Ne-lidská společenství na Mirrodinu

Doug Beyer
8.12. 2010
překlad: honza2

Ani ne před pár týdny jsme mluvili o lidských společenstvích na Mirrodinu. Těchto pět kultur, spjatých s pěti barvami many, představuje veškeré lidství na sféře. Dnes se podíváme na ostatní Mirrodinské humanoidy – leoniny, loxodony, vedalkeny, nimy, gobliny a elfy. Tito humanoidi, spolu s lidmi, houfem myrů, golemů, a několika dalších bytostí tvoří to, čemu říkáme Mirrané. Vážení archeologové a historici sférochodectví, dávejte dobrý pozor, toto jsou poslední známé vědomosti o Mirrodinských kulturách před celosférovou válkou. Už v době, kdy čtete tyto řádky, se některé z kultur začínají měnit vlivem Phyrexie – a již brzy se žádná z nich před válkou neschová.

Leoninové

 

Leoninové jsou rasou hrdých, divokých, lvům podobných humanoidů. Jsou nejpokročilejší a nejorganizovanější rasou na Břitových pláních.

Rozštěpení. Poté, co Sluneční hrana zapříčinila zmizení starších z celé sféry, se jednotná smečka leoninů rozštěpila na dvě menší. Kha-Tal jsou stále věrni předchozím kha, ačkoli Raksha zmizel a s ním i celá generace starších. Obu-Tal je smečka mladých rebelů, zuřivých a obviňujících. Tvrdí, že Kha-Tal zavinili všechny problémy, kterým musí čelit, a chtějí stvořit nový společenský řád pro leoniny a ostatní Mirrany.

Kemba, regentka Kha. Když generace starších zmizeli z Mirrodinu, Raksha, zvaný Zlaté lvíče, zmizel s nimi. Mladá nebeská lovkyně Khemba, hrdinka, která za nadvlády Memnarcha zachránila stovky leoninů, byla zvolena vůdkyní smečky. Kemba odmítla titul kha s tím, že je pouze regentkou, zástupkyní Rakshy v jeho nepřítomnosti. Ačkoli to nevypadá, že by se kdy starší vrátili, Khemba je stále připravená postoupit vládu Rakshovi. Khemba se postarala o znovuvybudování Taj-Nar, a obnovila tak morálku a důstojnost leoninů. Lituje toho, že se Obu-Tal odtrhli z její smečky, a stále se snaží jednat s nimi o sjednocení, ačkoli je většinou nucena s nimi bojovat. Slíbila si, že smečku sjednotí, a ve skrytu duše se bojí toho, že se Raksha jednou vrátí a spatří svou smečku rozdělenou.

 

Juryan, odbojný Kha. Vůdce rebelské smečky Obu-Tal je divoký, charismatický, a nanejvýš rozzlobený mladý bojovník. Sveřepě věří v potřebu revoluce a nového společenského řádu pro leoniny. Tvrdí, že staré časy smečky Kha-Tal minuly. Jeho válečníci stále bojují s loajálními Kha-Tal leoniny, ale prohrávají. Protože jsou v početní nevýhodě, Juryan pro svou smečku zoufale hledá něco, co by jim zachovalo suverenitu. V poslední době se snaží zprovoznit artefakty, které na Mirrodinu zůstali po zmizelých starších, a zaměstnal skupinu kovářů a techniků zkoumáním tajemství těchto artefaktů. Nedávno jeho zvědové objevili podivnou bytost, stvořenou ze spojené kůže a kovu – vypadá to, že Juryan konečně našel zbraň, kterou bude moci použít proti Kha-Tal.

Taj-Nar, obrozené Doupě. Věž v Taj-Nar, starobylé leoninské sídlo, byla téměř zničena manovou bombou ve válce s Memnarchem. Léta ležela v troskách, představujíc zmizelou generaci leoninů a nepřítomnost kha.

Nyní, pod vedením Khemby, byl Taj-Nar pečlivě znovu postaven, ale s mnohem silnější magickou obranou. Nově ustavená Garda, elita leoninských vojáků, mágů a nebeských lovců, brání Doupě ve dne v noci.

Důležité funkce leoninů:

Abuna. Náboženští vůdci leoninů, zvaní abunové, musí strávit rok sami uprostřed divočiny Břitových plání, než si vyslouží kněžské roucho. Abunové hrají hlavní roli v tradičním Řevu Slunce, posvátném obřadu uctívání slunce.

Shikari. Leoninové, kteří jsou odborníky v lovu velké zvěře, se nazývají shikari. Použitím speciálních kouzel, která dokáží zohýbat Ostřici, umí chytit a spoutat kořist. Lov je pro mnoho leoninů přímo posvátný, a shikari jsou proto vysoce uctíváni.

Nebeský lovec. Nebeští lovci jsou odvážní bojovníci, kteří létají na pteronech. Mají svůj vlastní kodex odvahy a věrnosti, a nikdy neodepřou pomoc v nouzi, i kdyby čelili smrtelnému nebezpečí.

Arbitr. Leoninští soudci-proroci zvaní arbitrové praktikují druh svaté magie. Užívají svého zakaleného zraku ke čtení ve sluncích. Jejich radami se řídí soudní spory, a rozhoduje se o trestech pro nepřátele a viníky. Někteří arbitrové mají jizvy od Slunečních hlídek - meditací v Jeskyni světla.

Loxodonové

 
 

Loxodonové jsou rasa sloních humanoidů žijících na Břitových pláních. Jsou to obávaní bojovníci – robustní, ale i překvapivě rychlí, a neúnavní v boji. Jejich názory jsou jasné, přímé, a především, neochvějné.

Absolutismus a Prostá pravda. Pro Loxodony je svět jednoduchý, mluví a vidí vše černobíle – pravda a lež, ctnost a zkaženost – až se člověk sám sebe ptá, jestli jsou jejich mysli vůbec schopny uvažovat jemné odstíny šedé. Jakákoli diskuse s Londonem je marná: vytvoří si okamžitě svůj názor, a nic je nepřiměje ke změně; použijí veškerou svou obratnost na podporu i čerstvě utvořeného názoru, pokud je jejich. Soubor loxodonských pravidel, zvaný Prostá pravda, je předáván z generace na generaci, a to bez jakýchkoli vážnějších diskusí.

Nepotlačitelnost. Loxodonové jsou přirozeně sebejistí, někdy až naivně; každou výzvu považují za zkoušku sebe sama, za prověření svých schopností. Jejich přirozená výzbroj a schopnost dokonale ovládat zbraně jim dává velkou výhodu oproti jakékoli hrozbě, a díky tomu mají v podstatě nezlomnou vůli. Jejich strategie je většinou jednoduchá. Protože nemohou (nebo nechtějí) vidět problémy v jejich složitosti a jemnosti, jako je vidí ostatní rasy, loxodonové  prostě použijí k řešení jakékoli situace přímou, až hrubou sílu. Mnoho z nich opustí své momentální záměry jen kvůli možnosti něčemu čelit, protože věří, že cokoli, co prověří jejich vůli a ctnost, je pro ně darem.

 

Bolest a vykoupení. Navzdory tomu, že jsou neochvějně spolehliví a poctiví, loxodonové vyvinuli tresty pro ty, kteří pravidla porušují.

Nejprve nadřízený voják nebo kněz zaútočí na provinilce, a způsobí mu fyzickou bolest. Poté kněz nebo zpovědník vyslyší provinilcovo doznání viny. Mezi loxodony tato přímá spravedlnost funguje, a je ve shodě s kodexem Prosté pravdy, ačkoli ostatní rasy ji považují za krutou až barbarskou.

Těžkotonážní magie. Loxodonové řeší většinu problémů hrubou silou, ale pokud nastane čas pro magii, použijí ji – přímo, jednoznačně, a s drtivou silou. Jejich kouzelníci a kněží vykonávají spravedlnost bez omlouvání a s velkou silou, čistíce sféru ode všeho zla, vyvolávajíce mocná vtělení spravedlnosti a odvety, a křísíce celé armády zpět k životu. Co loxodonům chybí ve lstivosti, to nahrazují hrubou silou.

Ghalma Tvůrkyně. Loxodonka Ghalma má dar pracovat s artefakty. Pod jejími doteky se kov taví, umožňujíc jí tvořit bez použití výhně. Ghalma toho využívá ke tvorbě hraček, cetek, a malých bytostí. V poslední době se neurokové snaží zjistit, v čem spočívá její talent, a využít jej pro tvorbu umělého života.

Vedalkeni

 

 

Otázka počátku. Vedalkenská touha po vzdělání je zapříčiněna základní otázkou: otázkou počátku (počátku vedalkenů). K zodpovězení této otázky vedalkeni pozorovali, vyzkoušeli, rozpitvali, a posuzovali hmotu a život ze všech možných hledisek. Tato téměř neurotická touha po poznání počátku jim dodala studenou, necitlivou zvědavost, která je někdy až znervózňující. Vyslanci z ostatních ras tvrdí, že pod dlouhými pohledy vedalkenských poslů se cítí jako pokusní králíci.

Memnarchův pád. Vláda vedalkenů byla pádem monarcha upevněna. Ačkoli mnoho z nich považovalo tuto událost za pád bytosti téměř mystické, ostatní se chopili příležitosti a uzurpovali moc a vědomosti, o které se s nimi Memnarch odmítl podělit. Díky tomu mohli začít experimentovat v obrovském rozsahu, již nebržděni jejich bývalým vládcem.

Povolání. Vedalkeny tento rozmach znalostí povzbudil, ale brzy zjistili, že tento rozmach musí být řízen, a získané znalosti roztříděny, aby měl Synod plně pod kontrolou, co vše již bylo poznáno. Bylo proto utvořeno sedm Povolání. Každé z nich hraje svou roli ve vytváření a třídění znalostí.

·        Queralové. Ti, co předkládají otázky.

·        Cephonové. Ti, co hledají znalosti.

·        Memnitechové. Ti, co budují teorie.

·        Certarchové. Ti, co testují.

·        Pherové. Ti, co analyzují.

·        Ordináři. Ti, co stanovují pravdu.

·        Emisaři. Ti, co oznamují pravdu.

Některá z těchto Povolání se brzy uzavřela do sebe (cephonové, memnitechové), a nikdy nesdílejí informace s ostatními, a někteří se dokonce po léta izolují od společnosti (certarchové, pherové)

 

Zmenšení. Ačkoli jsou vedalkeni mistři ve vědění, nedomysleli, jaký prudký pokles populace mžikomolů způsobí jejich náročné experimenty. Tento krátkozraký a neřízený výzkum přivedl mžikomoly, a v důsledku toho i Sérum, mezi nejvzácnější zboží na Mirrodinu.

Poskvrněná Tůně vědění. Jediné tajemství, které vedalkeni neodhalili, během zmatku při pádu Synodu, byla destabilizace Tůně vědění. Někteří vedalkenští mudrci (memnitechové) se domnívají, že Tůně sama začala částečně vnímat, ale toto vnímání se brzy rozpadlo do potřeštěnosti. Toto selhání nejposvátnější vedalkenské hráze vědění je drženo v nejpřísnější tajnosti.

Nimové

 

 

Zombie vytvořené necrogenem, známí jako nimové, nejsou kulturou v pravém slova smyslu. Nicméně se o nich zmíníme, neboť tyto pokřivené bytosti a jejich vládci tvoří v Mephidrossu a celém Mirrodinu určitou inteligentní sílu.

Mephidross. Mnohými zvaný Odpad, Mephidross je obdoba bažiny na Mirrodinu. („Mephitic“ znamená plný zhouby. „Dross“ je struska, která se tvoří na povrchu taveného kovu; také může znamenat něco, co je sprosté nebo méněcenné.) Zdálky vypadá obloha nad Mephidrossem jako inkoust vířící ve vodě. Když se přiblížíte, zem začíná měknout a zanecháváte za sebou nasáklé, vlhké stopy. Ale nejpozoruhodnějším rysem Mephidrossu je zvuk, který vydává. Celá bažina vibruje v nízkém, skřípavém souzvuku. V některých místech to zní jako zvuk vzdáleného parního kotle. Na jiných místech je přímo ohlušující. Některé zprávy tvrdí, že v neustálém hukotu lze zaslechnout šepot.

Necrogen a Nimové. Ten zvuk pochází z Komínů, zlověstných struktur, které „prorůstají“ zdánlivě náhodně celým Mephidrossem. Jsou vysoké od deseti do tří set stop. Ze všech vychází odporný bledozelený plyn zvaný necrogen, který vysává život z bytostí, měníc je na nimy. Toto jsou Mirrodinští nemrtví, pomalu změnění z běžných bytostí na hltavé, tupé zombie. Při přeměně se jim vytvoří množství hrozivých kovových „vylepšení“, od vnějších kovových čelistí, až po ostré „šupiny“ na jejich kloubech a kolenech.

Goblini

 

 

Na rozdíl od jiných sfér, Mirrodinští goblini jsou jednotní v kultuře i záměrech. Mají propracovaný systém víry a pověr, který je pro ně charakteristický.

Ocelová Matka. Goblini mají vlastní verzi „Matky země“ – protože jsou sami částečně kovoví, věří, že Mirrodin sám, je Matkou zemí, a jejich stvořitelem.

Vládce nebes. Goblini vidí nejlépe v červeném konci spektra, dokonce s přesahem do infračervené části. Rudé slunce je pro ně nejzářivější, a pochopitelně je považují za nejmocnější. Věří, že Vládce nebes je obrovské kladivo, které ukovalo tělo Ocelové Matky, a mžikomoli jsou jiskry z výhně. Všudypřítomnost mžikomolů a jejich schopnost procházet kovem pro ně představuje neustálý příliv života a kovu pro jejich Matku.

Škaredé dítě. Objevení se zeleného slunce mělo v gobliní nauce jistý smysl. Tak, jak se oni sami zrodili ze spojení Ocelové Matky a Vládce nebes, stejným spojením vznikla i tato bytost: zelené slunce. Protože slunce vydává v Oxiddě nelibé světlo, Goblini mu začali říkat Škaredé dítě. Považují jej za druh svého vesmírného sourozence.

Modré, bílé, a černé slunce. Goblini si pochopitelně všimli i ostatních sluncí, ale považují je za podřízená Vládci nebes. Modré slunce jejich zrak téměř nevidí, a připadá jim jako duch, nazvali jej Oko zhouby, a přiřadili mu moc nad smrtí. Žlutobílé slunce je mnohem jasnější, i když ne tak jako rudé, a je přezdíváno Nositelka, sestra Vládce nebes. Černé slunce je goblénům viditelné, protože díky teplu vydává matné infračervené světlo. Jeho chmurné světlo je jako žhavé uhlíky ve výhni. Goblini mu říkají Plamen, a věří, že v něm jsou uschovány duše mrtvých, byvše uhlím do výhně Vládce nebes, aby se poté znovu zrodili.

Posvátné dny goblinů. Jejich nejposvátnější den je ten, kdy rudé slunce září přímo nad Rudou dutinou. Věří, že v ten okamžik nastalo spojení Vládce nebes a Ocelové matky, a v jejím lůně vzniká nový život. Je to zároveň obrovská slavnost plodnosti, kdy se množství goblinů snaží spářit co nejblíže dutině, věříce, že jim přinese zdravější a početnější potomstvo. Velká Pec je ten den rozpálena doběla, díky množství kovu, které do ní goblini přikládají jako oběti.

Přeměnit, znovuvyužít, recyklovat. Zemřelí goblini se stanou součástí všech, a to doslova: kovové části jejich těl jsou vhozeny do Velké Pece, a znovu vykovány v nové stroje. Každé gobliní doupě má množství „věcí předků“, věcí z takto získaného kovu, během let přetvořených a propracovaných.

Věci předků. Goblini věří, že kov z živého těla v sobě má větší moc, a je vhodnější k tvorbě, než „obyčejný“ neživý kov. Šamani Ocelové matky vlastní nejpropracovanější „věci“. Do konstrukce těchto věcí, které obklopují Velkou Pec, byli tak přidáni předchozí šamani. Obyčejný neživý kov goblini používají jen na obyčejné věci, jako na hrnce, špičky kopí, a zbroj.

Dráteníci (tinkers). Goblini na Mirrodinu znají tři základní věci: množit se, získat a sežrat, a opravit. Kovový svět Mirrodinu je pro to poslední přímo rájem, a v kombinaci s jejich horlivou vírou z nich dělá dokonalé „tvořiče“, jak si sami říkají. Nicméně, jsou to pořád goblini, laxní v názorech a postojích, a nešikovní v řemeslech, takže jejich výtvory mají nepředvídatelné vlastnosti, a často jsou nebezpečnější pro uživatele, než pro zamýšlený cíl. Pokud je to vůbec možné říci, jejich vlastní systém víry ve znovuzrození činí Mirrodinské gobliny ještě více prostopášné ve vztahu k ceně života.

„Chrastidlo“(rattletrap) je přesný výraz k popisu mnoha gobliních výtvorů. Milují tvorbu válečných strojů a dopravních prostředků, obvykle ověnčených ještě většími a nepraktickými zařízeními. Teplo, které vydává Velká Pec, se využívá k pohonu větších zařízení.

Vedení. Sociální uspořádání goblinů na Mirrodinu je víceméně chaotické, ale kněží přesto vládnou jistou mocí. Obvyklé chvástání ostatní goblini ignorují, ale kněžím podpořeným nějakým mocným a starobylým strojem dopřávají mnohem více sluchu. Kněží se obvykle soustředí na rituály plodnosti a obětování kovu, což podněcuje k nájezdům.

Spory. Goblini se množí a šíří. Díky sklonu zůstávat poblíže Rudé dutiny se nejčastěji hádají mezi sebou o nejlepší místa. Jen malé množství z nich, většinou poutníci, se odešlo pryč z jejich území jinam na Mirrodin.

Elfové

 

Zmizení. Poté, co byly Memnarchovy duševní pasti zničeny, mnoho z obyvatel Mirrodinu zmizelo. Obyvatelstvo hvozdu Spleti bylo zdecimováno. Beze stopy zmizeli téměř všichni trolové, polovina elfů, a třetina lidí. Rodiny byly zpřetrhány, části lesa byly vylidněny. Již předtím traumatizovaní útoky rovnačů se elfové potáceli na prahu zkázy. Stáhli se do obrany, ukrývajíce se na stromech a hledajíce své zmizelé příbuzenstvo.

Viridianští Obnovitelé. Viridianští elfové, kteří zůstali, věřili, že přežili zmizení proto, že mají úkol: obnovit přírodu v její čistotě a odhodit okovy minulosti. Před Pátým Úsvitem žili elfové ve spořádané společnosti vystavěné na Vyvolených z Tel-Jilad. Časem se z nich stali „ekoteroristi“, ochotní zuřivě bránit jakýmikoli prostředky jejich definici „přírodního řádu“. Je otázkou, co na Mirrodinu znamená „přírodní řád“, ale elfové jsou ve své filozofii neochvějní. Věří, že pravda je na jejich straně, a kdokoli s nimi nesouhlasí, představuje hrozbu pro přírodu a jejich snahu stvořit očištěnou společnost.

Anti-technologie. Elfové vidí vedalkenskou společnost hnanou znalostmi a experimenty jako ničivou sílu, která je odděluje od přírody. Vidouce tvorbu plíšků (lamina) ve Spleti, začali věřit, že kov není pravý znak života, a kůže a maso je přirozenější stav. Obnovitelé se snaží zničit cokoli, co zabraňuje jejich ryzímu spojení s přírodou. Pod vedením charismatického Ezuriho se rozhodli zničit myry, vedalkeny, a vše ostatní, co považují za nepřirozené. Věří, že civilizace je prostředkem ke kontrole a jako taková musí být zastavena.

Dilci (Gades). Když viridianští elfové odmítli hierarchii Tel-Jiladu, utvořili si dobrovolné oddíly. Vedalkeni je posměšně nazvali „odrodilci“, a když elfové utvářeli skupiny, výraz přejali a zkrátili na „dilci“. Byli více a více militarističtí, ale ve jménu uchování a pěstování přírodního světa. Dilci se vydávají na mise napříč Mirrodinem, ničíce stopy „staré“ civilizace, lovíce Memnarchovy výtvory, stopujíce a ničíce golemy, a sypajíce tak písek do soukolí „civilizovaných“ kultur.

Ohně mysli. Někteří viridianští elfové stále v noci zapalují Ohně mysli. Tyto ohně jsou zapalovány ve speciálních koších naplněných měděnkou a zvířecím tukem. Ohně mysli hoří modrozeleným plamenem se žlutobílým okrajem. (Chlorid měďný tvoří modrozelený plamen). Ohně mysli představují uctívání běhu dne, jakož i běhu života. Také odrazují větší hladové bestie z hvozdu Spleti.

Výbava elfů. Viridianští elfové používají zbraně připomínající části stromů (ale ne vyrobené z částí stromů). Oblíbené jsou válečné vějíře, vějířovité čepele používané jako šavle, nebo vrhané. Také používají biče z lanorévy (cablevine), spletené i do devítiocasé kočky. Běžné jsou i oštěpy. Luky elfů jsou mocné, vyrobené ze zářivé mědi, s tětivami ze vorračích střev. Šípy jsou opatřeny peřím z mladých vorraků. Když elfové vystřelí najednou ze svých luků, je to poetické, avšak smrtící: tucty tónů, každý jiný, každý z jiného luku. Hrana, která zazvonila nejedné nájezdné hordě.

Prazahrada (Cambree Garden). Na nejvyšších větvích, nejblíže světlu zeleného slunce, vystavěli elfové opevněné zahrady k obraně a zahájení růstu Prazahrady. Tato největší opevněná zahrada ve Spleti byla postavena okolo velkého pole želovoce (gelfruit), světélkujícího ovoce, které pro elfy představuje základní zdroj obživy. Elfové to považují za znovuzrození přírody poté, co vzešlo pravé zelené slunce.

Poslat článek na e-mail

E-mail přijemce:	Váš e-mail:

Komentáře

Přispívat mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud chcete vložit komentář, přihlaste se ZDE.