Takhle by to nešlo Dane! V Londýně dáváš jeden sealed za druhym, a do Tolarie nepřijdeš na turnaj jak je rok dlouhý... :D
0 hlasů
Mnoho hráčů jezdí na Grand Prix turnaje jen kvůli Main Eventu a Side Eventy grindí až po vypadnutí z hlavního turnaje. Dan pojal GP London 2018 opačně a vyrazil hlavně za zábavou a pořádně pogrindit Side Eventy. Z jeho výletu vznikl tento šťavnatý report.
Zdravím všechny magicové fanoušky. Dnes se netradičně podíváme namísto dalekých fantasy krajů, jakými jsou například Innistrad nebo Ixalan, do poměrně blízkého Londýna.
Před pár měsíci zpět jsem se celkem nudil a ve volné chvíli se ponořil do hlubokých vod internetu. Stalo se, že jsem zavítal i na stránky jedné nízkonákladové letecké společnosti, která začala nově létat také z Pardubic do Londýna.
Po několika minutách jsem nalezl i jednosměrné letenky za skvělých 259 Kč. Jenže, co v Londýně? Památky jsou fajn, ale co trocha kartiček, nešlo by? A ejhle, šlo by. Z programu Grand Prix na rok 2018 jsem vysosal potřebné informace. Na konci ledna se tam jedno GP hrálo. Bylo jasno! Stačilo pouze okořenit si GP několikadenním výletem na Maltu, ukecat dva kamarády, Petra Drahokoupila a Karla Veselského a vyrazit do světa velkých čar a kouzel na Grand Prix London 2018.
Na letiště Stansted jsme dosedli ve čtvrtek v pozdních večerních hodinách s bonusovým dvacetiminutovým zpožděním. Jelikož jsme měli koupené jízdenky na konkrétní autobus do města, dali jsme si krátký zběsilý běh letištěm až k zastávce s báječnou hrou „Hledej směrovku“. Běh s kufrem, potažmo batohem na místo, o kterém nevíte, kde se přesně nachází, je skutečná legrace. Hlavně pro ostatní. Naštěstí jsme vyhráli a náš autobus ze Stanstedu na Stratford stihli.
V centru jsme přesedli na místní linku, která nás dovezla téměř až na pokoj. Jaké však bylo naše překvapení, když jsme zjistili, kde lišky dávají dobrou noc. V Londýně! Vystoupíme z autobusu a první co uvidíme je, jak se dvě lišky prohání silnicí a štěkají na sebe.
Grand Prix London 2018 - sajta
V pátek dopoledne jsem se společně s Karlem vypravil na první sealed deck turnaj do 2,5 km vzdáleného ExCelu.
Oba jsme měli zakoupený Limited Fanatic Package za stodvacet liber, který obsahoval účast na šesti limited turnajích, Mutavault promo, speciální playmat s motivem Mutavaultu, bloček s propiskou a krabičku. Petr si mohl dovolit přispat, jelikož první modernový turnaj začínal o hodinu později než ten náš. Pro něho byl plán jasný - jedině modern, na který si vypiloval fritku. Pro svůj záměr si zakoupil Constructed Fanatic Package, který se téměř rovnal našemu. Rozdíl byl čtyřicet liber a na místo možnosti soutěžit na šesti limited turnajích, obsahoval účast na šesti libovolných constructed formátech.
Cestou do ExCeLu se nám povedlo přepadnout McDonalds a jednu místní samošku, neberte mě doslova, a tak jsme na místo dorazili spokojeni s plnými žaludky. Tam již čekalo připravené stanoviště, kde nám vydali šest kupónů s našimi jmény pro účast na turnajích a ostatní předměty z Fanatic package. Mise číslo jedno splněna - první Mutavault.
Zde se mi hned na úvod povedlo malé faux pas. Došel jsem k nejbližšímu stolu, že si vše uložím a najednou koukám, a kupónů mám jenom pět! Běžím tedy zpět podat reklamaci, kde mi ochotný pořadatel vystavuje nový šestý lístek. Spokojený se vracím zpět ke stolu, kde na mě prozatím čeká Karel. Asi v polovině cesty vidím na zemi válet se bílý kartónek. Copak to asi bylo? Samozřejmě, můj chybějící kupón. Pak už následovala omluva a vrácení bonusového kupónu.
Mile mne překvapilo, jak měli organizátoři perfektně vymyšlené přihlašování na turnaje pro ty, kteří měli koupený fanatic. Při začátku registrace na turnaj jen vyndali košík s příslušným názvem, kam stačilo hodit kupón se svým jménem. Nic víc netřeba.
Po přihlášení na první turnaj jsme šli okouknout prize wall. Žádná sláva se nekonala, ale vybrat se dalo. Kusovky se během GP střídali, jak si je hráči v průběhu času rozebírali. Tady mě akorát nepotěšilo to, že ani den před turnajem nebylo známo, co přesně bude prize wall obsahovat. Tím nemyslím kusovky, ale ostatní produkty. Snad se příště polepší.
Mise na každý den zněla: Zúčastnit se ranního turnaje, dostat Mutavault za účast a nasyslit v prvním turnaji co nejvíce bodů, protože ranní soutěže byly dvojnásobně bodované než odpolední.
Grand Prix London 2018 - vnitřek sajty
Turnaj č. 1
Povedlo se mi otevřít něco málo zelených ještěrek v čele s Ghaltou a k nim i duo korzárů.
První i druhá hra šla podle plánu, a tak jsem brzy slavil první vítězství v Londýně a svému balíčku jsem pro následující hry velmi věřil. V každé hře prvního kola se mi ukázal minimálně jeden dvoumanový pirát a v druhé partii došlo i na hladovou ještěrku.
V druhém kole to však již žádná sláva nebyla. Sice jsem začal výhrou a pokračoval ve vítězné vlně, ale potom se dostavila magicová klasika. Respektive se nedostavila. Země.
Třetí kolo kopírovalo druhé, tudíž jsem také hodně rychle skončil. Úvodní euforii vystřídalo zklamání.
Nezbývalo mi nic jiného než si jít spravit chuť něčím dobrým k snědku. Karel na mě už čekal po báječném výsledku se dvěma výhrami a remízou.
V bezprostředním okolí ExCeLu jsme nalezli maličký bufet, kde se dalo slušně a levně najíst. Docela jsme koukali, když jsme po pár minutách slyšeli z úst obsluhy polštinu. Naši severní sousedé jsou zkrátka skoro všude.
Grand Prix London 2018 - decklist z turnaje č. 1
Turnaj č. 2
Odpoledne jsem chtěl napravit nepovedený první turnaj. Tentokrát jsem stvořil Boros s pár závěrečnými vychytávkami jako Captivating Crew a skvělý Silvercad Ferocidons, který při zranění nutí soupeře obětovat jeden permanent.
Jako bonus se turnaje účastnila magicová smetánka, čekající na sobotní main event. Na vybrané hráče byla vypsaná odměna. Pokud jste jednoho z nich potkali a zároveň i porazili, mohli jste se těšit s padesáti bodíku navíc.
Hádejte, kohopak jsem dostal do prvního kola? Samozřejmě, že jednoho z bounty hráčů! Vtipné akorát bylo, že jsem ho do té doby vůbec neznal. Nějaký David Williams. Hodně mi připomínal, Tealca z Hvězdné brány. Tichý, mlčenlivá a rychlý.
První hru jsem začal mulliganem, kdy jsem si na šesti kartách nechal dvě země, pláň a horu a doufal, že s přispěním scry další dojdou. Nedošly. Skončil jsem hodně rychle na třech a Williamsovi tříbarevní piráti mě smetli jedna báseň. V této hře jsem také poprvé a naposledy v turnaji viděl Captivating crew.
Druhá hra se nesla v podobném duchu jako první, jen jsem měl o jeden land navíc. Trochu jsem se cukal, ale Dire fleet neckbreaker mi vysvětlil, že odpor je marný. Sbohem bodíky navíc.
V druhém kole jsem hrál s pohodovým chlápkem ze Švédska, který pilotoval Mardu balíček. Naneštěstí pro něho a naštěstí pro mě, se ten můj rozhodl spolupracovat a fungoval, jak měl. Po slušně rychlém aggru z mé strany, došlo na chvíli k vyrovnání hry. Poté mi dorazil Silvercad Ferocidons, který začal úřadovat. Soupeř na něho nenalezl odpověď, a tak po několika kolech pouhé obrany skončil bez všech permanentů a pouze se zeměmi.
V další hře jsem se ocitl v pozici Davida Williamse. Protihráči nespolupracovali landy, a tak jsem si došel snadno pro vítězství.
Na poslední páteční zápas si již příliš nepamatuji. V první hře protivník končil na hezkých pětatřiceti životech. Druhou hru jsem se prokočkoval až k vítězství. Třetí jsem zakončil na jednačtyřiceti životech a tím vrátil soupeři první hru. Nakonec jsem zápas vybojoval a vyhrál 2:1, stejně jako celý turnájek.
Vybral jsem si svoji zaslouženou výhru, a šel jsem konečně okouknout obchodníky, co nabízejí. U nich jsem si nakoupil pár oživovaček a vydal se sám zpět do prozatímního domova.
Karel, po remíze v posledním kole, utekl splnit si svoji občanskou povinnost a odvolit v prezidentské volbě a unavený Petr již dávno seděl na základně, jelikož druhý modern končil o hodinu dříve než náš sealed.
Vypravil jsem se tedy sám s mobilní offline navigací zpět a doufal, že se neztratím. To se mi skoro povedlo, ale i tak jsem si zašel dobrý kilometřík navíc. Za to jsem však nalezl poblíž haly fajnové bistro, kde platilo pravidlo: Zaplať málo, dáme ti toho kupu. Jediná nevýhoda byla, že tam vše smažili.
Grand Prix London 2018 - decklist z turnaje č. 2
Turnaj č. 3
I druhý den jsem si hned po ránu odškrtl kolonku obdržená Mutavaulta, a jal se otvírat nových šest boosterů. Z nich na mě vykoukli dva planeswalkeři, spousta zabíjení a několik upírů s Legion Lieutenantem jako vůdcem. Za zmínku pak stojí i Golden Guardian, který jsem se rozhodl zahrát i přes můj nezměrný odpor k flipovacím kartám.
Výše zmíněné karty jsem promíchal a postavil černobílý upíří balíček s červeným odstínem na oba sférochodce. Nemohl jsem prohrát. Alespoň to jsem si myslel.
Na úvod jsem se utkal s Martinem Samem z Cambridge. Hrál černozelený midrange a fungoval mu zcela ideálně.
Velmi rychle jsem nastoupil s upíry, ale s časem mi došel dech, jelikož se dostavil přehršel zemí. Asi kompenzace za předchozí den, kdy mi chyběli. Ještěři měli snadnou práci, a jakýkoliv odpor byl odměněn jedním z nepěkných kouzel, kterými soupeř disponoval. Fajn bylo, že jsem rychle dostal horu. Horší bylo to, že ani jeden z chodců nepřišel.
Druhá hra se nesla v podobném duchu jako první. Trochu jsem se cukal díky Bishops Soldier, ale sami na vítězství nestačil.
V příštím kole jsem potkal Stevena Hilla. Hrál trojbarvu v kombinaci černozelené s příchutí modré na pár vypečených kousků, mezi kterými nechyběl Nezahal.
Osudným se mu však stal nadbytek zemí jak v první, tak v druhé hře. Chodce jsem ani tentokrát neviděl, ale nepotřeboval jsem je.
Před třetím kolem naproti mně usedá soupeř a ptá se, nedáme remízu? Po chvíli váhání si s ním plácnu. I když balíček mohl výhru snadno uhrát, nějak jsem mu nevěřil. Po zapsání jsem se dozvěděl, jakou jsem udělal chybu. Soupeř navrhoval remízu z toho důvodu, že mu za dvacet minut začínal nový turnaj. No nic, alespoň jsem získal více času na regeneraci a posbírání síly na večerní zápasy.
Grand Prix London 2018 - decklist z turnaje č. 3
Turnaj č. 4
Tentokrát jsem ze získaných karet postavil zelenomodré pašíky. Pár malých pirátů pro první zranění a zaměstnání protivníka a za nimi kráčející dinosauři s 12/12 králem Ghaltou. Vzhůru do boje.
Piráti, další piráti! A zase trojbarevní, sakra, jak těm lidem mohou chodit tři barvy, když mě nechodí dvě? No nic. Hra se krásně přelévala z jedné strany na druhou. Chvíli jsem měl navrch já, chvíli můj protivník. Pak to přišlo! Poslal jsem do boje Ghaltu a dokázal jsem soupeře dostat na jeden život. V té době mě lítali naopak dva korzáři z modré sestavy. Jako odpověď na Ghaltu se mi postavil Dinosaur Hunter. Mé děsivé ještěrce s tramplem zase až tolik nevadil. Soupeř by umíral na projití a smrt Ghalty by byla malá oběť. Tapnul jsem ho tedy do útoku a s ním další dvě bytosti. Soupeř blokoval, jak jsem čekal. Malé potvůrky skočili pod tlapy mých velikánů a Dinosaur Hunter se postavil Ghaltovi, ale ouha. Lovec obdržel Buccaneers Bravado a Ghalta padl přes first strike aniž by soupeře dorazil. V dalším kole jsem prohrál, když se oba korzáři a lovec vydali do mé odkryté obrany.
Druhá hra kopírovala první. Znovu jsem měl mírně navrch. Protivník plul stejně jako v první hře s piráty na lodi a létal ze vzduchu. Jen tentokrát jednoho z korzárů vystřídal Siren Reaver. Na mých osmi životech dostal plus jedna a double strike a tím vše skončilo. Smutná to prohra. Někdo si to umí zkrátka líznout.
V druhém kole jsem si spravil chuť na černobílých upírech. První hru jsem zaváhal a prohrál. Následující však protivník dostal pouze pláně a mě stačilo vyndávat bytůstky.
V třetí mi znovu oponent mimo zemí nic neukázal, a tak jsem slavil první turnajové vítězství. Měl jsem štěstí, jelikož mimo upírů se na mě chystal i bílý Trapjaw Tyrant.
V posledním kole se mi předvedla další trojbarva. Tentokrát v Jeskai kombinaci.
V první hře se blýskly oba moji korzáři a po trochu těžším začátku následovala snadná cesta k vítězství.
Druhou hru jsem protivníka míchnul, a i když to zprvu nevypadalo, dostal příliš zemí a ke konci mu došel dech. Opět večerní turnaj ukončený výsledkem 2:1.
Zbývalo jen dojít „domů“, navečeřet se a otevřít si Guiness na oslavu, že i druhý den je poměrně úspěšně za mnou. V sobotu se už klukům tolik nedařilo jako první den, ale přesto uhráli slušné výsledky. Pokud si dobře pamatuji, jen o malou kapku slabší než já.
Grand Prix London 2018 - vendors
Turnaj č. 5
Z otevřených boosterů jsem postavil balíček hodně podobný tomu z předchozího rána. Kde se největší změnou stala ztráta chodců, ale byla by to velká klika otevřít i jen jednoho znovu. Namísto nich přibyla legendární upírka, zvaná též Soumračná růže a černý dinosauří dědeček. Pool byl na tolik silný, že jsem dokázal postavit ještě druhý náhradní deck v modrozelené, kde převažovali malá rychlá stvoření a k nim jsem na podporu obdržel i nějaké to posílení. Dlouho jsem váhal, jaký balíček zvolit. Slečna sedící vedle mne, mi poradila upíry, a já dal na ni. Přeci jen, žena má vždy pravdu.
Grand Prix London 2018 - decklist z turnaje č. 5 verze 1
První kolo jsem jako téměř pokaždé prohrál. Ani sebelepší balíček bez řádného promíchání zkrátka nefunguje. Soupeř jménem Li Nick hrál hodně agresivní černobílé upíry se zelenou na Vrasku a Ghaltu. Snažil jsem se, ale Vraska vládla. Druhou hru jsem vyměnil celý deck, s tím, že překvapím soupeře. Začínal jsem s třemi zeměmi na ruce a hru skončil s deseti, kdy jsem seslal asi jen šest kouzel. Tím jsem se zřekl náhradního balíčku.
V druhém kole se proti mně postavila stejná barevná kombinace jako v prvním. Tentokrát naštěstí bez Vrasky.
První hru jsem protivníka hladce převálcoval, když šel mulliganem do pouhých čtyř karet. K vítězství mi pak stačili pouhé tři zahrané karty. Druhou hru jsem se dlouho bránil, než jsem získal kontrolu nad hrou. Jediným útokem jsem změnil šestadvacet soupeřových životů na pouhé dva. Naneštěstí protivníkovi pak došla chybějící poslední mana na finální kouzlo a z mých třech životů se rázem stala nula.
V třetí hře jsme sváděli vyrovnaný lítý boj. Částečně mi pomohlo i přidání životů, kdy jsem se v jednu chvíli dostal na pouhých šest. Nakonec se však štěstí přehouplo na moji stranu a nic na tom nezměnil ani protivníkův Ghalta. Ano, opravdu ho měl skoro každý.
Poslední hru turnaje jsem svedl s místním postarším gentlemanem. Skutečně sympatický chlapík, co hrál ultimátní merfolky. Naštěstí pro mě je hrál dosti nepřesně.
Hned v druhém kole se objevil Deeproot Elit, který rostl jako z vody, když soupeřovu polovinu bitevního pole zaplavovali hordy rybiček. Nakonec se z něho stalo 7/7 monstrum, co přidávalo žetony i na ostatní bytůstky. Po sérii podhazování, mi přišlo Radiant Destiny, kdy jsem možná nestrategicky volil na místo upírů dinosaury, protože jsem měl dva ve hře. Žádný z upírů, i když jich byl plný balíček, se nevyskytoval v té chvíli na bojišti. V následujícím kole soupeř neskutečně chyboval, kdy zapomněl, že jsou ještěrky větší a rozběhl se bezhlavě vpřed. Tímto způsobem přišel o dva merfolky, zatímco mé ještěrky přežily, ale životy mi klesly na pouhých šest. Ve svém kole jsem získal blessing a mohl se konečně rozběhnout a začít vracet úder. K tomu jsem postupně vyvolal několik krvesajů a Elendu, která se činila. Nyní jsem začal litovat, že jsem si vybral při Destiny dinosaury a ne upíry, ale čert ví, jak by to dopadlo, kdybych volil opačně. Elenda brzy padla, ale tím přinesla na bojiště tři malé následovníky. Poté jsem zahrál Recover, hádejte na koho, a tím se karta obrátila.
V druhé hře jsem tahal za delší konec hned od začátku, i když zcela bez problémů jsem to neměl. Hra 2:0 a turnaj opět 2:1.
Grand Prix London 2018 - decklist z turnaje č. 5 verze 2
Turnaj č. 6
Na závěrečný turnaj jsem se domluvil s Karlem na dvouhlavce, abychom si GP zpestřili. Vtipné bylo, že ještě při stavbě balíčku jsme ani jeden neznali přesná pravidla pro dvouhlavého obra. Ptali jsme se tak na poslední chvíli na pravidla a doplňovali si znalosti. Na kolik se hraje životů, jak se brání a na kolik her se v partii hraje.
Otvíralo se dvanáct boosterů, a díky tomu se dali postavit skutečně vyladěné balíčky. Karel si vymyslel modročerné piráty, kdy utočil převážně rychlými bytostmi vzduchem. Když se náhodou něco objevilo ve vzduchu, tak to rychle sklidil množstvím zabíjení, kterým disponoval. Nejzajímavějšími kartami ve vzduchu byli tři korzáři, siréna a za instanty Vraska Contempt.
Pro mě zbyla hrubá pozemní síla v podobě červenozelených dinosaurů, jedné dryády pro odtapování země, červeného smažení, triků a hlavně dvou bijců. Burning Suns Avatara a Etali, Primal Storm. Jediná škoda, že Etali se nikdy nepodíval do hry.
V prvním kole jsme proti sobě dostali pány Glovera a Fidella. Vtipné, že pan Glover byl gentleman z mé předchozí hry. Náhoda, že? A co hráli naši soupeři? Můj starý známý vládl opět merfolkům, a znovu i Deeproot Elit. Jeho spoluhráč hrál pak tříbarevnou všehochuť v Naya barvě. Ještě před začátkem hry nám protivníci předvedli krátký zábavný divadelní výstup. Prvně se brutálně pohádali, nadávali si známými anglickými slovíčky, která jistě slýcháte v původních zněních amerických akčních filmů. Došlo to tak daleko, že jeden z nich se jakoby už už zvedal k odchodu, se slovy, že s takovým „tentononc“ hrát nebude. Poté se rázem udobřili a veškerá zloba zmizela jako mávnutím kouzelného proutku a již se neobjevila.
Hned od začátku jsme měli převahu, když se Karlovi povedlo seslat dva korzáry a o asi dvě kola později i třetího. Na mé straně se pak ukázal přes manové urychlení ve čtvrtém kole Avatar. Sice dostal hned spacák, ale vystřelil si, a to stačilo. Brzy jsme mohli slavit první dvouhlavé vítězství.
V druhém kole jsme potkali dvojici Němců se jmény Simon a Wiskelmann a hodně dlouho na ně nezapomeneme.
Já i Karel jsme šli do mulliganu. I když je zde první mulligan zdarma, museli jsme ho opakovat do šesti karet, abychom na rukou měli karty, s kterými lze nějak pracovat.
Hodně dlouhou dobu jsem zůstal na pouhých dvou landech a Karel na třech, přesto se nám povedlo vyvinout tlak, kdy korzárské útoky vzduchem s mojí malou podporou soupeře velmi boleli. V jednu chvíli se dokonce oponenti uchýlili k tomu, že zahráli Tilonallis Crown na jednoho z našich pirátů. Naštěstí jsem měl v té chvíli volné many, ono taky, co hrát pořád za pouhé dvě, a tudíž jsem mohl korzára zachránit díky Buccaneers Bravado. Mohli jsme jim jen děkovat. Naneštěstí v našem útoku seslali kouzlo ničící útočící bytost a tím se vylepšeného korzára zbavili. Mě však dorazila třetí zem a Karlovi čtvrtá, a tak jsme mohli dále tlačit. Po našem útoku jim zůstalo pouhých osm životů, kdy my jich měli jednatřicet. Zem zůstávala zablokovaná pro obě strany z důvodu velkého množství bytostí na obou stranách. Takže jsme se cítili bezpečně a netušili jsme, že v následujícím kole prohrajeme. Přes kombo. Ano, i to tu jde.
Do hry vstoupil Dire Fleet Ravager a změnil životy na poměr devět ku dvěma. To samo by o sobě na nás nestačilo. Následoval ho však Gruesome Fate a při pěti bytostech sesilatele znamenal náš konec. Jistě si dovedete představit ohromnou radost protivníků a zároveň náš smutek, když jsme z téměř vyhrané hry rázem prohráli.
Odhodláni pomstít se za druhé kolo usedáme ke stolu a čekáme na to, kdo se s námi utká v posledním třetím kole turnaje. Čekáme, čekáme a čekáme … a nic. Nikdo se neobjeví, a tím pádem vyhráváme kontumačně. Tímto zvláštním vítězstvím ukončujeme své působení na GP Londom a jdeme si vyzvednout výhry.
Grand Prix London 2018 - prize wall
Oba si bereme booster boxy, i když výběr je již omezený, jelikož organizátorům došel Ixalan. Jak já, tak Karel končíme s dvěma kouskama. Petr dávno před námi, si vybral další kusové karty, celkem vyhrál podobný počet bodů jako my dva. Takže v neoficiální soukromé soutěži všichni končíme zhruba stejně a lišíme se jen o pár bodíků. K obdrženým cenám si můžeme všichni také připočítat playset Mutavault a playmat, tudíž GP hodnotíme jako úspěšné.
Grand Prix London 2018 - ilustrátoři
V pondělí nám už zbývá jen nasát atmosféru Londýna v jeho centru, obhlédnout něco málo památek a trocha toho poflakování. Následující den ráno se vracíme zpět do Pardubic a k našemu překvapení nás vítá nově otevřený terminál Jana Kašpara. Naše letadlo se historicky stalo prvním letadlem, které odbavil na příletu. Jen škoda, že k té příležitosti chyběl červený koberec a šampaňské.
Daniel Kuba
Aggrokumano
20.02.2018 13:47
Takhle by to nešlo Dane! V Londýně dáváš jeden sealed za druhym, a do Tolarie nepřijdeš na turnaj jak je rok dlouhý... :D
0 hlasů
Chainer
22.02.2018 10:26
Pěkný report.
Jenom mi přijde zajímavé/zvláštní/smutné, že ze side eventů se dá "vytřískat" mnohem více magicu/finanční value než ze samotného main eventu... :-/
0 hlasů
rubeus
22.02.2018 11:39
Děkuji. :-)
Je to tak. Také mi to přijde zvláštní a smutné. Osobně bych za současného stavu nikdy nehrál main event. Uhrál jsem mírně nadprůměrný výsledek s fanaticem za stodvacet liber. A díky němu jsem získal tři booster boxy a čtyři Mutavaulty. Kdybych hrál main event, tak s mírně nadprůměrným výsledkem se nejspíš nedostanu ani do druhého dne. Takže bych měl za sedmdesát liber šest boosterů, jeden Mutavault a o dva dny hraní méně. Dle mě to je hlavně chyba Wizzardů, stejně jako celá jejich obchodní strategie z poslední doby. Kdy chrlí spousty produktů, promo karet atd., ale už se nesnaží nijak více motivovat k hraní. Mě osobně to jen víc a víc demotivuje od hraní. A to i od casual v hospodě.
0 hlasů
Přispívat mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud chcete vložit komentář, přihlaste se ZDE.
14.12. Memoriál Davida Gilla, Praha Legacy |
|
24.1. Regional Championship Praha 2025, Praha Modern či Limited |
|