Profil: John Avon

John Avon patří k jedněm z nejoblíbenějších Magicových ilustrátorů, proto jsme oprášili a upravili článek o tomto mistrovském kreslíři.

John Avon - Biography

Žije v Brightonu, východní Sussex, Anglie. Jeho žena (Patricie MacCarthy) je rovněž ilustrátorka a zároveň nejlepší přítelkyně. Má dvě děti - Laurie (12) a James (9), kteří rovněž prokazují nadání na kresby a malůvky. Jeho hobby je kreslení, kytara, klavír, skládá vlastní dílka. Má rád romantické procházky u moře a dobrou knihu.

Dětství

Narodil se 1961 v Cardiffu, Jižní Wales UK (mimochodem ten samý rok, kdy ruský kosmonaut Yuri Gagarin dobyl vesmír). Má jednoho sourozence - sestru Lydii. Když vyrůstal, nebyly ještě počítače, takže byl donucen zabavit se s vojáčky, modely a malováním. Jeho první kresby byly skice lodí, podivné válečné stroje, zbraně a podivné stvůry. Jak vyrůstal, jeho talent pro kreslení byl čím dál tím zřetelnější. Johnův otec pečlivě schovával všechny malůvky z tohoto období a díky toho je má John stále u táty ve skříni. Směr jeho tvorby se začal odvíjet v okamžiku, kdy poprvé spatřil obrazy Salvadora Dalího – jeho technika a obrazy pomohly Johnovi najít vlastní proud – ne tak neskutečný jako Dalí, ale přesto vzdálený od opravdové reality. Ve dvanácti letech začal kreslit první olejomalby a to především krajiny a vzdálené horizonty. Začal cílevědomě rozvíjet svůj talent směrem, kterým si přál.

Art College - škola umění

To vše se brzy změnilo - jakmile nastoupil na školu, kde se chtěl zdokonalit v kreslení, byl přinucený kreslit uhlem, pastelem apod. – věci, které opravdu nemusel. Jak sám vzpomíná, musel kreslit ty nejvíce nudné věci. Teprve s odstupem času si uvědomil, jak důležité bylo získat tyto vědomosti, i když ho tehdy velice omezovaly. Škola umění z tohoto hlediska byla pro Avona velmi přínosná, sloužila k získání rozhledu, naučení se základním pravidlům a experimentováním s nejrůznějšími technikami. Jak sám Avon dodává – škola je zároveň velmi důležitá pro každého, kdo se chce kreslením živit – naučí Vás malovat dle přání zákazníka, jak se vypořádat s rozdílným názorem a jednat jako profesionál.

Jeho další roky studia byly střídavě oblačné. Potkával špatné i dobré učitele (Chris McEwan), kteří ho vždy maličko ovlivňovali a vštěpovali mu své názory. Nejvíce vzpomíná na poslední rok školy, který pro něj byl nejvíce přínosným - měli vytvořit vlastní dílo, které bylo součástí závěrečné zkoušky. John do toho šel se čtyřmi olejomalbami inspirovanými z “The Transition of Mankind” (změna lidstva) a poprvé cítil, že opravdu namaloval něco, co je pro něj specifické. V té době byl jediný student, kdo kresbou zachycoval realitu a série surealistické fantasy v této době nebyla vůbec módní. I přesto, jeho výsledná známka byla vynikající a zasloužil si tak trochu respektu od svých kolegů.

Profesionální začátky

První kresba, za kterou dostal zaplaceno, byl obrázek nedalekého pekařství pro reklamní noviny. Poté se dostával k náročnějším práci a zakázkám, ale jak sám říká, začátky byly zatraceně těžké. Dokola chodil po všech vydavatelstvích v Londýně a nikdo pro jeho tvorbu nenacházel uplatnění. Jak se mu to nakonec povedlo? Nakonec je to o tom, že najdete správnou osobu, která na sebe vezme riziko a bude vám důvěřovat. To se Johnovi povedlo a jeho první zakázka byla ilustrovat obálku thrillerové knihy “Waterhole”. Namaloval hada, který má místo šupin kulky (myslím nábojnice, pokud by si to někdo chtěl přebrat jinak :) a v puse samopal. O šest měsíců později se jeho dílo objevilo na obalu knihy, která šla do obchodů.

Pak se mu zakázky na obaly knih pomaličku začaly hromadit - většinou šlo o thriller, horor a krimi-novely. Jak sám říká, nebylo to lehké, už jen vzhledem k množství práce, kterou měl zvládnout (namalovat tři obálky za 4 týdny), ale také vzhledem k velké konkurenci. Časem se dopracoval až k tomu, co mu celou dobu leželo v srdci – fantasy. To bylo v té době spojeno především s hororovým žánrem, takže jeho proslulé ilustrace byly například pro Stephna Kinga a poté následovaly další významní autoři. Jmenujme alespoň obálky pro Harryho Harrisona, Terryho Pratcheta, Johna Brunnera, nebo Cordwainer Smitha.

80 a 90 léta tak byly velmi produktivní a John se mimo jiné hodně zajímal o spirituální záležitosti, takže jeho další kresby často nalézaly inspiraci v meditaci, joze, snech, Yin Yang apod. Tyto záležitosti jsou přesně to, co Johna vystihuje a on sám považuje tuto dobu za prozatím nejšťastnější ve svém životě.

Reklama

V zásadě vám to řekne každý – v reklamě jsou peníze. John se jako všichni jeho profesionální přátelé snažil dostat k nějakému zajištěnému klientovi. Znamenalo to pro něj několik zajímavých míst, na kterých měl možnost pracovat. Uvést můžu korporátní finanční firmy, nacionální tisk, nebo hudební průmysl (CD obaly). Celkově to byla daleko náročnější, ale lépe placená práce, nicméně tématově příliš vzdálená od toho, co chtěl Avon malovat.

Magic: the Gathering

Spousta lidí se Avona často ptá: “ Wtf, co je to vlastně ten Magic ?” Než se JA začal v MTG angažovat, nevěděl o kartičkách vůbec nic. K této práci se dostal náhodou, byl ve správný čas na správném místě a Sue Anne Harley si ho vybrala jako jednoho z ilustrátorů na doporučení Iana Millera. Tak vznikla napříkla Mirágová Mountaina, aniž by Avon věděl, k čemu vlastně bude sloužit.

Wizards of the coast jsou v dnešních dnech největším Avonovým klientem. Díky nim procestoval část světa (Japonsko, Afrika, Austrálie, Rusko, Malajsie), ale také se seznámil se spoustou nových lidí a našel nové přátele.

The Magic style - jak vzniká nová edice

V podstatě každý rok vznikne jedna nová velká expanze. Výzkum a vývoj (R&D) dohromady s uměleckým oddělením vytvoří nový svět a prostředí a třikrát za rok na něm spolu s autory pracují. Vždy se jedná o nové a neotřelé myšlenky, s novými charaktery a návodem, jak na svět nahlédnout. Kdo a co rozhoduje? Na začátku je všem ilustrátorům zaslána příručka obsahující spoustu obrázků a poznámek, která slouží k tomu, aby si sjednotili pohled na danou expanzi. Některé karty, které jsou individuální (tzn. hlavní postavy apod., které půjdu i do reklam), navrhuje šéf uměleckého designu - jedná se ale vždy jen o text, nicméně u těchto karet musí autoři často referovat k příručce, aby vystihli správnou náladu a atmosféru dané karty. Takto vznikly například basic landy pro edici Mrirodin, kdy byl Avon vedený náčrty Marka Tedina, ale konečná podoba byla jen na něm.

Digitální kresba a John Avon

Hádky o tom, zda je lepší „skutečný“, nebo „digitální“ styl tvorby JA rozesmějí. Celý život si hrál s kresbami, míchal barvy, používal olej, terpentýn, čistil štětce, kupoval barevné palety atd atd – a je za tuto zkušenost opravdu rád. Ano, nakreslil stovky obrazů jen za použití svých rukou, ALE – z komerčního pohledu se business a „skutečné“ malování nikdy moc neslučovalo. Kdyby měl John nekonečné množství času na každou malbu, kterou si jeho klient přeje, reálná kresba by byla jasným vítězem. Ale díky toho, že jsme v životě i práci limitování časem a vy chcete být v něčem nejlepší, musíte použít všech dostupných prostředků. A jak John podotýká: “jen hlupák by toho nevyužil... “

Technika Johna Avona

Pro Johna je velmi těžké popsat jeho způsob tvorby, protože na svém stylu nevidí nic speciálního, přesto se ho na způsob kreslení lidé často ptají. Pokud by nějakého umělce zajímal přesný postup, je popsaný na jeho stránkách (english only), pro konkrétní tipy maleb. Všeobecně – nejdříve několik rychlých náčrtů a základní myšlenka. Vše musí referovat s příručkou, občas jde o mix několika různých obrázků ve photoshopu, které tuto základní myšlenku vytvoří. Jen několik málo autorů nereferuje k příručce a John k nim nepatří. Poté vše překreslí na papír s 2H propelling tužkou (šroubovací tužka, umělci ví, oč jde).

Tento náčrt oskenuje do Photoshopu a pošle mailem. Pokud klient souhlasí, pouští se JA do barvení a stínování, což zabere několik dalších hodin.

Nakonec své dílo opět zhodnotí a dle aktuálního rozvržení barev dochází k “shedding light” – tzn odstíny světla, záblesky. Jak sám podotýká, Great Lighting = great atmosphere. Netřeba překládat. Za svůj zdroj inspirace často považuje například Keva Walkerse, který je mistr hry se světlem a designem. Velmi důležitá je celková atmosféra, důležitější než samotný detail, nebo použitá technika.

Posledním stadiem tvorby jsou právě detaily. Druh kůry na stromech, oblečení postav apod., vše musí korespondovat. John Avon nemá rád malby, které hýří přílišnými detaily, takže se většinou věnuje více určité vybrané oblasti obrázku a zbytek nechává neupravený.

Nejoblíběnější autoři Magicových karet jsou pro Johna Avona následující: Todd Lockwood, Kev Walker, Daren Bader, Mark Zug a Donato Giancola. Anthony Waters je pak nejen geniální malíř, ale i vynikající návrhář.

A co vy - už máte všechny Avonovi landy ze Zendikaru ? :)

Na závěr ještě několik krásných obrázků:

Pro zájemce odkaz na další Avonovy díla, odkud jsem také čerpal. Přeloženo ze stránek: www.johnavon.com

Dráček

Poslat článek na e-mail

E-mail přijemce:	Váš e-mail:

Komentáře

Přispívat mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud chcete vložit komentář, přihlaste se ZDE.