka Letky Zlaté noci, byla Avacyniným zmizením zcela zdrcená. Byla jedním z mála svědků boje mezi Avacyn a Griselbrandem, onehdy na nádvoří u Pekelné hrobky. Byla Avacyninou důvěrnicí, nejbližší přítelkyní, a nejsilnějším spojencem. Když spatřila, jak Griselbrand zasadil Avacyn smrtelnou ránu a uvěznil ji v Hrobce, zažila příval pocitů dříve nepoznaných: strach, bezmoc, a zoufalství.
 

Requiem Angel | Art by Eric Deschamps

Když byla Hrobka roztříštěna, Avacyn se objevila v plné síle a její přítomnost naplnila všechny magické ochrany novou svatou silou. Andělské letky se vrátily, také v plné síle, a poskytly lidem výhodu a pomoc v jejich boji se zlem. Všechny tři letky se znovu zformovaly, a dokonce v mnohem větším počtu. Zase jednou budou zbraněmi Avacyn v první linii, ale tentokrát se nebudou stvůrám zla jen bránit, nyní je budou štvát po celém Innistradu, pryč od městských hradeb a vesnických palisád, pryč od lidské civilizace. A, nyní poprvé, budou vítězit.
 

Art by Karl Kopinski

 

Tato letka je soustředěna v Thrabenu, a je klíčová pro udržování avacynských magických ochran. Její andělé tráví většinu času na Kůru a obyvatelům Thrabenu jsou dobře známí. Putují nejčastěji v malých skupinkách a navštěvují léčitelská centra města. Alabastroví andělé také pomáhají kněžím a katarům starat se o ochranná kouzla městských hradeb a svatých míst po celém Innistradu. Podle ostatních andělů jsou ti z Alabastrové letky až moc sentimentální, ale oni sami se považují za praktické, ale soucitné. Často cestují beze zbraní, dávají přednost své magii, a do boje se pouští, až když není jiná možnost. Po zmizení Avacyn byli alabastroví andělé první, kteří si všimli slábnutí moci magických ochran. Mnoho z nich se snažilo starat se o ochrany o to víc - na rozdíl od jiných letek. Toto úsilí nejspíše uchránilo Thraben osudu mnoha zničených měst a sídel.
 

Art by Igor Kieryluk
 

Je to letka andělů-bojovníků, zajišťujících vojenskou sílu církve. její sídlo je v Elgaudské výspě v Nefalii, ačkoli mnoho ze Zlatých andělů sídlí v Thrabenu. V Elgaudské výspě jsou cvičeni kataři, a andělé jsou součástí každodenního života zdejších mladých vojáků. Na okraji Výspy se na skalnatém výčnělku s výhledem na oceán tyčí Andělská věž, kostel a pevnost v jednom. Zde přebývají andělé letky Zlaté noci, v horních prostorách, v mnoha věžičkách spojených úzkými chodbami a komnatami. V tato místa je zakázáno vstoupit komukoli jinému, než andělům letky Zlaté noci.
Protože letka Zlaté noci sídlí v Nefalii, tak se častěji než jiné letky utkává s nekroalchymisty a jejich skaaby. Andělé si postupem doby vytvořili silné odhodlání zničit každou stopu nemrtvých a jejich zvrhlých stvořitelů. Během Avacyniny nepřítomnosti přezdívali skabereni a jiní zločinci malým skupinkám Zlatých andělů "sekerníci". Každá skupinka "sekerníků" sestávala i s menšího množství katarů, nebo svatých vojáků, kteří těla zombií rozsekali a spálili, aby již nemohla být oživena.
Každému soudu s kacířem nebo zločincem v každé z provincií předsedá kněz, nebo jiný vysoký církevní hodnostář, ale na průběh procesu vždy dohlíží i anděl z letky Zlaté noci. Poprav se ovšem andělé nezúčastňují, ty jsou prováděny bezejmennými katy.
Na rozdíl od Alabastrových, andělé Zlaté noci vždy cestují ozbrojeni. Kdykoli je vyslán regiment katarů do nějaké odlehlé části Kessigu nebo Stensie, vždy je doprovází anděl. Ve Stensii andělé nicméně nemohou dlouho přebývat, kvůli zdejšímu nedostatku magických ochran. Jejich odhodlání po pouhých několika dnech dramaticky klesá.
 

Art by Cynthia Sheppard

Andělé letky Zlaté noci jsou charakterističtí svým pragmatismem a dodržováním zákonů církve. Jsou výborní stratégové a obratní velitelé v bitvách. Zlatí andělé považují své Alabastrové soukmenovce za uplakánky, co se trápí každým vrtochem lidského světa. Andělé Zlaté letky mají spíše válečný pohled na věc, a jsou více než ochotni chopit se zbraní i při nejmenší příležitosti. Mnoho z nich bylo neochvějně - až slepě - přesvědčeno, že Avacyn nezmizela. Jen plní svůj úkol, říkali. Ona přesně ví, co dělá, a brzy se vrátí.
Tato víra byla odměněna v okamžiku roztříštění Hrobky. Giselina síla se nejen navrátila, ale dramaticky vzrostla. Byla pověřena křížovou výpravou proti nekromantům a jejich legiím nemrtvých, čehož se chopila s horlivým zápalem.

 

 

Jsou to andělé zrození, obrody, a čistoty, a jsou spojování s obdobím Nového Měsíce. Říká se, že jejich magie ochraňuje lidi. Je to ta nejmenší letka, a jejím úkolem bylo hledání a sledování vlkodlaků a podobných řádících stvůr. Když Avacyn zmizela, uchýlili se z Thrabenu do Videnu, posvátného místa na vzdáleném konci Gavonie. Stále cestovali odlehlými místy Innistradu, a setrvávali ve svém úsilí obnovovat slábnoucí magické ochrany v místech vzdálených bezpečí Thrabenu.
 

Gisela, Blade of Goldnight | Art by Igor Kieryluk

Protože je Volavčí letka blíže Kessigu než obě ostatní, Volavčí andělé byli hlavními pomocníky v boji proti vlkodlakům, a úzce spolupracovali s Kessigskými katary. Ve dnech těsně před návratem Avacyn řádily v Kessigu zuřivé smečky vlkodlaků, a donutily bezpočet lidí hledat ochranu v opevněných sídlech bráněných jen malým počtem andělů a katarů. Volavčí letka se zaměřila na tuto hrozbu, a svým úsilím zachránila nespočet životů. Ze všech letek byla Volavčí nejblíže zanechání všech nadějí, co se Avacyn týče. Její andělé věřili, že se budou muset obrátit k jiným silám kvůli moci a ochraně.
 

Art by Todd Lockwood
 

Každý avacynský arcimág byl novicem v církvi, který jednoho dne projevil přirozený talent k užívání andělské zázračné moci, ale kromě nich se jím může stát kdokoli na Innistradu. Jakmile byli takoví talentovaní jedinci nalezeni, byli uvedeni do tajného řádu mágů pod křídly každé z letek. Schopnosti arcimágů byly věky předávány mezi andělskými mistry, a nakonec byly předány lidem. Každý řád arcimágů vede v historii zpět přímo k Avacyn.
 

Art by Michael C. Hayes

Když byla Avacyn uvězněná ve Hrobce, arcimágové pocítili ztrátu moci nejvíce ze všech, pokud ji neztratili docela. Starší všech tří řádů v tom viděli příležitost k oživení staré, před-avacynské magie. Každý řád se snažil znovu naučit jak přežít a využít svůj talent bez avacynské svaté magie. Někteří z nich cvičili bojová umění s vlastními druhy kouzel a očarování, jiní se soustředili na přírodní elementy, objevovali alchymistickou podstatu přírody a užívali ji ke svým účelům. Někteří znovu otevřeli staré grimoáry pojednávající o léčivých bylinách, posvátných pramenech, a kouzelných ochranách, a vědomosti využívali k ochraně a pomoci lidem v nouzi.
 

Art by Lucas Graciano

Teď, když je Avacyn zpět, arcimágové mají zpět i svou někdejší andělskou moc, a spolu s ní i tu prastarou, přírodní. Tvoří sílu, s níž se musí počítat, sílu, jejíž součástí jsou ti nejmocnější mágové sféry. Každý řád mágů má svůj vlastní specifický oděv a výbavu, a každý na Innistradu je okamžitě rozezná.

Arcimágové Zlaté noci jsou přezdíváni "mudrci kopí". Tento řád je spojován s mocí slunce. Jejich magie je agresivní a mocná, kouzlí oslepující paprsky svatého světla, které mění nemrtvé v prach, a posilují spojence. Stará proroctví předpovídala, že Avacyn jednoho dne zmizí z Innistradu, a mágové je brali velmi vážně. Cvičili se proto kromě magie i v bojových uměních, aby, kdyby došlo k nejhoršímu, byli schopni chopit se "obyčejných" zbraní. Pod svými róbami často nosí zbroj, a jejich zbraně jsou zdobeny znakem Avacynina dvojitého kopí se sluncem v pozadí.

Alabastroví arcimágové jsou známí jako "mudrci Měsíce". Starají se o to, aby se zemřelí lidé nevraceli zpět jako zombie. Jejich magie je ochranná, zahání nemrtvé zpět, a zajišťuje, že hroby zůstanou uzavřeny. Tento řád se okrajově zajímá i o alchymii a práci známějších skaberenů a vyvolávačů ghúlů, aby porozuměl silám, které mohou oživit mrtvé. Většina popisů a znalostí týkající se Hrobky je dílem Alabastrových mágů. Pomocí alchymie dokáží čistit měsíční stříbro, a tvoří tak silné amulety, magické ochrany a zbraně pro katary a avacynský klér. Jejich zbraně jsou odlišné od ostatních, jak vzhledem, tak magií - nejspíše důsledek jejich specializace na artefakty a na nemrtvé. Jejich znakem je obojek Avacyny s Měsícem v pozadí.


Volavčí arcimágové jsou známí jako "mudrci pramenů". Tento řád se specializuje na léčení. Jejich magie spolu se silami přírody navrací zdraví jednotlivcům a někdy i celým skupinám lidí najednou. Většina z tohoto řádu jsou bývalí avacynští kněží, kteří cestovali odlehlými místy Innistradu, pomáhali lidem a léčili nemocné, a nakonec přijali život osamělých poutníků. Mudrci pramenů tedy žijí v klášterech na odlehlých místech, starají se o své zahrady a obdivují nádheru přírody. Teď, s obnovenou mocí, arcimágové vyhledávají kajícné vlkodlaky. Jejich zbraněmi jsou prosté dřevěné hole a kyje, a jejich zbroj (pokud ji vůbec nosí) je jen kožená, tvrzená voskem. Jejich symbolem je volavka v kruhu, a často jej nosí vytetovaný.
 

Už je to dávno, co byli na Innistradu naposledy spatřeni elegantní Volavčí gryfové. Tito gryfové jsou odlišní od těch běžných. Jsou delší, štíhlejší, s volavčí hlavou s dlouhým zobákem na ohebném krku, a s koňskými kopyty. Jsou to rychlí a mrštní letci, přirození nepřátelé stvůr zla, a věrní a mocní spojenci Avacyn a jejích andělů.
 

Art by Jason Chan

Volavčí gryfové jsou citlivá stvoření. Je známo, že v přítomnosti zla okamžitě zneklidní. Někteří kněží je používají k odhalení zlých duchů, k proniknutí skrz upíří očarování, a k odhalení vlivu Skirsdagova kultu. Volavčí gryfové jsou pokládáni za vyslance Avacyn, a jsou velmi uctíváni. Jejich volavčí hlava a gryfí křídla připomíná symbol Avacyn, a též skvrny na Měsíčním povrchu. Volavčí gryfové mají moc podobnou silné avacynské magii, a jejich křik přivolává anděly a jiné nebeské bytosti.

Volavčí jezdci jsou nebeští rytíři Avacyn. Obyčejní gryfové jsou většinou příliš nevrlí a nevyzpytatelní na to, aby je bylo lze osedlat, ale Volavčí gryfové jsou díky své hbitosti a psychické vyrovnanosti přímo ideální do boje ve vzduchu. Kataři Volavčího řádu, nebo prostě Volavčí jezdci, jsou ti, kdož se věnují vzdušným soubojům. Katar s gryfem vždy tvoří nerozlučitelný pár, až do okamžiku smrti jednoho z nich. Rytíři svým gryfům slavnostně přísahají věrnost, a zdá se, že gryfové činí totéž. Volavčí jezdci nejsou jako jiní jezdci na gryfech na jiných sférách, na rozdíl od nich se nepovažují za pána svého oře, ale pouze za jeho pomocnou a ochrannou ruku. Učí se znát jeho nálady, dokonce mohou porozumět i jeho "výslovnosti" a určit, zda gryf vycítil blízké zlo.
 

Art by Jason Chan

I v tomto čase návratu Avacyn na Innistradu číhá zlo. Volavčí řád vynalezl mocnou bojovou techniku proti obzvláště mocným démonům a jiným mocným nepřátelům. Gryf a jeho jezdec se rozletí k nepříteli, jezdec namíří své kopí a vyřkne modlitbu k Avacyn. Oba projdou kouzelnou proměnou, která je sloučí v jedinou, božsky dokonalou zbraň. Takto oba prudce narazí do nepřítele a obětováním svých životů jej zahubí.
 

Ďáblova brázda. Co bylo kdysi jen spálený plácek v příbězích lovců a lesního lidu, se nyní rozevřelo šířeji a hlouběji, a odhalilo tak tunely a průchody do pekelných a zvrhlých říší. Čerti, ďáblové a démoni dožadující se vstupu na povrch nyní volně běhají po okolí, a uspokojují své vražedné choutky v plné míře. Není pochyb, že tento stav je způsoben vypuštěním Griselbranda. Ďáblova brázda je teď obrovskou trhlinou chrlící síru a oheň. Okolní les, kdysi zelený a bujný, je nyní spálený na uhel, a čerti tu dnem i nocí tancují za odlesků plamenů, které z hluboké rokliny šlehají s neutuchající silou.
 

Art by Lucas Graciano