Tondův soutěžní článek: Tondova sbírka booster Packů

Ahoj Tondo, držím palce. Je fajn, že ses do toho pustil. Každý článek získává odměnu, ale tobě budiž především odměnou, žes vytrval a vůbec se do toho pustil a dokázal napsat takový článek. Máš být na co hrdý. Jen tak dál. Věřím, že tě to psaní nakonec i bavilo.

1 hlas

Nazdar Tondo, tento Tvoj článok síce možno nikdy nedostane žiadne celosvetové ocenenie, no mňa osobne veľmi bavil. Vskutku som si jeho čítanie užil, ten článok mi príde ako literárna reprezentácia dadaistického obrazu, proste niečo úprimné, reálne, originálne, priam chaotické a vzbudilo to vo mne emóciu.

Neboj sa písania, nie je to žiadna veda a predpoklady na to máš.

PS: Držím palce, aby ste kopanie diery čoskoro dokončili :).

1 hlas

Tohle se mi naopak líbí. Ano, není to možná stylisticky úplně nejlepší ukázka, ale je to napsané od srdce a hezky to ukazuje dospívajícího hráče her, který je má opravdu rád. A to je podle mě mnohem cennější než nějaký vypulírovaný AI text bez osobnosti. I když jsem se vlastně nedozvěděl, jaké že to boostry máš Tondo, napsal jsi pěkný článek o sobě a svém vztahu ke hrám, což je super! Držím palce do budoucna a možná to jednou dotáhneš novinářsky opravdu daleko.

2 hlasy

Díky za milý článek. Napsaný od srdce. Také mne potěšil. Přeju Tondo ať ti nadšení pro stolní hry vydrží, dnes je to těžší a těžší oslovit mladší generaci. Mám kluky 10 a 13 a někdy je těžké je přesvědčit aby si šli zahrát, zrovna na magic se jim moc nechce protože bych je "otravoval" se složitýma 100 karťákama 🙂. Občas ale hrajem D&D adventure system figurkovky a nějaké "doupě" na prázdniny bych jim rád pripravil, už se na to chystám od loňska...

0 hlasů

Hodně pěkný a srdečný článek, který mi udělal radost :-) I když jsem o té tvojí sbírce booster packů příliš nedozvěděl, tak děkuji za něj! :-)

0 hlasů

Ahoj Tondo, skvělý článek, moc mě potěšil! Zdravím do svobodné školy – naše děti chodí do Montessori, takže alternativním školám fandím 😊

Jsem rád, že MTG a D&D u vás takhle fungují – my jsme v Jeseníku založili Yes& klub, který sdružuje hráče ze čtyř středních škol, takže přesně vím, jak moc ta komunita kolem her dává smysl. A musím souhlasit – MTG a D&D jsou prostě nejlepší hry! 🎲

A malá rada ohledně MTG – u nás v klubu si tiskneme kvalitní proxy karty, takže rozdíl nepoznáš a peníze vůbec neřešíme. Jediná výzva je to vystřihování 😂

Mimochodem – odkud jste?

0 hlasů

Nedá mne, abych nezareagoval. Pozitivně hodnotím koníček v podobě fantastických her, hlavně vzhledem k věku autora a dnešní době. I stylisticky hezky napsaný text, pokud je teda Tonda skutečně jeho samostatným pisatelem.
Co mne ale příjde zvláštní, je záliba v temném světě, nemluvě o zombiích a vlkodlacích. Ve dvanácti letech nosit tryko s rohatým démonem? Se svými syny bych určitě mluvil o tom, proč se jim líbí takové věci. Vidím v tom jakýsi konflikt s autoritami, možná s rodiči nebo naopak přílišný vliv "svobodné" školy, absenci trvalých "hodnot". Bagatelizování významu dobra a zla.
V životě lidé nedělají jen to, co se jim chce a na čem se "demokraticky" usnesou, co si odhlasují. Někdy se prostě musí rozhodnout "nesvobodně nedemokraticky", protože lidé nemají vždy přehled o všech souvislostech, o důsledcích jejich rozhodnutí.
V čem je prospěšné, hrát ve škole celý den Dračí doupě? Čtyři roky kopat díru se spolužáky? Dělat si, co každý chce? Představivost, analitické myšlení, vzájemnou spolupráci a vytrvalost přece můžeme tříbit zcela jinými způsoby. V tom přeji Tondovi, aby neměl v budoucím životě problémy, se do stávající společnosti začlenit a být její smysluplnou a právoplatnou součástí. A rodičům, aby synovi dávali větší kapesné, než padesát korun na týden. Je to zcela demotivující a vzhledem k dnešní době, opravdová "almužna". Vlastním synům dávám 500Kč/měsíc, já osobně dostával 200Kč, v devadesátých letech a to jsem žil jen s matkou. Tak hodně zdaru Tondo...

0 hlasů

Takto: Já jsem začal s Dračím Doupětem, Magicem a Doomtrooperem (tam byly, panečku, obrázky! :-)) taky někdy mezi deseti a dvanácti lety, anebo vlastně s gamebooky Lone Wolfa (drakkarimové a helghasti FTW! :-)) už v osmi letech a nemám pocit, že by se to na mně nějak podepsalo... Takže jako nevím, no...

1 hlas

Děti jsou pro mne synonymem radosti života. A i když patří život a smrt nerozlučně k sobě, kolem dětí se mne potemnělá symbolika prostě nelíbí. Vidím v tom jiné souvislosti, než nadšení pro fantastické hry nebo ovlivnění světem her. A tím nemyslím uctívání démonů ve sklepě. Třeba to ale není Tondův případ...
Mám z toho trochu výčitky svědomí, ze židle mne nadzvedla ta "svobodná" škola. Omlouvám se každopádně za moc emotivní komentář.

0 hlasů

Tondo ahoj, držím palce! Pokud jsi to opravdu psal tak, jak je to prezentované, tak z toho působíš úplně normálně a sympaticky, prostě jako člověk, kterého to baví. Piš dál a dělej to, co tě dělá šťastným, protože je vidět, že máš k tomu vztah. A hlavně nepůsobíš jako někdo, kdo „uctívá démony ve sklepě“, ale jako člověk, co si chce užívat hezké hry a atmosféru kolem nich.

S tím komentářem výš proto nesouhlasím. Připomnělo mi to článek tady na CMUSu o Jesperu Myrforsovi a jeho boji proti příliš silným názorům v USA, kvůli kterému nakonec vznikl i celý set The Dark takový, jaký je. A Dračák nebo DND na školách je dnes úplně normální jako kroužek..

1 hlas