Report z Commanderu s Titanií

Máme tu pro vás další report z Commanderu v Joysticku, tentokrát od Martina Vlnase, který si na turnaj vzal Titanii.

Sedmého dubna se v pražském Joysticku opět sejdou milovníci francouzských jednokarťáků (pro úplné nováčky doporučuji skvělý úvod do formátu od Dominika Malého). Turnaj organizovaný Mirkem Váňou a Kubou Vinnim pod hlavičkou Bohemia MTG Commanders Prague je s každým pokračováním lepší a lepší, proto neváhejte a dorazte. Minule se náš sešlo 50, ale kluci mají ambice ještě vyšší. Mírně limitující je bohužel zatím kapacita Joysticku, takže vřele doporučuji předregistraci. Navíc ušetříte, místo 300 korun namístě vás bude startovné stát jen 250, a tak zbude víc kapitálu na doplňování pitného režimu.

Podrobné informace o eventu najde zde, snad jen dodám, že v plánu jsou po skočení základní fáze main-eventu turnájek v Tiny Leaders a draft Masters 25. Od Mirka mám ještě info, že kluci hodně zamakali na všemožných achievementech, které budete moci získávat během turnaje. Tenkrát už se nebudou týkat jen foilů a alterů, takže by mohl mít šanci i někdo jiný než kolega Myšák, jehož Baral se leskne víc než psí kulky. A pak je prý připravené ještě něco speciálního pro Vítězslava Šmída, respektive pro vítěze turnaje, pokud by nějakou ošklivou náhodou – třeba, kdyby Kačer nestihl ranní vlak – vyhrál kdokoliv jiný. Ale o tom až za chvíli v reportu…

Mimochodem, během dubnového turnaje se budete poprvé moci obrátit na profesionálního judge, pískat bude velezkušený Milan Majerčík. U postranní čáry mu pak bude sekundovat Michal Krkavec. Jeho dvojité rumy a mocné finiše v nastavených kolech mi budou mezi hráči upřímně scházet, Michal si ale chce udělat judgeovské zkoušky a potřebuje sbírat zkušenosti.

Tolik info k budoucnosti. Teď už se pojďme podívat zpátky do minulosti na to, jak zelená elementálka k fetchce a červeno-bílému duálu přišla.

Proč právě Titania?

Chvíli bych se tu mohl rozepisovat nad tím, jak jsem před turnajem dlouze analyzoval metu, testoval a tunil, abych nakonec udělal ten nejlepší metagame call. Jenže to by se mnou nesměla stát u skříně s kartami Eliška, která mi vždycky ochotně pomáhá vybírat vhodné kusy do balíku. Potud vše v pořádku – víc hlav víc ví. Oba se ale bohužel poměrně rozcházíme ve výběrových kritériích, zatímco já obvykle volím podle síly a synergie, Ela má kritérium jediné – kartička jí musí chutnat.

A když ji tasting a tiskařská čerň po chvíli omrzí, začne mi pro změnu vysvětlovat, že ty karty, co mám na hromádce připravené k obalení, jsou v celku moc silné, a je je proto záhodno rozcupovat na dva a víc more casual kousků. Ty už pak nesfúzujete dohromady, ani když byste byl Alex Bertoncini.

Jak jsem tedy balík nakonec vybral? Zhruba týden před turnajem jsem utahal dítě, ženu poslal pít a pak se smutně vyložil zkompletované balíky ze šuplíku:

• Marath, se kterým jsem toho nahrál a vyhrál suverénně nejvíc, je k mání jen na hospodské hraní podle MTGO banlistu. Mohl bych ho přestavit na Samuta, Voice of Dissent, ale toho bych chtěl alespoň trochu potestovat a najít vhodný poměr bytostí a alespoň nějakého zabíjení, které Marath prostě nepotřebuje. A na to nebude čas…

• Zabanovaný Bruse s osiřelým Kraumem byli můj po letech první pokus o kontrolní balík. Když jsem je postavil, všichni si ťukali na čelo, ale nakonec jsem s nimi pár hezkých chvilek zažil. Jenže Bruse dostal banán a já si navíc hraním tohohle balíku uvědomil, že mě mnohem víc baví hru tvořit (a samo nadávat na lidi, co neumějí nic jiného než counterovat), než to ostatním prasit ve velkém stylu Force Spike into Remand into vrata. Tudy tedy také ne…

• poslední volbou pak mohla být Kaalia, která sice zabanovaná není a mohl bych s ní konkurovat Vaškovi Myšákovi v soutěži o nejvíc naleštěné psí koule. Její zlaté časy ale skončily už před lety se změnou mulliganu (pro nepamětníky, v dřevní historii 1v1 EDH jste mohli odmulliganovat libovolný počet nevhodných karet z ruky, aniž byste poslali pryč ruku celou) a dnes odpočívá v zaslouženém důchodu jako investice (dokud ji v nestřeženém okamžiku neobjeví hladové dítě).

Jak z toho ven? Mohl bych si postavit Tymnu s Thrasiosem, kteří se mi hodně líbili a mohli by mi sedět, jenže to bych musel rozbít všechno, co mám postavené, a už to nikdy nedal dohromady. Mohl bych přestavit Kaalii na Queen Marchesu, jenže to je zase primárně kontrol a navíc opravdu hodně clunky. Time to netdeck…

Letmá rekognoskace mtgtop8.com brzy poskytla ideální řešení. Titania tvoří cca deset procent mety v topkách, relativně stabilně se umísťuje a navíc už jsem ji kdysi měl postavenou a hrál, v tu chvíli bylo jasno. Do karet jí navíc paradoxně hrál i ban Fastbondu, který byl samozřejmě nuts, ale doufal jsem, že díky zákazu by se balík mohl dostat mimo pozornost meta playerů.

Našel jsem tedy svůj starý build na tappedoutu, prošel pět vítězných verzí z poslední doby a poskládal kompilát, který mi na první pohled dával smysl. Za pětačtyřicet minut bylo hotovo. Decklist je k vidění zde, ale pokud se nechcete okrást o to, jak jsem dopadl, neklikejte). „To jsem to ale dobře poskládal,“ liboval jsem si, když jsem si ještě jednou projížděl už kompletní balíček.

Že to nebyla tak úplně pravda, jsem zjistil až v sobotu deset minut před začátkem turnaje. Při míchání jsem totiž zjistil, že v balíku mezi 43 landy jaksi absentuje paní Wasteland. A to ne proto, že bych vymyslel nějaký speciální tech, ale čistě proto, že jsem debil. Naštěstí jsem ale byl debil připravený, a tak jsem jednu našel v legačce, kterou jsem měl s sebou, a na poslední chvíli deck obohatil.  Pohodovější start turnaje jsem si každopádně přát nemohl. Klídek, pohoda, kde je ku..a ta Wastelanda, jasně, nikde, SHIT…

Proč právě těhlech 99?

Když se podíváte na pár posledních decků, jde o poměrně standardní build. Hraje se 42 až 44 landů, z toho musí být 15 – 20 forestů, protože jinak se vám velmi často stane, že na úvodní ruce najdete jen samé bezbarvé landy (a navíc, jak k tomu přijde chudák Rofellos). Já nakonec volil 43 a 17 forestů, ale klidně by jich mohlo být více (jenže, co vyhodit…). Na rozdíl od ostatních jsem rozhodně chtěl hrát maximum dvoumanových landů, kromě Havenwood Battleground jsem po turnaji navíc zařadil i Hickory Woodlot a oba jsou základní kameny decku. Celkem jich je tak v balíku pět. Příliš se nehraje ani Nykthos, ten je hodně na pomezí, ale občas neuvěřitelně pomůže, jindy ale poslouží jen jako náboj do Dust Bowle. Místo Homeward Pathu bych dnes hrál Scavenger Grounds a přidal bych také Urborg. Kombo s Depthy jsem hrál v předchozím buildu, ale bylo zbytečné. Za zavážení pak stojí ještě Mishra's Factory, Glacial Chasm a Maze of Ith. Mishru bych rád vyzkoušel, defenzivní landy si naopak s mým plánem být maximálně all-in netykají. A to samé platí i pro drahé bytosti.

Proto v decku nenajdete třeba World Breakera, Avenger of Zendikal a spol. Pokud bych dnes něco měnil, tak určitě přidal Tireless Trackera a Wayward Swordtoothe. Směle vyhodit můžete Joragu. Pokud se na ní spolehnete a oponent má zabíjení, z dvoukolového timewalku už se nevyhrabete. A pokud se bojíte Zurga, můžete přidat ještě Obstinate Baloth, mě ale nepřesvědčil.

Zbytek balíku pak tvoří hlavně rampa a tutory. Zde můžete vést nekonečnou polemiku, jestli je lepší Worldly Tutor, nebo zelený Pact nebo Command, já volil Worldly; jestli hrát fitko a Scapeshift, nehrál jsem ani jedno. Posledních pár karet jsou chuťovky, které by neměly chybět nikdy – Constant Mists, Zuran Orb, Tangle Wire, Triumph of the Hordes a Concordant Crossroads. Ok, Tangle Wire možná jo, jenže to už je fakt na vás. Někdo hraje Nissy, špatná nemusí být ani Smuggler's Copter.

Máte finální stovku, co s tím?

Nejdřív si zkontrolujte, jestli jste nezapomněli Wastelandu, i když popravdě mnohem důležitější pro balík je Ghost Quarter.

Pokud ano, jste na půli cesty k úspěchu. Pak už se jen nesmíte bát mulliganovat mediocre handy. Cíl je jasný – pokud nehrajete proti counterům, chcete hrát Titánii ve třetím s landem v hrobě, což se vám překvapivě velmi často povede, pokud dobře mulliganujete, nebo když máte kliku. Odtud už je cesta k výhře repetitivní a relativně snadná. Pokud hrajete proti counterům, musíte naopak udržet agresi na uzdě, hodně počítat a nesekat landy, které po zcounterování budou chybět. V porovnání třeba s Marathem je to deck, který uřídíte i po několika dvojitých rumech.

Testing? Ne, radši pivo!

I když to vypadá, že jsem s balíčkem před turnajem nenahrál ani hru, úplně pravda to není. Abych nebyl za úplného diletanta, postavil jsem si několik dní před turnajem téměř identickou verzi Titanie na MTGO (bez Thragtuska, Wurmcoily, s Mox Diamondem a pár dalšími drobnými změnami), decklist zde, aktuální pak zde. A nestačil jsem se divit… Balík fungoval výborně, 3:2 a 4:1 byl v tamních ligách hraných na jeden vítězný zápas standard. Myslím, že ani jednou jsem před turnajem neskončil mimo 2:3 a hůř. Jak se rychle ukázalo, jestli Titania něco opravdu umí, tak být konzistentní. Balík dokáže i na pěti kartách předvádět pro soupeře se 30 životy velmi těžko zachytitelné starty. Bát jsem se tak nemusel ani vampýrů. Problematické (a to velmi) byly naopak kombo decky – otravný a ještě konzistentnější Teferi s Chain Veilem, asi nejlepší balík formátu MTGO, a pak Sidisi s Oozou.

Těžké pořízení by samozřejmě bylo i proti čistým counter deckům, ty se ale na MTGO nehrají, protože jsou bezbranné proti vampýrům, které potkáváte nejčastěji. A nehrají se, pokud nepotkáte Vaška Myšáka, což já většinou ano, ani v Frenchi. Za to frantíkům třikrát hurá.

A protože dvacet životů nechutná po banech ani kombům, vyrazil jsem v sobotu na turnaj v lehce optimistické náladě. Cestou jsem si kopil jedno hipsterské flat white v Cafe Amandine (parkování pod Emauzským opatstvím v ulici Pod Slovany, kde o víkendu nic neplatíte a místo je vždy, je asi nejlepší varianta pro mimopražské i líné Pražáky) a v klidu dorazil do Joysticku.

Jak to probíhalo dál, už víte. Místo klidného piva jsem začal freneticky hledat chybějící a land. Ani to pivo jsem nestihl... „První kola moc nevyhrávám, tak třeba dneska,“ bleskne mi hlavou, když se otáčím na plátno s pairingy. A hle, mistr Vítězslav Šmíd. Supiš!

S Kačerem jsem hrál na velkých turnajích tuším čtyřikrát (z toho dvakrát ve finále – jednou v Hradci a jednou na MKMku na Chodově) a jsem s ním ještě konzistentnější než Titanie při mulliganování. Neporazil jsem ho ani jednou.

Prohodíme pár slov. Kačer vypráví o tom, že je prima, že začne s dobrým soupeřem a že se těší, protože při posledním turnaji snad poprvé v životě nedal topku. Já intenzivně přitakávám, modlím se, že mi v balíku nich dalšího nechybí, doufám, že z toho kývání není moc zřejmé takové to „jasně, pyčo“ 😊 a v duchu počítám, jestli si při tomhle počtu lidi budu moci kromě úvodního klepce dovolit ještě jednu prohru, nebo budu muset už všechno vyhrát.

Jenže zrovna, když se dopočítám k tomu, že je to v kélu, ozve se Kuba Vinni s hlášením, že pairingy bude nutné předělat, protože…

Kačera mám rád, ale ještě nikdy jsem se tak rychle nepakoval k jinému soupeři.

Že by to dneska přece jen mohlo být prima?

1. kolo – Vojta Beneš - Sidisi, Undead Vizier

Víte, jak jsem psal, že je super, že se na dvacet životů nehrají komba. Tak Vojta Beneš je přesně ta výjimka, díky níž podobná pravidla můžou platit. Trochu doufám, že by ho třeba ban Oozy mohl namotivovat ke změně, jenže Vojta je taky konzistentní. A já začínám litovat úprku od Kačera, který by s Tymnou a Kraumem byl pořád lepší oponent. Nebýt to Kačer, samozřejmě.

První hru začínám mulliganem, nová ruka není úplná pecka, ale je na ní Thought-Knot Seer, což jsou se Scavenging Oozou asi jediné outy proti kombobalíkům, které vedu, a tak nechávám. Od začátku tahám kvůli Inquisition of Kozilek za kratší konec, navíc nejdou many. Vojta tak hraje generála jako první. Hanba! Seká, hledá. Já ve svém kole dlouho přemýšlím, ale nakonec mu sednu na lep a Thought-Knot Seera zahraju, protože si mohl hledat Toxic Deluge na Titánii a kamarády, která by přišla, pokud bych si lízl zemi. Jenže Vojta si tutorem našel Cabal Coffers, které TKS na věčný odpočinek nepošle, a další kolo s bambilionem man v pohodě složí Painters Servanta s Grindstonem a jdeme na další.

V druhém kole se mi nelíbí už ani ruka se šesti kartami, a tak jdu na pět. Be agressive! Start je poměrně dobrý, Vojtu velmi rychle dostávám na jeden život, jenže to je pořád o jeden víc, než potřebujete, když se na vás z druhé poloviny stolu znova směje Servant s Grindstonem. 0:1. Co teď musím uhrát, už mám spočítané. A taky vím, že bez piva to nepůjde, takže vyrážím na bar!

2. kolo – Samut, the Tested

Šance pořád žije. Když vidím Samuta, mám radost. Nejen proto, že je to hratelný balíček (čti, není to kombo), ale protože je to Naya, která dokáže být neuvěřitelně univerzální, a chtěl jsem si ho postavit taky. Jak univerzální balíček to je, zjistím hned ve třetím kole, když čumím na elfa, třímanovou Thalii a Scavangeing Ooozu s backupem na exilnutí landu, který bych si mohl vrátit Titanií. „Dneska budu doma zatraceně brzo,“ bleskne mi hlavou.

Další dvě hry ale Titanie ukáže, co umí. Oponent je navíc manascrewed, v čemž mu moc nepomůže ani vrácená land destrukce, a tak Samuta nakonec udolávám. 1:1

3. kolo – Baral, Chief of Complience

Takže Sidisi už mám za sebou, teď dostanu monoblue counter. Naději mi ale dává vyhraný hod kostkou a taky úvodní ruka, kde vidím elfa, dva foresty, Rofella, fečku a… to stačí. Oponent behěm mého castění překvapivě jen kývá hlavou, a tak jdeme velmi rychle na další.

Jestli je tahle hra nějaká, tak divná. Oponent totiž třikrát po sobě (třetí až páté kolo, odhadem) zahraje spell, který mi zakáže untapnutí. Takže jen poctivě vykládám země a čekám, co se bude dít dál. V tu chvílí už chápu, že tohle nebude klasický Baral, ale nějaké polymorph kombo. Když oponentovi dojde v šestém kole neuntapování, začínáme hrát. Baral dostává Song of the Dryads, aby se nemohl morphnout. Následně hraju Thought-Knot Seer, který mi ukáže ruku s průměrnou casting cost sedm. Vybírám mezi Cyclonic Riftem a Uginem. Beru Ugina s tím, že tahle hra bude ještě dlouhá. Oponent ale hraje Cyclonic Rift bez overloadu na Titanii. A tím mi dává volnou ruku ho za dvě kola zabít recastnutou Titánií a tokeny. 2:1

4. kolo – Saskia Burešová

Asi nejvyrovnanější a nejzábavnější hry večera. První tahám za kratší provaz, protože oponent vyhrál hod kostkou. Nakonec se mi ale podaří board zaplevelit tokeny a stabilizuji pro win v dalším kole. Oponent s poslední kartou na ruce zaútočí vším včetně Saskie, v klidu postavím rozumné bloky a… dostanu Berserkem.

V další hře tlačím pro změnu já a oponent nakonec na pár životech stabilizuje. Na ruce ale suším Triumph of the Hordes a nakonec vyhrávám přesně na deset protramplených poisonů.

Poslední hra se pro oba balíky nestandardně táhne a čas pomalu dochází. Já sázím tokeny, oponent bytosti. Dominik Malý, který nás přišel zkontrolovat, po hře říká, že oponent mohl být agresivnější – utočí jen jednou bytostí kvůli exalted triggeru místo frontálního útoku a místo komandérky přikládá „jen“ Siege Rhino. Já jsem každopádně rád. Přicházejí nastavená kola. Mám tři, oponent dvě, což mi dává akorát čas na to, abych si Chordy našel Sylvan Safekeepera, Eternal Witnesskou si vrátil Chordy, na konci oponentova čtvrtého nastaveného posekal všechny landy do Safekeepera, udělal si armádu 5/3 a ve svém třetím, a pátém nastavením pak zahrál Chordy into Behemoth FTW. 3:1

5. kolo – Zurgo

S vampýry toho mám nahrané hodně, s Titánií jsem proti Zurgovi nikdy nehrál. Taktika je jasná, be fast. V první hře mi poměrně slušně pomáhá Explorace položená v prvním kole (tady musím poděkovat oponentovi, který mě upozorní, jestli bych nechtěl zahrát druhý land, když už jí mám. Na onlinu totiž Explorace patří mezi jednu z nejdražších karet, a tak ji i v offlineu zkušeně zaměňuji s Burgeoningem). O kolo později, to už je na stole kromě Devoted Druida, který přišel ještě v prvním, i Titanie, si to ale vrátíme, když mu vysvětluju, jak funguje Titanie s Arborou, a on si pak vybírá jiný cíl pro svůj blesk. Nakonec ale oponenta i po hromadném čistění (za čtyři do všech pozemních a hráčů) udolávám.

Druhá hra je tak trochu jiná – Stromkirk Noble into Zurgo into Ball Lightining. Myslím, že pak se ještě Ball Lightning seknul a napálil mi to za dalších šest. Ale stačilo by to i bez…

Ve třetí hře zůstává oponent po zabití Mishrovky dlouho na dvou landech, a i když nemám zrovna nejrychlejší start, nakonec si Titanie udělá pár přátel a dojde si pro vítězství. 4:1

6. kolo – plichta for TOP8

Po kontrole standingů se s oponentem rychle dohodneme na plichtě. Po zbytek kola se snažím pokořit párky s dvojitou porcí chleba. Je to boj, ale nakonec je i přes počáteční odpor posekám a získávám energii na topku. Po očku vedle pozoruji Michala Krkavce, který si zkušeně dojde pro další plichtu a kromě Kačera, který se nepočítá, je tak jediným neporaženým mužem v turnaji. Se skóre 3:0:3 to ale nakonec na topku o chlup nestačí.

Čtvrtfinále – Aleš Bubuen - Prosh

„Vy to hrajete jako standard,“ komentuje naše hry Petr Tejnský, který s Animarem rychle postupuje do semi. A má pravdu. Myslím, že ani jedna hra netrvala déle než pět kol. Potkaly se zkrátka dva all-in balíky. I když nezačínám, nakonec jsem ve dvou hrách o kolo rychlejší, než by byl soupeř. V obou je to díky Zuran Orbě. První hru vyhrávám, protože se oponent zasekne na kritických pěti manách a šestou se rozhodne hledat Sylvánkou. Já mám ale man ještě méně, tři, na stole však čeká na svou šanci Courser of Kruphix. Mohl bych zahrát rovnou Reclamation Sage, kterého mám na ruce, ale to mě nikam neposune, a pokud by si oponent topdecknul land, jsem v kélu. Volím proto riskantní variantu, kdy hraju Into the North pro forest a po zamíchání nacházím další land na vrchu knihovny. To složí potřebné tři pro zahraní Reclamatora. Oponent si naštěstí land nelízne, a tak dalšího kolo přichází Titatnie a Zuran Orb se postará o vítězství.

V dalším kole se pereme, ale instantní Coat of Arms přetlačí i moje tokeny.

Ve třetím začínám a nuts draw, opět se Zuranem stačí. Jsem rychlejší a svištím se semifinále.

Semifinále – Jaroslav Chmelík - Tymna a Kraum

Jak jsem byl v semifinále nervózní, najednou mám pocit, že je splněno a jsem v pohodě. Hry si užívám a mám radost. První si bohužel příliš nepamatuju – své na tom určitě má i sedm čárek na pivním lístku – a tak vám z ní povím jen to, že jsem byl tentokrát velmi opatrný s Titánií, protože se na mě zpoza stolu smála odtapnutá pláň, když mohl oponent hrát Tymnu. A to vždycky značí nějakou habaďůru. Proto raději hraju Crop Rotaci a měním forest za ancient Ancient Tombu, abych mohl za Titanii jedničku doplatit. Měl ji 😊. Pak jsem ještě oponenta trochu (hodně) pocuchal topdecknutým Reclamatorem na Sword of Feast and Famine, který by ho jistě dovedl do cíle.

Druhá hra je hustá. Oponent vyndává True-Name Nemesis, a protože jedna je málo, přichází velmi rychle ještě jedna z Phantasmal Image. Teče mi do bot, ale mám slušnou board presence, takže to oponent nemůže s útoky moc přehánět. A pak je tu ještě jedno eso - na ruce se směje Triumph of The Hordes. Čekám na vhodný okamžik, jenže oponent se ne a ne potapat. Nakonec mi na ruce zbývají dvě karty. Triumph a Worldly Tutor, když v mém upkeepu oponent dává za poslední tři many Jund Charm a nutí mě obě zahodit. Překvapivě mi ještě fungují nějaké mozkové buňky, a tak v reakci hledám Witnessku na vršek knihovny, a pak přes ni (za velké pomoci Nyktosu) vracím Triumph a zabíjím oponenta na infect.

Finále – Vítězslav Šmíd - Tymna a Kraum

Jak jsme dneska začali, tak i končíme. Tentokrát mě už ale od Kačera nic nezachrání.

V první hře nemám ideální draw ani po mulliganech, Vítězslav navíc zaslouženě začíná, protože neztratil ani kytičku. Hru vyhrává Breya, na kterou nemám odpověď.

Ve druhé se vzmůžu na odpor. Concordant Crossroads a rampa mi umožní ve třetím poslat do hry zeleného titána s hastem. Tohle nerozchodí ani Kačer 😊.

Třetí hru ale zase vyhrává Breya. Třetí velké finále s Kačerem. Třetí klepec. Vítězslav vítězí, bere Capture of Jinghzou a mizí na vlak. Já beru duál a fečku a mizím na bar…

Díky za pozornost, a hlavně za perfektní organizaci. Brzy zas!

Poslat článek na e-mail

E-mail přijemce:	Váš e-mail:

Komentáře

Přispívat mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud chcete vložit komentář, přihlaste se ZDE.